Pěstování samokvetoucích odrůd

Samokvetoucí odrůdy se těší stále větší oblibě growerů, bez ohledu na to, zda pěstují INDOOR, nebo OUTDOOR. Já osobně nejsem zastáncem pěstování samokvetoucích odrůd pod umělým osvětlením. Z ekonomického hlediska je to méně efektivní, a to i přesto, že se na trhu začínají objevovat výkonné odrůdy, které se výtěžností přibližují odrůdám klasickým.

Samokvetoucí odrůdy byly vyšlechtěny především proto, aby se daly pěstovat i v oblastech s kratším létem, nebo v případě, že nemáte prostor pro klasické odrůdy, které zpravidla dosahují větší velikosti. Vezmeme-li v úvahu, že při INDOOR pěstování svítíme na rostliny klasických odrůd 18 hodin denně v průměru 14 dnů a 12 hodin denně obvykle 60-70 dnů, vyjde nám maximální počet hodin na 1 092. V případě samokvetoucích odrůd pěstitelé svítí na rostliny nejčastěji 18 hodin denně. Při 70 dnech, které uplynou od zasetí po sklizeň, to dělá 1 260 hodin svícení. Rozdíl není sice příliš velký (168 hodin), ale za rok se to docela nastřádá a při 4 sklizních ročně už je rozdíl 672 hodin. Vyjádřeno v ceně za elektřinu, při použití 600W HPS výbojky, se jedná zhruba o 3 000 korun ročně. Pokud, při pěstování klasických odrůd, zkrátíte fázi růstu pod 1 týden, bude přirozeně rozdíl ještě větší. A to nepočítáme zvýšenou spotřebu elektřiny za větrání, které musí být obvykle intenzivnější při rozsvícených lampách. Čím déle lampy svítí, tím více bude nutné větrat (opět beru v úvahu nejpoužívanější výbojky, tedy vysokotlaké, které emitují nejvíce tepla). Nechci od pěstování samokvetoucích odrůd pod lampami nikoho odrazovat, ale z mého pohledu je to zkrátka méně efektivní, a to z hlediska výnosnosti i nákladů. Problém nižší výnosnosti samokvetoucích odrůd se intenzivně snaží řešit i samotní šlechtitelé odrůd.

My se dnes INDOOR pěstováním samokvetoucích odrůd dále zabývat nebudeme, ale podíváme se na to, jak z nich získat maximum při pěstování OUTDOOR. Je červen, a pokud ještě nemáte samokvetoucí odrůdu zasetou, pak je stále ideální doba na to, abyste s pěstováním začali. Koneckonců začít můžete i v první polovině července, pokud pěstujete v oblasti, kde bývá teplo ještě v září. Nicméně den se bude krátit a tak vaše rostliny budou mít méně světla a výnosnost může být nižší, nežli při zasetí v květnu, nebo červnu.

OUTDOOR pěstování samokvetoucích odrůd je relativně nenáročné, což je další výhoda vedle toho, že vám, při včasném zasetí, zaručeně dozrají do požadovaného stupně zralosti. Pokud použijete správný substrát, není třeba příliš přihnojovat. Dobrý, lehký substrát obsahující rašelinu a humus dává rostlinám dostatek živin minimálně na polovinu životního cyklu, a i když nebudete hnojit vůbec, získáte vcelku pěkné rostliny. Samozřejmě záleží i na zvolené odrůdě a producentovi semínek. Samokvetoucí odrůdy si snadno vypěstujete na záhonku, v květináčích, na balkóně, nebo i za oknem vašeho bytu. Důležité je dopřát rostlinám dostatek světla a vláhy. Vhodný substrát zakoupíte v každém běžném zahradnictví, nebo growshopu. Při nákupu v zahradnictví je lepší se vyhnout chemicky předhnojeným substrátům. Osobně nemám příliš dobrou zkušenost se substráty pro muškáty, které zjevně vyžadují jiné složení živin, nežli konopí. Naopak výtečné jsou substráty pro pěstování zeleniny. Když už jsem narazil na chemická hnojiva, tak bych doporučil každému OUTDOOR pěstiteli používat výhradně přírodní hnojiva, jako například koňský, kravský granulovaný hnůj, případně BIO hnojiva speciálně pro konopí. Aplikace je velmi jednoduchá a dodá vašim rostlinám všechny potřebné živiny. Finanční náročnost při použití granulovaného hnoje je navíc minimální a lze koupit i malé balení. U granulovaných hnojů ani nemusíte mít obavy z nějakého nepříjemného zápachu, takže jej s úspěchem použijete i u vašich rostlin za oknem.

Postup pěstování samokvetoucích odrůd lze stručně shrnout následovně. Semínka je vhodné před zasetím nechat 12-24 hodin namočené ve vodě při pokojové teplotě. Následně je můžete ihned zasít 0,5-1 cm hluboko do připraveného a vlhkého substrátu, nebo do rašelinových válečků Jiffy. Pokud sejete semínka rovnou do květináče se substrátem, je vhodné na povrch položit igelit, který udrží v substrátu vlhkost a umožní tak semínkům dobře vyklíčit ve vlhkém prostředí. Pokud substrát vysychá ještě předtím, než rostlinka vyleze, oroste jej postřikovačem. Je to lepší, nežli běžná zálivka, která by mohla semínko vyplavit, nebozměnit jeho polohu pod zemí. Druhou možností je nechat semínko vyklíčit na klíčícím papíru, nebo například odličovacích tampónech. Je samozřejmě možné použít i vatu, nicméně klíček se v tomto případě může do vaty zaplést a při jeho vyndávání může dojít k jeho nenávratnému poškození. Semínka klíčí nejlépe ve tmě, takže pokud se rozhodnete semínka nechat vyklíčit tímto způsobem, je dobré jim tmu dopřát. Semínka vyklíčí během 1-3 dnů. Naklíčená semínka zasaďte opět 0,5-1 cm hluboko do květináče, nebo Jiffu. Je celkem běžné, že se semínka sejí, v případě naklíčených sází, nejprve do menších nádob, například kelímků od jogurtů a jakmile vyraší rostlinky nad zem a trošku povyrostou, přesadí se do větších květináčů, či na záhonek. Je to výhodné zejména z hlediska zavlažování malých rostlinek. Ovšem v případě samokvetoucích odrůd považuji za nejlepší, když není třeba je přesazovat vůbec a rovnou je zasejete/zasadíte do květináče, či záhonu, kde budou po celou dobu svého života. Důvod je ten, že po přesazení rostlinky potřebují nějaký čas na zakořenění v novém prostředí. I přesto, že je to otázka 2-5 dnů, v případě samokvetoucích odrůd, které dozrávají cca 70 dnů od zasetí, je třeba využít každý den naplno.

Při setí rovnou do hlavního květináče, nebo na záhon, má rostlina možnost se vyvíjet bez přestání. A když už jsem zde párkrát narazil na záhony a květináče, považuji za důležité sdělit i svůj další názor - samokvetoucí odrůdy jsou pro pěstování v květináči ideální a doporučil bych to raději, nežli pěstování na záhonu. Na záhonek bych si raději zasadil odrůdy klasické. V květináči máme mnohem lepší přehled o potřebě zavlažování. Jednoduše použijeme misky pod květináče a zaléváme převážně do nich. Voda by v misce měla být neustále. Přitom vrchní vrstva substrátu musí být stále vlhká. Kvalitní substrát si snadno nasaje vodu z misky do celého květináče. Pokud by přece jenom vršek vysychal, stačí zalít květináče z vrchu. Co se týče objemu, pak postačí květník na zhruba 14 litrů zeminy. Klasické odrůdy, při správném pěstování, dorostou mnohem větších rozměrů, nežli samokvetoucí. Proto bych pěstování na záhonu doporučil především u těch klasických, kdy záhon zajistí větší stabilitu a prostor pro vytvoření bohatého kořenového systému i velké rostlině. Nutno podoktnout, že při pěstování ve skleníku preferuji záhon u obou typů odrůd.

Samokvetoucí odrůdy v kvalitním substrátu stačí zalévat čistou vodou. Pro doplnění živin je dobré zhruba po 4-5 týdnech aplikovat buďto nějaké hnojivo speciálně na konopí, nebo již zmíněný granulovaný hnůj (ten mi fakt vyhovuje). Můžete použít hrstičku kravského, nebo koňského na každý květináč. Granulky jednoduše nasypete rovnoměrně na substrát a zálivku provedete částečně vrchem a částečně do misky pod květináč, pokud tedy pěstujete v květináči, na záhonku rozsypete granulky kolem rostlin a opět zalijete. Kravský hnůj má vyšší obsah živin, koňský zase hřeje. Z tohoto důvodu je v chladnějších oblastech lepší použít hnůj koňský, jelikož o něco málo menší obsah živin můžete snadno vyrovnat vyšší dávkou. Nevím, kolik firem se výrobou granulovaného hnoje zabývá, já používám hnůj z Hoštic. Při použití jiného je možné, že bude dávkování jiné - to se ovšem jistě dočtete na obalu. Jedna aplikace hnojiv samokvetoucím odrůdám obvykle stačí - nejsou příliš náročné, jak už bylo řečeno dříve.
Vzhledem ke krátkému životnímu cyklu samokvetoucích rostlin bych nikomu nedoporučoval nějaké zaštipování. Rostliny nechte růst přirozeně. Jediné, co můžete udělat je směrování větví tak, aby byla rostlina co nejvíce prosvětlená. Jednotlivé větve od sebe vzdálíte například klacíkem, zapřeným mezi ně. Květy by se v žádném případě neměly dotýkat jeden druhého, aby nezačaly plesnivět. Důležité je rostliny pravidelně kontrolovat, abychom se ujistili, že nám je nenapadají škůdci či choroby. Jako preventivní ošetření proti hmyzím škůdcům je dobré použít dostupné BIO preparáty, jako BIOOL (zahradnictví, growshopy), nebo Bio Protect (growshopy).