Osobnosti české legalizace
Že legalizaci marihuany v České republice propaguje především Pirátská strana, tuší snad každý. Jenže Piráti nejsou jedinými příznivci legalizace. A kdo stojí na druhé straně barikády? Pojďme se podívat, kdo je kdo, na české legalizační scéně.
Pro Piráty je legalizace samozřejmost
Legalizace je kromě autorských práv hlavním bodem programu tohoto politického uskupení. A že se jim v poslední době daří. Slaví úspěchy na pražské radnici s primátorem Hřibem, Bartoš se stal vicepremiérem a před pár dny vydali dopadovou studii legalizace marihuany, která by mohla být realizovaná v blízké budoucnosti.
Ivan Bartoš: ikona legalizace nehulí a nepije
Piráti mají legalizaci ve volebním programu od svého založení v roce 2009. V očích veřejnosti legalizaci zosobňuje leader Ivan Bartoš (*1980). Jeho nekonformní vzhled a přiznaná konzumace marihuany rozdělila společnost na dva tábory.
Bartošův názor na marihuanu se v průběhu let nemění, i když míra konzumace ano. Stále považuje prohibici za škodlivou a domnívá se, že uvolnění zákonů by paradoxně ochránilo mládež, o kterou se odpůrci tolik obávají. Sám přestal v roce 2014 pít alkohol i hulit. Když rezignoval na post leadera strany, údajně mu klesla míra stresu natolik, že už nepotřeboval žádný únik z reality. Z abstinence se dle jeho slov stala taková osobní výzva. O dva roky později se na svůj původní post vrátil, ale zda ho znovuobnovený stres donutil abstinenci přerušit, už nerozebírá.
Na rozdíl od hulení se marihuany jako takové nikdy nevzdal. Trpí totiž seboreou, nepříjemným neinfekčním kožním onemocněním, na které mu zabírá domácí konopná mast. Ta je aktuálně samozřejmě nelegální.
Když se Bartoš stáhl v letech 2014 až 2016 do ústraní, dostaly prostor se zviditelnit i další pirátské tváře. Do té doby totiž za Piráty jakožto neparlamentní stranu vystupoval pouze on. Jedním z nich byl i Tomáš Vymazal (*1990), který se v té době stal místopředsedou.
Tomáš Vymazal: nadšeně zahrádkaří
Vymazal sám sebe popisuje jako informatika, zahrádkáře a nadšence do robotiky. Co přesně na zahrádce pěstuje, nerozebírá. Narodil se, studoval i pracoval v Brně, avšak do krajského zastupitelstva se v roce 2016 kvůli nedostatečnému počtu hlasů nedostal.
O rok později byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Jeho prioritou je legislativa upravující nakládání s konopím, proto se stal členem např. Výboru pro bezpečnost a Podvýboru pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky.
V roce 2018 se ukázalo, že v poslaneckém bytě těží anonymní kryptoměnu. Své pochybení napravil zaplacením elektřiny a darováním vytěžené sumy na charitu. Raději se sám přiznal, že jako regionální asistentku zaměstnal svou švagrovou, která však prošla výběrovým řízením a práci vykonává svědomitě.
Ačkoliv sám Vymazal má svoje vroubky, během svého působení v Parlamentu se opřel do Jarmily Vedralové, tehdejší Národní protidrogové koordinátorky, když ji obvinil z toho, že opisovala ve své bakalářské a diplomové práci. Před 3 lety skutečně došlo na Vymazalův popud k jejich přezkoumání Univerzitou Karlovou a Univerzitou Palackého, kde jednotlivé práce obhájila. Univerzity došly v obou případech k závěru, že práce nejsou plagiáty, avšak autorka špatně pracovala se zdroji.
Názor, že Vedralová (*1976, nestraník, dříve ČSSD), nezkušená v oblasti drogové prevence a zarytá příznivkyně prohibice, nemá na postu koordinátorky co dělat, nezastupoval jen Vymazal, ale také její předchůdce (a nástupce) Jindřich Vobořil.
Prohibice není řešení ani pro ODS
Politická příslušnost zastánců legalizace je samozřejmě velmi individuální faktor. To, že všichni nejsou koncentrovaní v Pirátské straně však může být celé věci nápomocné. Politické figury jako Vobořil představují styčný bod při vytváření koalic a jednání o legalizaci s dalšími stranami. Důraz ODS na individuální zodpovědnost je v případě legalizace rozhodně příznivý.
Jindřich Vobořil: stálice národní protidrogové koordinace
Jindřich Vobořil (*1966, ODS) se zabývá drogovou prevencí a politikou více než třicet let. Vystudoval Teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a své kariérní úsilí věnoval komunitním službám. Své zkušenosti zúročil a rozšířil v zahraničí. Lektoroval v zemích bývalého východního bloku. Pracoval také v Latinské Americe a přednášel na zahraničních univerzitách. Vedl českou delegaci v OSN a podílel se na podpisu tzv. Outcome dokumentu. Zasazuje se o aktivní roli České republiky v drogových otázkách mezinárodní politiky.
Dlouhodobě propaguje integrovaný přístup ke všem rizikovým činnostem včetně alkoholu a hazardu přes mobilní telefon. Za stěžejní považuje, aby se poměr represe a prevence vyrovnal, namísto současného poměru 90:10 ve prospěch represe. Uvědomuje si totiž, že zneužívání návykových látek je často jen symptomem jiných problémů jako jsou psychické nemoci nebo špatná rodinná situace. Právě s těmito prerekvizitami ke vzniku závislosti je možné pracovat. Klidně ještě dřív, než k užívání omamných látek vůbec začne docházet. Výhodou pak jsou uspořené peníze za represi i za zdravotní následky dlouhodobé závislosti.
Proč legalizace potřebuje lidi jako Vobořil?
- Věk: V tomto případě je vyšší věk v porovnání s Piráty výhodou. Když vezmeme v úvahu průměrný věk na kandidátce (např. v Brně v roce 2018 to bylo 34 let) a českého občana (42 let), nabízí se otázka, zda se s mladšími kandidáty voliči dokážou ztotožnit a zda jejich zkušenosti považují za dostatečné.
- Kariéra mimo politiku: Nebyl primárně politikem, pracoval v neziskovém sektoru, později se stal státním úředníkem, což ho nenaplňovalo a cítil potřebu dostat se k jádru věci. Proto se rozhodl vstoupit do politiky. Neúspěšně kandidoval na post europoslance. V roce 2018 odešel z pozice Národního protidrogového koordinátora a ředitele Odboru protidrogové politiky. Oficiálně svůj odchod na vlastní žádost vysvětlil rodinnými důvody, kterými měl na mysli blízkost s dospělými dětmi a malou pěstounskou holčičkou, která nově přišla do rodiny. Média však poukazovala na neshody s premiérem Andrejem Babišem.
Vobořil se na post Národního protidrogového koordinátora v únoru 2022 vrátil, avšak roli ředitele Odboru protidrogové politiky odmítl. Zasadil se o to, aby se tyto pozice rozdělily a on mohl zastávat pouze tu „zajímavější“ z nich. Úředničině se prý momentálně věnovat nehodlá.
V poslední době Vobořil přestal mluvit o legalizaci, ale problematiku nazývá přísně regulovaným trhem. Je to jen ústupek konzervativním oponentům, nebo skutečně ze svých představ slevuje?
Protipól tvoří Policie ČR
Ač téměř Vobořilův vrstevník, ředitel národní protidrogové centrály Jakub Frydrych je naprosto proti jakémukoliv užívání omamných látek.
Uvědomme si však, že ze své pozice ani nemůže říkat nic jiného. Podkopal by tím svou kariéru. Podle teorie veřejné volby je to zcela přirozené chování. Kromě toho čím starší člověk je, tím je náročnější změnit názor a uznat vývoj vědeckého poznání. Ačkoliv se s Vobořilem neshodnou, oba jsou muži na svém místě a vycházejí spolu korektně. Minimálně v oblasti prevence by spolupráce neměla činit problém.
Celkově je nyní politická situace legalizaci nakloněná. Nezbývá než čekat, kdy se přání konečně stanou realitou.