Švýcarská legalizace: referendum je asi nevyhnutelné
Ve Švýcarsku se opět projednává legislativa týkající se konopí. Národní rada brzy posoudí návrh na ukončení současné prohibice a zavedení regulovaného trhu s konopím. Cílem iniciativy, kterou podporují strany jako Zelení, Sociálnědemokratická strana (SP) a Svobodná demokratická strana (FDP), je omezit černý trh a zlepšit kontrolu veřejného zdraví.
Navzdory široké politické podpoře je pravděpodobné, že konečné slovo nakonec budou mít občané v referendu. Konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP) dává najevo nesouhlas s návrhem a odkazuje se na možné negativní sociální důsledky užívání konopí. Podobně jako to dělala KDU-ČSL během příprav návrhu zákona v ČR.
Politické rozdělení a sociální realita
Každý rok užívá konopí téměř 10 % švýcarské populace, z toho 4 % pravidelně. Konopí je tak nejčastěji užívanou nelegální drogou v zemi. Bývalý člen Národní rady Heinz Siegenthaler (Mitte) zdůrazňuje, že je třeba vyřešit nelegální trh regulací výroby a obchodu s konopím. Navrhovaná legislativa stanoví přísnou státní kontrolu, jasná daňová pravidla a možnost domácího pěstování pro vlastní potřebu.
SP a Zelení jsou pro, pokud bude zajištěna dostatečná ochrana zdraví, zejména mladých lidí. Členka Národní rady FDP Regine Sauterová uznává, že současná politika selhala, a prosazuje regulovaný trh jako řešení problémů spojených s nelegálním obchodem.
Související téma: Švýcarsko spouští zkušební prodej marihuany
Referendum se zdá být nevyhnutelné
Přestože zákon pravděpodobně získá v parlamentu většinu, možnost referenda zůstává reálná.
Strana SVP se obává, že legalizace neodpovídá požadavkům moderní výkonné společnosti, a varuje před (dnes už jaksi úsměvnými) negativními dopady, jako je závislost a pracovní neschopnost. Předseda strany SVP Thomas Aeschi nevylučuje lidové hlasování a oznámil, že jeho strana podpoří referendum, pokud bude zákon schválen.
Zákon by určitě nevstoupil v platnost dříve než v létě 2026.
Pilotní projekty regulovaného prodeje, o kterých jsme také psali, již probíhají například v Basileji, Curychu, Ženevě, Bernu a Lausanne. Již první průběžné vyhodnocení Curychu bylo pozitivní.
M
MichalS
