Chocolate Haze

V dnešní dob? máme k dispozici tolik odr?d, že snad není v lidských silách je vyzkoušet

P?ipravený systém pro ScrOG

V dnešní dob? má ?lov?k k dispozici tolik odr?d, že snad a ni není v lidských silách všechny vyzkoušet. P?íležitosti jsou zde ale od toho, aby se využívali. Proto se podíváme na další odr?du, a aby nebyl growreport nudný, vyzkoušíme i mén? obvyklý zp?sob p?stování. Poj?me se podívat na to, jak roste Chocolate Haze p?i použití metody zelené st?ny. Zelená st?na - ScrOG P?ed n?kolika lety jsem na pražském Cannafestu mluvil se dv?ma chlapíky z Finska. Vypráv?li mi mimo jiné o tom, jak se ve Finsku p?stuje. Velmi oblíbená je tam prý metoda zelené st?ny (anglicky: Screen of Green = ScrOG). Tento zp?sob p?stování je velmi podobný metod? zeleného mo?e (anglicky: Sea of Green = SOG). Základní rozdíl je v tom, že pro zelené mo?e používáme v?tší množství rostlin na p?stební plochu, necháváme je ve fázi r?stu velmi krátce a snažíme se z každé rostliny získat jednu až ?ty?i silné v?tve, které jsou celé obaleny kv?tem. U zelené st?ny, naproti tomu, p?stujeme menší po?et rostlin na stejné ploše a snažíme se je donutit d?lat velké množství v?tví, které zaplétáme do podp?rné sít? tak, aby vznikla souvislá, stejn? vysoká a rovnom?rn? osv?tlená vrstva v?tví, na kterých se tvo?í kv?ty. V optimálním p?ípad? získáme ze sklizn? v?tší úrodu nežli p?i klasickém p?stování, a navíc máme všechny kv?ty p?kn? tvrdé a kompaktní. Osobn? preferuji použití podp?rné sít? u obou zp?sob? p?stování, protože p?i metod? zeleného mo?e je ?asto zapot?ebí sm?rovat jednotlivé rostliny i v?tve tak, aby byly rostliny maximáln? osv?tleny. V?tvi?ky, které se neproderou nad podp?rnou sí? a z?staly by ve stínu vrchních v?tví, se od?ezávají, aby mohla rostlina veškerou sílu vložit do tvorby kv?t?.

Sedmý den p?epnutí na kv?t

Zatímco metoda zeleného mo?e je p?edur?ena pro horizontální umíst?ní podp?rné sít?, a dle mého názoru i výbojky, metoda zelené st?ny dává v?tší prostor fantazii a umož?uje i vertikální zav?šení výbojky, bez použití reflektoru. A práv? tuto metodu zelené st?ny zmi?ovali brat?i z Finska nej?ast?ji. Pro tento postup se nejlépe hodí p?stební stan nebo domácí p?stební sk?í?. Doprost?ed se zav?sí vertikáln? výbojka, kolem ní se ud?lá takový tunel ze sít? a k ní se zasadí rostliny. Ty se nechají delší dobu ve fázi r?stu, aby ud?laly dostate?né množství v?tví. V?tve se zaplétají do sít? tak, aby byly co nejvíce vystaveny sv?tlu z výbojky. V?tve, které se už do sít? nevejdou, se jednoduše odstraní. Pokud máme t?eba p?stební box o rozm?rech 1,2 x 1,2 x 2 metry, jaký jsme použili pro tento growreport, získáváte b?žn? 1,44 m2 p?stební plochy. Pokud však využijeme st?ny, m?žeme p?stební plochu až ztrojnásobit. ?ist? matematicky lze získat až 9,6 m2, ale prakticky to možné není, protože musíme ode?íst prostor pro kv?tiná?e a záv?sný systém pro sí?. Na výšku je tak t?eba ode?íst 50 cm dole a tu samou výšku naho?e. Vše by se dalo vy?ešit ješt? efektivn?ji, než jak je ukázáno zde. Jelikož se ale jednalo o první pokus, není využití 100%. V našem p?ípad? jsme nakonec získali 2,5 m2, což se dalo dob?e zm??it podle rozm?ru sít?, kterou jsme instalovali. V pr?b?hu p?stování se nám ale sí? prohýbala dovnit?, takže odhaduji, že k dispozici jsme m?li n?co málo p?es dva metry ?tvere?ní. Získali jsme tedy asi o 40 % v?tší p?stební plochu, nežli jakou využije ve stejném p?stebním boxu v?tšina lidí. A navíc se dá skute?n? po?ítat s tím, že p?i vylepšení systému m?že být prostorový zisk ješt? v?tší. Z v?tší plochy m?žeme samoz?ejm? mít i v?tší sklize?.

M?síc po p?epnutí na kv?t

Jak již bylo ?e?eno, p?i metod? zelené st?ny se pracuje s menším po?tem rostlin na p?stební ploše. V tomto p?ípad? jsme na zkoušku zvolili dev?t rostlin. Byly zasazeny v systému growSYSTEM AIR-POT a p?stovány hydroponicky. Jako p?stební médium posloužila sm?s kokosu a perlitu v pom?ru 1:1. Rostliny jsme p?edp?stovali pod halogenidovou výbojkou GIB Lighting Growth Spectre MH 600 W. Pro za?átek jsme zvolili horizontální zav?šení v reflektoru Adjust-A-Wind Defender medium. Jakmile rostliny povyrostly, se?adili jsme je do kruhu. Nyní byl ?as zav?sit podp?rnou sí?, použili jsme nylonovou, a zav?sit sv?tlo vertikáln?. Rozhodli jsme se pro kruhový tvar zav?šení sít?. K tomu dob?e posloužili kruhy na hula hop - jeden nahoru a jeden dol?. Na n? jsme navlékli sí?, jak je vid?t na obrázku. Doprost?ed jsme zav?sili výbojku, tentokrát pro kvetení GIB Lighting Flower Spectre XTreme Output HPS 600 W. P?esto jsme nechali rostliny ješt? tém?? dva týdny ve fázi r?stu. Cílem vým?ny halogenidové výbojky za sodíkovou ješt? ve fázi r?stu bylo, aby rostliny za?ali r?st rychleji. Pod halogenidovou výbojkou totiž rostliny sílí, ale rostou pomaleji. Pod sodíkovou naopak tvo?í ten?í stonky a rostou rychleji. Jelikož naším cílem je rostliny zaplétat do sít?, pot?ebovali jsme rychlejší r?st a ten?í stonky a v?tve, které se budou lépe ohýbat. Rozestup mezi první a druhým obrázkem je osmnáct dn?, p?i?emž druhý obrázek ukazuje rostliny sedm dn? po p?epnutí na kv?t. Možná jste si všimli mezery v síti v p?ední ?ásti p?stebního prostoru. Je tam samoz?ejm? proto, abychom m?li p?ístup k rostlinám i z vnit?ní strany kruhu. Je t?eba podotknout, že p?ístup je s rostoucími rostlinami stále obtížn?jší. Je také t?eba pamatovat na to, že z celé vn?jší strany kruhu je nutné mít p?ístup po celou dobu p?stování. P?stební stan by tedy nem?l stát p?íliš blízko u zdí. Rostliny totiž musíme do sít? zaplétat z obou stran. Na t?etím obrázku je zapletení do sít? zobrazeno v detailu. V?tve prost? zaplétáme tak, aby vždy sm??ovaly dovnit? kruhu, sm?rem ke sv?tlu. Nesmí nám dovnit? ale padat, takže je vždy musíme provléci nejprve ven z kruhu a pak zase dovnit?. V?tve, které se nám už do kruhu nevejdou, odstraníme. Proplétání je t?eba provád?t pom?rn? ?asto. Jak v?tve rostou, rychle tuhnou, takže je jejich ohýbání obtížn?jší. Nejpoddajn?jší jsou vždy vrchní ?ásti. Každodenní p?ítomnost u rostlin je proto nezbytná. Jakmile se kv?ty za?ínají zv?tšovat, r?st v?tví výrazn? zpomalí. V tuto chvíli už provádíme zaplétání do sít? jen velmi opatrn?, abychom kv?ty nepoškodili.

Finále

Na obrázcích je dob?e vid?t, jak se nám rostliny tla?ily blíže ke sv?tlu zav?šenému uprost?ed a deformovaly nám tak sí?. Jist? by bylo vhodné p?idat ješt? jednu obru? doprost?ed. Ješt? lepší by možná bylo natáhnout sí? podél t?í st?n boxu a dob?e ji zafixovat k jeho konstrukci. Rostliny by pak nerostly v kruhu, ale ve tvaru písmene U. Zep?edu bychom pak mohli lépe ke všem rostlinám. Možná, že tento postup vyzkoušíme zase n?kdy v budoucnu. Efektivita p?stování p?i této metod? totiž rozhodn? stojí za pozornost a vylepšování. Chocolate Haze V tomto growreportu jsme se v?novali více zvolenému p?stebnímu postupu. Nesmíme ale zapomenout ani na použitou odr?du. Chocolate Haze sice netrhá rekordy v rychlosti dozrávání ani množství úrody, ale ani jeden z t?chto parametr? milovníci Haze nehledají. Od zasetí semínek do sklizn? v tomto reportu ub?hlo 110 dn?. Tato doba byla do zna?né míry zp?sobena zvolenou p?stební metodou. U zelené st?ny je vždy t?eba po?ítat s delší dobou r?stu, jelikož p?stujeme mén? rostlin na ploše, a proto je t?eba je nechat více nar?st. Výnos byl p?itom velmi dobrý, kv?ty kompaktní a vo?avé. I na obrázcích je dob?e vid?t, jak je porost vyrovnaný. Rostliny rostly celou dobu vyrovnan? a stejnou linii držely až do záv?ru, kdy dozrály ve stejnou dobu. Po celou dobu jsme nem?li žádné problémy se šk?dci ani chorobami. Výživa byla zajišt?na hnojivy Advanced Hydroponic of Holland a zdá se, že tato hnojiva rostlinám pln? vyhovovala. Rostliny byly každých deset dn? propláchnuty vodou s enzymy. Posledních deset dn? jsme použili na zalévání jen ?istou vodu, kterou jsme t?ikrát m?nili. Z t?chto deseti dn? jsme poslední dva dny nezalévaly rostliny v?bec. P?i tomto postupu ze sebe kytky vymá?knou ješt? více prysky?ice. P?eji vám hodn? zahradnických úsp?ch? a t?ším se zase p?íšt? na po?tenou.