Jak snadno začít pěstovat indoor

Soft Secrets
24 Jan 2018
Často se na stránkách Soft Secrets věnuji pokročilejším pěstitelským tématům. Je ale třeba myslet i na ty, kteří s pěstováním začínají nebo o něm teprve přemýšlejí. Dotazy na téma jak začít se totiž objevují neustále, a zdá se mi, že jejich počet roste. V tomto článku se tedy dočtete vše potřebné k tomu, abyste mohli rozjet vlastní pěstírnu.  Autor: Mr. José / info@pestovat.cz Indoor pěstování je takový způsob pěstování rostlin, který se odehrává v uzavřeném prostoru, a při kterém je sluneční svit zcela nahrazený umělým osvětlením. Z této definice vyplývá, že k tomu, abyste začali pěstovat indoor potřebujete přinejmenším vhodný světelný zdroj, schopný nahradit slunce. Zdrojů světla je několik, takže první část tohoto článku věnuji právě jim. [caption id="attachment_4004" align="alignnone" width="300"] Kompaktní zářivka.[/caption]

Světelný zdroj

Mnoho začínajících pěstitelů si myslí, že může vypěstovat rostliny pod běžným domácím osvětlením nebo za použití klasických lineárních zářivek. Je pravda, že to možné je, ale výsledek je velmi mizerný. Je to stejné, jako kdybyste si chtěli vymalovat pokoj a použili na to tenký štětec na kreslení. Pod běžnou, řekněme 40W, pokojovou žárovkou rostlina nikdy pořádně nezesílí. Navíc nebude mít dostatek světla na to, aby se na ní vyvinuly dostatečně velké květy. Rostliny totiž vnímají světlo úplně jinak nežli my lidé, a navíc ho také pro jiný účel využívají. Pro to, aby rostliny rostly, potřebují energii, kterou si vyrábějí samy během procesu fotosyntézy. Nezbytnou součástí tohoto procesu jsou oxid uhličitý, voda a světlo. Pokud některá část chybí, fotosyntéza neprobíhá a rostliny nemají z čeho čerpat energii pro svůj vývoj. Co se týče vnímání světla a důvodu, proč se běžné domácí osvětlení nehodí pro pěstování rostlin, mají se věci následovně. Věci popíšu zjednodušeně tak, aby to bylo srozumitelnější. Viditelné světlo se skládá z mnoha barev. Nám lidem umožňuje barevné složení světla rozeznávat okem všechny barvy, které známe. Představte si, že nejlépe vidíte při jasně bílém světle, zatímco při modrém či žlutém osvětlení ztrácíte přehled o barvách a tvarech sledovaných předmětů. Pro osvětlení domácnosti si proto raději zvolíte bílé osvětlení. Rostliny ale k fotosyntéze používají více světla modrého a červeného, zatímco bílé je pro ně pouze doplňkové. Barva světla navíc rostlinám dává signál, co se v okolí děje a jak mají reagovat. Například červené světlo konkrétního odstínu dává rostlinám signál, aby rychleji rostly do výšky. Jiný odstín jim zase velí tvořit květy. Logicky se v tomto případě pro pěstování rostlin hodí lépe osvětlení, které má více modrého a červeného světla, zatímco bílá složka může být potlačena. Světelné zdroje určené pro pěstování rostlin jsou zaměřeny na potřeby rostlin, a proto se pro indoor pěstování hodí nejlépe. [bsa_pro_ad_space id=18] Nejlevnějším světelným zdrojem pro pěstování rostlin jsou již zmíněné lineární zářivky nebo kompaktní zářivky. Oba typy každý z vás dobře zná a oba se vyrábějí ve variantě pro pěstování rostlin. Pro co nejlepší efektivitu osvětlení použijte vhodné reflektory, které koupíte v každé prodejně, která se specializuje na pěstování pod umělým osvětlením. Tento typ osvětlení se hodí pro velmi malé prostory a má dvě základní výhody – neprodukuje příliš mnoho tepla a spotřebuje málo elektřiny. Na druhou stranu je ale ze všech zdrojů nejméně výkonný, takže se hodí pro nízké a malé pěstební prostory. 250 W výkonu takového světelného zdroje efektivně osvětlí asi 0,5 m2. Nejpoužívanějším světelným zdrojem pro pěstování rostlin jsou halogenidové a sodíkové výbojky o výkonech 250–1000 W. Vůbec nejčastěji se používají sodíkové výbojky o výkonu 400 a 600 W. Sodíkové výbojky mají pro pěstování rostlin výborné složení světla a rostliny pod nimi tvoří krásné květy. To je také jejich největší výhoda. Halogenidové výbojky se hodí více pro fázi růstu, což je období, kdy rostliny ještě netvoří květy. Pro provoz těchto výbojek je třeba mít předřadník a reflektor. Oboje pořídíte tam, kde výbojku. Pro 1 m2, se dobře hodí výbojky o výkonu 400 a 600 W. Při koupi levnějších modelů zaplatíte zhruba o 50 % vyšší částku, nežli při použití výše zmíněných zářivek. Investice se však bohatě vyplatí. Nevýhodou sodíkových a halogenidových výbojek je vysoká emise tepla. Proto je dobré mít pěstební prostor vysoký alespoň 1,8 metru a dobře odvětraný. Poslední variantou osvětlení jsou LED moduly. Jsou jednoznačně nejdražší, ale mají delší životnost a dobře vyladěné světelné spektrum. U LED modulů pro pěstování rostlin platí, že mohou nahradit sodíkovou nebo halogenidovou výbojku s o 30 % vyšším výkonem. To znamená, že 600W sodíkovou výbojku je možné nahradit LED modulem o výkonu zhruba 420 W. To je oproti tomu, na jakou úsporu jsme zvyklí z domácího používání LED velký rozdíl. Ten je ale způsoben tím, že pro pěstování rostlin je zapotřebí jiná barva světla, u které je i při LED technologii efektivita přeměny elektřiny na světlo nižší, nežli u barevného spektra určeného pro lidské oko. Výhodou LED modulů je, mimo úspory energie, i nižší emise tepla.

Pěstební prostor

Abyste světlo získané z vybraného světelného zdroje využili co nejefektivněji, potřebujete vhodný pěstební prostor, odpovídající výkonu vašeho osvětlení. V takovém pěstebním prostoru je světlo uzavřeno a všechno je využito rostlinami. Pokud byste navíc chtěli pěstovat doma, světlo by vás určitě rušilo, jelikož je poměrně intenzivní. Pro domácí pěstování si můžete pořídit některý z mnoha pěstebních stanů, které jsou k dostání ve specializovaných obchodech i na internetu. Velikost pěstebního prostoru by měla odpovídat zvolenému osvětlení.

Klimatické podmínky

Když už máte pěstební prostor a vhodné osvětlení, potřebujete zajistit udržování správné teploty a dostatku oxidu uhličitého. K tomu se nejčastěji používají potrubní ventilátory. Průtok vzduchu v metrech krychlových za hodinu by měl u ventilátoru odčerpávajícího vzduch z pěstírny odpovídat výkonu vašeho osvětlení ve Wattech. Ventilátor napojíte na termostat nebo obyčejný časový spínač a nastavíte interval a délku chodu tak, abyste zajistili optimální klima. Rostlinám vyhovují teploty mezi 24 až 28 °C, během vypnutého osvětlení mohou klesnout i pod 20 °C. Relativní vlhkost vzduchu zpočátku držte co nejvýše, ideálně okolo 80 %. Jakmile se na rostlinách začnou tvořit květy, je dobré vlhkost snížit na zhruba 60 % a v posledním měsíci kvetení až na 40 %, abyste zabránili výskytu plísně. Pokud se během celého pěstebního cyklu bude vlhkost vzduchu pohybovat okolo 50 %, nic se neděje. Jako doplňkové zařízení pro správné klima si pěstitelé pořizují zvlhčovač vzduchu, který v růstové fázi urychluje růst rostlin. Do pokročilejší výbavy patří odvlhčovač vzduchu, který zase ve finální fázi květu zabraňuje výskytu plísně v květech. V pěstírnách bez odvlhčovače se snižování vlhkosti řeší zvýšenou intenzitou větrání odtahovým ventilátorem. Důležité je mít teploměr a vlhkoměr se záznamem minimálních a maximálních hodnot. Podle nich totiž můžete upravit nastavení ventilace. Co se týče CO2. V ovzduší se nachází zhruba 350-400 částic CO2 na milión částic atmosféry. Rostlinám prospívají hodnoty třikrát vyšší, tedy zhruba 1200 PPM. Máte tedy dvě možnosti. Buďto zajistíte minimální úroveň 350-400 PPM pravidelným větráním nebo budete CO2 do pěstírny přidávat uměle s pomocí generátorů, tlakových lahví, suchého ledu, kvasného procesu atd. Přidávání CO2 do pěstírny samozřejmě není zadarmo, ale existují cenově dostupná řešení pro malé pěstírny.

Zavlažování

V tuto chvíli máte vše pro rostliny připravené, a teď už zbývá jen vybrat, jakým způsobem je budete pěstovat resp. zavlažovat. Nejjednodušší a nejlevnější je ruční zavlažování. Pořídíte si jednoduché květináče, které už možná máte doma, zasadíte rostliny do vhodného substrátu, a pak už jen pravidelně kontrolujete a zaléváte. Druhou možností je volba automatického zavlažovacího systému využívajícího čerpadlo. Těch je na trhu nepřeberné množství, včetně hydroponických a aeroponických systémů. Tento způsob vám umožní rostliny opustit i na několik dnů i týdnů, aniž byste museli mít strach, že uhynou. Jednou z možností jsou i pasivní zavlažovací systémy. Ty fungují bez elektřiny na principu gravitace nebo vzlínavosti vody. Jsou velmi ekonomické na provoz a zalévají každou rostlinu individuálně podle jejích potřeb. Navíc za poměrně nízké náklady získáte systém, ve kterém můžete používat různá pěstební média včetně hydroponie.

Živiny

Se zavlažováním úzce souvisí i přísun živin. Rostlinám je totiž můžete dodat dvěma základními způsoby, které se zálivkou zásadně souvisejí. Buďto jsou živiny už obsažené v substrátu a po jejich vyčerpání, což trvá obvykle šest až osm týdnů, je dodáváte společně se zálivkou. Nebo dodáváte živiny výhradně zálivkou – to je případ hydroponického a aeroponického pěstování. Další možnost výživy je pomocí postřiku přímo na listy, k čemuž se používají takzvaná foliární hnojiva. Tato hnojiva se používají při pěstování konopí ale jen okrajově. Při pěstování konopí je dobré používat substráty a hnojiva určené právě pro konopí. Pokud nemůžete jinak, použijte hnojiva univerzální, vhodná například pro pěstování rajčat či podobné zeleniny. [caption id="attachment_4005" align="alignnone" width="300"] LED osvětlení[/caption]

Životní cyklus rostlin konopí

Nyní už víte, co všechno pro pěstování konopí potřebujete. Ještě je ale důležité, abyste věděli něco málo o životním cyklu této rostliny. Od zasetí do sklizně uplynou zhruba tři až čtyři měsíce, ale závisí to na každém pěstiteli, protože většina rostlin začíná kvést až ve chvíli, kdy upravíme světelný cyklus. V zásadě dělí indoor pěstitelé životní cyklus s rostliny na dvě etapy – fázi růstu a fázi kvetení. Při fázi růstu udržujete světelný cyklus 18 hodin světlo/6 hodin tma – rostlina při něm nezačne tvořit květy a můžete ji nechat v tomto režimu libovolně dlouho. Ve fázi květu udržujete světelný cyklus 12 hodin světlo/12 hodin tma. Od přechodu do fáze květu potřebuje rostlina zhruba osm až deset týdnů do fáze optimální zralosti. Tato doba se u různých odrůd liší. Takzvané automatické odrůdy začínají kvést bez ohledu na délku dne zhruba ve třetím týdnu od vyklíčení. Na tyto odrůdy sviťte 20 h denně od zasetí do sklizně.
S
Soft Secrets