Základní výživové látky rostlin

Každý správný zahradník by měl vědět, co jeho rostlinky potřebují

Každý správný zahradník by měl vědět, co všechno jeho rostliny potřebují. A nejen to, také by se měl zajímat o to, jak rostliny reagují, pokud jim něco chybí. Pojďme se nyní podívat na nezbytné základní znalosti o výživě rostlin.

Primární biogenní prvky

Pod pojmem biogenní se rozumí životodárné prvky, bez kterých se na naší planetě Zemi neobejde žádný organismus, rostliny nevyjímaje. Pro potřeby výživy rostlin můžeme jako primární biogenní prvky, tedy ty vůbec nejdůležitější, označit kyslík, uhlík, vodík, dusík, fosfor a draslík. Kyslík a uhlík získávají rostliny především ze vzduchu, vodík samozřejmě čerpají převážně z vody. Zbývají nám tedy dusík (N), fosfor (P) a draslík (K), často společně označované jako N-P-K. Na tomto místě je nutné podotknout, že ve věci rozdělení prvků na primární a sekundární nepanuje 100% shoda. Například význam vápníku či síry je rovněž výrazný. Nicméně vypíchnutí N-P-K jako primárních prvků pro vývoj rostlin je obecně dlouhodobě zažitý. Jelikož N-P-K jsou pro vývoj rostlin naprosto zásadní, udává se jejich poměr na většině hnojiv a také na řadě pěstebních substrátů. Někdy je podíl N-P-K označen pouze čísly, například 4-7-6. To znamená, že v daném produktu je 4% podíl dusíku, 7% podíl fosforu a 6% podíl draslíku. Stejný význam má označení N-P-K 4-6-7 nebo NPK 4-6-7. K čemu je to dobré? Každý z těchto prvků zásadním způsobem ovlivňuje konkrétní vývojové procesy v rostlině. Navíc je důležité říci, že každá rostlina může mít potřeby jiné. Jahody například mají zcela jiné potřeby, nežli rajčata. Rozdíly lze najít ale i různých odrůd stejného druhu. I u konopí platí, že jednotlivé odrůdy mohou mít rozlišné nároky na výživu, ale rozdíly nejsou významné. To znamená, že substrát nebo hnojivo určené pro pěstování konopí uspokojí nejspíše potřeby všech odrůd konopí, ale při jeho použití na pěstování ředkviček možná nedosáhnete požadovaného cíle. Stejně to platí i naopak a hnojivo na muškáty tak nutně nemusí uspokojovat potřeby konopí. Pojďme se nyní podívat na N-P-K více zblízka.

Dusík - N

Samotný dusík je plynný prvek, a proto je rostlinám dodáván jako část sloučenin, které ho obsahují. Dusík se získává například z amoniaku (NH3), močoviny ((NH2)2CO)nebo dusičnanu amonného (NH4NO3). Dusík je zodpovědný za růst rostlin, tvorbu aminokyselin, proteinů, nukleových kyselin a chlorofylu, který je nezbytný pro fotosyntézu. Rostliny s dostatečným přísunem dusíku vykazují známky silného růstu a mohou se pochlubit sytě zelenou barvou.

Při nedostatku dusíku se růst rostlin zpomalí a také se začne ztrácet barva z listů. Listy žloutnou od krajů směrem do středu. Tento signál se ukáže nejprve u starších listů a teprve při neřešení tohoto problému se přesouvá i na nové, mladé listy. Nedostatek lze řešit pozvolným navýšením dávky hnojiva obsahujícím dusík. Předávkování dusíkem se vyznačuje sníženou spotřebou vody, což můžete snadněji poznat při indoor pěstování. Při pěstování venku si předávkování všimnete až ve chvíli, kdy rostlinám tmavnou listy až do hněda a posléze upadávají. Nadbytek dusíku zastavuje tvorbu kořenů a rapidně tak snižuje příjem vody i ostatních živin.

Fosfor - P

Fosfor se vyskytuje v přírodě velmi hojně, a to ve formě sloučenin. Navíc je důležitou složkou DNA a RNA takže se vyskytuje ve všech živých organismech na Zemi. Fosfor je zodpovědný za proudění energie v rostlinách a nezbytný pro tvorbu kořenů, stonků a hlavně květů. Tento prvek dodáváme rostlinám během celého životního cyklu. Vyšší dávky ve fázi kvetení pomáhají docílit větších květů.
Při nedostatku fosforu rostou rostliny pomaleji, stonky jsou slabé a strádá také kořenový systém. Listy se zbarvují do tmavě červena až fialova, a to od středu a od špiček, zatímco širší okraje listů blednou. Nedostatek lze řešit mírným zvýšením dávkování té složky hnojiv, která obsahuje fosforu nejvíce.
Nadbytek fosforu se projevuje mírným blednutím listů a při pokračujícím přebytku se listy zkroutí a odpadnou. Konopí je k nadbytku fosforu velice tolerantní, zvláště pokud udržujeme pH na správné úrovni. Kyselejší prostředí v pěstebním médiu dokáže poutat fosfáty, takže přehnojení fosforem je velice výjimečné. Pokud k němu dojde, snižuje se schopnost rostlin vstřebávat ostatní látky.

Následkem toho dochází ke snížení výnosu rostlin a předčasnému dozrávání. Nadbytek fosforu je dobré řešit snížením pH půdy či substrátu pod 6, při hydroponickém a aeroponickém pěstování na 5,6. Současně s tím vysadíme hnojivo obsahující fosfor. 

Draslík - K

Poslední látkou ze základní trojice je draslík. K jeho získávání se nejčastěji využívá oxid draselný (K2O). Draslík je zodpovědný za tvorbu proteinů a karbohydrátů. Daleko srozumitelněji se dá říct, že draslík zajišťuje sílu rostliny, zlepšuje její odolnost a chrání vůči infekcím.

Nedostatek draslíku způsobuje zdánlivě jen malé změny, které však po krátké době přerostou v celkové zhoršení zdravotního stavu rostlin. Špičky listů začnou hnědnout a dále přechází do žluté barvy. Později jsou hnědé celé okraje listů a zbytek listu žloutne. Nakonec se listy zkroutí a odpadnou.
Nadbytek draslíku je stejně těžko odhalitelný, jako nadbytek fosforu. Zpravidla má na svědomí nižší schopnost rostliny vstřebávat ostatní prvky, takže projevy nedostatku zinku, železa, hořčíku a manganu mohou značit právě přehnojení draslíkem.

Sekundární biogenní prvky

Sekundární biogenní prvky sice nehrají tak významnou roli jako primární, ovšem ani bez nich nelze očekávat perfektní a zdravý vývoj rostlin. O několik odstavců výše bylo řečeno, že názory na rozdělení prvků na primární a sekundární se mohou mírně lišit. Pojďme se tedy podívat na význam těchto dalších pro vývoj rostlin nezbytných prvků.

Vápník - Ca

Vápník lze v přírodě najít pouze ve sloučeninách s jinými prvky, a to díky tomu, že velmi snadno reaguje s ostatními prvky. Vápník potřebují rostliny během celého životního cyklu a je v určité míře zastoupen ve většině hnojiv. Vápník je stavební látkou, která zpevňuje stěny buněk a podílí se na jejich růstu. Nenahraditelnou funkcí vápníku je ovlivňování propustnosti buněk a buněčných membrán. Dále je třeba vyzdvihnout jeho schopnost vázat na sebe některé organické kyseliny, což má detoxikační efekt. Nedostatek vápníku způsobuje poruchy kořenového systému - kořeny odumírají od špiček a nové se netvoří. Okraje listů začínají mít neobvykle tmavě zelenou barvu - obzvláště ty mladé, nové. Výrazně také zpomaluje tvorba květů. Řešením nedostatku může být rozpuštění jedné lžičky hydroxidu vápenatého (hašeného vápna) ve čtyřech litrech vody a zalití rostlin tímto roztokem.

Síra - S

Síra ovlivňuje fotosyntézu, tvorbu vitamínů B a thiaminu a aktivitu enzymů. Tím nepřímo ovlivňuje i růst a vývoj rostlin. Síra je součástí stavebních prvků mnoha hormonů, proteinů a vitamínů. Thiamin, jehož tvorba je na síře přímo závislá, je rostlinný vitamín, který je důležitý pro oxidaci ketokyselin. Nedostatek síry v rostlinách se projevuje žloutnutím mladých listů (velmi podobně, jako při nedostatku dusíku). Listy žloutnou od krajů, ale nekroutí se. Při pokračujícím nedostatku získají stonky až fialovou barvu a listy úplně zežloutnou. Řešením nedostatku je snížení pH na 5,8 - 6 a zvýšení dávky té složky hnojiva, která obsahuje síru na 1,5 násobek běžné dávky po dobu 3 - 5 dnů (toto řešení využijeme především při hydroponickém či aeroponickém pěstování). Nadbytek síry způsobuje neschopnost rostliny vstřebávat další prvky. Při nízké úrovni hnojení se tento problém neprojeví. Přebytek má za následek menší rostliny a spálu na listech. Upravte pH na hodnotu 6 a minimálně po dobu tří dnů zalévejte pouze vodou s upraveným pH.

Hořčík - Mg

Hraje důležitou roli při tvorbě chlorofylu, který má zásadní vliv na fotosyntézu. Kromě tvorby chlorofylu neutralizuje hořčík kyseliny v pěstebním médiu a toxické látky produkované rostlinami. Nedostatek hořčíku se projevuje nepravidelnými žlutými skvrnami na listech rostlin. Skvrny se objevují na různých místech listů. Rovněž mohou listy začít žloutnout, ovšem opět ne od krajů, ale tvoří se celkem pravidelné skvrny. Listy se také začínají kroutit směrem nahoru. Řešením je aplikace síranu hořečnatého, kdy se rozpustí 2 čajové lžičky v 10 litrech roztoku, který se použije na zalévání. Snižte dávkování hnojiv na polovinu a zalévejte 5 - 7 dní. Lze také použít doplňková hnojiva k aplikaci postřikem, která hořčík obsahují. Přehnojení hořčíkem těžko poznáte pouhým okem. Zpravidla způsobí sníženou schopnost rostlin vstřebávat ostatní prvky. Postupujte stejně, jako v případě přehnojení dusíkem.

Stopové prvky

Vedle výše uvedených prvků potřebují rostliny ještě určité množství stopových prvků. I jejich přítomnost je pro zdravý vývoj rostlin a dobrou sklizeň důležitá.

Železo (Fe)
Jeho nedostatek způsobuje žloutnutí listů směrem od stonku. Místa, která nezežloutnou, ztrácí zelenou barvu a tmavnou.
Zinek (Zn)
Při nedostatku špičky listů ztrácejí barvu, usychají a kroutí se. Nové výhonky a listy přestávají růst. Listy celkově ztrácejí zelenou barvu.
Mangan (Mn)
Je-li ho málo, listy žloutnou od stonku a objevují se na nich červené spálové fleky. Rezavá barva se objevuje i na okrajích listů, růst rostliny nápadně stagnuje.

Závěr

Jak sami vidíte, rostliny potřebují mnoho prvků, a jak jsme si řekli na začátku, jejich kombinace musí odpovídat potřebám toho druhu rostlin, který pěstujete. Pokud pěstujete chilli, bude vhodné používat hnojiva k tomu určená. To samé platí v případě konopí. Při indoor pěstování je ideální zvolit alespoň základní řadu hnojiv od některého z mnoha výrobců hnojiv. V takovém případě a při správném dávkování jen zřídka nastane situace, kdy je nějakého prvku nedostatek. Spíše se pak setkáváme s předávkováním některým z prvků, a to v důsledku nadměrného hnojení s vidinou vyššího výnosu.

Při outdoor pěstování máme více možností pracovat s přirozenými zdroji živin, kterými jsou například kravský či koňský hnůj, ptačí trus, kompostovaná zemina a podobné přirozené zdroje. Pokud si zeminu pro pěstování připravíte sami, je riziko nerovnováhy mezi prvky větší, a proto je třeba dávat větší pozor na to, jak se rostliny vyvíjejí.

Přehnojení některým prvkem nejčastěji vyřešíte tím, že složku hnojiv, která ho obsahuje, na potřebnou dobu vyřadíte, případně učiníte jiné doporučené kroky. Při řešení nedostatku jakéhokoliv prvku, je třeba zvyšovat dávku obezřetně, abychom nezpůsobili naopak předávkování