Nezletilí končí ve vězení i za marihuanu, má to vážné následky

V Itálii je zatýkání a zadržování nezletilých za trestné činy související s konopím poměrně běžné. Podle údajů ministerstva spravedlnosti skončilo v roce 2020 v italských věznicích 2282 nezletilých, z nichž značná část byla zadržena za trestné činy související s drogami, včetně konopí. Zadržování nezletilých za trestné činy související s konopím vyvolává obavy z dlouhodobých důsledků – pobyt ve vězení má negativní dopady zejména na jejich profesní budoucnost a psychickou pohodu. Samotné zadržení je pro mladé lidi traumatizující zkušeností. To může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví, mezilidské vztahy a vyhlídky do budoucna.

Věznice pro mladistvé bývá místem, kde může docházet k násilí, vykořisťování a nátlaku ze strany spoluvězňů. Mladí lidé, kteří byli zatčeni za drobné konopné delikty, mohou být vystaveni těmto skutečnostem, což zvyšuje riziko rozvoje kriminálního chování. Kromě toho uvěznění přerušuje společenský a profesní život mladých lidí, omezituje jejich pracovní a studijní příležitosti a zvýšuje riziko jejich marginalizace a chudoby.

Velké riziko pak představují tvrdé drogy a vliv organizovaných zločineckých organizací ve vězení. Obchodování s drogami ve věznicích pro mladistvé v Itálii se stává stále závažnějším problémem. Nejenže se zločinecké organizace snaží pašovat drogy do věznic, ale mladí vězni se mohou sami stát závislými a šířit drogy mezi svými spoluvězni.

Podle údajů italského ministerstva spravedlnosti je 70 % mladých vězňů v Itálii zapojeno do nějakého druhu nelegální činnosti, včetně obchodování s drogami. Mnozí z těchto mladých lidí jsou rekrutováni zločineckými organizacemi a nakonec se dostanou do začarovaného kruhu násilí a drogové závislosti. Problém je obzvláště palčivý ve věznicích pro mladistvé v jižní Itálii, kde má organizovaný zločin silné zastoupení a kde je obchod s drogami obzvláště rozšířený.

V neposlední řadě představuje zatýkání a zadržování mladých lidí za trestné činy související s konopím plýtvání zdroji soudního a trestního systému , které by mohly být lépe využity v rámci prevence, rehabilitace a intervencí zaměřených na sociální reintegraci. Závěrem lze říci, že italské orgány by měly přehodnotit svou protidrogovou politiku a zavést strategie zaměřené na prevenci, léčbu a podporu mladých lidí, kteří si vypěstovali závislost na omamných látkách, namísto toho, aby je kriminalizovaly a zadržovaly.