Ohýbání alias bending

Ohýbáním stonků rostlin lze dosáhnout vyrovnaného porostu, ale i bohatší sklizně a pevnějších květů.

Ohýbáním stonků rostlin lze dosáhnout nejenom vyrovnaného porostu, ale také bohatší sklizně a pevnějších květů. Bendingem také můžeme vyplnit volné místo v porostu. Jak na to si povíme v tomto článku.

V anglicko - českém slovníku zjistíte, že bend = ohýbat, bending tedy česky znamená ohýbání. Pěstitelé provádějí bending hned z několika důvodů:
• Zajistit přístup světla rovnoměrně všem částem rostlin resp. všem rostlinám.
• Docílit stejné výšky všech rostlin.
• Vyplnit prázdná místa na pěstební ploše.

Kdy ohýbat?
Ohýbání můžeme provádět kdykoliv během růstu a kvetení, jen musíme dbát na to, abychom rostliny nepolámali nebo nevyvrátili. S bendingem je dobré začít, až když jsou rostliny dobře zakořeněné a trochu povyrostlé. Teprve tehdy totiž vidíme, jaké se vyvíjí stavba rostliny a které větve jsou k ohnutí vhodné. Ohýbání už není vhodné provádět v posledních dvou týdnech před sklizní. Vrcholky rostlin už jsou většinou příliš tuhé a jejich tvarování je velmi obtížné. Vůbec nejvhodnější doba je fáze růstu a první měsíc květu, kdy můžeme bending provádět takřka každý den, zvláště při pěstování metodou zeleného moře nebo zelené plochy.
K ohýbání použijeme zahradnický drátek potažený bužírkou nebo podpůrnou síť.

Které větve ohnout a jak?
K ohýbání použijeme zahradnický drátek potažený bužírkou nebo podpůrnou síť. Také jsou občas k dostání plastová kolínka, která se navlečou na stonek, který se pod jejich tlakem ohne. Nejjednodušší je ohýbání s pomocí podpůrné sítě, a to hned z několika důvodů. Jednak vám umožňuje ohýbat větvičky během celého pěstebního cyklu a bez výrazných komplikací. Druhá výhoda je v tom, že při sklizni síť odstraníte mnohem jednodušeji, nežli zahradnický drátek. Pokud byste například zkoušeli metodu zeleného moře s pomocí zahradnického drátku, budete mít při sklizni s jeho odmotáváním z větviček plno zbytečné práce. Na druhou stranu je třeba říct, že se zahradnickým drátkem ohnete větvičky spolehlivě, zatímco síť vám mohou větve nadzvedávat - síť prostě musíte pevně napnout. Síť upevníme nad porost do takové výšky, abychom mohli do jejich děr směrovat ohýbané větve. Podpůrná síť má rozměry čtvercových děr 12 x 12 nebo 18 x 18 cm. K ohýbání se lépe hodí 12 x 12 cm, protože nám nabízí více možností k zachycení ohýbaných větví. Podpůrná síť navíc zabraňuje lámání stonků před sklizní, když už jsou plody velké a těžké. Nutno dodat, že při použití zahradnického drátku, máme mnohem více možností ohýbání. Díry podpůrné sítě často nejsou tam, kde bychom je potřebovali mít.

Ať je důvod ohýbání jakýkoliv, vždy ohýbáme ty nejdelší výhonky a snažíme se, abychom ohýbáním dostali vyrovnaný porost, který bude rovnoměrně osvětlen světlem z výbojky nebo ze slunce. Větve ohýbáme je od středu rostliny do míst, kde budou mít zajištěný dostatek světla a prostoru. Výhonky neohýbáme přímo u špičky, ale až za druhým až třetím očkem, jak je snad zřetelné z obrázků. V den ohnutí rostliny, budou špičky ohýbané větve směřovat dolů, ale již druhý den vidíme, že již směřují opět nahoru. Bending se skvěle hodí také u zaštípnutých rostlin. Obecně je kombinování ohýbání a zaštipování velmi výhodný.

Čeho jsme dosáhli?
Ohnutím vrchních větví jsme docílili lepšího osvětlení spodních větviček. Ty díky tomu rostou rychleji a jsou silnější. Můžeme na nich v konečné fázi očekávat větší a kompaktnější plody. Rostlina přijímá světlo větší plochou svého „těla", stejně jako postřiky podpůrnými přípravky, pokud nějaké používáte. Do určité míry také snižujeme riziko vzniku plísní, protože větve, listy a plody jsou dál od sebe. Pokud použijete podpůrnou síť, můžete také lépe směrovat listy, které zastiňují některé květy. List nemusíte nutně trhat, jak to někteří pěstitelé dělají. Když to jde, jednoduše list uhnete pod síť a máte vystaráno.

Zelené moře

Když už jsem zmínil metodu zeleného moře, jen tak pro pořádek ji popíšu. V tomto případě se zasadí větší množství rostlin na konkrétní plochu. Rostliny neprocházejí dlouhou fází růstu (zůstávají v ní maximálně týden. Je vhodné zvolit odrůdu, která vykazuje rychlejší růst ve fázi květu. Takové odrůdy tvoří zpočátku slabší větve, které rychle rostou. Tím pádem se snadněji ohýbají a můžete je zaplétat do podpůrné sítě skoro každý den. Rostliny se nezaštipují, pouze se 

odstraňují spodní větve. Obvykle se nechává 4 - 8 vrchních větví na každé rostlině. Vzhledem k těsné blízkosti rostlin nemá světlo šanci se dostat do spodních pater. Tím, že je odstraníte, umožníte rostlině vkládat veškerou energii do horních květů.
Cílem metody zeleného moře je získat rostliny maximálně pokryté květy. Tím, že se snažíte větve zaplétat neustále do sítě a odstraníte všechny, které nemají šanci se nad síť dostat, získáte kompaktní plochu květů - zelené moře. Stejným způsobem můžete pěstovat i vertikálně, jak to často dělají pěstitelé v severských zemích. Sítě natáhnou po zdech pěstební skříně a doprostřed zavěsí výbojku vertikálně a bez reflektoru. Pro pěstování zvolí menší počet rostlin a delší fázi růstu a vplétají větve do sítí. Vytvoří tak vlastně čtyři stěny z rostlin a výrazně znásobí pěstební plochu.