Legalizace marihuany vs. jednotné úmluvy OSN
Mnoho zemí už přistoupilo k legalizaci marihuany pro rekreační účely a další se na to chystají. To vyvolává otázku, zda se tím neporušují mezinárodní protidrogové dohody. Podle názoru Mezinárodního výboru OSN pro kontrolu omamných látek je legalizace pro dospělé skutečně v rozporu s mezinárodními ujednáními. Je vůbec možné z toho nějak „vybruslit“?
Podle Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961 je marihuana definována jako „kvetoucí vrcholky rostliny konopí“ a některé části, jako jsou semena nebo listy Cannabis sativa, nepovažuje za kontrolované látky. Pokud tedy nejsou „schválené“ části rostliny doprovázeny těmi „neschválenými“, nedochází při používání a výrobě produktů na bázi konopí k žádnému přestupku.
Související téma: OSN vyřadila konopí ze seznamu nebezpečných narkotit
Konopí a CBD jsou z hlediska mezinárodních úmluv obecně uznávány, ale totéž nelze říci o volném rekreačním užívání konopí. To by mohlo pomoci vysvětlit, proč je například kosmetika s CBD v oblasti mezinárodně přijatelného použití a vznikl kolem ní velký průmysl i v zemích s nejpřísnějšími zákony o konopí, jako např. v Japonsku.
Na to, že rekreační užívání konopí porušuje Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961, upozornil orgán OSN pro kontrolu drog již vícekrát.
Existují tři mezinárodní protidrogové smlouvy, které by podle orgánu OSN mohly být porušeny, pokud se určitá jurisdikce rozhodne legalizovat konopí pro rekreační užívání.
Tři úmluvy o omamných látkách
Existují celkem tři mezinárodní úmluvy o omamných látkách:
- Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961
- Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971
- Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988
Hlavním cílem úmluvy z roku 1961 je mimo jiné omezit držení, užívání, distribuci, obchod a výrobu drog výhradně pro léčebné a vědecké účely, což je často uváděný argument proti legalizaci konopí pro rekreační účely
Námitky OSN
Protidrogoví šéfové OSN mají námitky proti reformě konopí od doby, kdy Oregon, Aljaška a Washington D.C. v roce 2014 legalizovaly rekreační užívání marihuany prostřednictvím volebních opatření, a tím posílily legalizační hnutí. Zástupci INCB v průběhu let opakovaně prohlašovali, že legalizace konopí není v souladu s mezinárodními dohodami, a zdůrazňovali, že USA jsou smluvní stranou hned tří mezinárodních protidrogových smluv.
Svůj postoj k legálnímu rekreačnímu užívání konopí jako k porušení mezinárodních smluv agentura OSN potvrdila i letos. Důvodem tentokrát bylo, že se USA nadále přibližují k reformě marihuany a do hry vstoupilo také Německo. I když v případě Německa agentura pro kontrolu drog uznala snahu německé vlády zmírnit svůj původní plán legalizace. Psali jsme o tom v článku Německá legalizace v plánované podobě neprošla.
„Výbor nadále opakuje své znepokojení nad legalizací užívání konopí pro nelékařské a nevědecké účely v několika jurisdikcích, přičemž další jurisdikce zvažují podobná opatření,“ uvedla agentura OSN ve své poslední zprávě.
Agentura pro kontrolu omamných látek zdůraznila, že členské země jsou povinny přijmout veškerá nezbytná „legislativní a administrativní opatření“ k řešení a trestání „výroby, produkce, vývozu, dovozu, distribuce, obchodu, užívání a držení drog“, jako je marihuana, podle stanovených smluv.
Neházejme flintu do konopí
Asi to všechno zní dost pesimisticky, ale není to tak beznadějné. Právní odborníci tvrdí, že současné uspořádání mezinárodních protidrogových smluv je dostatečně flexibilní, aby umožnilo nezávislým zemím vytvářet protidrogovou politiku podle vlastního uvážení.
Mimochodem, sladění s mezinárodními závazky nakonec nemusí být tou největší výzvou. Správné řešení, jak legálně regulovat konopí, se najde. Skutečný „nepřítel“ legalizace je často blíže k domovu. Jde o různé zájmové skupiny nebo politické strany s „hloupými názory“.