P?stování indoor v p?dních substrátech

P?dní substráty a nedostatky živin

V prvním díle tohoto seriálu, který byl zve?ejn?n v minulém ?ísle Soft Secrets, jsem vám popsal základy p?stování rostlin v um?lém prost?edí a také jsme se podívali na typy hydroponických systém?, které lze p?i indoor p?stování využít. Na konci ?lánku jsem slíbil, že v pokra?ování se budu v?novat p?stování v p?dních substrátech. Slib dodržuji a níže naleznete ?lánek na toto téma.

P?da, respektive p?dní substrát je obecný pojem, který na rozdíl od ostatních neukazuje na jeden konkrétní produkt. M?že obsahovat kompost, hn?j, k?ru strom?, rašelinu a další komponenty. V?tšina prodávaných p?dních mix? v sob? nese p?idané hnojivo.

P?i výb?ru vhodného substrátu je zapot?ebí opatrnosti, protože n?které mohou pro rostlinu konopí obsahovat p?íliš velké množství hnojiva, které m?že sazenice nebo mladé rostliny spálit. Mnoho indoor grower? prohlašuje, že rostliny p?stované v p?d? mají v porovnání s hydroponicky p?stovaným konopím úžasnou chu?.

Nejv?tší výhodou p?stování v p?dním substrátu je jeho p?irozená schopnost udržet konstantní hodnotu pH a zárove? hodn? napom?že p?i omylech p?i hnojení nebo zavlažování.

Nevýhodou však je, že zatímco p?i p?stování malého množství rostlin jde o vhodnou metodu, p?i p?stování ve velkém jde o záležitost pom?rn? nákladnou, náro?nou na práci a také špinavou. Také je zapot?ebí vymyslet, kam s použitou a vy?erpanou p?dou.

Kvalitní komer?n? dostupný kompost by m?l být dostate?ný pro pot?eby vašich rostlin. M?l by mít správnou texturu, schopnost zadržovat vodu a zárove? ji odvád?t. N?kte?í growe?i do substrátu p?idávají perlit nebo podobný produkt, aby p?edešli zhut?ování vody a ztrátám vláhy, jde však o metodu pom?rn? zastaralou, protože dnešní kvalitní substráty jsou již p?ipraveny po všech stránkách.

Jak zavlažovat?

Nová?ci mezi growery tuto otázku ?eší prakticky pokaždé. Je pravdou, že konopí pot?ebuje hodn? vody, na druhou stranu je ale pravdou i to, že nesnáší p?elití. Ud?lat chybu je tedy velmi snadné. Na zavlažování rostlinek p?stovaných v p?dním substrátu se blíže podíváme v jednom z p?íštích díl?, dnes z?stanu jen u toho nejzákladn?jšího.

Konopí nemá rádo nep?etržité zalévání. Nejlepším zp?sobem je kv?tiny zalít a poté po?kat, až substrát vyschne. Množství použité vody by m?lo být asi ?tvrtinové v pom?ru k množství substrátu. Pokud tedy máte 4litrový kv?tiná?, zalévejte 1 litrem vody, pokud je kv?tiná? 12litrový, použijte 3 litry atd.

Obvykle je nutné zalévat dvakrát nebo t?ikrát, pomalu a rovnom?rn? zalít celý povrch zeminy, abyste dosáhli zvlh?ení celého substrátu. Pod kv?tiná?e umíst?te misky, které zachytí p?ebyte?nou vodu. Tato voda bude poté díky vzlínání substrátem absorbována. D?ležité je použít kvalitní substrát, který dokáže dostate?n? zadržet vodu, ale také ji správn? odvád?t.

Po zalití kv?tiná?e znateln? zt?žknou, což ?iní jejich p?emís?ování velmi obtížné. Kv?tiná?e byste m?li vážit každý den. K porovnání váhy využijte kv?tiná? napln?ný suchým substrátem. Jakmile kv?tiná?e ztratí velkou ?ást své hmotnosti, je na?ase znovu zalévat.

Voda je t?žší než substrát a zavlažený kv?tiná? váží mnohem víc, než ten, který je p?ipraven pro zálivku. S trochou praxe rychle zjistíte, kdy je ten správný ?as pro další zalévání.

P?i tomto postupu budete zalévat každé t?i až šest dní. Tato doba je však ovlivn?na mnoha faktory, jako je velikost kv?tiná??, horké po?así, slune?ní aktivita atd.

Dobré výsledky bohužel p?i p?stování v p?d? nenabízí kapková závlaha a m?li byste ji používat pouze výjime?n? (nap?. p?i odjezdu na dovolenou). Pokud již máte funk?ní kapkovou závlahu, zapome?te na p?dní substrát a použijte rad?ji n?který z hydroponických (nap?. kokos, rockwool nebo keramzit).

P?i p?stování v p?dním substrátu musíte v každém p?ípad? mnohem více sledovat stav rostlin, respektive to, zda mají dostatek všech pot?ebných živin, jako je dusík, fosfor, draslík, ho??ík a dalších. Stejn? tak se musíte mít na pozoru p?ed p?ehnojením. Nad dodáváním živin totiž nemáte až takovou kontrolu, jako je tomu p?i p?stování v hydroponickém systému. Proto budu velkou ?ást tohoto ?lánku v?novat tomu, jak se na rostlinách projeví jednotlivé deficity.

P?íznaky nedostatku živin

Nedostatek dusíku (N)
Nedostatek dusíku u rostlin konopí zp?sobí, že starší spodní listy za?nou žloutnout a odum?ou. Listy zm?ní barvu postupn? ze žluté na hn?dou, jsou m?kké a pokroucené. Nakonec zk?ehnou a odpadnou.

Pokud na rostlinách žloutnou nov? vytvo?ené listy v horní ?ásti rostliny, pravd?podobn? se nejedná o nedostatek dusíku. Nedostatek dusíku vždy ovlivní jako první nejstarší listy. Nové listy rostlina up?ednost?uje a dodává jim co nejvíc dusíku, aby jim napomohla p?i fotosyntéze. Jestliže nové listy nedostávají dostate?né množství dusíku, rostlina dusík za?ne „krást" ze starších list?. Proto tyto za?ínají žloutnout a odumírat.

Ke konci cyklu kvetení je ale normální, že listy žloutnou, protože rostlina spot?ebovává dusík na tvorbu palic. Není neobvyklé ani to, že sem tam zežloutne a odpadne n?jaký ze starších list?, nesmí to však být v p?íliš velkém množství. Pokud dojde ke žloutnutí list? již b?hem vegetativní fáze ješt? p?ed zahájením tvorby palic, máte problém, který je nutno co nejrychleji ?ešit.

Zapamatujte si, že pokud listy žloutnou krátce p?ed sklizní, je to normální.

Vn?jší projevy:
Sv?tle žluté starší listy, žloutnutí mezi žilkami

Nedostatek fosforu (P)
Konopí využívá fosfor ve všech fázích r?stu. Jde o jeden ze t?í hlavních prvk? - dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) - z toho ona známá zkratka NPK.

Fosfor rostlina pot?ebuje p?edevším pro tvorbu zdravých ko?en? a p?i tvorb? palic b?hem kvetení. Zapot?ebí je také pro fotosyntézu, která probíhá v listech. Nedostatek tohoto prvku se v rostlin?
projeví tím, že p?estane správn? vytvá?et energii ze sv?tla.

Nedostatek fosforu ve vegetativní fázi se obvykle projeví na spodních a nejstarších listech, poté p?íznaky postupují vzh?ru.

P?i nedostatku fosforu spodní nejstarší listy zm?ní barvu na tmav? zelenou, ob?as získají bronzový nebo namodralý nádech. Objevit se mohou také tmav? šedé nebo purpurové skvrny. Ovlivn?n m?že být i stonek, který odspodu za?ne ?ervenat ?i fialov?t.

Pokud problém vy?ešíte, postižené listy již pravd?podobn? nezískají zdravý vzhled, nové listy by však již m?ly být v po?ádku.

Vn?jší projevy:
Starší spodní listy získají tmav? zelenou, namodralou nebo našedlou barvu, tvo?í se na nich také bronzové, fialové a hn?dé skvrny. Listy se také zkroutí sm?rem dol?. Také stonek n?kdy m?ní odzdola barvu na ?ervenou nebo fialovou, což však m?že být dáno i genetikou u n?kterých odr?d a rostlina m?že být zdravá, i když má nafialov?lý stonek.

Nedostatek draslíku (K)
Starší listy žloutnou a následn? se po okrajích tvo?í tmavé a spálené stopy. Rostliny se mohou táhnout do výšky a zeslábnou. Symptomy jsou velmi podobné nedostatku železa.

D?vodem nedostatku draslíku m?že být to, že tento prvek není rostlinou správn? absorbován, protože je v substrátu p?íliš velké množství vápníku nebo dusíku. Zkontrolujte pH vody a celý systém propláchn?te vodou s normálním obsahem živin. Rostliny by m?ly za?ít vykazovat zlepšení.

Vn?jší projevy:
Okraje list? jsou hn?dé a spálené, mají sv?tlou a vybledlou barvu, spodní starší listy žloutnou. Objevují se na nich také hn?dé a tmavé body.

Nedostatek vápníku (Ca)
Vápník je velmi d?ležitou živinou, která napomáhá rostlin? vytvo?it správnou strukturu a odolat stresovým situacím. Nedostatek vápníku m?že být n?kdy složité diagnostikovat, protože nedostatek vápníku je v?tšinou doprovázen nedostatkem ho??íku, železa a dalších látek.

Vápník se rostlinou pohybuje pom?rn? pomalu, a jakmile se dostane do list?, z?stane tam. Díky tomu se nedostatek vápníku projevuje o nových (horních) list?. Nedostatek vápníku se m?že na rostlin? projevit také tím, že stonky zeslábnou, budou se lámat a kyti?ka nevydrží vysoké teploty. Zpomalí se také vývin palic a ko?en?.

K nedostatku vápníku m?že dojít nejen jeho absencí v substrátu, ale také p?ílišným množstvím draslíku v n?m, p?ípadn? jeho vysokou kyselostí (pod 6,2 pH).

Vn?jší projevy:
Mrtvé body na listech, jejich zvrásn?ní, malé hn?dé body, kolem kterých m?že být list tmav? zelený, nové listy jsou malé a mají zahnuté špi?ky. List odumírá.

Nedostatek síry
Nedostatek síry se projeví žloutnutím list?. Obvykle za?íná u nov?jších list? a zpo?átku vypadá jako nedostatek dusíku.

?ásti pod listy mohou mít na?ervenalou nebo oranžovou barvu. Palice na kvetoucí rostlin? mohou za?ít odumírat. Na rozdíl od ostatních nedostatk? živin zp?sobujících žloutnutí list?, nedostatek síry se za?íná projevovat od zadní ?ásti listu a rozši?uje se k jejich špi?kám.

Vn?jší projevy:
Sv?tle žluté nové i starší listy. Žloutnutí mezi žilkami. Na listech se objevuje ?ervená nebo r?žová barva. R?st se zpomalí, palice se nezv?tšují.

Nedostatek zinku
Mladé listy za?nou žloutnout mezi žilkami. Špi?ky list? ztratí barvu a odumírají. Listy získají jedine?ný vzhled s odstup?ovanými barvami. Rostlina p?estane r?st do výšky. Mezi jednotlivými patry je mén? místa a nové listy jsou tak velmi blízko u sebe. Jestliže rostlina kvete, palice mohou za?ít odumírat.

Vn?jší projevy:
Nové listy zežloutnou mezi žilkami, jejich špi?ky vypadají jako spálené a odumírají. Rostlina se vyvíjí pomalu a je malá.

Nedostatek ho??íku
Nedostatek této látky se projeví sv?tle zeleným nebo žlutým zbarvením, které se za?ne objevovat na žilkách a okrajích spodních a starších list?.

Ho??ík je živina, která se rostlinou pohybuje a m?že tak p?ejít ze starších list? do nových. Jestliže tento problém neza?nete ?ešit co nejrychleji, m?že se nedostatek vymknout kontrole a zp?sobí, že rostlina za?ne velmi rychle ztrácet mnoho list?. Rostlina vytáhne ho??ík ze starších list? a p?enese je do nových.

Okraje list? mohou zežloutnout nebo získají sv?tle zelenou barvu a mohou být na dotyk k?ehké. N?kdy se také m?žete do?kat sv?tle hn?dých bod? po okrajích list?. I když to m?že ukazovat i na nedostatek jiných látek, v?tšinou je to doprovázeno i problémy s ho??íkem.

Po vy?ešení problému s ho??íkem se žloutnutí list? zastaví. Trvá to v?tšinou n?kolik dn?. Listy, které byly již poškozeny, se již pravd?podobn? nevzpamatují, takže abyste zjistili, jak na tom rostlinka je, musíte sledovat nové p?ír?stky.

P?i p?stování v p?d? je ho??ík nejlépe absorbován p?i pH 6,0 - 7,0.

Vn?jší projevy:
Okraje list? jsou hn?dé, vypadají jako spálené. Starší a spodní listy mají sv?tle žlutou barvu. Žloutnutí se projevuje mezi žilkami. Na listech se mohou objevovat hn?dé a tmavé body. Starší listy se kroutí a odpadají.

Krom? výše uvedených látek m?že rostlin? chyb?t i mnoho dalších, nap?íklad železo, m??, mangan a další. Tyto problémy se ovšem vyskytují pom?rn? vzácn? a obvykle jsou doprovázeny obtížemi s ostatními živinami.

To byl druhý díl našeho seriálu o indoor p?stování. ?emu se budu v?novat p?íšt?? To nechám na vás. Máte-li p?ání, o ?em byste si cht?li p?e?íst, napište mi své nápady na e-mailovou adresu uvedenou pod tímto ?lánkem.