Growreport Royal Gorilla

Na posledním Cannafestu jsem viděl výsledky testování některých odrůd na obsah kanabinoidů. Zdaleka nejvyšší obsah měla odrůda Royal Gorilla on RQS. Netrvalo dlouho, a rozhodl jsem se, že uděláme growreport právě o této odrůdě. Jeho výsledek si můžete přečíst na následujících řádcích. Se semínky od Royal Queen Seeds mám dobré zkušenosti. Spolehlivě klíčí a nikdy jsem s nimi neměl problémy. Odrůdy jsou poměrně stabilní. I když někdy se v porostu objeví rostlina s odlišnou barvou nebo tvarem listů, základní vlastnosti mají rostliny stejné. Není tak problém s rozdílnou výškou, větvením a dobou dozrávání – a to je velmi důležité. Pro pěstování jsme zvolili pasivní hydroponický systém AutoPot a jako pěstební médium kokosové vlákno smíchané s perlitem v poměru jedna ku jedné. Systém byl tedy hydroponický. Pro výživu jsme zvolili tekutá hnojiva Advanced hydroponic of Holland. Jako osvětlovací soustava posloužila nejprve halogenidová, posléze sodíková výbojka o výkonu 600 W, usazená do reflektoru Adjust-A-Wing Defender a napájená nastavitelným předřadníkem Lumatek. [caption id="attachment_5694" align="alignnone" width="800"] Po dvou týdnech od vyklíčení jsme je přesunuli do hlavního stanu a zapojili automatický zavlažovací systém.[/caption] Semínka jsme, podle zvyku, hodili do skleničky s vlažnou vodou z vodovodu, kde je necháváme vždy namočit na 24 hodin. Již při přemisťování semínek do kostek bylo pět z nich naklíčeno. Nakonec jsme docílili 100% úspěšnosti klíčení, takže vše probíhalo podle plánu. Rockwoolové kostky se semínky jsme umístili rovnou do květináčů a nechali vyklíčit v malém stanu. Zde jsme je zalévali ručně, a to vodou s upraveným pH na 6,5 a obohacenou kořenovým stimulátorem. V druhém týdnu jsme přidali i hnojiva v poloviční dávce. Po dvou týdnech nastal čas přendat rostliny do většího stanu a začít zavlažovat automaticky. Od začátku jsme svítili 600W halogenidovou výbojkou. Dostatek světla se pozitivně projevil na rychlém sílení rostlin. Při nedostatku světla rostou semenáčky hodně do výšky a mají slabý stonek. Tím se stávají dost zranitelné a snadno se zlomí. Proto je dobré tenké stonky zafixovat ve vzpřímené poloze pomocí špejle či podobné podpěry. Při dostatečném osvětlení ale tento problém nehrozí. Pro semenáčky je vhodné osvětlení o intenzitě 60–250 µmol/m2s, přičemž doporučuji spíše vyšší hranici.

Fáze růstu

Během fáze růstu jsme udržovali teplotu okolo 25 °C a relativní vlhkost vzduchu na 85 %. To by nebylo možné bez použití zvlhčovače, který běžel automaticky ve dne i v noci. Výbojka byla zpočátku zavěšena 80 centimetrů nad rostlinami, ale již ve druhém týdnu jsme ji přiblížili na vzdálenost zhruba 50 centimetrů. Koncentraci živin jsme první dva týdny udržovali na EC 0,9 µS/cm3 což znamená 450 ppm. Po dvou týdnech jsme zvýšili koncentraci na 1,4 µS/cm3 (700 ppm). Dále jsme přidávali kořenový stimulátor. Vývoj kořenů v počátečních fázích pěstování je naprosto zásadní a rozhoduje o tom, jak dobře budou rostliny schopné vstřebávat živiny v dalších fázích pěstování. Zastavím se ještě u přechodu z ručního zalévání na automatické. To je totiž s vývojem kořenů úzce spjaté. Při pěstování v květináčích zalévaných spodem, což AutoPot je, můžeme automatické zavlažování spustit až ve chvíli, kdy jsou kořeny rozvinuté dostatečně hluboko v pěstebním médiu. Při správném zavlažování je to otázka čtyř až sedmi dnů. Správným zavlažováním myslím rovnoměrnou zálivku horem. Rostliny není zpravidla nutné zalévat každý den. Stačí jednou za dva až tři dny. Vhodné je řídit se hmotností květináče. Pokud je květináč těžký, znamená to, že je v něm ještě voda a není třeba zalévat. Pokud už se váha květináče blíží váze květináče se suchým pěstebním médiem, je třeba zalít. Obvykle stačí se přitom řídit odhadem. Při pěstování ze semínek nemá cenu spěchat s hnojením, protože bychom mohli rostlinky velmi snadno spálit. Na druhou stranu je třeba rostlinám dodat potřebné živiny, a to zejména při pěstování v rockwoolových kostkách. Při klíčení semínek v rašelinových válečcích nebo zemitých či předhnojených substrátech je potřeba dodávání živin mnohem nižší, nežli při pěstování v inertním médiu. Volba délky fáze růstu je vždy velmi důležitá. Když přepneme moc brzo, rostliny nevyrostou příliš velké a pěstební prostor není využitý na 100 %. Tím je logicky nižší úroda a efektivita pěstování není tak vysoká. Pokud přepneme pozdě, jsou rostliny příliš namačkané na sobě, navzájem si stíní a přísun světla do níže položených částí je malý, což vede k řidším a lehčím květům. Úroda pak může být sice vyšší, ale zase méně kvalitní. Vzhledem k tomu, že jsme měli šestnáct rostlin na ploše 1,2 x 1,2 metru, rozhodli jsme se pro čtyřtýdenní délku fáze růstu. Pokud člověk pěstuje nějakou odrůdu poprvé, je dobré získat o ní co nejvíce informací. Dost podstatná je předpokládaná výška rostliny, podle které se dá odhadnout, jak moc vyroste rostlina po přepnutí na květ. Řada odrůd totiž po přepnutí na květ zrychlí svůj růst. Když alespoň víme, zda je odrůda vysokého, středního nebo nízkého vzrůstu, můžeme přibližně odhadnout, co se po přepnutí na květ stane. Upřímně řečeno, Gorillu bych příště nechal před přepnutím povyrůst o kousek více. Na konci jsme totiž měli v pěstírně poměrně dost volného místa, které se dalo rostlinami dobře vyplnit, pokud bychom je nechali narůst více nebo je zasadili ve větším počtu.

Fáze květu

Jak jsem již zmínil, rostliny jsme do fáze květu přepnuli po čtyřech týdnech růstu. Vyměnili jsme halogenidovou výbojku za sodíkovou a nechali ji zavěšenou zhruba 40–50 centimetrů nad porostem. Zvlhčovač jsme odstranili, protože i bez něj se relativní vlhkost pohybovala okolo 60 %, což pro tuto fázi stačí. Naopak v noci bylo třeba zvýšit intenzitu odtahu, protože vlhkost rychle stoupala až k 80 %. Dokud nejsou květy v druhé fázi vývoje, je vysoká vlhkost užitečná, pak ale vytváří ideální prostředí pro vývoj plísně, která dokáže znehodnotit celou úrodu. Ideální je mít vybavenou pěstírnu odvlhčovačem nebo klimatizací. Oboje při tomto pěstebním pokusu chybělo. Měli jsme ale poměrně řídký porost, takže bylo snadné zajistit dobrou cirkulaci vzduchu, která významně snižuje riziko plesnivění rostlin. Již po prvním týdnu kvetení jsme nainstalovali nad porost podpůrnou síť, do které jsme plánovali rostliny usměrňovat tak, aby každá větev s květy měla dostatek světla po celé svojí ploše. Pokud by nějaké větev či rostlina rostly příliš rychle, mohli bychom je do sítě zaplést, ohnout či navázat, aby byl porost správně vyrovnaný. Již ve druhém týdnu po přepnutí se začaly objevovat první květy. Vývoj květů byl velmi rovnoměrný, větve a stonky byly až překvapivě pevné. Co se týče hnojení, zvýšili jsme dávku podle návodu a udržovali hodnoty EC na 1,6 až 1,8 µS/cm3 (800–900 ppm). Při pěstování v systému AutoPot není nutné rostliny proplachovat, protože nedochází k usazování solí. Přesto jednou za čas proliju květináče ručně vrchem, a to čistou vodou s upraveným pH a enzymy. Ve srovnání s kapilární závlahou to ale dělám mnohem méně často, asi tak třikrát za pěstební cyklus. V tomto případě jsme to provedli po prvním týdnu kvetení. Po dvou týdnech jsme zvýšili EC až na 2,2 µS/cm3 (1100 ppm). PH jsme postupně snižovali a od třetího týdne kvetení jsme ho udržovali na 5,8, a to až do konce pěstebního cyklu. Přestože AutoPot není cirkulační systém, je třeba pravidelně kontrolovat parametry živného roztoku. Také doporučuji do zdrojové nádrže umístit malé akvarijní čerpadlo, které se třikrát až čtyřikrát za den spustí a promísí vodu v nádrži. Tím zajistíme rovnoměrnou distribuci hnojiv k rostlinám, protože ve všech hladinách bude stejné EC i pH. U AutoPotu vždy vytéká k rostlinám živný roztok ze dna nádrže. Pokud bychom roztok nerozmíchávali, mohlo by EC ve spodní části být vyšší nežli v horní, kde zpravidla EC i pH měříme. Royal Gorilla má avizovanou dobu kvetení v délce 8–9 týdnů. Při tomto pěstebním cyklu stačilo osm týdnů. První dva týdny kvetení jsme hnojili podle návodu (EC 1,4–1,6), další čtyři týdny jsme trošku přidávali (EC 2–2,2) v předposledním týdnu snížili EC na 1,8 a poslední týden používali pouze čistou vodu s upraveným pH a přípravkem Final solution.

Sklizeň

Jak jsem již zmínil, množství úrody by se dalo zvýšit pozdnějším přepnutím do fáze kvetení. Rostliny by narostly větší a pěstební prostor by byl efektivněji využitý. Hmotností sklizně by se tento growreport na přední příčky nezařadil, ale pohyboval by se těsně nad průměrem. Možnosti Royal Gorilla jsou ale bezesporu vyšší. Co se kvality týče, tam už jsme se dostali na velmi vysokou úroveň. Už během kvetení bylo vidět, že pryskyřice bude na rostlinách víc, než dost. Gorilla skvěle voní, což dává tušit i vysoký podíl terpenů. Díky řidšímu porostu měly všechny palice dostatek světla, takže se i ty spodní vyvinuly do vysoce kvalitního výsledku. Květy byly pěkně tvrdé a dokonale prorostlé. Někdy se stává, že palice vypadají skvěle, ale při procesu sušení výrazně sníží objem a nakonec jsou řídké a příliš lehké. To nebyl případ Gorilly. Palice si i po usušení udržely svoji hutnost a tíhu. Po rozdrolení se objem opticky ještě výrazně zvýšil. Množství pryskyřice lahodí nejen oku, ale i všem ostatním smyslům. Celkově hodnoceno, Gorilla byla zcela bezproblémová, rostla v podstatě sama, bez nutnosti zaštipování nebo nějakého krocení rychlého růstu. Jednoduchá odrůda nízkého vzrůstu, produkující voňavé a extrémně potentní květy. Doporučil bych pěstovat větší počet rostlin na pěstební ploše a dopřát jí dostatek světla. Posklizňové práce jsou z tímto typem odrůd úplná hračka. Tak co, zkusíte ji i vy?