Robert C. Clarke

Clarke prováděl výzkumy konopí od začátku sedmdesátých let a v minulosti napsal knihy Marijuana Botany (1981) a HASHISH! (1998), „Bible“ historie hašiše. Od konce osmdesátých let žil v Amsterdamu, kde pracoval jako projektový manažer v International Hemp Association. Clarke je přátelský „něcokolemšedesátky“ muž, který je zasvěcenci považován za jednu z největších autorit v oblasti konopí. Nečekejte, že v jeho knihách najdete návody na snadné vypěstování supertrávy. Ve svých dílech se věnuje botanickému a historickému výzkumu. Clarkovy knihy jsou těžké a drahé, lidé, kteří se o konopí vážně zajímají, si jich však cenní velmi vysoko. Jeho práce jsou nepostradatelné pro všechny, kdo chtějí vyrábět kvalitní hašiš nebo šlechtit vlastní odrůdy konopí.

Soft Secrets: Kdy a jak jste se dostal poprvé do kontaktu s konopím?

Clarke: „Studoval jsem na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, kam jsem dorazil jako mladík v roce 1971. Během mého vůbec prvního večera jsem na vstupní party na koleji kouřil konopí. Od té noci konopí můj život nikdy neopustilo. Na konci jsem potřeboval napsat disertační práci a kvůli mému zájmu o konopí jsem dokončil dílo The Botany and Ecology of Cannabis, které jsem sám v roce 1976 i sám vydal.“ 

Interview poskytujete jen vzácně a máte pověst samotáře. Je to pravda?

„Ne, ve skutečnosti ne. Jsem velmi zaneprázdněný výzkumem a publikováním prací o konopí. Ve volném čase cestuji na vzdálená místa a rybařím. Takže někdy je dost složité mě odchytit, ale společnost dalších lidí miluji.“ 

Autor Doug Fine často říká, že „pracuje pro rostlinu“. Cítíte to stejně?

„Nemyslím si, že by konopí potřebovalo naši práci. Rostlince by se pravděpodobně dařilo lépe, kdybychom do ničeho nezasahovali. Náš vzájemný evoluční vztah, který trval tisíce let, se ukázal přínosným pro obě strany. Konopí se rozšířilo po celém světě a rozvinulo se do mnoha odrůd s různými využitími.  Dláždilo naši cestu historií. Na konci dvacátého století byla rostlina napadána nesmyslnými programy, lidskou chtivostí a moderním pokrokem přinášejícím destrukci místních druhů používaných vláken, semen a druhů drog a to i u kultur, které rostlinu pěstovaly. V současnosti západní svět přinesl s nejlepším úmyslem „pokročilé“ hybridy zpět do zemí s konopnou produkcí, což vedlo ke genetickému poškození a vymýcení místních odrůd, které se v té době na těchto místech stále nacházely. Genetická rozlišnost konopí byla takřka zničena. Mým názorem je, že aktuální snahy o potlačení konopí zničí obrovskou část potenciálu konopí dřív, než stačíme poznat jeho sílu. Hlavním cílem, který jsme měli s Markem Merlinem při psaní knihy Cannabis: Evolution and Ethnobotany byl vzdělat nevědomé, aby ohledně budoucnosti vztahu mezi lidmi a rostlinou konopí dokázali sami docházet k moudrým rozhodnutím.

Můžete nám říct něco o seed bance Cultivator‘s Choice? Kdo ji založil a jaký byl jejich vztah k Sacred Seeds?

„David Watson založil v Kalifornii jak Sacred Seeds tak i Cultivator‘s Choice. To bylo koncem sedmdesátých let. Sacred Seeds se specializovali na vylepšení a stabilizaci tradičních odrůd konopí. Cultivator‘s Choice nabízeli prvotřídní hybridy, které se opíraly o vylepšené odrůdy Sacred Seed. Začátkem osmdesátých let se Watsonovy odrůdy, včetně „Skunk 1“, „Afghani 1“ a „Original Haze“, dostaly do Holandska a stály u zrodu holandského semenného průmyslu. Staly se základem většiny moderních západních drogových odrůd konopí. Cultivator‘s Choice byla jednou z původních holandských seed bank a stále existuje. Během prvních let fungování holandských seed bank jsem napsal kapitolu What‘s in a name? v první knize Cannabible Jasona Kinga.“

Kdy a proč jste se přestěhoval do Amsterdamu? Jak v té době vypadal holandský svět konopí?

„Do Amsterdamu jsem se přestěhoval koncem osmdesátých let, abych mohl pracovat s Davidem Watsonem a HortaPharmou, která se zabývala výzkumem a vývojem léčebného konopí. Poprvé, kdy jsem se do Amsterdamu dostal, mě překvapilo, že každý kouřil konopí smíchané s tabákem. Léčivá bylina smíchaná s návykovým a toxickým tabákem? Přemýšlejte o tom! Jedinou kvalitní variantou prvotřídního konopí byl hašiš dovážený z mnoha různých zemí. Existovalo jen několik druhů dovážené trávy a jako ptačí zob byly rostliny ve velkém sázeny v a kolem Amsterdamu. Na balkonech kvetlo množství nádherných rostlin. Ne všechny ale stihly dozrát dřív, než přišlo nepříznivé podzimní počasí. Nederwiet (místo zrodu holandské trávy) nebylo víc než malebné městečko nevalné úrovně. Holandská tráva se začala zlepšovat, když byly přivezeny kvalitní hybridy ze Severní Ameriky a v moderních holandských sklenících se začaly pěstovat bezsemenné (sinsemilla) odrůdy, které stály u zrodu Skunkové revoluce.“

Jaké jsou tři nejrozšířenější mylné představy o konopí? 

„Číslo jedna: marihuana a hašiš jsou vstupní drogou k tvrdým drogám. Zřejmě to pochází z chybných závěrů a neexistují o tom žádné statistické důkazy. Tahle pohádka je hlavním argumentem proti legalizaci konopí i pro léčebné využití. Druhý omyl: konopné drogy jsou všelék. Zázrak. I když se konopné léky ukázaly být účinné v boji s příznaky mnoha chorob, nefungují na vše a u všech. Navíc neexistuje žádný klinický důkaz, že konopí ve skutečnosti může vyléčit nemoci. Zveličování léčebných účinků konopí může celý proces zbrzdit. Přehánění je stejná hloupost, jako prohlášení, že užívání konopí vede k užívání tvrdých drog.

Omyl číslo tři: konopí může zachránit svět! Další škodlivé přehánění. Žádná rostlina, ani tak stará a hodnotná a multifunkční, jako je konopí, nemůže zachránit svět. Toto přehánění pramení v ideji, že konopí je tráva, kterou tedy lze pěstovat kdekoli, i ve špatných podmínkách. Konopí samozřejmě dokáže přežít v mnoha extrémních podmínkách, ale vlákno a semena vyžadují suchá a pravidelně zavlažovaná pole. Zemědělská půda je celosvětovou vzácností, takže konopí musí bojovat o místo s potravinami. Konopí také potřebuje mnoho vody a její nedostatek je jedním z nejzásadnějších problémů dnešního světa. Zpracování konopného vlákna je navíc velmi náročné na pracovní sílu a průmysl nemá moderní technologie, které mohou umožnit konkurenceschopnost konopí vůči jiným přírodním nebo syntetickým vláknům. V Eurasii se konopí většinou pěstuje na malých farmách. Vlákna se zpracovávají ručně na úrovni domácího průmyslu, ke kterému se konopí hodí.“

Promluvme si o Vaší nové knize. Myslíte si, že jde o Vaše životní dílo?

„Můj spoluautor Mark D. Merlin je profesorem na Havajské univerzitě a o drogách napsal několik knih. Spolu s intenzivním výzkumem jsem se také velkou část sedmdesátých věnoval zaměstnání, které jsem pro tuto knihu potřeboval. Termín životní práce proto není přesný. V každém případě nás ale kniha zaměstnala na velké části našich životů! Vztah mezi lidmi a konopím trvá tisíce let a ovlivnil většinu kultur a zemí světa, takže množství dostupných informací je neuvěřitelné. Jen projít všechny tyto informace byl obrovský úkol: prostudovali jsme více než vědeckých článků a knih.

Cannabis: Evolution and Ethnobotany je podrobný a mezioborový průzkum původu a rané evoluce této známé rostliny s důrazem na její historickou roli ve vývoji lidské společnosti. Rostlina konopí byla velmi dlouho ceněna pro svá dlouhá a odolná vlákna, na olej bohatá a výživná semena, navíc i psychoaktivní a léčebné látky ze samičích rostlin. Kulturní hodnota a často nenahraditelné produkty, které konopí přineslo, evidentně ovlivnily obchodní, léčebné, rituální i náboženské postupy lidské kultury. Osud těchto produktů vedl evoluci rostliny směrem k současným odrůdám. Zájem kolem konopí se týká především pěstování a veřejné debaty o jeho mnoha využitích. Tato kniha nám může pomoci pochopit, proč lidská rasa této rostlině stále věří a nadále pokračuje v jeho šlechtění směrem k potřebám lidí. Má 464 stran velkého formátu, které obsahují také fotografie, plány, nákresy a tabulky. Text je strukturován jako referenční práce, takže každý může rychle najít požadovanou informaci o určitém aspektu vztahu mezi konopím a lidmi.“

V knize říkáte, že genetická rozmanitost konopí klesá. Co se proti tomu dá dělat?

„Za tím, že bylo zničeno tak ohromné množství genetických zásob, stojí komercionalizace a zásahy vlád. Používání řízků další rozmanitost ještě snižuje. Groweři pěstující bezsemenné odrůdy pracují s řízky a rostlinami, ale jen vzácně se semeny. K těm přistupují pouze v případě, že již nemají řízky, nebo chtějí zkusit novou odrůdu. Sexuální reprodukce a genetické míchání posilují a udržují genetickou rozmanitost. Aby byla rozmanitost semen zachována, a obzvláště vylepšena, musíte pěstovat mnoho rostlin ve vhodném prostředí a využívat jak přirozený tak lidský výběr. Abyste vytvořili další generaci, využijete semena nejzdravějších a nejvhodnějších rostlin. Aby byla zachována čistota a zdraví odrůdy, musí být tento cyklus neustále opakován.

Když z rostliny uděláte řízek, z kterého nebudou semena, geneticky řečeno vytvoříte slepou uličku. Feminizovaná a samičí semena jsou ve skutečnosti řízky ve formě semen. Samčí rostliny vám z feminizovaných semen nevyrostou, takže není možnost sexuální reprodukce a vy jste zpět ve slepé uličce. Aby bylo aspoň něco z genetické rozmanitosti konopí zachováno, můžeme udělat tři věci. Zaprvé: sázet a produkovat semena. Výsledkem bude, že v rostlinné populaci přežije více genů, což stimuluje rozmanitost. Zadruhé: shromáždit zbývající tradiční odrůdy, rozmnožit je, vybrat z nich a zkřížit je, aby byla zachována genetická integrita každé odrůdy. Stabilizovaná semena jsou základními stavebními kameny potřebnými k vytvoření hybridních odrůd. A zatřetí: přestat posílat „vylepšené“ západní odrůdy do zemí tradičních pěstitelů. Ztratili jsme již většinu tradičních odrůd a musíme udělat vše pro to, abychom zachovali, co zbylo.“

Jak bude podle vás vypadat svět konopí za pět let? 

„Mně by se líbilo, že za pět let bude konopí legální na federální úrovni a to pro veškeré využití. S viditelným vývojem v oblasti práva na místní úrovni je to možné, dost o tom ale pochybuji. Na cestě k legalizaci je pořád dost překážek. Federální vláda se nevzdá bez tvrdého boje, což může vést k hodně dlouhé cestě. Finanční instituce, zemědělské podniky a další velcí hráči budou proti legalizaci konopí bojovat do doby, než se objeví možnost, jak na něm vydělat. Jejich spoluodpůrce bude těžké překonat. Co potřebujeme, je normalizace konopí: legalizace s regulací podobnou alkoholu a tabáku. Vytvořit certifikovaný systém produkce a prodeje.

Teď jedna překvapující zpráva – velká část odporu normalizace v Kalifornii přichází od pěstitelů konopí, z nichž většina začala nedávno. Paličatí, nafoukaní a často sebestřední obhájci práv na pěstování konopí si stěžují, že kdyby bylo konopí legální, velké firmy by skoupily jejich políčka. Zapomínají ale, že každý rok je kvůli konopí uvězněno více než 800.000 Američanů. To je jeden každých 48 vteřin! Mnoho průkopníků v oblasti konopí, kteří těmto lidem předcházeli, je nyní uvězněno. Naším hlavním úkolem by mělo být změnit systém tak, aby již nikdo nebyl za osobní užívání nebo pěstování konopí trestně postihován. V mezinárodních souvislostech je jasným pozitivním signálem to, že Uruguay konopí legalizovala a další země jsou na začátku cesty za vymaněním se z dogmatu, které je v posledních desetiletích směrem ze Spojených států a Evropy ovlivnilo! Tvoří své vlastní reformy, které vyhovují jejich místním podmínkám,“

„All cannabis is cannabis indica“ (Veškeré konopí je konopí indické) byl titul, na jehož základě s vámi byl udělán rozhovor. Co jste tou větou myslel?

„Obvykle botanici dělí rostliny podle podobností ve fyzické struktuře. V posledních dvaceti letech jsme začali používat další chemické charakteristiky rostlin, strukturou DNA počínaje až po tvorbu sekundárních substancí, jako jsou kanabinoidy (THC, CBD atd.) a důležitých složek olejů, jako jsou terpeny. Do nedávna jsme uvažovali o rozdílnostech konopí takto: konopí seté bylo považováno za nejvíce rozmanitou odrůdu s různými druhy vláken, semen a psychotropních účinků rozšířenou po celé Eurasii, od Evropy po Japonsko. Odrůdy z Mexika, Jamajky, Kolumbie, Afriky, Nepálu a Thajska se v současnosti označují jako „seté“. Pouze odrůdy pro tradiční prosívaný hašiš z Afghánistánu a Pákistánu byly považovány za konopí indické a většinou ve jméně toto slůvko i nesly. Většina moderních odrůd konopí je brána jako hybrid mezi sativou a indikou. Abych ale citoval Firesign Theatre> „Vše, co jsme věděli, bylo špatně“! Jestliže se pokusíme pochopit evoluci konopí, historickou distribuci a způsoby, jakými jsme jej v minulosti užívali, je užitečnější používat modernější klasifikační systém. V „Cannabis: Evolution and Ethnobotany“ používáme systém, který je z velké části založen na průkopnické práci Karla Hilliga z univerzity v Indianě. Odrůdu konopí a jeho evoluci nyní vidíme v naprosto nové světle, s dalším pododdělením.

Konopí seté přestavuje pouze v Evropě pěstované vlákno a druhy semen, a jeho potomky, jako severoamerické divoké „plané konopí“ (pododrůda sativy) a potomky z Evropy a střední Asie (pododrůda Spontanea). Šíření konopí setého a jeho genetická rozmanitost je v porovnání s konopím indickým a konopím setým poměrně omezená. Pro označení pododrůd sativy vhodné pro vlákna a semena používáme termín „konopí s úzkým listem“ (NLH – Narrow Leaf Hemp). Abychom určili divokou populaci, pododrůdy Spontanea, užíváme termín „konopí s širokým listem“ (BLH – Bright Leaf Hemp).

Konopí indické se pěstuje kvůli vláknu, semenům a účinným látkám a dělí se do čtyř pododrůd. Pododrůda indiky, která pochází z jižní a jihovýchodní Asie se dostala, hlavně kvůli omamným účinkům i na střední východ, do Afriky a Nového světa. Užíváme výraz „konopí s úzkým listem“ (NLF), abychom odlišili pododrůdy konopí indického, které jsou psychoaktivní. Afghánské pododrůdy pocházejí z pohoří Hindu Kush v Afghánistánu a tradičně byly využívány pro produkci prosévaného hašiše. Termín „konopí s širokým listem“ (BLD) používáme pro další rozdělení pododrůd konopí afghánského. Čínská pododrůda pochází z Číny, Koreji a Japonska a časem se dostala do východní Evropy. Termín „konopí s širokým listem“ (BLH) označuje odrůdy čínského konopí uvnitř pododrůd konopí indického. Čtvrtou pododrůdou  je Kafiristanica představující divoké a pravděpodobně divoké původní populace konopí indického. Abychom dále Kafiristanicu oddělily, používáme termín „předek s úzkými listy“ (NLDA). Rozložení konopí indického je mnohem širší a jeho genetická rozmanitost komplexnější, než je tomu u konopí setého. Ještě zajímavější je, že všechny pododrůdy konopí indického mají genetický potenciál produkovat psychoaktivní THC.

Shrnuto se dá říct, že můžete spojit několik závěrů o globální klasifikaci konopí. Velká většina konopí na světě je konopí indické, ne konopí seté. Lidé nekouří kvůli psychoaktivním účinkům konopí seté, ale pouze odrůdy konopí indického. Proto neexistují psychoaktivní odrůdy konopí setého nebo hybridy indika x sativa. Veškeré psychoaktivní odrůdy patří ke konopí indickému. Jak sativa tak indika produkují vlákna vhodná na textilie a výživná semena. Evropská produkce konopí je založena na konopím setém, čínském nebo indickém.“

Jaké jsou vaše oblíbené odrůdy konopí a oblíbené odrůdy pro výrobu hašiše?

„Opravdu záleží na situaci. Důležité jsou momentální „stav“ a „situace“. Když je čas na tvůrčí činnost a dokončení věcí, potom jsou lepší odrůdy s úzkým listem (NLD). Nejvíce konzumentů zažívá stimulující účinky, jak mentální tak fyzické. Odrůdy s dlouhými, širokými listy (BLD) jsou obvykle vhodnější pro užívání při večerní zábavě, po které následuje kvalitní noční spánek. Já se BLD odrůdám obvykle snažím vyhnout a preferuji spíš NLD fenotypy. Vyhledávám odrůdy s charakteristickými sladkými vůněmi, komplexními chutěmi, silným a stimulujícím účinkem. Tyto vlastnosti mají hlavně tradiční, převážně NLD hybridy, jako „Skunk o. 1“, „Original Haze“ a „Sage“, které pocházejí z národních odrůd Kolumbie, Mexika, Indie a Thajska. Tyto odrůdy jsou bezpochyby skvělé pro suchou nebo vodní extrakci hašiše. Užijte si to!!!“