Pohled na použití konopí aneb od provazů ke skunkům

Jistě vás při kouření jointíka napadla ta velká myšlenka kdo nebo co stojí zatím, že si dnes můžeme vychutnávat stavy změněného vědomí, za které je zodpovědná právě ona rostlina jejíž květy máte smotané v papírku. Jistě všichni vědí (nebo alespoň tuší), že konopí je jedna z člověkem nejdéle užívaných rostlin vůbec. Původně bylo pěstováno především kvůli semínkům, která sloužila jakožto potrava našich prapředků, ale také z něj vyráběli provazy a šaty.

Jistě vás při kouření jointíka napadla ta velká myšlenka kdo nebo co stojí zatím, že si dnes můžeme vychutnávat stavy změněného vědomí, za které je zodpovědná právě ona rostlina jejíž květy máte smotané v papírku. Jistě všichni vědí (nebo alespoň tuší), že konopí je jedna z člověkem nejdéle užívaných rostlin vůbec. Původně bylo pěstováno především kvůli semínkům, která sloužila jakožto potrava našich prapředků, ale také z něj vyráběli provazy a šaty.
Vůbec první zmínky o využívání konopí pochází již ze staré Babylonie
(cca. 7000 př.n.l.), tedy z období, kdy Evropu ovládá drsná doba kamenná. Pravděpodobně odtud se dostává do Číny, která se brzy na to stane konopnou velmocí. Netrvá to příliš dlouho a lidé zjistí, že konopí není vhodné jenom na výrobu provazů, ale že výborně léčí spoustu nemocí a že po tepelné úpravě, nebo vykouření květů příjemně pozměňuje vnímání světa. Z Číny se šíří konopí dále na západ, především však do Indie, kde se stane jednou z pěti posvátných rostlin Hinduistů. Někdy kolem roku 2000 př.n.l.se v posvátné knize Atharva Védě objevuje první písemná zmínka o „svaté trávě" a bhangu-nápoje ze sušeného konopí, mléka, cukru a koření, jež se užívala při slavnostech boha Šivy. Hinduisté věřili, že jim Šiva daroval konopí, aby byli šťastnější, veselejší a plodnější.

Další obrovský rozmach zažívá konopí ve starověku, především v Persii odkud pochází svazek posvátných textů, ve kterých je celá řada zmínek o bhangu jakožto „zarathustrově dobrém narkotiku", který byl jedna z hlavních zbraní proti zlým démonům.
V této době však nezůstává ani Evropa pozadu. Na území dnešní Francie (především města Marseille) osídleného Kelty se ve velké míře pěstuje konopí, které vyvážejí do celého středomoří. Z velmi častých nálezů dýmek můžeme usuzovat, že Keltové velmi dobře znali účinky kouřeného konopí. Zajímavá je také zpráva řeckého filozofa Hérodota z Halikanrasu z pátého století před naším letopočtem, ve které se píše o tom, že Skythové přibíjeli k zemi neprodyšnou vlněnou látku, uprostřed které vyřízli otvor. Dovnitř pak vložili rozpálené kameny a na ně usušené konopí. Hérodot píše, že poté co z otvoru vystoupat hustý dým, začali se Skythové radovat křičet a povykovat.
Z následujících několika staletí se dochovávají četné zmínky o využívání konopí jako léku i droze. Kolem roku 900 našeho letopočtu začínají arabští učenci vést dlouhé debaty o kladných a záporných stránkách užívání hašiše, jehož užívání se bleskově šíří celým arabským světem. Zhruba z této doby také pochází legenda o Hasan ibn al-Sabbahovi, který založil jakousi sektu v níž shromažďoval mladé muže, kteří pod vlivem hašiše zabíjeli své nepřátele. Jedná se tak o první písemnou zmínku, která varuje před nadměrným užíváním konopí (resp. Hašiše)

V 11. století se začíná v Asii objevovat náboženská sekta súfiů, jejíž smýšlení a styl života byl velmi podobný americkému hnutí Hippies. Jednalo se o skupinu lidí odmítající jakoukoli formu nadvlády, dobový hodnotový systém. Vysmívali se hromadění majetku a budování kariéry. Velmi často kouřili hašiš a konopí, protože věřili, že jediný způsob jak lze dosáhnout duchovního osvícení je skrze stavy změněného vnímání, které umí poskytnout pouze drogy. Ve své době však zůstali nepochopeni většinou obyvatel zejména islámského vyznání, tudíž byli pronásledováni a vražděni.
Od 12. století se v Evropě na psychoaktivní účinky konopí zapomíná. Užívání drog je totiž v rozporu s křesťanskou vírou, neboť dle bible nemůže být člověk šťastný ve svém pozemském životě. Zde musí pouze pracovat a žít vzorný život, aby si mohl užívat po smrti. Konopí sice zažívá obrovský rozmach a celá pole jsou osety touto rostlinou, Ne však za účelem jaký si představujeme, ale k výrobě lan a plachet pro lodě. Zajímavé je, že se z něj vyráběl také papír, který byl používán především k tištění biblí. V arabském světě se však užívání konopí a hašiše obrovsky rozmáhá a tak po debatách o škodlivosti jeho nadměrného užívání vydává v roce 1378 Ottoman Emír Soudoun Šejchuni první dekret zakazující užívání hašiše, který je však brán pouze jako formální zákaz, jenž nemá víceméně žádný vliv na počet konzumentů.
Jeden z dalších kusů historie, kde má konopí své důležité postavení, je minulost Ameriky, jejíž dějiny jsou již s prvním osídlením Evropany spjaty s pěstováním této rostliny. Jako první ji dovezli na americký kontinent otroci dovážení z Angoly do Brazílie, kteří znali ze svého domova jeho účinky a bylo jim dovoleno pěstovat konopí na polích s cukrovou třtinou a mezi sklizněmi ho kouřit.

V 18. století je konopí bráno jako strategicky důležitá surovina a například v USA, jakožto anglické kolonii, byl každý farmář, který konopí nepěstoval postihován různými sankcemi a pokutami. Pěstováním konopí se zabývali i američtí prezidenti Georgie Washington a Thomas Jefferson. Americká deklarace nezávislosti je také psána na konopném papíru.
Od roku 1800 zažívá kouření konopí a hašiše v Evropě obrovský rozmach. Lidé již nejsou tolik vázáni na křesťanství a s nástupem průmyslové revoluce nastupuje v Evropě také „revoluce konopná". Jako první se začíná konopí (především však hašiš) ve velkém užívat ve Francii, kam ho i přes Napoleonův zákaz dovezli vojáci z Egypta. V roce 1843 vzniká v Paříži tzv. „Le Club des Hachichins" čili „klub pojídačů hašiše" jehož setkání se pravidelně účastnilo mnoho umělců své doby například Gautier, Baudelaire, Delacroix, Verlaine, Rimbaud, Hugo či Balzac. Užívání hašiše se v této době rozmáhá natolik, že se ho v roce 1856 rozhodne anglická vláda zdanit (podobně jako dnes tabák). Jeho produkce i spotřeba prudce roste, až ho v roce 1890, jakožto první v Evropě zakazuje řecké ministerstvo vnitra -pěstování i užívání konopí, zejména pak hašiše. Již v prvním roce uvalení zákazu se však objevují zprávy o jeho ilegální výrobě a pašování z Turecka.
Stejné názory však zdaleka nezastávají ostatní státy Evropy, například v Anglii ho užívá sama královna Viktorie jako lék proti menstruačním bolestem. Její osobní lékař Sir Russell Reynolds napsal o hašiši že „pokud je čistý a podáván s rozvahou, je jedním z nejcennějších léků, které lidstvo má". Anglie si nechává v této době také vypracovat zprávu o škodlivosti užívání konopí ve svých koloniích ve Střední Asii, ve které se mimo jiné píše "Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy. Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whiskey." V této době se do Střední Asie z Indie legálně dováží každý rok 70-80 tun hašiše