Million Marihuana March 2012
Již po patnácté se v Praze konal pochod za legalizaci marihuany.
Již po patnácté se v Praze konal pochod za legalizaci marihuany.
Po roce se příznivci konopí opět sešli, aby dali najevo svůj kladný postoj k této rostlině i jejímu užívání. Již po patnácté se v Praze konal pochod za legalizaci marihuany Million Marihuana March. Jako obvykle jsme se zúčastnili i my a kromě toho, že jsme poctivě pochodovali s vámi, mohli jste si chvíle oddechu během párty na Parukářce zpříjemnit počtením v posledním čísle Soft Secrets, jehož výtisky byly k dispozici u několika stánků.
I přes vysoký počet účastníků demonstrace je nám jasné, že mnoho z vás nemělo možnost do Prahy přijet, další mohlo odradit nestálé počasí, a tak se vám na následujících stránkách pokusíme slovem a obrazem přiblížit atmosféru, která po celý den panovala.
Podle policejních odhadů se akce zúčastnilo 7 000 protestujících, ale podle mluvčí může být číslo i vyšší, protože mnoho lidí se přidalo až během pochodu a další již čekali na Parukářce. V každém případě je to o něco více, než minulý rok.
A rozhodně to není málo. Co si ale budeme namlouvat - čeští politici jsou vůči názoru a požadavkům voličů naprosto imunní, takže by pravděpodobně nepomohla ani účast stotisícová. Důkazem budiž to, že se na schůzi poslanců 9. 5. 2012 (ano, pouhé čtyři dny po demonstraci), návrh zákona o používání marihuany pro léčebné účely ani nestihl projednat. Konopí je prostě na okraji zájmu politické reprezentace. Osobně smysl těchto happeningů vidíme spíš ve zvyšování povědomí veřejnosti o konopí, o „konopné" kultuře a uživatelích marihuany obecně.
Demonstrace začala tradičně kolem jedné hodiny odpoledne na Karlově náměstí, odkud se skandující průvod vydal přes Václavské náměstí a Vinohrady směrem do parku Parukářka. Součástí pochodu byla po celou dobu čtyři doprovodná vozidla, z nichž vyhrávala skvělá hudba (na jednom hrála dokonce živá kapela), která podporovala již tak vynikající náladu v řadách protestujících. Policisté nemuseli během cesty řešit žádné konflikty, což je dalším důkazem o tom, že konzumenti konopí rozhodně netvoří agresivní a problémovou část společnosti. Na protestující si zanadávali pravděpodobně jen řidiči, kteří museli pod Muzeem několik minut počkat, než celý průvod zahalený charakteristickou vůní kouřených jointů přešel magistrálu.
Po necelých dvou hodinách se aktéři protestu dostali na Parukářku, kde byl připraven bohatý doprovodný program. Na dvou hudebních podiích se vystřídali hudebníci s různými styly, takže to své si určitě našel každý. Kromě hudebních produkcí jste mohli navštívit a vyslechnout řadu přednášek odborné veřejnosti i politických zástupců na různá témata, jejichž stěžejním bodem bylo nejen využívání konopí. Hodně zajímavý proslov měl zástupce pirátů.
Jednou z nejzásadnějších myšlenek, která u debatního pódia zazněla, a která krásně shrnuje veškeré snažení a účel pořádání Million Marihuana March, je, že je nám neustále opakováno, že naše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Jsme ochotní vzdávat se některých svých svobod a respektujeme zákony, které dávají smysl. A zrovna svoboda pěstování a svoboda volby léčby je naše svoboda. V tomto ohledu se jedná o osobu, o člověka, o jeho rozhodnutí. Celá problematika konopné léčby či rekreačního užívání konopí je jen volbou jednotlivce.
Kdo byl ochoten se na chvíli oprostit od zábavy a vyslechl si politické debaty právě u tohoto pódia, mohl se dozvědět velké množství užitečných informací. Tedy, lépe řečeno mohl BY se dozvědět mnoho zajímavého. Ale nedozvěděl. Mezi jednotlivými aktéry se totiž strhla naprosto trapná slovní přestřelka, během které se jednotliví přednášející navzájem obviňovali z neznalosti, demagogie a podobně. Bylo určitě lepší odejít. Takže jsme odešli a vrhli se do víru uvolněné atmosféry probíhajícího happeningu.
Kdo měl zájem, mohl si projít a prozkoumat nabídku mnoha stánků nabízejících nejen tradiční občerstvení, ale i produkty z konopí, stylové oblečení a vybavení pro growery. Svůj stánek na Parukářce rozbily i některé politické strany a neziskové organizace, jenomže po výše popsaném zážitku u debatního pódia jsme jejich vize blíže raději nezkoumali.
Závěrem můžeme říct, že celá akce proběhla bez nejmenších problémů (s výjimkou proměnlivého počasí, které, jako již každoročně, ukázalo během celého odpoledne dvě naprosto rozdílné tváře) a že v naší snaze o dosažení naprosté dekriminalizace uživatelů a pěstitelů konopí je zapotřebí pokračovat a to nejen jednou za rok na masové akci. Nynější legislativní stav je dle našeho názoru nesmyslný a to včetně ještě neschváleného zákona. Proč chce stát dovážet drahá léčiva vyrobená z konopí, prodávat je ještě dráž v lékárnách a stíhat ty, kdo si chtějí vypěstovat a užívat vlastní kytky?
A dá se to říct i jinak - proč nás může připravit o svobodu pouhé pěstování obyčejné rostliny? Nikomu tím neubližujeme, nekrademe, nepoškozujeme cizí majetek, živíme se poctivou prací jako kterýkoli běžný negrower a nehulič, platíme daně, sociální i zdravotní pojištění, povinné ručení na auto a spoustu dalších věcí, které prý zaručují prosperitu a blahobyt této země... A přesto - v okamžiku, kdy se nějakému zakomplexovanému strážci zákona znelíbíte (třeba i z osobních důvodů), nebo se tento bude jen chtít předvést před nadřízenými, může prakticky kdykoli přijít a pořádně vám znepříjemnit život. A nejde jen o pěstování, hulení nebo držení trávy. Každý rozumný soudce by sice celý hypotetický případ smetl ze stolu, ale legrace by to asi nebyla. Rozhodně ale můžeme být hodně rádi, že nežijeme například u našich východních sousedů, kde je situace mnohem kritičtější, v některých případech dokonce i absurdní.
Minulý rok jsme na konci reportáže o MMM 2011 vyjádřili přání, abychom se příště mohli sejít při oslavách a ne na demonstraci. Nepodařilo se a stále je nutno vyjadřovat své postoje tímto způsobem. Tak uvidíme v roce 2013.
P.S.: Poděkování Maxovi za parádní fotky.