Letní pé?e o rostliny

Léto je tady, a všichni zahradníci mají plné ruce práce s pé?í o své milované rostliny. A výjimku netvo?í ani p?stitelé konopí. Pokud vás zajímá, co všechno je t?eba v letních m?sících s konopím d?lat, pak jste na správné adrese. Tento ?lánek je totiž v?novaný práv? letní pé?i o konopí p?i outdoor p?stování. Léto je tady, a všichni zahradníci mají plné ruce práce s pé?í o své milované rostliny. A výjimku netvo?í ani p?stitelé konopí. Pokud vás zajímá, co všechno je t?eba v letních m?sících s konopím d?lat, pak jste na správné adrese. Tento ?lánek je totiž v?novaný práv? letní pé?i o konopí p?i outdoor p?stování. 

?erven

A? už jsme za?ali p?stovat konopí ze semen nebo z klon?, m?li bychom už mít v ?ervnu rostliny n?kolik týdn? na jejich finálním stanovišti, kde budou až do sklizn?. Nyní je t?eba dbát na to, aby m?ly rostliny dostatek živin a vláhy a aby byly dob?e chrán?ny p?ed možnými šk?dci. Hnojení rostlin závisí na tom, jaký zp?sob výživy jsme si zvolili. Pokud jsme se rozhodli použít pro p?stování rostlin organicky hnojený substrát, který jsme koupili nebo si sami p?ipravili, m?li by nám živiny v n?m vysta?it minimáln? na p?t týdn?, spíše se dá po?ítat se šesti až sedmi. Na rostlinách je docela dob?e poznat, jestli mají dostatek živin. Listy jsou pevné a syt? zelené, nekroutí se, stonky jsou pevné a sílí. Jestliže jsme zvolili n?jaký mén? výživný substrát a vsadili jsme na kupovaná hnojiva, ?ídíme se návodem na jejich použití. Pokud bychom cht?li použít hydroponická hnojiva pro zeminu, není to problém. Jen je t?eba doporu?ené dávkování snížit na polovinu. Hnojit je lepší o n?co mén?, nežli více. Zvlášt?, pokud s p?stováním za?ínáme, m?li bychom hnojit st?ídm?, abychom rostliny nespálili. Co se tý?e šk?dc?, musíme si dávat pozor p?edevším na slimáky a mšice. Ve skleníku se také dob?e da?í molicím, sviluškám, t?ásn?nkám a dalšímu savému hmyzu. Proti slimák?m lze použít p?ípravky na bázi železa, které nejsou toxické pro lidi, rostliny ani domácí zví?ata, ježky atd. P?ípravky jsou ve form? granulí, které se nasypou okolo rostlin a lákají slimáky, kte?í po jejich požití zalezou do úkrytu a zem?ou. Granule se postupn? samy rozloží a obohatí p?du o fosfor a železo, ?ímž našim rostlinám pouze prosp?jí. Proti savým šk?dc?m je vhodné použít n?jaké biopreparáty, nap?íklad Neudosan. Lidé používají také roztok z ?esneku, sko?ice a dalších aromatických bylin. Nej?ast?jší chyba p?stitel? konopí je nadm?rné zavlažování. Konopí sice pot?ebuje dostatek vláhy, ale není t?eba, aby byla p?da neustále mokrá. Vrchní ?ást zeminy by m?la mít možnost vyschnout p?ed dalším zalitím, aby m?ly rostliny dostatek kyslíku a nedošlo k uhnívání ko?en?. P?i p?stování v kv?tiná?i m?žeme úrove? vláhy v kv?tiná?i poznat jeho pot?žkáním. P?i p?stování na záhonu m?žeme zapíchnout ukazovák do zeminy. Snadno ucítíme, zda je p?da suchá nebo zda je v ní ješt? dostatek vláhy. Na záhonu vydrží rostliny bez zavlažování déle. Je jasné, že ?ím v?tší rostliny budou, tím více spot?ebují vody. V ?ervnu je stále možné za?ít s p?stováním samokvetoucích odr?d od semene. V podmínkách st?ední a západní Evropy bývá vhodné zasít automaty nejpozd?ji v první polovin? ?ervence.

?ervenec

Kdo zasel automatické odr?dy na za?átku kv?tna, m?že už v ?ervenci ?asto sklízet první úrodu. Zcela jiné starosti ovšem ?ekají p?stitele klasických odr?d. Pokud jsme ješt? nep?ihnojovali, je ?ervenec vhodnou dobou na p?idání guána nebo granulovaného ko?ského hnoje. Rovn?ž lze použít zkvašené slepi?ince, pokud k nim máte p?ístup. Jestliže používáme komer?ní hnojiva, držíme se doporu?eného postupu. Co se tý?e šk?dc? a zavlažování, m?žeme se ?ídit doporu?ením týkajícím se m?síce ?ervna. Poslední roky se letní m?síce nesou ve znamení docela vysokých teplot a dlouhotrvajícího sucha. Dbejme na to, aby m?ly rostliny dostatek vláhy. Pokud bychom cht?li uspíšit dozrávání klasických odr?d, mohli bychom za?ít s um?lým zkracováním dne. V takovém p?ípad? je t?eba rostlinám zajistit úplnou tmu na zhruba 12 hodin denn?. Zatem?ování je t?eba provád?t každý den bez výjimky, nejmén? do poloviny srpna. P?elom ?ervence a srpna má zásadní význam pro p?stitele klasických, nefeminizovaných odr?d. U raných odr?d se totiž za?ínají objevovat kv?ty a p?ichází ?as vyt?íd?ní rostlin. Pokud nechceme mít v sami?ích kv?tech semínka, musíme odstranit z porostu všechny samce. Srpen V srpnu je nutné rostlinám dop?át p?edevším dostatek fosforu a draslíku, tedy látek, které jsou nezbytné pro tvorbu kv?t?. To platí pro p?stitele klasických i automatických odr?d. P?stitelé automat? by ale m?li tyto látky dodávat svým rostlinám vždy od 3-4. týdne p?stování, kdy už se za?ínají objevovat kv?ty. V pr?b?hu srpna za?ínají kvést ve st?ední a západní Evrop? už všechny druhy konopí. Rozlišení samc? od samic by m?l zvládnout každý nejpozd?ji do poloviny srpna. Sam?í kv?ty se objevují o poznání d?íve, nežli kv?ty sami?í. Nicmén?, p?stujeme-li nefeminizované odr?dy, je dobré být u nich v tomto období u nich, abychom mohli samce odstranit v?as. V druhé polovin? srpna už se m?že v n?kterých oblastech ochlazovat, p?edevším v noci. Následkem takového po?así m?že být vyšší relativní vlhkost vzduchu a tím také riziko výskytu houbových chorob. Rostliny proto ?asto kontrolujeme, abychom p?ípadný problém odhalili v?as. Proti šk?dc?m bojujeme preventivn?, jako v p?edchozích m?sících. Napadení slimáky již nemusí mít fatální d?sledky, a proto m?žeme s preventivními opat?eními proti nim polevit.