Konopí jako nové multi-miliardové odvětví v Africe

Michal Švába
13 Sep 2021

Ano, ve většině afrických zemí je marihuana mimo zákon. I tady ale vlády na celém kontinentu začínají chápat konopí jako „zelené zlato“ a podnikají kroky k zavedení právního rámce pro jeho pěstování a vývoz. Probíhá zde něco před deseti lety zcela nepředstavitelného.


Podle výzkumné a poradenské společnosti Prohibition Partners, specializující se na odvětví legálního konopí by africký trh s ním mohl do roku 2023 dosáhnout hodnoty 7,1 miliardy dolarů. A velké obchody už tu probíhají. Letos v létě se největší jihoafrická konopná značka Goodleaf spojila se společností Highlight Investments ze sousedního Lesotha. Fůze má hodnotu přes 45 milionů dolarů.

V dubnu se společnost Lesotho's MG Health, licencovaný výrobce produktů z lékařského konopí, stala prvním subjektem, který obdržel potvrzení o certifikaci správné výrobní praxe (GMP) Evropské unie (EU).

Legalizace i velký nezákonný byznys

Vedle podnikání postupuje také legalizace. Lesotho se stalo první africkou zemí, která legalizovala marihuanu v roce 2017. Letos se přidalo Maroko, kde v červenci vstoupil v platnost zákon legalizující léčebné a technické konopí. Už předtím ale byla země jedním top vývozců světa. Prosperující nelegální obchod exportoval do Evropy hašiš a marihuanu za odhadem 13 miliard dolarů ročně a zaměstnával téměř 1 milion lidí.

Řada dalších zemí, včetně Jižní Afriky, Nigérie, Zimbabwe, Ghany, Malawi nebo Zambie má už také právní rámec pro regulaci konopí nebo je blízko jeho přijetí.

S legalizací by africké země mohly ukousnout svoji část na globálním trhu s konopím, který by měl do roku 2026 dosáhnout hodnoty neskutečných 90 miliard dolarů. Konopí by tak mohlo oživit ekonomiku kontinentu. Některé země proto pohlížejí na konopí jako náhradu za klesající produkci tabáku. S novými konopnými léčivy, výrobou papíru, konopnými stavebninami a dalšími výrobky přichází také značné ekonomické příležitosti.

 

Morální překážky pro konopí

Data britské analytické společnosti New Frontier Data říkají, že v celé Africe je více než 83 milionů konzumentů konopí, přičemž vede Nigérie s 20,8 miliony uživatelů. Legalizace užívání marihuany pro rekreační účely dospělými je ale v Africe silnvě v rozporu s morálními zásadami. Probíhá propaganda, že kouření trávy negativně ovlivňuje mladou populace. Vše nejlépe vystihují slova první ugandské dámy Janet Museveni, podle níž je marihuana “ďábelská“ a “ničí budoucnost dětí“. V Ugandě podle přůzkumů existuje více než 2,6 milionu uživatelů konopí.

Pokud jde o pěstování, velká většina drobných farmářů pěstuje rostliny tajně a je to často trestáno vězením. Vše nasvědčuje tomu, že přestože se na reformu připravuje více vlád, šance legalizovat “rekreační” spotřebu nebo domácí pěstování je minimální. Afričtí zákonodárci tíhnou k zákonům, které se zaměřují na mezinárodní obchod a z nichž mají prospěch velcí pěstitelé.

JAR jako vzor, ale s výtkami

Jižní Afrika tak zůstává vzácným příkladem regulačního rámce zahrnujícího mezinárodní i domácí trhy. Ale i tam je získání licence k pěstování legálního léčebného konopí nákladné. Mnoho drobných pěstitelů si nemůže povolení dovolit. A pokud ano, jsou pak podrobeni velmi přísným bezpečnostním protokolům, které musí dodržovat. To kritizují hlavně původní afričtí farmáři, kteří se cití diskriminovaní.

Jihoafrická republika se vloni stala jednou z prvních zemí na světě, která schválila výzkum konopí pro léčbu Covid-19. Ve srovnání s jinými africkými národy je tady stav v oboru konopí velmi pokročilý. Pokud by země zabývala i nedostatky ve svých zákonech, mohla by se nakonec stát vzorem, který mohou následovat další afričtí sousedé.

 

M
Michal Švába