Zakrývání rostlin

P?i p?stování outdoor mají p?stitelé v oblastech s kratším létem starost, aby jim úroda dozrála v?as. Platí to i pro oblast st?ední a severní Evropy. Ješt? výrazn?jší je tento problém v horských oblastech. Existuje však zp?sob, jak rostliny nechat dozrát v?as.

P?i p?stování konopí máme na výb?r ze t?ech druh? - konopí setého (Cannabis sativa), konopí indického (Cannabis indica) a konopí rumištního (Cannabis ruderalis). Konopí seté se vyzna?uje vyšším vzr?stem, úzkými, špi?atými listy a delší dobou zrání. Pokud bychom cht?li z konopí setého získat co nejv?tší zralé kv?ty, bylo by ideální ho p?stovat v teplém podnebí s dlouhým létem. P?i p?stování na semeno a zelenou hmotu posta?í i chladn?jší podmínky a kratší léto. Konopí indické rozeznáme podle nižšího vzr?stu a masit?jších oblých list?. Tento druh konopí dozrává rychleji, takže p?i p?stování na kv?t má vyšší šanci dozrát i v chladn?jších podmínkách. P?i p?stování na kv?t po?izujeme v?tšinou odr?dy zrozené k?ížením konopí setého a konopí indického - ty dor?stají v?tších rozm?r? a dozrávají d?íve. Oba zmín?né druhy mají ješt? jeden spole?ný rys, a tím je citlivost na fotoperiodu, tedy na délku dne. Konopí seté i indické za?íná tvo?it kv?ty ve chvíli, kdy je délka dne a noci vyrovnaná nebo je den kratší než noc. ?e?eno srozumiteln?ji - dokud není noc dlouhá alespo? cca 10 hodin, neza?ne konopí seté ani indické kvést. T?etí druh konopí - konopí rumištní - není na délce dne závislý. Kv?ty za?ne tvo?it zhruba ve t?etím až pátém týdnu svého života, bez ohledu na délku dne a noci. K?ížením konopí rumištního s konopím setým a indickým vznikly samokvetoucí odr?dy, jak už asi víte.
Pro? zakrývat

Už víme, že n?které odr?dy konopí dozrávají d?íve, jiné déle. P?i b?žném outdoor p?stování sejeme semínka v pr?b?hu kv?tna, kdy je délka dne necelých 16 hodin a noci cca 8 hodin - rostliny by tedy netvo?ily kv?t, ani kdyby už byly vzrostlé. Den se prodlužuje až do 21. ?ervna a až v pr?b?hu srpna se dostává k délce 14 hodin. Výsledkem tohoto p?irozeného vývoje délky dne je fakt, že rostliny konopí druhu indica a sativa za?ínají kvést v pr?b?hu srpna. Od za?átku kvetení do fáze optimální zralosti je pot?ebná r?zn? dlouhá doba, v závislosti na odr?d?. N?které rané odr?dy dozrávají již b?hem sedmi týdn?, obvyklejší je ovšem doba zrání 8-10 týdn?, tedy dva m?síce a více. N?které odr?dy zrají ješt? déle. Pokud tedy p?stujeme pr?m?rnou klasickou odr?du dozrávající po devíti týdnech od za?átku kvetení, znamená to, že za?ne kvést okolo poloviny srpna a zralá bude okolo poloviny ?íjna. Jenomže po?así v období zá?í-?íjen už v našich zem?pisných ší?kách m?že být chladné a nep?íznivé. M?žeme tak ?elit reálnému problému, kdy rostliny nesta?í dozrát. Dozrávání navíc probíhá za mén? intenzivního slune?ního svitu. Kdybychom byli schopni rostlinám dop?át denn? dvanáct hodin intenzivního slune?ního zá?ení a dvanáct hodin absolutní tmy, získali bychom v?tší a pevn?jší kv?ty nežli p?i b?žném postupu a navíc bychom sklízeli mnohem d?íve. A k tomu práv? slouží zatem?ování rostlin - rostlinám prost? zkrátíme den, ?ímž je p?inutíme rychleji tvo?it kv?ty a rychleji dozrát.

Druhy konopí vhodné na zakrývání

Z výše uvedených informací vyplývá, že pro zakrývání se hodí pouze konopí seté, konopí indické a jejich vzájemné kombinace. Konopí rumištní, tedy p?edevším samokvetoucí odr?dy, se pro zakrývání v?bec nehodí. Není totiž t?eba krátit den odr?dám, které kvetou bez ohledu na jeho délku. Samokvetoucí odr?dy jsou vhodné pro p?stování v horských a opravdu chladných podmínkách nebo pro p?stování v m?stských bytech, na balkónech a na oknech. P?stování t?chto odr?d je dnes velmi populární. D?vodem ovšem nejsou lepší užitné vlastnosti, ale to, že jejich p?stování je tak jednoduché. Automaty se tak dostávají i na místa, kde je výhodn?jší p?stovat odr?dy klasické, což je škoda. Se samokvetoucími odr?dami nedosáhneme stejného výsledku co do množství úrody, ani do kvality ve srovnání s klasikou. Kvalitu a objem musíme stále hledat v odr?dách konopí setého a indického.

Kdy se zakrýváním za?ít

Abychom urychlili tvorbu kv?t? a tím i dozrávání rostlin, m?žeme za?ít rostlinám prodlužovat noci v ?ervenci nebo koncem ?ervna. Snadn?ji nám to p?jde, pokud máme rostliny v kv?tiná?ích, nebo pokud p?stujeme ve skleníku. V p?ípad? kv?tiná?? je t?eba rostliny ukrýt na temné místo nave?er a ráno je op?t vystavit na slunce. Optimální doba pobytu na slunci je pro správnou tvorbu kv?t? 12 hodin denn?. Rostliny tedy vyndáme na slunce zhruba v 7:00 a schováme je v 19:00. Pokud se zakrýváním za?neme již v druhé polovin? ?ervna, m?žeme na konci srpna ?i v polovin? zá?í sklízet i odr?dy, které by za normálních okolností dozrávali koncem ?íjna nebo dokonce za?átkem listopadu - tyto odr?dy se jinak do našich podmínek v?bec nehodí, protože šance na jejich plnohodnotné dozrání je malá. To, kdy za?neme zakrývat, závisí výrazn? na odr?d?, kterou p?stujeme. Podstatná je op?t délka dozrávání. Víme, že nejv?tší intenzita slune?ního svitu a optimální teploty pro p?stování jsou u nás od ?ervna do srpna. Nejlepších výsledk? tedy dosáhneme, pokud naše rostliny budou kvést a zrát v tomto období. Jestliže tedy máme odr?du, která pot?ebuje od za?átku kvetení do doby optimální zralosti deset týdn?, bylo by ideální, za?ít ji zakrývat deset týdn? p?ed koncem srpna - to znamená 21. ?ervna.
Do hry ovšem vstupují ješt? další dva faktory. Jednak je d?ležitý zvolený zp?sob zakrývání a jednak velikost rostlin ve chvíli, kdy je chceme za?ít zakrývat. Velikost rostlin m?žeme do ur?ité míry ovlivnit, a to v?asn?jším zasetím semínek a p?edp?stováním rostlinek již b?hem dubna. K tomu pot?ebujeme bu?to skleník nebo domácí prostor s um?lým osv?tlením ?i výborným p?ísunem slune?ního svitu. Za?izovat si domácí p?stírnu s vysokotlakými výbojkami ?i LDE pro p?edp?stování rostlin nemá samoz?ejm? smysl - pokud tedy nemáme vhodné místo s dostatkem sv?tla, p?isv?cujeme malým rostlinkám pouze zá?ivkovou trubicí vhodnou pro p?stování rostlin. Slune?ní sv?tlo je ovšem elementární.

Jak rostliny zakrývat

Dostáváme se k zásadnímu problému celého procesu. Zakrývání rostlin totiž není úpln? jednoduché. Zp?soby jsou bu?to levné a náro?né, nebo naopak jednoduché a drahé. Mezi ty levné pat?í již zmín?né p?esouvání rostlin do temné místnosti, ve které je necháme odpo?ívat dvanáct hodin denn?. Obrovskou nevýhodou této metody je, že zakrývání musíme provád?t pravideln?. Pokud bychom najednou p?estali zakrývat a den by byl delší o n?jaké ty hodiny, za?aly by nám kv?ty pror?stat. Rovn?ž je t?eba, aby zatm?ní bylo dokonalé a k rostlinám neprosvítalo žádné sv?tlo. Temná místnost by tedy m?la být dokonale zatemn?ná a nikdo by tam nem?l chodit ani svítit v dob?, kdy tam rostliny vegetují. Tento zp?sob je samoz?ejm? vhodný výhradn? pro rostliny p?stované v kv?tiná?i.

Pro rostliny p?stované na záhonu musíme sestavit n?jakou mobilní zatem?ovací konstrukci. Nejsnadn?jší bude vzít na pomoc d?ev?né k?ly a ?ernou pevnou fólii. Nezáleží na tom, jestli je fólie plastová nebo z n?jaké tkaniny. Musí být ale co nejmén? pr?svitná. Fólii budeme muset každý den na k?ly nandat a zase sundat. Akorát ze severní strany m?že být fólie napnuta celý den. P?i stavb? konstrukce musíme myslet na budoucí vývoj rostlin a p?izp?sobit mu její velikost. Nesmíme zapomenout ani na p?ístup vzduchu, což je trochu o?íšek. Dostáváme se totiž do situace, kdy pot?ebujeme rostliny izolovat od vn?jších vliv?, ale zárove? pot?ebujeme zajistit cirkulaci vzduchu. V tomto ohledu je výhodn?jší použít na zakrytí textilii, která je zárove? prodyšná a zaru?uje alespo? primární p?ístup vzduchu. V opa?ném p?ípad? se budou zatemn?né rostliny pa?it a zvýší se riziko výskytu plísn?. Máme ovšem ješt? jednu možnost, jak zvýšit funk?nost této levné metody zakrývání a zabezpe?it rostlinám dostate?ný p?ísun ?erstvého vzduchu i v noci. Jednoduše nebudeme rostliny zakrývat na celou noc, ale zkrátíme jim den jen ve?er. V ?ervenci vychází sluní?ko zhruba v p?l páté ráno a zapadá po osmé hodin? ve?er. Pokud bychom zakryly rostliny mezi pátou a osmou hodinou ve?erní, dop?áli bychom jim dostate?n? dlouhou noc a zárove? je ochránili p?ed záparou a plísn?mi. Stejn? tak bychom je mohli zakrýt od p?l páté ráno do osmi ráno, ale pokud v tu dobu normáln? spíme, bylo by to nepohodlné. V tomto p?ípad? bychom mohli použít i nejmén? vhodnou metodu zakrývání. Tou je natažení plastového pytle p?es každou jednotlivou rostlinu. T?i hodiny denn? je hodn?. Pokud bychom ale za?ali zakrývat rostliny až v polovin? ?ervence, museli bychom tento postup praktikovat pouze m?síc. V polovin? srpna totiž m?žeme se zakrýváním skon?it, jelikož délka dne už zaru?uje p?irozené kvetení. Úpln? nejjednodušší je koup? klasického fóliovníku. Za ceny od 3 000,- K? získáte konstrukci a pr?svitnou fólii, zatem?ovací fólii už si snadno dokoupíte a instalujete, kvalitní fólie však m?že vyjít na další tisíce korun.

Pokud již vlastníte skleník, zbývá jen vy?ešit jeho zatemn?ní. Op?t to m?žete d?lat manuáln?, což vás p?ijde zdaleka nejlevn?ji. Existuje ovšem i luxusní ?ešení, které si ale nem?že dovolit každý. Skleník o rozm?rech 8 x 6,5 metru s automatickým zatem?ováním jsem našel na internetu na necelých 10 000 dolar?, což je cca 250 000,- K?. No, není to málo, ale v??ím, že to funguje spolehliv?. Samostatná zatem?ovací plachta vychází na 80,- K? za 1 m2.

Hnojení a zakrývání rostlin

Jestliže se rozhodneme pro zakrývání rostlin z d?vodu rychlejšího nástupu kvetení a zrání, je t?eba tomu p?izp?sobit také hnojení. Od za?átku zakrývání proto za?neme hnojit pro první fázi kv?tu, pokud používáme b?žná hnojiva. V p?ípad? že aplikujme granulované hnojivo, guáno, nebo slepi?ince a provedli jsme toto hnojení v ?ervnu, vy?káme s opakováním až do poloviny doby, po kterou by m?ly rostliny zrát.

Záv?r

Zkracování dne rostlinám u nás není p?íliš rozší?ené. Samoz?ejm? to je ?áste?n? zp?sobeno cenou za hotové ?ešení. Na druhou stranu je u nás dostatek kutil?, kte?í by si takové zatem?ovací za?ízení dokázali vyrobit sami. Manuální zakrývání rostlin je navíc rozší?ené i v zahrani?í. Není to zkrátka nemožné, jen to vyžaduje více ?asu a práce. Je také nutné podoktnout, že zakrývací skleníky (manuální i automatické) najdeme v?tšinou na farmách, které jsou komer?n? zam??ené. P?esto je dost lidí, kte?í tuto metodu používají jen pro svoji pot?chu. A t?m držím palce.