Proč a jak přidávat CO2

CO2 (oxid uhličitý) můžeme rostlinám dodávat buďto do vzduchu, nebo do zálivky.

Je tomu již 3 roky, co jsem se na stránkách Soft Secrets věnoval přidávání CO2 do ovzduší pěstírny. Jelikož se často na význam a způsob přidávání tohoto plynu ptáte, myslím, že je vhodné se k tomuto tématu vrátit. A protože je pro drtivou většinu growerů podstatná cena způsobu přidávání CO2, nebudu se dnes věnovat drahým profesionálním dávkovačům, ale zaměřím se spíše na cenově dostupnější způsoby, které vám umožní obohatit vzduch pěstírny o oxid uhličitý za ceny od pár desítek korun do 5 000,- Kč.

CO2 (oxid uhličitý) můžeme rostlinám dodávat buďto do vzduchu, nebo do zálivky. Přidávání CO2 do zálivky může být jednodušší (CO2 tablety), ale ne tak účinné, jako jeho přidávání do vzduchu. Rostliny jsou zkrátka schopny větší množství oxidu uhličitého vstřebávat skrze listy. V dobách, kdy se rostliny na Zemi vyvíjely, byla koncentrace oxidu uhličitého až třikrát větší, nežli je tomu dnes a je ověřeným faktem, že kytky mají stále schopnost větší množství CO2 spotřebovávat ve svůj prospěch. Pokud dopřejete svým rostlinám dostatek oxidu uhličitého, můžete zrychlit jejich růst a kvetení o 30-40%, což, jak jistě sami uznáte, není vůbec málo. Pojďme se tedy podívat na to, jakým způsobem dostat CO2 k vašim rostlinkám.

Přísun čerstvého vzduchu

Základním krokem u udržení alespoň takové koncentrace CO2 ve vzduchu, která je v současném ovzduší k dispozici, je pravidelné a dostatečné větrání. Když na rostliny svítíte, spotřebovávají oxid uhličitý a přeměňují ho na kyslík. To znamená, že pokud se nepostaráte o pravidelnou výměnu vzduchu v pěstírně, poměr CO2 ve vzduchu klesá. Při nízkém obsahu CO2 ve vzduchu dochází ke zpomalení růstu rostlin. Je-li obsah oxidu uhličitého poloviční, nežli v přírodě, růstu může být zpomalen až o 40%. Větrání se tedy neprovádí jen proto, aby se v pěstírně snížila teplota, případně vlhkost, ale hlavně proto, abyste rostlinám dopřáli CO2, a tím tak zajistili dobrý růst i kvetení. Jestliže se tedy nerozhodnete použít některou s dostupných metod přidávání CO2 do pěstírny, měli byste alespoň zajistit opravdu pravidelnou a důkladnou výměnu vzduchu - to je totiž nejlevnější a nejsnazší způsob, jak zajistit rostlinám alespoň základní dávku oxidu uhličitého. O výměnu vzduchu je samozřejmě třeba se starat i v noci, tedy v době, kdy lampy v pěstírně nesvítí. V tu dobu totiž zase potřebují rostliny nějaký ten kyslík, i když ho nespotřebují zdaleka tolik, jako CO2 ve dne.

Kvasnicová bomba

Do menších pěstebních prostor si můžete sami vyrobit levnou a ne úplně marnou výrobnu CO2, která využívá kvasný proces, při kterém se oxid uhličitý uvolňuje. Budete k tomu potřebovat prázdnou dvoulitrovou PET láhev, dvě lžičky práškových, nebo čtvrt balíčku klasických kvasnic a pár dekagramů cukru. Postup je jednoduchý. Zmíněné množství kvasnic rozpustíte ve 2 dcl vody (obr. 1 - obrázky na konci tohoto článku) o teplotě zhruba 40°C a necháte zhruba hodinu odstát na teplejším místě (na topení, na slunci atp.).

Zhruba po hodině začnou kvasnice bublat (obr. 2). Plyn, který ze směsi vychází je CO2. Tento kvásek nalijte do PET láhve, kterou nejdříve naplníte asi do ¾ teplou vodou, ve které rozpustíte 2 středně velké hrnky cukru (obr. 3). Takže si nejdřív naplníte PET láhev vodou s cukrem a následně nalijete kvásek.

Obsah láhve je nutné důkladně promíchat. Do víčka PET láhve vyvrtejte otvor, kterým prostrčíte vzduchovací hadičku, která se používá například ke kompresoru, kterým okysličujete vodu. Nyní máte domácí výrobnu CO2, která vám bude fungovat zhruba 2-3 týdny (obr. 4). Díky hadičce můžete CO2 přivést přímo doprostřed pěstebního prostoru, nebo rozvést na více míst pěstírny. Pro kontrolu, zda CO2 skutečně z hadičky vychází, stačí hadičku ponořit pod vodu. Pokud z ní vycházejí bublinky, je všechno v pořádku (obr. 5). Každý týden je dobrý tímto způsobem zkontrolovat, jestli CO2 stále uniká.
Výrobna CO2 s pomocí kvasnic se dá samozřejmě libovolně zvětšovat a oxidem uhličitým zásobovat větší prostor. Stačí znásobit množství kvasnic, vody a cukru. Čím větší kvasírnu vyrobíte, tím větší množství CO2 pro vaše rostliny získáte. Nezapomeňte, že kvásek může nečekaně zvětšit svůj objem, a proto nikdy neplňte nádobu plnou, ale maximálně do ¾. POZOR, CO2 z kvasnicové bomby musí stále unikat. Nezaškrcujte hadičku, ani nezavírejte láhev tak, že by v ní byl plyn uzavřen. Láhev, nebo jiná použitá nádoba by mohla explodovat. Výhodou tohoto zařízení je bezesporu cena, která se pohybuje v řádech desítek korun. Nevýhodou je to, že nikdy nevíte, kolik CO2 do pěstírny přidáváte. Rostlinám nadbytek CO2 nevadí, ale pro člověka je oxid uhličitý nedýchatelný a navíc není cítit. Nicméně ještě jsem neslyšel, že by se někdo při této aplikaci udusil. Každopádně je dobré pěstírnu vyvětrat, pokud v ní chcete chvíli pobývat, abyste zabránili nějaké nehodě. Při použití 2 litrové láhve vám však zaručeně nehrozí žádné životní nebezpečí a můžete si ji nechat bublat klidně i v bytě. Nebál bych se ani pětilitrovky. Další drobnou nevýhodou je, že kvasný proces nelze zastavit, takže vám CO2 bude do pěstírny unikat non-stop. Pro zajištění dostatečného množství kyslíku při zhasnutých lampách je vhodné buďto hadičku nasměrovat jinam, nežli do pěstírny (například k odtahovému ventilátoru, nebo nechat puštěný odtahový ventilátor po celou dobu, kdy je v pěstírně tma.

CO2 booster

Jestliže vám kvasnicová bomba připadá složitá, nebo k ní máte nějaké výhrady, můžete si koupit zařízení, které rovněž využívá přírodní procesy k získání CO2. Tento kyblík, který se prodává zhruba za 3 000,- pod názvem CO2 booster, má hned tři podstatné výhody. Vydrží dodávat CO2 do vaší pěstírny až 90 dnů, lze jej na noc vypnout (při použití časového spínače) a je 100% bezpečný. V kyblíku je organická hmota, ze které se, při zapnutí čerpadla, uvolňuje přírodní CO2. Jakmile je vyčerpáno dostupné množství CO2, koupíte si do kyblíku náhradní náplň, zhruba o 500,- Kč levněji, nežli stojí celé zařízení. Toto řešení je cenově dostupné a přitom účinné. Množství CO2, které booster produkuje, vystačí do každé domácí pěstírny běžné velikosti na jednu sklizeň. CO2 z boosteru uniká v omezeném množství i při vypnutém čerpadle, takže je opět důležité při zhasnutých lampách buďto booster vyndat z pěstebního prostoru, nebo jednoduše zintenzivnit větrání.

Tablety do vody

Pokud chcete rostlinám dopřát extra dávku CO2, a přitom se vám nechce instalovat jakékoliv zařízení, máte docela levnou a jednoduchou možnost. CO2 tablety se vhodí přímo do živného roztoku, kterým rostliny zaléváte. V tomto případě je tedy CO2 postupně uvolňován do vody, po dobu 4-6 hodin. Tablety je proto vhodné vhodit do vody zhruba 1-2 hodiny před zaléváním, abyste využili co největší množství CO2 v nich obsaženém. Tablety je možné použít v hydroponických systémech i při pěstování v substrátu. Ekonomicky tato varianta vychází docela levně, ovšem množství oxidu uhličitého, které rostliny dostanou navíc, není nijak závratné. CO2 tablety jsou pro rostliny spíše takovým dezertem, nežli hlavním chodem potřebného oxidu uhličitého. Nicméně, jak by řekl klasik: „Nemusí pršet, jen když kape."
V zásadě stejný efekt byste získali, kdybyste hadičku z kvasnicové bomby (popsané o něco výše), nechali probublávat do živného roztoku. Efekt lze prodloužit tím, že budete zachytávat bublající plyn do nějakého improvizovaného difuséru, například lehkého umělohmotného víčka, nebo dna od PET láhve, které položíte na hladinu vody dnem vzhůru a počkáte, až nabublá dostatek plynu na to, aby difusér udržel na hladině. Plyn se pak lépe dostane do vody. Ale jak už bylo řečeno, lepší je dodávat oxid uhličitý do vzduchu, nežli do vody.

Akvaristické vybavení

Přínos přidávání CO2 je známý nejen pěstitelům suchozemských rostlin, ale také příznivcům rostlin akvarijních. Proto lze v akvaristických potřebách pořídit hotové řešení dávkování CO2. Pro naše potřeby se nejlépe hodí 2 kg, plnitelná láhev CO2, opatřená redukčním ventilem a elektromagnetickým ventilem. Taková souprava vás vyjde zhruba na 4-5 000,- Kč, což je samozřejmě úplně jiná kategorie, nežli v předchozích případech. Koupenou bombu s elektromagnetickým ventilem pak napojíte na spínací hodiny a CO2 do pěstírny dávkujete dle potřeby resp. podle potřeby rostlin (viz dále).

Dávkovač vlastní výroby z C02 bomby

Tento systém si mohou vyrobit zručnější groweři. Stejně jako akvaristický set, i tento způsob využívá technický oxid uhličitý, který je snadno dostupný. Základem je tlaková láhev plněná 6 kg oxidu uhličitého. Tu je nejlepší koupit na inzerát. Zaplatíte za ni pak zhruba 500,- Kč. Až náplň vyčerpáte, doplní vám ji asi za 200,- Kč v hasičských potřebách, nebo plnicích stanicích. Prázdnou láhev za plnou vyměníte i na benzínkách, ale tam bývá o něco dražší. Dále budete potřebovat redukční ventil, v ideálním případě vybavený průtokoměrem, který ukazuje, kolik litrů a gramů CO2 za minutu právě protéká ventilem. Díky průtokoměru je dávkování docela přesné. Redukční ventil by měl být také vybaven ohřevem, jinak bude ventil, při častém použití, zamrzat. Redukční ventil i s ohřevem seženete do 1 000,- Kč, opět na inzerát. Za nový byste dali nejméně 2x, spíše ale 3x tolik. Poslední součástkou je elektromagnetický ventil, který půjde napojit na redukční ventil. Ten musí být napojitelný na 230V a vyjde bratru na 200-400 Kč. Elektromagnetický ventil pak bude ovládaný spínacími hodinami, nebo jiným spínačem, stejně jako v minulém případě. Celá paráda by vás neměla vyjít dráž než 2 500,- Kč. Nyní je třeba vše smontovat tak, aby na láhvi byl redukční ventil s funkčním ohřevem (nutno připojit na nějaké trafo), na výstup redukčního ventilu bude napojený elektromagnetický ventil, ovládaný spínacími hodinami. Dbejte na to, ať je vše dobře utěsněno. Na elektromagnetický ventil pak už jen napojíte hadičku, kterou dovedete do prostoru s rostlinami. Jak celé zařízení vypadá, vidíte na obrázku.

Tento systém je spolehlivý, relativně levný a snadno s ním můžete dávkovat CO2 do libovolně velkých prostor. Ovšem doporučuji ho opravdu jen šikovným growerům a s použitím ohřevu plynu. Jakmile by vám elektromagnetický ventil zamrzl, vyprázdní se láhev do prostoru během pár desítek minut, což není dobré finančně a ve velmi malém prostoru by mohlo dojít k nebezpečně vysoké koncentraci nedýchatelného CO2.
Kolik CO2 rostliny ocení
Profesionální systémy pro dávkování CO2 měří obsah oxidu uhličitého v jednotkách ppm (parts per million). To znamená, že měří počet částic CO2 v milionu částic vzduchu. Optimální podíl CO2 pro rostliny je 700-1 000 ppm, přičemž větší množství rostlinám nevadí. Jelikož je zbytečné objevovat dávno poznané, je pro nás užitečnější vědět, že do pěstírny je dobré dodávat 5-20g CO2/m2 za jednu hodinu. Čím více musíte v pěstírně větrat, tím více CO2 je třeba dodávat. Při přidávání CO2 je tedy vhodné co nejvíce omezit větrání při rozsvícených lampách, aby vám oxid uhličitý neodtáhl ventilátor. Samozřejmě je výhodné sladit přidávání CO2 a větrání tak, aby před a během odsávání vzduchu nebyl oxid uhličitý do pěstírny přidáván. Naopak po vypnutí odtahového ventilátoru byste měli CO2 do pěstírny opět „napumpovat". Jelikož většina pěstitelů musí větrat kvůli snížení teploty, je výhodné kombinovat dávkování CO2 s chlazenými reflektory, nebo světelnými zdroji, které nevydávají tolik tepla. To je ovšem individuální u každé pěstírny. Klimatizace problém s nežádoucím odsáváním CO2 řeší jen málo. Protože klimatizační jednotka odsává z pěstírny teplý vzduch a tím i oxid uhličitý.
Pokud použijete systém, který není vybaven průtokoměrem, nevadí. Množství CO2, které váš systém produkuje, si můžete i tak změřit, i když to nebude úplně přesné. Jeden litr CO2 váží 1,88 gramu. Takže když si vezmete například pytlík o objemu jednoho litru, změříte si, za jak dlouho ho váš systém naplní. Doba, kterou naměříte, značí, za jak dlouho se do pěstírny uvolní 1,88 gramu CO2. Kdyby se pytlík naplnil například za 5 minut, a vy byste chtěli přidat do pěstírny 20 g CO2, zabralo by to přes 50 minut.
Doufám, že vás dnešní povídání o přidávání CO2 nenudilo, a že jste se dozvěděli užitečné informace. Pokud byste chtěli podrobnější návod na domácí sestavu CO2 dávkovače, navštivte náš web www.cannabis.info a vyhledejte si třetí číslo Soft Secrets z roku 2009. V případě neúspěšného hledání napište na mail uvedený na konci tohoto článku a podrobný návod dostanete emailem.

Pěstování zdar!