V Singapuru oběsili muže za 1 kg marihuany
Photo by Alireza Jalilian on Unsplash
Tangaraju Suppiah, 46letý Singapuřan, byl ve středu 26. dubna za úsvitu oběšen v městské věznici Changi. Muž byl v roce 2018 odsouzen k trestu smrti za to, že pomáhal k pašovat zhruba jeden kilogram konopí z Malajsie do Singapuru. Amnesty International označila popravu za "nezákonnou" a uvedla, že řízení "porušuje mezinárodní právo a normy".
Tento případ představuje první popravu v Singapuru od roku 2022 a úřady k popravě přistoupily navzdory opakovaným žádostem bojovníků za lidská práva a zástupců mezinárodních organizací včetně OSN, aby rozhodnutí přehodnotily.
Aktivisté se domnívají, že muž byl odsouzen na základě slabých důkazů a během procesu měl jen omezený přístup k právním službám. Singapurské úřady však své soudy hájily a uvedly, že s mužem bylo po celou dobu trestního stíhání zacházeno spravedlivě.
Soud tvrdil, že Suppiah komunikoval s dalšími dvěma muži, kteří byli rovněž odsouzeni za pokus o pašování marihuany do Singapuru. Hlavním důkazem spojeným s tímto trestným činem byla údajně dvě telefonní čísla nalezená na mobilních telefonech ostatních mužů, z nichž jedno bylo použito ke koordinaci dodávky konopí.
Místní hnutí Transformative Justice Collective (TJC) ve svém prohlášení uvedlo, že důkazy byly "šokujícím způsobem neúplné". "Nikdy se nedotkl konopí, z jehož pokusu o obchodování byl obviněn."
Konopí – legalizace i popravy
Konopí se stává legální v rostoucím počtu zemí. Vždyť na spadnutí je to už i v Německu i Česku. O to neuvěřitelnější je, že k popravě Tangaraju Suppiaha skutečně došlo.
"Je prostě nepochopitelné, že země v okolí si užívají konopí v potravinách a nápojích a využívají ho pro jeho léčebné účinky, zatímco naše země popravuje lidi za stejnou látku," uvedl kolektiv Transformativní justice. Marihuana byla přitom vloni dekriminalizována také v Thajsku.
Počet poprav za trestné činy související s drogami v poslední době ve světě prudce vzrostl. Singapurská vláda zastává pevný postoj, že trest smrti úspěšně brání obchodu s drogami a že současné protidrogové zákony jsou užitečné v zájmu veřejné bezpečnosti. V tomto smýšlení bohužel není osamocena.
K trestům smrti za drogové delikty dochází také v Íránu, Saúdské Arábii, Číně, Severní Koreji či Vietnamu. Podle neziskové organizace Harm Reduction International (HRI), která od roku 2007 monitoruje celosvětové popravy za drogy, byl nejhorším zaznamenaným rokem 2015, kdy bylo zaznamenáno více než 700 případů odsouzení k trestu smrti v souvislosti s omamnými látkami.
Nezbývá, než podporovat rozumnou legalizaci a regulaci konopí napříč světem, aby se konopí navždy zbavilo přívlastku nebezpečné látky a nebylo chápáno stejně, jako tvrdé drogy.
M
MichalS
