Hydro s automatickým zavlažováním Část 5

Nebudeme si nic namlouvat, hydro není pro každého. Hrát si s čerpadly a plánovat podávání živin, kontrola EC a pH nemusí být zrovna vaším šálkem kávy... A někteří z nás se rádi zašpiní zeminou! Co takhle ale využít výhod hydroponie (více palic a méně času stráveného zaléváním rostlin) bez nutnosti vzdát se milovaných květináčů? Je načase podívat se ještě jednou na pasivní hydroponii...

Co je pasivní hydroponie?
Pasivní hydroponie je souhrnný výraz pro způsoby pěstování, které umožňují neustálý přístup kořenů k živnému roztoku. Na rozdíl od aktivních hydroponních systémů, které využívají k dodávání živného roztoku vodní nebo vzduchová čerpadla, pasivní hydroponní systémy obvykle spoléhají na vlastnosti pěstebního média obklopujícího kořeny a v systémech není žádné čerpadlo. Těchto vlastností je obvykle dosaženo tím, že pěstební médium je v kontaktu s nádrží se živným roztokem. V nejzákladnější podobě může pasivní hydroponický systém vypadat tak, že v misce se živným roztokem stojí květináč s pěstebním médiem.

Rostliny, pěstované v pasivním hydroponním systému mají neustálý přístup k vodě a živinám, a protože ve většině pasivních systémů probíhá zavlažování zespodu, vrchní část kořenového systému zůstává hodně okysličená. Proto mohou pasivní hydroponní systémy přinášet ve srovnání s klasickými metodami ručního zavlažování ohromné výsledky. Čím více kyslíku, vody a živin může rostlina absorbovat, tím vyšších výnosů se u ní dočkáte.

Pro growery, kteří se chtějí naučit pracovat s hydroponními systémy, nebo prostě chtějí urychlit růst a zvýšit výnosy, ale nejsou připraveni na „skutečný" hydroponní systém, je pasivní hydroponie skvělou volbou.

Proč pasivní systémy s automatickým zavlažováním?
• Jsou jednoduché - pro nezkušeného growera, který se teprve učí základy pěstování indoor, znamená využití pasivního hydra snížení nebezpečí příliš velké, nebo naopak nedostačující závlahy, v systému navíc není nutno využívat čerpadla nebo komplikované rozpisy podávání živin.
• Zvýšený výnos - neustálý přístup k živinám a vodě znamená zdravý růst, větší rostliny a více palic.
• Méně práce - potřebujete co nejsnazší údržbu? Pasivní hydro nabízí perfektní kompromis mezi pracností a výnosem. Sklidíte sice méně, než kolik byste sklidili s aktivním hydroponním systémem, dá vám to ale mnohem méně práce.
• Snadná rozšiřitelnost - většinu typů pasivních hydro systémů, které využívají nádrže, lze snadno rozšířit bez toho, aby to znamenalo více práce. To znamená, že je zavlažovat 200 rostlin je stejně snadné, jako kdybyste zavlažovali rostlin 20!

Typy pasivních hydroponních systémů

Tácky a misky - Umístění květináče s pěstebním médiem na tácek nebo misku je nejjednodušší typ pasivního hydro systému. Rostliny lze zalévat ručně z konve, přebytek vody odteče do misky, a jak bude rostlina spotřebovávat živiny, bude tento přebytek absorbován pěstebním médiem. Miska tak slouží jako nádrž a účinně snižuje počet nutných zálivek - to může být užitečné, pokud se ke svým rostlinám nedostanete každý den.

Další metodou je zavlažování zespodu za využití zahradnického podnosu jako nádrže - tyto podnosy jsou dostupné v různých velikostech. Květináče jsou naplněny savým pěstebním médiem - půdní substrát, kokos, rockwool - a umístěny na podnosu. Živný roztok se nalije do podnosu, poté je absorbován do květináčů. Je dobré podnos zakrýt (vytvořit jen otvory pro květináče). Tím předejdete odpařování živného roztoku pod horkými pěstebními lampami.

Misky a podnosy jsou jednoduchým a levným způsobem jak snížit množství času, který strávíte zavlažováním rostlin, mají ale i své nevýhody - bude-li pěstební médium neustále vlhké, kořeny budou mít méně kyslíku, což může vést k jejich uhnívání. Je důležité nechat pěstební médium mezi zavlažováními vysychat, aby se mohlo provzdušnit.

Využití gravitace - technika podobná využití květináčů a podnosů. Tyto systémy využívají velkou nádrž nebo sud, ze kterého se dostává živný roztok do podnosu, na kterém stojí květináč. Proud roztoku je ovládán ventilem, který je připojen buď přímo na nádrž, nebo na podnos. Roztok proudí přes ventil do podnosu, kde je absorbován do květináče. Ventil v okamžiku, kdy hladina roztoku dosáhne v podnosu požadované hranice, přívod uzavře.

Nejpopulárnější z těchto systémů je Autopot, což je modulární systém, který lze rozšířit od 1 květináče až po třeba 1.000 květináčů! Podle velikosti nádrže můžete systém ponechat bez obsluhy i několik týdnů. Jde o ideální systém pro pěstování ve velkém měřítku.

Kbelíky - jsou skvělou volbou pro pěstitele, kteří chtějí pěstovat velké rostliny. Jsou také levné a snadné na údržbu. Abyste si jeden vyrobili, potřebujete:
- 20litrový plastový kbelík (důležité je, aby byl černý - černá barva zabrání světlu proniknout ke kořenům a v živném roztoku neporostou řasy)
- Vrtačku s 12mm vrtákem
- Podnos, kam bude odtékat přebytečná voda
- Mix z 3 dílů perlitu a 1 dílu vermikulitu
- Kvalitní živiny pro hydroponní pěstování

Do boku kbelíku, ve výšce asi 5 cm, vyvrtejte díru. Naplňte kbelík mixem perlitu / vemikulitu a zasaďte rostlinu (kořeny rostliny by měly vystupovat z propagačního bloku). Nalévejte roztok, dokud nezačne vytékat otvorem v boku kbelíku. Spodní část kbelíku nyní slouží jako nádrž, která efektivně napodobuje působení podzemní vody při pěstování outdoor.

První 2 týdny je nutné rostlinu zalévat každý druhý den, protože kořeny teprve zaplňují kbelík a směřují dolů k nádrži. Jakmile se kořeny dostanou k nádrži, růst je přímo fenomenální! Zavlažování poté stačí provádět dvakrát týdně. Nalévejte živný roztok, dokud neodteče asi 30 % přebytečného roztoku. Poté si můžete být jistí, že staré živiny v nádrži jsou nahrazeny a ke kořenům se dostal čerstvý kyslík.

Kbelíky nabízejí neustálý přísun živin, vody a kyslíku, cože vede k rychlému růstu a velkým palicím. Když se kořeny dostanou k zásobě vody na dně kbelíku, rostlina se přímo rozletí! Jedinou nevýhodou je, že zasazení do poměrně velikého kbelíku hned na začátku znamená o něco delší vegetativní fázi. Nehodí se tedy, pokud chcete dosáhnout co nejrychlejší sklizně. Ale jestli máte rádi opravdu velké kytky, pusťte se do toho.

Pro jaké growery se hodí pasivní hydro systém?
Všichni groweři, kteří chtějí snížit množství práce, by se měli na pasivní hydro alespoň podívat, pro některé jde o skutečně skvělý systém:
• Začátečníci nebo nezkušení groweři - při začínání od píky je toho hodně, co se dá zvorat. Je tedy logické starost o rostliny zjednodušit! Při použití pasivního systému se zásobníkem vody se starost o zavlažování stane záležitostí na jeden den v týdnu, oproti každodenní činnosti, takže se můžete soustředit na pěstební místnost - světla a boj s nutkáním zaštípnout první paličky hned, jak je spatříte! Nováčci, kteří potřebují blbuvzdorný systém, už nemusí hledat dál, pasivní hydro se může stát jejich volbou!
• Groweři spořílci - držgrešle, které nechtějí vyhodit svůj systém, mohou nakoupit v hobby marketu, pořídit si 20litrové kbelíky a pár pytlů perlitu a vermikulitu a vyrobit systém s pěstebními kbelíky za stejnou cenu a ve stejné kvalitě, jako několik kvalitních kbelíků a dva pytle půdního mixu - a dosáhnete pravděpodobně lepšího výnosu!
• Komerční groweři - při pěstování ve větším množství je vše o dosažení maximálního výnosu s minimálním rizikem. Aby vás nechytili přímo při péči o rostliny, musíte v pěstební místnosti strávit co nejméně času. Ruční zalévání velkého množství rostlin je práce na plný úvazek, takže takhle ne. Aktivní hydro systémy vám přinesou velké výnosy, ale údržba znamená časté návštěvy pěstebního prostoru kvůli vychytávání nastavení systému a úpravám hodnot EC a pH. V pasivním systému k zálivce stačí jedna velká konev, takže teoreticky stačí jedna návštěva týdně. Tím omezíte nebezpečí vzbuzení pozornosti sousedů, ochránců zákona nebo odporných zlodějů!

Tři kroky do ráje pasivního hydra
1. Používejte lehké a vzdušné pěstební médium - pasivní systém spoléhá na vlastnosti pěstebního média, díky kterým se živiny a voda dostanou ke kořenovému systému. To znamená, že pěstební médium je po většinu času vlhké. Abyste zajistili, že kořeny budou mít dostatek kyslíku a budou zdravé, zvolte vzdušné pěstební médium: ideální je kokosový mix s keramzitovými granulemi (na trhu lze zakoupit mix v poměru 60/40), můžete přidat do půdního mixu perlit, abyste zvýšili vzdušnost, nebo zkuste mix perlit / vermikulit 50 / 50, abyste dosáhli ideální rovnováhy mezi vzdušností a retencí.
2. Používejte živiny opatrně - může se zdát evidentní, že při používání nádrže v pasivním systému, se živiny zkazí stejně rychle, jako v aktivním systému, možná dokonce rychleji, protože v systému není žádné čerpadlo, které by roztok mísilo a prokysličovalo. Jestliže má váš pasivní systém zavlažování shora a přebytečný živný roztok odtéká do misek a podnosů, hodí se organická hnojiva. Pokud ale používáte velké nádrže, potom používejte pouze minerální hnojiva. Při používání velmi velké nádrže je dobré upevnit na dno nádrže čerpadlo a připojit ho na časovač. Tím zajistíte promíchání roztoku. Díky tomu se nebudete muset obávat usazování živin.
3. Nepřehánějte to - při používání velkých nádrží nezapomeňte na to, že když dáváte do systému nové rostlinky, využívají mnohem méně vody, než když jsou dospělé. Trvá tedy déle, než spotřebují celou nádrž. Proto se v případě, kdy nádrž zcela naplníte, i když máte jen mladé rostlinky, připravte na situaci, kdy budete muset doplňovat živiny do roztoku ještě dříve, než bude roztok vyčerpán. Jinak dojde k tomu, že vaše rostliny ponesou znaky nedostatku živin, protože jejich požadavky na živiny stoupají, ale množství živin v roztoku zůstává stejné.

Otázky a odpovědi o pasivním hydro systému

Kdy mohu do systému umístit rostliny?

Jakmile kořeny přerostou původní pěstební médium a na vnější straně kostky jsou vidět bílé kořínky. Abyste předešli šoku z přesazení, používejte od začátku stejné pěstební médium, které bude v systému. Například kokosová rohož, pokud máte v květináčích kokos, nebo rockwoolová kostka, pokud chcete použít mix perlitu a vermikulitu.

Jak daleko od sebe by měly rostliny být?

To záleží pouze na tom, jak chcete pěstovat a na velikosti prostoru, který máte k dispozici. Pasivní systémy většinou umožňují rozmístit rostliny zcela podle představ growera. Rozmístěte je těsně vedle sebe a nechte je vykvést brzy - získáte tak „zelené moře" (SOG), nebo je rozmístěte ve větších rozestupech, nechte je růst delší dobu a získáte skutečná monstra!

Budou rostliny potřebovat podepřít?

Pasivní systémy spoléhají na pěstební médium kolem kořenů, což obvykle rostlinám stačí. Nicméně záleží opravdu na tom, jak velké rostliny vypěstujete! Jestliže se chystáte na „zelené moře", žádnou další oporu potřebovat nebudou. Já jsem vždy preferoval pěstování větších rostlin, takže bylo obvykle nutno použít bambusovou tyčku a obyčejné poutko - stejně, jako při pěstování v ručně zavlažovaných květináčích. Podporu musíte pro rostliny připravit před přepnutím světel na 12 / 12, kdy se ještě v pohodě dostanete mezi své rostliny. Není nic horšího, než se prodírat listovím a ničit při tom větve a stonky!

Tak to by bylo: chcete si ušetřit práci se zavlažováním? Pusťte se do pěstování v pasivním hydro systému!

Užijte si pěstování!