Přeskupování rostlin v průběhu pěstování

Soft Secrets
15 Jan 2015

Jak s pomocí přeskupování získat maximum světla pro všechny rosltiny.


Jak s pomocí přeskupování získat maximum světla pro všechny rosltiny.

O tom, co všechno je možné, a mnohdy nezbytné, udělat při indoor pěstování v průběhu pěstebního cyklu už jsme si povídali mnohokrát. Dnes se podíváme na to, jak s pomocí přeskupování získat maximum světla pro všechny rostliny, a navíc docílit co největšího výnosu z kytek, které nerostou zrovna nejlépe.

Přeskupováním rostlin mám na mysli jejich přemisťování po pěstební ploše tak, aby měly všechny dostatek světla. Velmi často se totiž při pěstování stává, že každá rostlina roste jinak rychle, takže jsou některé vysoké a jiné naopak nízké. To je značná nevýhoda především pro malé rostliny, kterým ty větší stíní. A pokud nemají malé rostliny dostatek světla, rozdíl mezi nimi a velkými jedinci se dále zvětšuje, takže v době sklizně máme na jednotlivých rostlinách velmi rozdílné výsledky. Tuto situaci si samozřejmě nepřejeme. Cílem každého zahradníka je získat vysoce kvalitní úrodu na všech pěstovaných rostlinách. A jednou z podmínek, jak toho docílit, je snaha o vypěstování vyrovnaného porostu, kdy jsou rostliny zhruba stejně vysoké a dostávají stejnou dávku světla.

Stejné výšky rostlin můžeme docílit různými metodami. Nejčastěji používáme zastřihávání a ohýbání rostlin, metodu zeleného moře atp. I při těchto metodách ale můžeme začít s přemisťováním rostlin. V případě zeleného moře nebo použití podpůrné sítě je nutné rozmístit rostliny správně ještě předtím, než síť instalujeme, respektive předtím, než do ní začneme rostliny zaplétat. Snad je ale každému jasné, že rostliny zapletené do podpůrné sítě už bez poškození nikam přendávat nejdou.
Pomineme-li metody zeleného moře a ohýbání rostlin pomocí podpůrné sítě, máme ještě další případy, kdy přemisťování v průběhu pěstování provádět nejde. Musíme totiž brát v potaz, že některé pěstební systémy to ze své podstaty neumožňují. Jde především od hydroponické a aeroponické systémy, kde jsou rostliny usazené napevno na konkrétním místě.

Přemisťování nelze provádět v:

• NFT systémech - rostlina má od začátku své vymezené místo a kořeny se rychle uchytí do netkané textilie. Pokud bychom se snažili rostlinu přemístit na jiné místo, výrazně bychom poškodili kořenový systém.
• Aeroponických systémech - jakmile se kořenový systém výrazně rozvine, je téměř nemožné vyndat košíček z dírky bez toho, abychom kořeny poškodili. Přemístění však za určitých okolností je možné. Je nutné dodržet jedinou zásadu - dbát na to, abychom nepoškodili kořenový systém.
• Rockwoolových a kokosových rohožích - celé rohože (obvykle uložené v květináčích) přemisťovat samozřejmě můžeme, ale jednotlivé rostliny stěží.

Pohybování s rostlinami naopak je možné při pěstování v:

• Květináčích - všeho druhu. Od klasických po AirPoty, SmartPoty, AutoPoty a další květníkové systémy. Možnost přemístění rostlin kdykoliv v průběhu pěstebního cyklu považuji za jednu z největších výhod pěstebních systémů využívajících květníky.
• Aquasystemu - kýble lze také přemístit velmi snadno.

Kdy přeskupovat rostliny

Rostliny je možné přemisťovat během celého pěstebního cyklu - od rané fáze růstu, až do finální fáze květu. Ovšem v posledních dvou až třech týdnech to může být obtížnější, pokud pěstujete větší rostliny. Přemisťování se tedy vyhněte, pokud hrozí jakékoliv riziko poškození rostliny - nalomení/ulomení větví, listů atd. Rostliny je vhodné přeskupit ve chvíli, kdy se projeví rozdíly v jejich růstu a dochází k narušení vyrovnaného porostu. V každém případě bychom se měli nad přeskupením zamyslet i ve chvíli, kdy se chystáme instalovat podpůrnou síť, která nám de facto zabrání v dalším pohybu s rostlinami. Mějte na paměti, že změny po přemístění rostliny se neobjeví hned druhý den, ale je třeba jim dát čas. Přemisťování bychom tedy neměli provádět až příliš často. V praxi se hodí zhruba jednou až maximálně třikrát během celého pěstebního cyklu.

Ohnutí větví u rostlin konopí jde ve fázi růstu snadno.

Jak přeskupovat

Již na začátku článku bylo řečeno, že cílem přeskupení rostlin je získání maximální intenzity světla pro každého jedince, a to po celou dobu pěstebního cyklu. Pokud vezmete v úvahu fakt, že světlo se od výbojky šíří v kulovitém tvaru, jsou nižší rostliny na okrajích ještě více ošizené a jejich výnosnost bude pochopitelně nižší - viz obrázek 1. Výsledkem správného přeskupení rostlin musí být pozice, ve které se všem rostlinám dostává stejné intenzity světla. Toho lze docílit přemístěním rostlin do formace, kterou lze vyčíst na obrázku 2. Díky tomuto rozložení dostávají vrcholky rostlin přibližně stejnou intenzitu osvětlení a je daleko větší šance, že i na menších kytkách získáte pevné a velké květy, a to i přesto, že menší rostliny nedosáhnou stejné výšky jako ty, které mají v danou chvíli náskok. Předchozí varianta počítá s tím, že porost je výrazněji nevyrovnaný a máte více rostlin s různou výškou. Pokud se ovšem v porostu objeví pouze pár menších jedinců je výhodnější je nějakým způsobem dostat na úroveň těch ostatních - vyšších. Kdybyste totiž mezi deseti rostlinami našli jednu malou, její umístění do středu (přímo pod výbojku) by se minulo účinkem. Velké rostliny by se rozrostly nad tu malou a nakonec by ji zastínily. Proto je lepší, v tomto případě, rostlinu podložit (například dalším květníkem), a dostat ji na úroveň větších sestřiček - viz obrázek 3.

Jakmile přeskupení rostlin provedeme, je nutné sledovat jeho následky. Vždy totiž musíme myslet na to, aby byl porost co nejvíce vyrovnaný. Jestliže nám rostlina přemístěná do středu pěstební plochy začne rychle růst a dorůstat ty ostatní, víme, že jsme udělali správný krok. Nyní už jen zbývá dávat pozor na to, aby nám ostatní rostliny nepřerostla. To se sice s největší pravděpodobností nestane, ale pokud by se růst rapidně zrychlil a místo vyrovnaného porostu by se nám rýsovalo jen obrácení rolí a další nevyrovnanost, měli bychom zvolit metodu ohýbání, ke které můžeme použít již zmíněnou podpůrnou síť nebo ohýbací zahradní drátek s plastovým potahem. Obyčejný kovový navazovací drátek není příliš vhodný, protože se může snadno zaříznout do stonku rostliny.

Tři dny po ohnutí jsou už konce větví opět nasměrovány pěkně nahoru.

Když zmiňuji metodu ohýbání v souvislosti s přeskupováním rostlin, považuji za důležité návaznost mezi těmito úkony trochu rozvést. Stejně jako přemisťování rostlin tak i jejich ohýbání má za cíl přispět k rovnoměrnému osvětlení porostu. Proto je vhodné tyto techniky kombinovat v každém případě, protože jejich kombinací lze docílit skutečně výrazného zlepšení osvětlení rostlin a následkem toho i bohatší s kvalitnější sklizně. Pokud tedy máte nevyrovnaný porost a chcete maximálně využít světlo, které máte k dispozici, nejprve rostliny přeskupte podle výše uvedeného návodu a pak se pokuste vyšší kytky trošku snížit tím, že ohnete jejich největší větve směrem do volného prostoru. Ohýbání větví je snadnější ve fázi růstu, kdy jsou větve ještě měkké a poddajné. Nebojte se větve ohnout více, již během dvou dnů se konce větví opět vytrčí vzhůru a rostlinám tento zákrok nijak zásadně nevadí, jak se ukázalo již mnohokrát a jak také můžete vidět na obrázcích u tohoto článku.

To je ode mne pro tentokrát vše. Věřím, že vám dnešní článek přinesl užitečné informace a těším se s vámi opět na počtenou v příštím vydání Soft Screts.

 

S
Soft Secrets