Šalvěj divotvorná - rostlina bohů

Mnozí z nás o ní určitě slyšeli, někteří se s ní setkali, nebo ji dokonce doma pěstují.

Mnozí z nás o ní určitě slyšeli, někteří se s ní přímo setkali, nebo ji dokonce doma pěstují. Řeč je o rostlině, v Čechách často přirovnávané ke konopí, šalvěji divotvorné. Už na úvod bych chtěl poznamenat, že jakékoliv srovnávání těchto dvou rostlin je zcestné. Mají sice mnoho společného, především v náboženském světě, kde mají obě rostliny nesmazatelné místo a obě bývají označovány za „božskou" rostlinu, ale každá pochází z jiné části světa a každou užívala odlišná kultura. Podívejme se nyní krátce do historie této rostliny, abychom lépe pochopili její kulturní a duchovní význam.

S největší pravděpodobností byla šalvěj divotvorná významnou halucinogenní rostlinou u jedné z největších indiánských civilizací, Aztéků. Podle několika dochovaných pramenů je tato rostlina totožná s posvátnou rostlinou pipilzintzintli, což byla hlavní šamanská rostlina určená pro setkávání s bohy při prosbě o radu. Jak probíhali aztécké rituály, se už asi nikdy nedozvíme díky španělským kolonizátorům, kteří tuto civilizaci téměř dokonale vyhladili. Určitou představu však můžeme získat u jiného indiánského kmene, Mazatéků, kteří dodnes udrželi tento kult naživu a také jim s největší pravděpodobností vděčíme za to, že se s touto rostlinou můžeme dnes ještě setkat. 

Mazatéčtí šamani nazývají šalvěj La Hembra, což v překladu znamená žena (jako „muž" je v mazatéckém jazyce označován pochvatec). Mazatéci ji pěstují hluboko v lesích, na nedostupných místech daleko od civilizacea v době, kdy nerostou „kouzelné" houby, ji užívají pro nejrůznější duchovní účely (léčení nemocí, předpovídání budoucnosti, prosby o radu a podobně...) Původní rituál probíhá tak, že šaman dlouze medituje a rozjímá o důvodu, kvůli kterému chce vyrušit duchy (bohy) v jejich klidu. Poté vezme cca. 25 až 50 párů listů (Většina indiánských kmenů počítá všechny halucinogeny na páry ať už houby nebo šalvějové listy) a začne je pomalu žvýkat tak, aby mu všechna šťáva zůstala v ústech (salvinorin A, hlavní účinná látka se vstřebává pouze sliznicí, tudíž po spolknutí nemá žádný efekt) a po zhruba deseti minutách nastává někdy až dvouhodinový stav transu a spojení s „vyššími bytostmi". Tento rituál se však provádí pouze ve velmi důležitých situacích a jeho zneužití je považováno za zločin.

Tato rostlina je také velmi zajímavá z botanického hlediska. Divoce totiž zřejmě nikde neroste a podle všeho se jedná čistě o výsledek dlouhého šlechtění. Není známo, z jaké rostliny byla vyšlechtěna. Co o ní víme, je pouze to, že patří do čeledi hluchavkovitých. Zajímavý je také způsob rozmnožování, neboť rostlina sice kvete dlouhými namodralými květy, podobnými naší hluchavce a dokonce po opylení vytváří semena. Ta jsou však neplodná (nikdy nevyklíčí). Rozmnožuje se tedy pouze vegetativně pomocí řízků. Naštěstí řízky velmi snadno koření a není proto příliš složité ji množit.

Pro západní svět objevil šalvěj etnobotanik Robert Gordon Wasson a to až v roce 1962 a teprve v roce 1982 se podařilo extrahovat a blíže určit hlavní halucinogenní látku salvinorin A. Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že prakticky všechny rostliny v Evropě i USA jsou potomky převážně odrůd Wasson/Hofmann (rostliny této odrůdy jsou potomky prvního exempláře této rostliny dovezené do Evropy v roce 1962) a Blosser „Palatable" (Bret Blosser, dovezl tuto odrůdu v 90. letech). Výjimečně se vyskytují i další odrůdy, např. Cerro Quemado Julieta, La Fuerza což je pravděpodobně „nejnovější" odrůda dovezená Kathleen Harrisonovou v roce 2001 a několik dalších. Vzhled i účinky všech odrůd jsou prakticky stejné, jsou však rozdílné z hlediska genetiky.

V současné době se šalvěj divotvorná v západním světě užívá nejčastěji kouřením listů, popřípadě různých extraktů. Někdy se užívá i vaporizováním. Kouření je mnohem rychlejší než žvýkání listů, je však třeba užít dýmky a nejlépe „tryskového" zapalovače, protože jeho plamen hoří při vyšších teplotách, než je tomu u běžných zapalovačů. To má za důsledek vypaření většího množství salvinorinu A tudíž i větší účinnost. Nástup účinků je většinou velmi rychlý a silně znatelný už po prvním nádechu. Během několika vteřin přichází velmi intenzivní psychedelický stav. Účinky v nízkých dávkách jsou zejména zvýšení vizuální představivosti, pocity empatie, záchvaty smíchu a narušení pohybové koordinace. Časté jsou také pocity, kdy uživatele 'něco' táhne do strany, změní se směr a síla gravitace, nebo tělo obklopí pevná neviditelná krusta. Vysoké dávky jsou pak charakteristické prohloubením optických halucinací (až na hranici ztráty kontaktu s realitou a úplným pohlcením vizemi), cestováním časem, disociací (rozpuštěním) osobnosti, případně spirituálními zážitky. Účinek lze vzdáleně přirovnat k lucidním snům, kdy si uprostřed snu uvědomíte, že spíte a můžete pak sen sami ovládat. Velmi často se objevuje halucinace, při které rozmlouváte s neznámým ženským hlasem, mluvícím cizím jazykem, kterému však dokonale rozumíte a dokonce jste schopni tímto jazykem i komunikovat. O tomto typu halucinací se říká, že jste mluvili přímo s rostlinou.

Pokud se rozhodnete šalvěj vyzkoušet, pak doporučuji najít si předem klidné místo. Ideální jsou osamělé stráně u lesa, bez silnic a jiných míst, kde se může potenciálně vyskytnout nějaký rušivý element. A vyrazit na toto místo alespoň ve dvou lidech. Po vykouření první dávky je třeba, aby „přísedící" dával pozor, neboť se stává, že během nastupujících účinků vypadne dýmka z ruky na tělo kuřáka a může ho popálit. Poté již však pouze tiše sedět a nechat psychonauta vychutnat si svůj „výlet". Po 5 až 15 minutách účinky odezní. Může se také stát, že je vize násilně přerušena nějakým rozruchem (projíždějícím autem, příchozí osobou...) v takovém okamžiku bývá člověk vytržen ze zážitku a posazen zpět do „své" reality. V rušném prostředí se pak může stát, že se účinky vůbec nedostaví.

Na závěr bych chtěl poznamenat, že od roku 2011 je Salvinorin A na seznamu zakázaných látek, který byl o tuto látku doplněn kvůli tzv. cofeeshopům, které v Čechách prodávali různé chemické látky jako náhražky konopí a jiných, často i tvrdých drog. Je úsměvné, že se Salvinorin dostal na seznam i přes to, že se v žádném z výrobků prodávaných v cofeeshopech nevyskytoval a tudíž byl na tento seznam přidán pouze proto, aby se zabránilo přílišné medializaci tohoto faktu. Samotné zařazení je totiž sporné, neboť se jedná o látku netoxickou, neexistuje na ní fyzická ani psychická závislost a nebezpečí z jejího užití hrozí pouze v případě požití v nebezpečném prostředí. Obviňovat ale rostlinu za případné zranění člověka, který ji použil nesprávně, nebo na nebezpečném místě je jako obviňovat automobil ze zranění člověka při dopravní nehodě. Bohužel jsme každodenně svědky faktu, že vše, co nejsou naši politici schopni pochopit, považují za špatné a tudíž je potřeba to co nejrychleji zakázat.