Jak naladit indoor zavlažování

Soft Secrets
04 Feb 2011

Závlahový systémJe hodně důležité, vyzkoušet závlahový systém ještě předtím, než do pěstebních nádob zasadíte rostliny. Testováním zavlažování při zasazených kytkách by lehce mohlo dojít k jejich nadměrnému zalití během ladění časových spínačů.


Závlahový systém
Je hodně důležité, vyzkoušet závlahový systém ještě předtím, než do pěstebních nádob zasadíte rostliny. Testováním zavlažování při zasazených kytkách by lehce mohlo dojít k jejich nadměrnému zalití během ladění časových spínačů.

 

Dříve než začnete se samotným pěstováním, musíte mít pečlivě připravenou pěstírnu. To znamená:


• zavěšené a vyzkoušené lampy, nainstalované a funkční ventilátory, nádoby na živný roztok na svém místě, rozmístěné vlhkoměry, teploměry, zapojené topení, zvlhčovače, klimatizace atd.
• zapojený a vyzkoušený automatický závlahový systém (máte-li ho)
• připravené pěstební nádoby naplněné vybraným pěstebním médiem
• potřebná hnojiva a přípravky na ochranu rostlin
Pokud nebudete dobře připraveni, můžete se dostat do situace, že už bude třeba zasadit klony nebo naklíčená semínka a najednou zjistíte, že vám nesvítí lampa, nefunguje topení nebo podobné patálie.

Závlahový systém
Je hodně důležité, vyzkoušet závlahový systém ještě předtím, než do pěstebních nádob zasadíte rostliny. Testováním zavlažování při zasazených kytkách by lehce mohlo dojít k jejich nadměrnému zalití během ladění časových spínačů. Především zkontrolujte:
• zda čerpadlo spíná a vypíná v závislosti na spínacích hodinách
• těsnost celého systému - případný únik vody/živného roztoku škvírami a dírami utěsněte
• zjistěte, kolik t vody/živného roztoku vyteče z jedné závlahové jednotky (kapiláry či jiné pomůcky) během jedné minuty - poslouží odměrka, do které kapiláru vložíte a spustíte na jednu minutu čerpadlo - tento údaj má velkou důležitost při nastavování četnosti zalévání. Někdy je nutné zalévat pod dobu kratší než je minuta - v takovém případě zjistěte, za jak dlouho vyteče potřebné množství živného roztoku.
• u napouštěcích stolů zjistěte, za jak dlouho ho vaše čerpadlo naplní vodou do požadované úrovně
• u NFT systémů je nejdůležitější nastavit sklon pěstební plochy a průtok živného roztoku. Zkontrolujte proto, zda tekutina protéká všemi kanálky rovnoměrně - případné nedostatky upravte. (Detailnímu nastavení NFT se budeme věnovat v samostatné kapitole.
• v případě použití Aquasystému či tlakové závlahy nastavte zalévání tak, aby voda netekla přímo do místa, kde bude vylézat stonek z pěstebního média - mohlo by dojít k uhnívání a zlomení stonku
• Aquasystém a tlakové jehly musí směřovat roztok do pěstebních nádob, pokud by roztok stříkal mimo ně, nemohli byste dobře kontrolovat množství roztoku, které rostlina dostane při zalévání


5 nejdůležitějších bodů zavlažování
Z vlastní zkušenosti, z dotazů growerů a odhalováním nedostatků různých pěstíren vím, že nejvíce chyb člověk udělá při zalévání. Ne snad proto, že by byl špatně naředěný živný roztok, ani tím důvodem není závadná voda - největším úskalím je odhadnutí a vypilování správného množství živného roztoku, kterým rostliny zaléváte.
1. Teplota živného roztoku 22-25°C
2. Optimální pH - řídí se zvoleným pěstebním médiem a vývojovým stádiem rostlin
3. Kvalita vody
4. Pravidelnost a množství dodaného živného roztoku. Lepší je zalévat častěji a méně - rostliny mají pravidelnost rády.
5. Správný poměr hnojiv - EC podle aktuální vývojové fáze rostlin

 

Když mají rostliny málo vláhy
Stejně jako my lidé, tak i rostliny jsou složeny převážně z vody. Její nedostatek zpomaluje buněčné dělení a rostliny pak rostou pomaleji. Pokud nedostatek vláhy trvá, dochází k poškození tkáně - rostlina usychá a vadne. Nedostatek vláhy poznáte relativně snadno - pěstební médium je suché, v horším případě rostliny uvadají. Neznamená to ovšem, že rostliny je třeba zalít až ve chvíli, kdy uvadají. Některá pěstební média mají nižší savost, pokud úplně vyschnou (rockwoolové sadbovací kostky, zemina, kokos). Jakmile k vyschnutí dojde, zhoršuje se průchodnost pěstebního média. Zeminai, takže se živiny a kyslík nedostanou do všech částí pěstební nádoby. Mezi okrajem květníku a pěstebním médiem navíc může vzniknout nežádoucí mezera.Růst rostlin se výrazně zpomaluje, což se projevuje i na pomalejším vývoji květů. Řešení nedostatku vláhy je jednoduché - rostliny prostě zalijte. Pokud máte automatický zavlažovací systém a rostliny jeví známky nedostatku vláhy, zvyšte objem dodávaného živného roztoku.


Vlhkost v pěstírně a zavlažování
Vlhkost a teplota v pěstírně mají výrazný vliv na vlhkost pěstebního média. V suchém a horkém prostředí (nižší vlhkost a vysoká teplota vzduchu) dochází k rychlejšímu vysychání pěstebního média.


Když jsou rostliny přelité
Pokud je v pěstebním médiu vody moc, nedostává se kořenům dostatek kyslíku, jsou vytvořeny ideální podmínky pro vznik houbových chorob, kořeny odumírají a nejsou schopné vstřebávat živiny pro nadzemní části rostlin. Následkem toho se výrazně zpomalí růst rostlin. V krajním případě mohou začít dokonce uhnívat krčky a rostlina se zlomí - stonek je nenávratně porušený a cévní systém nefunkční. Nadměrná vláha v pěstebním médiu se zpočátku projevuje žloutnutím listů. Tento signál ovšem může znamenat spoustu dalších věcí, a proto mnoho growerů hledá chybu jinde - škůdci na kořenech, nedostatek živin atp. Díky chybné identifikaci příčiny žloutnutí listů pak pěstitelé často sahají k postřikům, nebo zvýšení zalévání - což je, v dané situaci, nejkratší cesta do horoucích pekel.
Řešení přelitých rostlin je mnohem složitější a zdlouhavější, nežli u těch, které mají vláhy málo. Pěstební médium je třeba nechat vyschnout na požadovanou úroveň a začít aplikovat kořenový stimulátor, aby byla obnovena kořenová struktura. Dojde-li k přelití, je vhodné snížit dávkování hnojiv na polovinu, nebo pár dní nehnojit vůbec. V pěstebním substrátu jsou totiž usazené soli z hnojiv, kterých v něm bylo nadbytek (nadměrná zálivka = nadbytek živin). K revitalizaci rostlin pomůže také postřik Darinou 4 (2-3ml/litr) - stačí aplikovat jednou, nebo Alga total.

 Jak poznat správnou úroveň vláhy v pěstebním médiu
Zálivku je třeba si pečlivě vychytat. Nelze jednoduše říct, jaké množství živného roztoku a jak často aplikovat. Každá pěstírna má jiné parametry, někdo pěstuje rostliny větší a delší dobu, jiný zase rychle přepíná na květ.
Při pěstování v květináčích lze aktuální vlhkost pěstebního média zjistit podle váhy květináče. Potěžkejte si květináč se suchým pěstebním médiem a porovnejte s vahou po aplikaci zálivky. Tento jednoduchý způsob vám pomůže odhalit nedostatečně zalitou i přelitou rostlinu. Stejný způsob je dobré použít při zakořeňování sazeniček v rockwoolových kostkách
Obecně není možné říct, jestli je horší mít zalité rostliny málo, nebo moc - oboje je na pytel. Nicméně při časování a volbě objemu zálivky je lepší pomalu přidávat, nežli začít s větším množstvím a čekat, co to udělá. Revitalizace přelitých rostlin je přeci jenom zdlouhavější a následky bývají horší, nežli u rostlin zavlažovaných málo. Nedostatečně zalévané rostliny rostou pomaleji a jejich výnosnost tak klesá. Přelité rostliny jsou ještě k tomu vystaveny velkému riziku houbových chorob a celkovému úhynu.

Keramzit - Liaflor
Již několikrát bylo řečeno, že toto pěstební médium lze jen těžko přelít. Správnou úroveň vláhy poznáte tak, že zapíchnete prst do pěstební nádoby s keramzitem (shora i zdola). Musíte cítit vlhko. Jestliže jsou rostliny ještě malé a je malá pravděpodobnost, že kořeny zasahují do všech částí pěstební nádoby, zapíchněte prst co nejblíže stonku. Pozor, abyste kořínky nepoškodili.


Kokos
Vláhu opět kontrolujeme zapíchnutím prstu do tohoto média. Z vytaženého prstu nesmí kapat voda, ani nesmí být suchý. Kokos je velmi jednoduché přelít. Proto doporučuji na dno pěstební nádoby nasypat drenážní vrstvu z keramzitu, štěrku, nebo písku (2-5cm). Odvod vody se tak výrazně zlepší.


Rockwool
Pokud je moc suchý, špatně saje vodu. Při nedostatku vláhy vám rostliny rychle dají najevo, co jim chybí a začnou uvadat. Rockwool je velice nasákavý a přelití je velice jednoduché. Proto zalévejte opatrně, a to hlavně v počátečních fázích, kdy se vyvíjí kořenový systém. Příliš mnoho živného roztoku poznáte jednoduše. Udělejte prstem do rockwoolu malý důlek 1-2 cm, pokud se zalije vodou, je vlhkost rockwoolu příliš vysoká.

Substrát alias zemina
Pokud máte pěkně lehký a provzdušněný substrát, měl by být neustále mírně vlhký. Vzdušnost substrátu výborně zvýšíte přidáním perlitu. Jelikož voda se obvykle usazuje ve spodní části pěstební nádoby, je lepší kontrolovat vlhkost zapíchnutím prstu od spodu. Opět platí, že pokud z prstu stéká voda, je v substrátu vody moc.
Tuto kontrolu je nutné provádět před zalitím. Je totiž přirozené, že těsně po provedení zálivky je v pěstebním médiu vody víc - nějakou dobu trvá, než přebytečný roztok odteče.

Ruční zavlažování
Některá pěstební média je vysloveně nutné zalévat ručně. A podmínkou k ručnímu zalévání není jen volba média, ale také velikost pěstební nádoby. V zásadě byste měli zajistit, aby byl živný roztok distribuován rovnoměrně do celé pěstební nádoby. A ruční zalévání je tou nejjistější zárukou. Při ručním zavlažování vždy víte, že jste zalili všechny rostliny, kolik jste jim dodali vláhy, pokud nějaká rostlina zalít nepotřebuje, zkrátka ji nezalijete.

Jak často zavlažovat
Jednoduchá otázka, na kterou však nelze jednoznačně odpovědět. Již v úvodu této kapitoly bylo řečeno, že zavlažování je velmi citlivá záležitost. Četnost a množství zálivky je výrazně ovlivněno následujícími faktory:
• velikost rostlin
• velikost pěstební nádoby
• teplota v pěstírně
• vlhkost vzduchu
• parametry pěstebního média (nasákavost)
Rostliny je dobré zalévat pravidelně - ukázalo se, že je lepší zalévat častěji a v meších dávkách, nežli méně často ve větších dávkách.
Sami vidíte, že množství faktorů ovlivňujících četnost a množství zálivky je mnoho. O to větší je riziko, že při doporučení konkrétních dávek a četnosti zálivky by došlo k velkému nedorozumění - tedy k tomu, že byste dostali špatnou radu, která by vedla k negativnímu ovlivnění růstu rostlin. Řiďte se tedy raději tím, jak zjistit správnou úroveň vláhy v pěstebním médiu. Tento návod najdete v předchozích odstavcích.

Příprava živného roztoku
Živný roztok = voda obohacená o živiny, kterou rostliny zaléváte. Při přípravě živného roztoku zásadně dávkujte hnojiva po jednom přímo do vody. Pokud byste nejprve smísili hnojiva a pak je chtěli nalít do vody, mohou mezi sebou hnojiva reagovat a dojde k jejich znehodnocení. Postup přípravy živného roztoku.
1. Napusťte vodu do nádoby, ve které budete živný roztok připravovat.
2. Pokud je voda chlorovaná a/nebo studená, nechte ji odstát 24 hodin při pokojové teplotě, případně zapněte topné tělísko.
3. Do odstáté vody přimíchejte hnojiva podle doporučeného dávkování
4. Upravte pH na požadovanou hodnotu, podle toho, ve které fázi jste a v jakém pěstujete pěstebním médiu (viz kapitola Pěstování)
5. Nyní je živný roztok připravený k použití.

Kontrola a údržba živného roztoku
K zajištění správného poměru živin je třeba živný roztok pravidelně kontrolovat a udržovat. V ideálním případě byste měli denně kontrolovat teplotu, EC a pH a v případě nedostatků je upravit. Samozřejmě přitom záleží na tom, jaký systém zavlažování praktikujete.
Drip to waste - při tomto způsobu je živný roztok použitý pouze jednou. Ze zdrojové nádrže je použitý na zalévání a množství, které proteče pěstebním systémem, je shromažďováno v nádrži odpadní. V tomto případě by mělo být zavlažování seřízeno tak, aby odpadní roztok činil cca 20% původního objemu živného roztoku. 80% by mělo zůstat v pěstebním médiu. Pokud při kontrole zjistíte, že EC ve zdrojové nádrži stouplo, jednoduše doplníte čistou, odstátou vodu v takovém množství, aby se EC vrátilo na požadovanou hodnotu. V případě potřeby upravíte také pH. Ke zvýšení hodnoty EC může dojít následkem odpařování vody. Drip to waste se často používá při pěstování v substrátu, rockwoolu, libra systému, nebo kokosu.


Drip to feed - v tomto případě živný roztok cirkuluje - z pěstebního média odtéká zpět do zdrojové nádrže a opět se používá pro zavlažování. Proto je zde mnohem důležitější kontrolovat aktuální stav EC a pH. Z živného roztoku se rychleji ztrácí voda, protože se vypařuje po cestě pěstebním systémem. Následkem toho je zvyšování EC. Je tedy nutné častější ředění roztoku čistou, odstátou vodou a následná úprava pH. Drip to feed systém využívají NFT, napouštěcí stoly, Aquasystém, bubblery a systémy založené na keramzitu, někdy i kokosu a rockwoolu.

Ředit roztok vodou ovšem nejde do nekonečna. Podíl živin se totiž může změnit, a EC přitom zůstat stejné. Proto byste měli alespoň jednou za týden vyměnit živný roztok za čerstvý. Pokud se EC nemění a nenastala potřeba doplňovat čistou vodu, vyměňte roztok ve chvíli, kdy je vyčerpáno cca 75% zdrojové nádrže.


Teplota živného roztoku
Správná teplota pěstebního média urychluje chemické procesy a tím i vstřebávání živin. K docílení požadované teploty v médiu je nezbytné, aby i živný roztok vykazoval stejné parametry. Doporučená teplota pěstebního média i živného roztoku je 22-25°C. Pokud máte vodu studenější, použijte akvaristické topné tělísko k jejímu ohřátí.

Jak pěstovat INDOOR - nová česká kniha
Autor tohoto příspěvku je zároveň autorem první ryze české knihy o pěstování indoor. Kniha má více než 300 stran a 100 obrázků a ilustrací. Váš výtisk najdete v každém dobrém growshopu, nebo na internetové stránce www.pestovat.cz.

S
Soft Secrets