Zaštipování a prostřihávání rostlin

Soft Secrets
31 Aug 2018

Často dostávám dotazy ohledně zaštipování, prostřihávání rostlin a odstraňování listů. Lidé se ptají, proč tyto úkony dělat, či naopak nedělat, kdy je případně provádět a jak. Následující článek vám přinese odpovědi na všechny tyto otázky.


 

Co je zaštipování

Zaštipování je odstraňování nových výhonků na hlavním terminálu nebo bočních větvích. Jeho cílem je buďto úplné zabránění vývoje nového výhonku – zpravidla při zaštipování bočních výhonků – nebo zpomalení růstu rostliny do výšky a rychlejšího vývoje spodnějších výhonků – při zaštipování hlavního terminálu nebo vrcholků bočních větví.

Přirozeně tvoří rostliny konopí kuželovitý tvar, stejně jako některé stromy. Hlavní terminál roste přímo vzhůru a boční větve rostou tím více do stran, čím níže jsou posazené. Tento způsob zajišťuje všem částem rostlin maximální přístup ke světlu. Svůj tvar ale v přírodě dokáže rostlina přizpůsobit podmínkám.

Jestliže například zasejete rostliny hustě vedle sebe, vývoj bočních větví bude velmi potlačen nebo se budou snažit podél hlavního stonku prodrat ke světlu. V každém případě se hlavní terminál konopí vyvíjí primárně do výšky, což může pěstitelům v některých případech vadit, a proto volí techniku zaštipování. [caption id="attachment_5046" align="alignnone" width="500"] Rostlina po zaštípnutí hlavního terminálu. Čtyři výhonky pod ním začnou rychle růst.[/caption]

Proč se zaštipování provádí

Při pěstování pod sluncem není obvykle nutné rostliny zaštipovat. Samy si dokážou vyvinout optimální tvar pro dané podmínky. A co je hlavní – při pěstování venku nebývá problémem výška rostlin. Zato při pěstování pod umělým osvětlením řeší pěstitelé výšku rostlin téměř vždy, a to minimálně ze dvou důvodů.

Tím prvním je omezení výškou pěstební místnosti. Například při pěstování v prostoru vysokém dva metry logicky nelze pěstovat dvoumetrové rostliny. Mezi umělým osvětlením a rostlinou musí být alespoň 30 centimetrů prostor, ale většinou ho je zapotřebí ještě více. Dalším důvodem, proč limitovat výšku rostlin při pěstování pod umělým osvětlením je efektivní výkon světelného zdroje. Abychom využili jeho výkon co nejlépe, bylo by ideální, kdyby se celá rostlina nacházela ve stejně dobré vzdálenosti od světla.

Výkon zdroje totiž s rostoucí vzdáleností rychle klesá – vrcholky rostlin dostávají o desítky procent více světla, nežli větve o 20 či 30 centimetrů níže. Takový pokles na venkovním slunci nezaznamenáte. Čili, zaštipování slouží primárně k regulaci výšky rostliny a/nebo regulaci či zvyšování počtu bočních výhonků.

Jak provádět zaštipování

Zaštipování se provádí dvěma základními způsoby. Nejrozšířenějším z nich je odstranění celého rašícího výhonku. Pokud odstraníte celý rašící výhonek na vrcholku hlavního terminálu, začnou se rychle vyvíjet dva výhonky, respektive boční větve umístěné hned pod ním. To samé se stane v případě, že odstraníte vrchní výhonek kterékoliv z bočních větví – dva nejbližší výhonky pod ním začnou rychle růst. Tímto způsobem zaštipováním tedy násobíme počet vrcholků terminálu nebo bočních větví.

Pokud chceme, můžeme směle pokračovat a násobit vrcholky dále. Stačí, když po prvním zaštípnutí necháme rychle rašící větve povyrůst alespoň na dvě očka a uštípneme zase vrchní výhonek. Dva výhonky pod ním opět zrychlí svůj růst. Při pěstování konopí na květ není většinou dobré násobit větve příliš. K dosažení pěkných velkých palic je vhodné udržovat počet větví mezi jednou až osmi. Násobení se ale hodí například při produkci klonů, kdy je třeba mít na mateční rostlině výhonků co nejvíce.

Zaštipování se ale provádí i za účelem eliminace růstu bočních větví. V takovém případě uštípneme výhonek hned u hlavního stonku nebo větve tak, jak vidíte na jednom z obrázků. Další metoda zaštipování se mezi growery nazývá FIM. Spočívá v tom, že zaštípneme shluk nových výhonků na hlavním terminálu zhruba o polovinu výš, nežli bychom to udělali při klasickém zaštípnutí.

Vrcholek rostliny totiž netvoří jen jeden výhonek, ale tři až pět. Když se nám podaří zaštípnout technikou FIM správně, získáme rázem na vrcholku rostliny čtyři až osm nových větviček, ze kterých mohou být pěkné palice. Tato technika se výborně hodí pro pěstování ve velmi malých prostorách, kde potřebujeme mít co největší počet palic (například při mikropěstování). Nehodí se naopak pro techniku zeleného moře, kdy pěstujeme rostliny hustě vedle sebe.

Pokud byste potřebovali regulovat výšku rostlin při pěstování venku nebo ve skleníku, zaštípněte hlavní terminál klasickou metodou a snažte se směrovat boční větve co nejvíce do stran. Čím více budou mít slunce, tím méně se budou snažit růst do délky.

Kdy a jak zaštipování provádět

[bsa_pro_ad_space id=18] Zaštipování je ideální provádět ve fázi růstu, kdy ještě rostliny netvoří květy. Rostliny by při zaštipování terminálu měly mít minimálně tři patra. Pokud chceme zaštipovat větve, děláme to ve chvíli, kdy jsou na nich alespoň tři výhonky. Zaštipování je nejlepší provádět nejpozději při přepínání do fáze kvetení.

Někdo zaštipuje v den přepnutí na květ, ale podle mých zkušeností je lepší zaštipovat nejpozději sedm až pět dnů před přepnutím. Klasické zaštipování je dobré provádět čistými nůžkami nebo ostrým nožem. Řez by měl být rovný, aby byla rána co nejmenší. Metodu FIM je lepší dělat prsty a potřebnou část jednoduše uštípnout palcem a ukazovákem.

Kdy zaštipování neprovádět

Žádná technika zaštipování není vhodná pro automatické odrůdy. Každý zásah do pletiva je pro rostlinu stresující a pár dnů trvá, než se s ním vyrovná a na změnu zareaguje. Automatické odrůdy mají poměrně krátký životní cyklus, a tak je každé zpomalení vývoje kontraproduktivní. Nejlepší je automaty nechat růst přirozeně a bez jakýchkoliv zásahů. Zaštipování také není vhodné provádět během fáze kvetení. V té fázi je už lepší provádět prostříhávání. 

Co je prostříhávání (prořezávání) a proč ho provádět

Když už jsou rostliny větší a nevyhovuje nám jejich tvar, můžeme je upravit podle svých potřeb technikou prostříhávání. V takovém případě odstraňujeme větší části rostlin. Například celé větve, u kterých vidíme, že nebudou mít dostatek světla, překáží nebo jsou tam navíc a ubíraly by energii zbytku rostliny. Zejména při indoor pěstování platí, že čím více má rostlina větví, tím více se vytvoří palic, ale zase jsou menší. Proto je někdy dobré počet větví eliminovat (na již zmíněných čtyři až osm), abychom podpořili vývoj mohutných palic.

Ty mají ale také své nevýhody – pod jejich tíhou se větve ohýbají a pěstitelé musejí rostliny podepírat. Ale ruku na srdce, kdo by chtěl raději malé, nežli velké palice… Prostříhávání zahrnuje i odstraňování neperspektivních spodních větví, které nemají šanci se prodrat nahoru ke světlu. Po jejich odstranění může rostlina vrhnout více energie do perspektivnějších větví. Pokud navíc používáme metodu zeleného moře nebo zelené stěny, odstranění spodních větví nám zlepší proudění vzduchu mezi rostlinami, čímž snížíme riziko výskytu plísní.

Jak a kdy prostřihávat

Prostřihávání je třeba nejprve dobře zvážit. Nejvhodnější dobou pro jeho provedení jsou první dva až tři týdny fáze květu. V tomto období totiž můžeme dobře vidět, které části rostlin mají šanci mít dostatek světla, a které jsou naopak slabé a neperspektivní. Chceme jen větve, na kterých budou pořádné palice. Během těchto dvou týdnů můžeme provést prostříhávání jednou až třikrát. Nejlepší je odstraňovat celé větve, asi jeden centimetr od stonku.

Opět použijeme ostrý čistý nůž nebo nůžky, a snažíme se, aby byla rána co nejmenší. Přestože jsem výše psal, že zaštipování není vhodné ve fázi květu provádět, jedna výjimka platí – můžeme odstraňovat výhonky větví, které se tvoří v místech, kam se nedostane dostatek světla. Takové výhonky mohou být v nižších polohách jinak perspektivních větví. V podstatě jsou to již budoucí květy. Bez dostatku světla by ale byly příliš řídké a jen by zbytečně ubíraly rostlině energii. Většina zkušených growerů spodní větve odstraňuje vždy. Před samotným prostříháváním si rostlinu dobře prohlédněte a vytipujte si větve, které chcete nechat.

Snažte se, aby vám po prostříhávání nezbyly žádné větve, které se navzájem kříží nebo se zastiňují – to platí pro celý porost, takže berte v potaz i tvar a růst sousedních rostlin. Vaším cílem při prostříhávání je mít optimální počet větví, kde budou mít všechny potenciální květy dostatek světla a porostem bude dobře proudit vzduch.

Kdy prostřihávání nedělat

Stejně jako zaštipování, ani prořezávání není vhodné provádět u automatických odrůd. Existují výjimky, kdy jasně vidíme, že spodní větve jsou zakrslé a nemají se k nějakému bujnému růstu. Je vhodné je ale odstranit co nejdříve, ještě předtím, než začnou rostliny tvořit květy. U žádných odrůd už bychom neměli prostříhávat po třetím týdnu fáze kvetení.

Odstraňování listů

Odstraňování listů je rovněž často diskutované téma, a zase zejména při indoor pěstování, jelikož venku nemá v podstatě význam. Velké listy často zastiňují květy, a pokud se navzájem překrývají, sráží se na nich voda, zvyšuje se vlhkost a roste riziko výskytu plísní. Není se co divit, že mnoho pěstitelů chce počet listů regulovat. Naštěstí si konopí tvoří o něco více listů, než kolik skutečně potřebuje.

Odstraňování listů je vhodné provést ve stejném období jako prostříhávání. Vždy odstraňujeme pouze velké listy, které nejsou v oblasti, kde se tvoří květy. Na rostlině musíme nechat dostatek listů pro její vývoj – přijímají s nimi energii ze světla nezbytnou pro fotosyntézu.

Při pohledu shora by po odstranění listů nemělo být vidět skrze porost. Pokud tuto metodu zkoušíte poprvé, raději odstraňte listů méně než více – zpátky už je nikdy nepřilepíte. Pokud některé listy překáží i v pozdějších fázích pěstování, odstraňte už pouze ty, které výrazně stíní nebo se na nich sráží voda v důsledku vzájemného překrývání. Kdybyste ve fázi kvetení odstranili listů moc, začnou se zvětšovat ty, které vyrůstají z květů, což vede k obtížnějším posklizňovým pracím.

Mr. José / info@pestovat.cz

S
Soft Secrets