Integrovaná ochrana rostlin
Metod ochran rostlin je hned několik.
Metod ochran rostlin je hned několik.
Pokud si chceme v dnešní době vypěstovat nějakou to rostlinku pro vlastní potřebu, dost často nás můžou trápit různí škůdci či choroby. Metod ochrany rostlin je hned několik, avšak většinou používáme jen jednu z nich, dnes většinou metodu chemickou.
Encarsia Formosa |
Ale co rezidua pesticidů obsažená v rostlinách chemicky ošetřených? U přípravků je sice napsána ochranná lhůta, po kterou je produkt od data postřiku nevhodný k používání, avšak nikdo už vám neřekne, že po vypršení této lhůty je nebezpečná látka rozložena na rezidua, která se již nesledují. Toto je velký problém právě při pěstování konopí, které pak sami užíváme a chceme, aby výsledný produkt byl co nejlepší chuti, účinku a pokud možno pro nás nebyl při spalování nebezpečný.
Integrovaná ochrana rostlin je metoda, která slučuje, nebo lépe řečeno využívá různé prvky z různých metod ochrany rostlin, a zamezuje tak vzniku rezistence u cílových organismů, ale zároveň zvyšuje účinnost ochranných opatření a snaží se minimalizovat riziko pro životní prostředí. Tato poměrně mladá metoda je možná největší nadějí pro zlepšení životního prostředí i při intenzivním zemědělství, a jejíž produkty jsou o mnoho zdravější než z klasického konvenčního způsobu. Je také dost možné, že přestane existovat klasické zemědělství a nahradí jej právě produkce s integrovanou ochranou, kdy bude muset každý hospodář obhájit, proč použil jednu metodu namísto šetrnější. V případě že toto neobhájí, budou následovat postihy. Je to velký posun v tom, aby si zemědělci uvědomili, že jejich produkty také někdo jí, a že půda, kterou využívají, tady má zůstat zdravá i pro další generace.
Mechanická metoda - je metoda nejstarší a nejpracnější. Musíte každý den pečlivě kontrolovat rostliny a doslova hledat a sbírat veškeré škůdce, které najdete. V dnešní době se využívá už jen na zahrádkách, případně v ekologickém zemědělství (např. sběr mandelinky z brambor).
Agrotechnická metoda - je velice důležitá, protože od ní se vyvíjí váš úspěch či neúspěch. Základem této metody je kvalitní zpracování půdy. Chcete-li, aby vaše rostliny byly co nejméně napadány hmyzem nebo chorobami, pak je nezbytné, abyste na podzim pozemek řádně zorali (zryli). Zničíte tím množství kukel škodlivého hmyzu, do půdy zapravíte různé rostlinné zbytky, které by mohly být živnou půdou pro houbové choroby. V otočené půdě zároveň přes zimu vymrzne hmyz. Pro lepší biodiverzitu na vašem pozemku vytvořte kompost - v něm většinou zimují užitečné organismy živící se převážně odumřelými rostlinami či predátoři škůdců.
Chemická metoda - je dnes nejvíce rozšířena. Využívají se chemické sloučeniny na hubení hmyzu, roztočů, plžů a plísní tzv. pesticidy. Je vysoce účinná a vyřeší většinu vašich problémů se škůdci či chorobami, avšak jen d té doby, než si cílový organismus vytvoří rezistenci.
Biologická metoda - je založena na využívání přirozených nepřátel škůdců a chorob. Základem je mít na pozemku velkou biodiverzitu (širokou škálu organismů), ve které si musí škůdce vybojovat své místo. Používají se také extrakty z rostlin, případně rostlinné esenciální oleje. Dnes se dají sehnat draví roztoči na svilušky či třásněnky, entomopatogenní kultury hub či kultury hub ničící fytopatogenní houby.
Možnosti použití integrované ochrany rostlin
Nejčastěji se tato metoda používá v sadovnictví. Sadaři v průběhu roku vyhodnocují nálety škůdců např. pomocí lepových desek, feromonových lapačů či žlutých misek s vodou. Poté se rozhodnou, zdali je tlak velký a je třeba provést postřik či nikoliv. Díky sledování pohybu škůdců jsou počty postřiků v průběhu sezóny sníženy až o třetinu. Dalším důležitým faktorem jsou odrůdy. Výběr vhodné rezistentní odrůdy vám také velmi pomůže, obzvlášť proti houbovým chorobám. Většinu chorob způsobených houbami bohužel nemůžeme řešit až v momentě jejich výskytu, protože v tento okamžik je již pozdě. Proto je velice důležité sledovat průběh počasí, které vytváří vhodné podmínky pro vznik těchto chorob, a také sledovat rostlinolékařské publikace, které včasně varují před možným výskytem patogenů. Díky tomu, že tato metoda nevyužívá preventivních postřiků za jakýchkoliv podmínek, jsou náklady na ochranu nižší a zároveň se tím snižuje riziko pro necílové, v řadě případů užitečné, organismy.
Typhlodromus pyri |
Tato metoda se využívá také ve vinařství. Pěstitelé vinné révy mají největší problémy se sviluškou či plísní ničící jejich hrozny. V případě svilušek lze použít dravého roztoče Typhlodromuspyri, který se běžně používá pro venkovní likvidaci škůdců, na rozdíl od Phytoseiluspersimilis - zástupce vyloženě pro skleníkové kultury. Proti plísni, většinou peronospoře, je vhodné použít třeba přípravku na bázi houbových kmenů či bakterií, které znemožňují růst houby na rostlině a vytváří tak obranyschopnost, nebo měďnaté přípravky.
Další významnou skupinou jsou skleníkoví pěstitelé. Ve skleníku je velmi těžké udržet širokou biodiverzitu a zajistit tím přirozené nepřátele škůdců. Je to prostor oddělený od normálního prostředí, ve kterém většinou panují ideální podmínky pro množení škůdců a chorob. Ochrana rostlin je zde velice složitá, protože při používání chemické metody je nebezpečná aplikace pesticidů a také se zde hromadí rezidua.
Škůdci, choroby a možnosti jejich likvidace
Phytoseilus Persimilis |
Sviluška chmelová - je významný škůdce konopí, a tak se jí budu zabývat podrobněji. Důležité je, aby si pěstitel uvědomil, že tento druh svilušky nepřezimuje pomocí vajíček, ale oplozené samičky, která zaleze například do různých štěrbin v konstrukci skleníku, pod kůru stromů či pod rostlinné zbytky na půdě. Proto je velice důležité odklízet tyto zbytky a případně provést postřik konstrukce insekticidem. Pokud se nám již vyskytla na některé z rostlin, můžeme ještě aplikovat dravé roztoče (Phytoseiluspersimilis a Typhlodromuspyri). Aplikace je jednoduchá a zvládne ji každý. V případě že se výskyt svilušky razantně zvýšil, je nutné provést ochranu postřikem s akaricidním účinkem. Velmi dobře také působí postřik obsahující oleje, který roztoče obalí a zadusí jej.
Mšice broskvoňová - na konopí se vyskytuje jen málo, ale není to vyloučeno. U tohoto druhu mšice není až takový problém primární poškození sáním na rostlině, ale fakt, že tato mšice je široce polyfágní (saje mnoho druhů rostlin) a je tím pádem hlavním vektorem pro přenos virových chorob. Výsledkem mohou být zakrslé rostlin s bledou barvou, deformace, dechlorace až neschopnost květu. Proti mšicím jsou postřiky celkem účinné, avšak je také možnost použít parazitickou vosičku, která naklade do mšic vajíčka, a vylíhlé larvy poté sežerou hostitele.
Třásněnka zahradní nebo západní - u tohoto škůdce je dobré vědět, že je často rezistentní vůči postřikům a velmi obtížně se likviduje. Avšak v přírodě má vše svůj protipól, a tak i tohoto odolného škůdce můžete zlikvidovat dravým roztočem Amblyseus či Typhlodromus.
Encarsia Formosa |
Molice skleníková - je škůdce introdukovaný z teplejších krajin a nedokáže přežít ve volném prostředí. Její nejčastější působiště jsou skleníky a zimní zahrady, popřípadě domácnosti. U molice je také pozorován vznik rezistence vůči postřikům a tak je velice těžké se jí zbavit. Pro likvidaci je vhodné použít parazitickou vosičku Encarsiaformosa, která jako u mšice naklade vajíčka do těla škůdce, který je následně sežrán.
Housenky - jsou poměrně významný škůdce ve skleníku v případě, že nesledujeme dění okolo rostlin. Housenky jsou larvy můr a motýlů, takže pokud uvidíte poletovat po skleníku motýli či můry, je dost pravděpodobné, že se housenky vyskytnou. Nejenže způsobují žír na listech, ale o dost horší je vznik plísně v květenstvích po předchozím žíru. Proti housenkám klasické postřiky moc nepůsobí, ale prodává se přípravek obsahující Bacillusthuringiensis, který tyto housenky hubí. Další možností je hledat housenky a rozstříhávat je.
Slimáci - s tímto škůdcem již takový problém není. V každé květince či zahradnictví jsou k dostání granulky Vanish nebo Ferramol - který je bezpečnější k vašim čtyřnohým miláčkům.
Plíseň šedá - s plísní jsou vždy ty nejtvrdší boje, protože se vyskytuje ve většině případů až v druhé polovině květové fáze, což znamená přímé ohrožení naší tak očekávané sklizně. Na trhu proti plísni v květenství moc přípravků není, takže nejdůležitější ochranou je nevytvořit podmínky pro její vznik. Avšak pokud chceme lepší ochranu, je k dostání přípravek na bázi bakterií, které zabraňují vzniku plísně i při preventivním postřiku na začátku květu. V případě, že se plíseň již vyskytla je nutné zasaženou část rostliny odstranit. Pokud možno, odstraňte větší část okolo místa napadení, případně uštípněte větev pod místem napadení.
Modelový příklad integrované ochrany rostlin
Pro ujasnění integrované ochrany uvedu systém, který vznikl z dlouhodobých pokusů. Je to soubor organizačních prací, včasné indikace škůdce, vyhodnocování klimatických podmínek a následné použití vhodného přípravku ve správné míře.
Před vlastním kupováním odrůdy pro pěstování musíme správně vyhodnotit podmínky, ve kterých budeme rostliny pěstovat. Délka expozice slunečními paprsky a s tím spojená orientace pole, nadmořská výška, která ovlivňuje roční úhrn teplot a srážek, a zároveň určuje datum nejčasnějšího výsevu či výsadby. Velmi důležité je znát strukturní složení a hloubku půdy. Pro lepší předpověď možných škůdců byste také měli znát předplodinu na pozemku a také číst varování vydávaná Státní rostlinolékařskou správou vyplívající z jejich pozorování. U odrůdy je důležité, zdali je odolná vůči plísni, jak dlouho kvete, jestli je náročná na výživu a dokáže-li prospívat i za menšího úhrnu fotosynteticky aktivního záření (doba expozice). Po zvážení všech těchto faktorů zbývá vybrat mezi feminizovanými a regulérními semeny.
Poté co semena dorazí, dají se do čistého prostředí naklíčit, zakořenit a předpěstovat do té doby než bude možné rostlinky přesadit ven. Než rostliny zasadíme, připravíme si půdu, veškeré rostlinné zbytky zapravíme do půdy. Pokud máme těžkou půdu s vysokým obsahem jílových částic, přidáme písek pro zlepšení odvodu vláhy, zároveň zapravíme hnojivo (např. netopýří trus) a zlikvidujeme plevel. Rostliny sázíme v dostatečném rozestupu tak, aby navzájem neprorůstaly a nevznikalo tak vhodné mikroklima pro vznik houbových chorob. Zároveň tím rostlinám zajistíte silné výhony, které nebudou mít tendenci se lámat. Pokud jsou rostliny zasazeny velmi hustě, jsou přidušené, vytváří vysokou vzdušnou vlhkost a táhnou se více za světlem. Po přesazení do skleníku nebo na jiné konečné stanoviště provádíme po 5 dnech kontrolu proti sviluškám a jejich vajíčkům. V případě zjištění škůdce počkáme do doby, kdy budou rostliny schopné postřiku. Provedeme postřik pyretroidem v kombinaci s olejem - pyretroid zahubí živé svilušky a olej obalí vajíčka. Po tomto opatření víme jistě, že se zde budou vyskytovat svilušky a tak můžeme objednat dravé roztoče pro udržení stavu svilušek v únosných mezích.
Pokud máme rostliny ve skleníku, tak dobře větráme, abychom předešli popálení rostlin a případné nekróze, která se může stát živnou půdou pro houbové choroby. Pokud chcete mít větší jistotu, že se plíseň neobjeví, můžete aplikovat preventivní biologický postřik obsahující bakterie znemožňující vznik a růst houby. V období rychlého růstu rostlin se zvětšuje riziko výskytu housenek motýlů a můr. Proto v této době provádíme důkladnější kontroly rostlin, kdy hledáme žír případně trus. Jestliže chcete mít preventivní ochranu proti housenkám, můžete aplikovat postřik z tabáku - vydrží v prostředí delší dobu než pyretroidy, avšak není jisté, jestli přežijí vaši draví roztoči, i když na roztoče moc nepůsobí. Nalezené housenky likvidujeme ručně. V tomto období také intenzivně protrháváme listy.
Na začátku květové fáze, provádíme podle klimatických podmínek preventivní biologický postřik proti možnému vzniku plísně. Intenzivněji větráme pěstební prostor pro snížení vzdušné vlhkosti, případně můžeme použít otočný ventilátor pro zajištění cirkulace vzduchu.V průběhu květu kontrolujeme rostliny nejintenzivněji, protože v případě že se objeví plíseň, je nutné jednat co nejrychleji. Každý den ponechaný ve prospěch plísně, může znamenat obrovské ztráty na sklízeném produktu a zároveň vzniká velice infekční prostředí - plíseň vytváří velice rychle sporangium se sporami, které se šíří lehkým pohybem rostlin na rostliny ostatní. Úplně nejlepší je podchytit plíseň ve stádiu hnědnutí či jiného nezdravého zabarvení pletiva rostliny. Sklizeň se blíží, květenství dozrávají, a tak je důležité věnovat pozornost provzdušněním palic. Ostříháme velké řapíkaté listy a zkrátíme listy větší - tím zajistíme nižší možnost zadržování vody v úžlabí listů. V tomto období zaléváme rostliny co nejméně pro snížení vzdušné vlhkosti. V čase sklizně věšíme ustřižené rostliny na dobře větrané místo, ale zároveň by se do tohoto prostoru neměla dostat žádná zvířata (kočky, psi, myši). Při přenosu rostlin na toto místo je vhodné pořádně je oklepat, čímž odstraníme zbývající housenky přisedlé na rostlině. Odstraníme plesnivá květenství, aby nešířila nákazu na další, zatím nenapadená.
Někdo může říct, že biologická ochrana rostlin a biopreparáty jsou neúčinné a musejí se často opakovat, avšak při dodržení systémů integrované ochrany rostlin se sníží náklady na vlastní ochranu a zároveň se zvýší účinnost a tím pádem celková efektivita našeho úsilí. Výsledný produkt je lepší kvality a nemusíte se bát reziduí z chemických pesticidů. Proto věnujte větší pozornost rostlinám, jejich kontrole, vyhodnocování příznaků a uvědomělé používání vlastních ochranných prostředků. Ze zdravější rostliny, zdravější produkt a zdravější člověk.