Legendární hašiš z Nepálu tenkrát a dnes

Často se říká, že konopí vzniklo na úpatí Himálaje. Podle nejnovějších zjištění archeologů a badatelů ale Nepál není jeho rodištěm, nicméně určitě je jednou z prvních oblastí, kam konopí dorazilo a bylo kultivováno. Největší věhlas si ale bezesporu získal nepálský hašiš – charas. Není náhodou, že Nepál zásoboval indický trh po celá staletí!

Objevování Nepálu hipíky

Nepál byl vždy obklopen tajemstvím. Jen velmi málo lidí ze Západu mělo to štěstí navštívit jej před rokem 1950, kdy Nepál vydal první povolení pro výstup na svoje velehory a otevřel hranice cestovnímu ruchu. V 60. letech do Nepálu dorazil nový typ západních objevitelů, kteří se méně starali o horolezectví a více se zajímali o kulturu země, konopí i charas. Byli to první poutníci s batohem na takzvané “hašišové stezce”.

Konopí v Nepálu po staletí používali charakterističtí Sadhové (následovníci Šivy) a další skupiny bez jakýchkoliv problémů – kouření ganji i hašiše bylo tolerováno. A když dorazili první lidé ze Západu, to nejlepší co mohli v Nepálu kouřit byly kulaté hašišové oblázky zvané Temple Balls. Nebyly vyrobeny jako většina druhů hašiše z jiných zemí. Způsob jejich výroby lze dnes považovat za vůbec první metodou extrakce pryskyřice z konopí – ruční drhnutí čerstvých rostlin.

Charas – ručně drhnutý hašiš

Na rozdíl od mnoha jiných zemí produkujících hašiš, jako je Maroko, Libanon, Afghánistán nebo Pákistán, hašiš v Nepálu nevzniká proséváním usušených rostlin. Nepálské charasy se vyrábějí ručním třením čerstvých rostlin, které byly právě sklizeny, nebo si stále hoví v půdě. Důvodem k tomu může být fakt, že k prosévání sušených rostlin je zapotřebí velmi nízká vzdušná vlhkost, což v Nepálu najdete jen sotva.

Postup výroby charasu je následující. Výrobci si důkladně umyjí ruce, nechají je osušit sluncem a poté začnou třít čerstvé zralé palice, dokud jim dlaně nezakryje silná vrstva lepkavé temně zelené pryskyřice. Tu poté seškrábnou z rukou a začnou drhnout palici znovu –  tentokrát shromažďují pryskyřici “druhé jakosti”. Nakonec pryskyřici tvarují rukama do koulí, kterým se běžně říká Temple Balls.

Několik dní ještě potřebují kuličky schnout a pak jsou připravené k použití. Výsledkem je stále trochu měkká konzistence, která je pro tento hašiš typická a jasně jej odlišuje od produktů z jiných zemí. Charas navíc dosahuje vysoké kvality, protože jde o velmi čistou pryskyřice bez příměsí a nečistot, kterým se v procesu suchého prosívání farmáři nevyhnou.

Konopí a hašiš v Nepálu dnes

Od dob Hippy Hashish Trail se v Nepálu změnilo mnoho věcí. S příchodem turistů ze Západu se v zemi rychle rozšířily nové odrůdy konopí, dokonce i hybridy. Vysvětlení je jednoduché: tyto nové odrůdy rychleji dozrávají a produkují více pryskyřice než tradiční nepálské rostliny. Nepálští zemědělci si je ochotně oblíbili a začali je pěstovat. Dnes můžete najít různé fenotypy konopí po celé zemi, od super úzkých listů v oblasti Chitwan až po hybridní rostliny objevující se s rostoucí nadmořskou výškou.

Pokud jde o hašiš, zvláště v Kathmandu je dnes prý opravdu těžké najít kvalitní produkt. Zapomeňte na příběhy, které jste možná slyšeli o „Freak Street“ nebo o místech, jako je Eden Hashish Center. V roce 1973 začalo být konopí (pod trvalým tlakem USA i OSN) nezákonné. Jen v určitých oblastech a náboženských souvislostech stále existuje určitá tolerance.

Zdroj: https://www.tltseeds.com/2020/08/04/origins-of-cannabis-in-nepal/