Sklizeň trochu jinak,aneb co rostliny ještě dovedou
Asi každý pěstitel se vždy ze všeho nejvíc těší na to, až bude sklízet plody své práce. U většiny growerů se těšení projevuje mnohem intenzivněji, nežli například u pěstitelů brambor. Jistě se shodneme na tom, že základem je poznat, kdy už je čas na sklizeň. Způsobů je jistě více, ale myslím, že nejčastěji se orientujeme podle zbarvení samičích žláz.
Asi každý pěstitel se vždy ze všeho nejvíc těší na to, až bude sklízet plody své práce. U většiny growerů se těšení projevuje mnohem intenzivněji, nežli například u pěstitelů brambor. Jistě se shodneme na tom, že základem je poznat, kdy už je čas na sklizeň. Způsobů je jistě více, ale myslím, že nejčastěji se orientujeme podle zbarvení samičích žláz.
Asi každý pěstitel se vždy ze všeho nejvíc těší na to, až bude sklízet plody své práce. U většiny growerů se těšení projevuje mnohem intenzivněji, nežli například u pěstitelů brambor. Jistě se shodneme na tom, že základem je poznat, kdy už je čas na sklizeň. Způsobů je jistě více, ale myslím, že nejčastěji se orientujeme podle zbarvení samičích žláz. Samičí květy konopí jsou opatřeny bílými chloupky, žlázami, které vylučují pryskyřici. Tyto chloupky nejsou stejně barevné stále. Právě v průběhu dozrávání svou barvu mění, tmavnou do hněda, fialova či oranžova. Tato změna barvy se nejprve projevuje na vrchních květech spodních větví, později na vrchních větvích. Ve chvíli, kdy je poměr bílých a tmavých chloupků zhruba 50-75% ve prospěch tmavých je nejvyšší čas na sklizeň.
Při pěstování konopí na semeno, se pozná zralost podle toho, že praskají pouzdra, ve kterých se semena vyvíjejí a vykukují tmavá, již ne zelená semínka. Přezrálé rostliny jsou tmavé až příliš a často jim začínají žloutnout listy - rostlina stárne.
Kontinuální sklizeň
Asi už jste si všimli, že ne vždycky dozrávají květy po celé rostlině najednou. A právě v takovém případě je zde možnost sklizeň přizpůsobit nastalé situaci. Pokud totiž čekáte na to, až budou zralé všechny květy, mohou některé z nich „přezrát". V přezrálých květech pak klesá poměr THC a zvyšuje se poměr CBD - a to my přece nechceme. Nezralé květy jsou navíc lehčí a menší, nehledě na to, že poměr CBD a THC je opět ve prospěch CBD. Cílem je tedy sklidit co největší květy s co největším podílem THC. A pokud květy dozrávají nerovnoměrně, můžeme si pomoci kontinuální sklizní.
Při kontinuální sklizni nesklízíme celé rostliny najednou, ale odstřiháváme pouze zralé květy, a ty nezralé ještě necháváme na rostlině. Přitom je velmi důležité brát ohled na další život rostliny. Zralé květy odstřihávejte ostrým předmětem a nenechávejte zbytečně trčet holé stonky. Pokud tedy sklízíte zralý květ, je nutné větvičku odstřihnout těsně nad květem, který ještě plánujete nechat dozrát. Snížíte tak riziko plesnivění odumírajícího stonku/větvičky. Kontinuální sklizeň můžete provádět shora i zdola, tedy nejprve sklízet vrchní květy a nechat dozrávat spodní, nebo naopak - prostě odstřihnete palice, které jsou už zralé.
Kontinuální sklizeň není dobré nějak extra natahovat. Ideální je, když poslední květy sklidíte během 14 dnů po těch prvních, a to bez ohledu na to, zda si ještě myslíte, že by se mohly věty nějak zvětšit či ztvrdnout. Již při sklízení prvních květů by totiž mělo probíhat proplachování, takže množství živin v pěstebním médiu ubývá. Čím déle proplachujete, tím mají rostliny k dispozici živin méně a nelze tedy očekávat, že by se palice zdvojnásobily. V každém případě je postupné sklízení úrody docela šikovným způsobem, jak o něco zvýšit množství sklizeného materiálu a zároveň získat vyšší kvalitu i z paliček, které by jinak byly malé a méně účinné.
Druhá sklizeň
Konopí je rostlina velmi přizpůsobivá a odolná. Navíc dokáže žít i několik životů za sebou. Za normálních okolností je konopí rostlina jednoletá. Na jaře začne růst, přes léto začne dospívat a na podzim dozrává. Ve volné přírodě zralá rostlina začne hynout, protože její životní úkol je splněný - je vysemeněná a život další generace je tak zajištěný. Při indoor pěstování fungují jiná pravidla. Můžeme totiž rostlinu obalamutit a dělat před ní, jako že je zase jaro. Cannabis sativa a indica se obalamutit dají, ruderalis ne - se samokvetoucími odrůdami tedy následující kroky učinit nelze.
Pokud kdykoliv během životního cyklu konopí setého a indického nastolíme podmínky pro růst, přestane rostlina tvořit květy a začne se soustředit na rozšiřování svojí zelené hmoty. Jelikož se zmíněné druhy konopí řídí fotoperiodou (délkou dne a noci), tak stačí, abychom na ně svítili 18 hodin denně a 6 hodin je nechali ve tmě. Díky tomu můžeme jednu rostlinu nechat vykvést znovu, a znovu sklízet její květy. Z hlediska ekonomiky a množství uskutečněných sklizní za rok to není příliš výhodné, ale stojí za to to vyzkoušet - čím víc věcí o rostlině víš, tolikrát si growerem.
Jak na to? Při první sklizni je nutné nechat na rostlině několik větviček i s květy. Ideální je nechat právě ty, které ještě nejsou úplně zralé. Na takto připravené rostliny lze opět začít svítit 18 hodin a 6 hodin je nechat ve tmě - zkrátka přepnout zpět do fáze růstu. Důležité je rostlinám dodat vyšší množství hnojiva, které obsahuje dusíkaté látky. Při použití vícesložkových hnojiv, se zvýší dávka dusíkatých složek na 150% a dávka květové složek (především fosforu) se sníží na 50%.
Rostliny začnou znovu růst a jakmile začnou vyrůstat nové výhonky bez květů, mohou se květy uštípnout. Cca po měsíci jsou rostliny opět připravené na přepnutí na květ. Čím déle s přepnutím počkáte, tím bohatší bude druhá sklizeň. Těžko dosáhnete stejně bohaté úrody, jako při první sklizni, ale můžete si být jistí tím, že materiál bude stejný, jako ten z první sklizně. Je třeba říct, že druhá sklizeň může být náročnější na prostor, co se týká výšky. Nové výhonky totiž neporostou od spodní části stonku, ale přímo z květů. Ohýbáním si moc nepomůžete, protože pak byste zabrali zase hodně místa do stran. Lépe se druhá sklizeň dělá v případě, že jste při prvním pěstebním cyklu vypěstovaly nižší rostliny. Jestli chcete druhou sklizeň vyzkoušet, vyberte pro ni jen ty rostliny, které stojí za to. Pokud rostlina v první sklizni nesplnila vaše očekávání, rozhodně to v druhém kole nenapraví. Naopak u těch „pěkných" kousků máte jistotu, že získáte zase kvalitní, i když ne tak bohatou úrodu.
Proč je druhá sklizeň málokdy praktikovaná
Ono se to totiž snadno řekne a hůře udělá. Než zralá kytka, přepnutá zpět na růst, vytvoří dost výhonků na to, abyste ji opět přepnuli na květ, uplyne doba, během které už můžete být na konci první fáze květu, když budete pěstovat klasicky z klonů, nebo semínek. Výsledek druhé sklizně je navíc do značné míry nejistý, ve srovnání s běžným postupem. Obecně platí, že se vždy vyplatí zasadit novou várku, než se piplat s odkvetlými rostlinami. Samozřejmě to platí s ohledem na ekonomiku pěstování.
Když se na druhou sklizeň podíváte ze strany zkušeností, tak se před vámi otevře možnost poznat něco nového a pěstování si trochu zpestřit. Během celého procesu se totiž setkáte se zajímavými schopnostmi konopí a jeho houževnatostí. Pokud nespěcháte od sklizně ke sklizni a máte k tomu podmínky, vyzkoušejte někdy druhou sklizeň. Jen tak pro rozšíření obzorů. Tuto zkušenost má totiž jen zlomek growerů kolem vás i po celém světě.
Podruhé kvůli genům
Schopnost konopí přejít zpět do fáze růstu se dá využít ještě dalším způsobem. Ten ocení především ti z vás, kteří si zakládají na vlastních klonech a pečlivě vybrané genetice. Sami dobře víte, že i když zasadíte stejné rostliny, některé z nich jsou prostě nej - nejkrásnější, největší a s nejtěžšími palicemi. To může být způsobeno mnoha faktory, ale když už něco o pěstování víte, snadno poznáte, která kytka prostě těžko hledá konkurenci. A právě taková rostlina v sobě nepochybně skrývá všechny vlastnosti, které vy hledáte. Proč tedy nechytnou příležitost za pačesy a nadělat si klony z toho nejvýkonnějšího jedince? Určitě to není otázka týdne, ale během 2 měsíců můžete řezat klony z rostliny, která vám už své umění ukázala.
Když chcete z vaší favoritky udělat matku, je třeba nechat výhonků co možná nejvíc. Zkrátka obětovat část květů - neuříznete je, ale necháte na kytce, kterou následně přepnete na růst. Samozřejmě ty nejlepší kusy ustřihněte, jen nechte více těch malých palic, nežli v případě, kdy chcete udělat druhou sklizeň. Na klony prostě potřebujete výhonky, však to znáte.
Přechod kvetoucí rostliny zpět do růstové fáze je zajímavá podívaná. Ovšem chvilku to trvá. První 2 týdny se může zdát, že se nic neděje, pak se ale květy pomalu začnou protahovat a už začíná být znát, že rostou. Je zajímavé, že pokud přepnete na růst omylem během první fáze kvetení (rozladí se spínací hodiny atp.) začnou květy prorůstat rychleji, nežli po tom, co je už rostlina zralá a vy ji nutíte znovu růst. Možná jí to chvilku nejde do hlavy, ale pak si dá říct. Když jsem poprvé zkoušel druhou sklizeň, některé rostliny odumřely. Byly to ty, kterým jsem nechal nejméně květů, a to ještě těch nejmenších na nejslabších větvičkách. Proto se vyplatí nechat na rostlině i nějaké silnější kousky.
Než z rostliny začnete řezat klony, nechte ji pořádně rozrůst, ať si můžete vybrat pěkné výhonky. Ono je totiž lepší udělat matky až z těch prvních klonů, a to z jednoho prostého důvodu. I když necháte původní rostlinu přepnutou na květ velmi dlouho, zůstávají její původní výhonky „nakvetené". Zatímco když z těchto výhonků uděláte klon, tento začne tvořit výhonky bez květů mnohem rychleji, nežli toho dosáhnete na původní rostlině. Další výhodou je to, že rostlinu z klonu můžete lépe tvarovat a je o poznání nižší.
Z rostliny přepnuté zpět na růst tedy vyberte ty největší a co možná nejméně „nakvetené" výhonky a udělejte z nich klony. Jakmile klony zakoření a zasadíte je, můžete původní rostlinu buďto znovu přepnout na květ a nechat ji znovu vykvést, nebo ji pošlete do věčných lovišť se slovy díků a uznání na rtech.
Bohužel vám nemohu nabídnout fotky rostliny při finišující druhé sklizni, protože už je zkrátka nemám. Pocházejí ještě z doby nedigitálních fotoaparátů (alespoň v mém vlastnictví) a papírové fotky u mne nemají dlouhou životnost. Snad se tedy spokojíte s tím, že vidíte vykvetlou rostlinu, která byla přepnuta zpět na růst. Takto vypadala zhruba 7 týdnů po přepnutí. Z této rostliny jsem nadělal asi 10 klonů, z nichž jsem vybral 4 kusy, které posloužili pro „výrobu" matečních rostlin. Geneticky daná výkonnost původní rostliny byla skutečně zachována a na tento „modýlek" mám velmi dobré vzpomínky.
Vyplatí se přepínat zpět na růst kvůli novým matkám?
Záleží na situaci. Pokud máte vlastní mateční rostlinu, ze které jste nařezaly klony, a z těchto klonů jste dospěli k úrodě, nemá smysl žádnou z těchto kytek přepínat zpět na růst a dělat z ní matku. Máte přece původní geny v mateční rostlině, ze které jste udělali klony pro tuto sklizeň. Takový postup by byl zbytečně komplikovaný.
Jiné už to je v případě, kdy nemáte vlastní matky, ale chtěli byste založit „svůj rod". Cesta od semen k mateční rostlině s požadovanou genetickou výbavou je pak možná i popsaným způsobem. Dejme tomu, že zasejete 10 nefeminizovaných semen, z nichž vám vyroste třeba 8 samic. Ty necháte dokvést a uvidíte, že 2 z nich jsou naprosto luxusní. Tyto dvě samičky můžete pomocí popsané metody přeměnit v několik klonů, ze kterých už si vypěstujete matky. De facto je to méně běžný způsob selekce. Z rostlin ze semen vyberete tu nejsilnější a nejlépe plodící a uděláte z ní matku.