Biologická ochrana rostlin

V době levných chemických přípravků většina lidí nepomyslí na šetrnější a v některých případech i levnější alternativy ochrany rostlin. Spoléháme na to, co nám poradí v growshopu či jiném obchodě s pomůckami pro pěstování rostlin, přitom však zapomínáme na některé léty ověřené recepty našich předků.

V době levných chemických přípravků většina lidí nepomyslí na šetrnější a v některých případech i levnější alternativy ochrany rostlin. Spoléháme na to, co nám poradí v growshopu či jiném obchodě s pomůckami pro pěstování rostlin, přitom však zapomínáme na některé léty ověřené recepty našich předků. Dříve nebylo tolik přípravků na ochranu rostlin, jako máme dnes, a tak si většina zahrádkářů musela poradit sama. Asi si říkáte, proč byste měli shánět nebo dokonce připravovat nějaké biologické preparáty, když si zajdete do obchodu a za celkem malý peníz si koupíte přípravek, který ochrání vaše zelené miláčky. Pár důvodů bych uvést mohl.

Zaprvé, chráníte sebe a životní prostředí, ve kterém žijete. Většina dnešních výrobků je syntetická a tak s největší pravděpodobností bude i nebezpečná, nejen pro vás ale i pro ostatní živé organismy. Samozřejmě že na přípravcích je uvedeno jak s látkou bezpečně zacházet, jak koncentrovaný roztok namíchat, a také jak dlouhou ochrannou lhůtu musíte dodržet, abyste nebyli ohroženi při manipulaci a spotřebě rostlinného materiálu. Avšak i některé tyto přípravky zanechávají určitá rezidua, která jsou sice v malých množstvích ale v organismu, rostlině a půdě se přesto hromadí.

Zadruhé, v některých situacích se syntetické prostředky typu Omite bezpečně již použít nedají. Například pokud máte napadenou rostlinu už v raném stádiu květu, použití tohoto přípravku je nebezpečné hned z několika důvodů. Prvním z nich je ten, že při použití syntetického ochranného postřiku se látka přichytí na žlaznaté trichomy, které se v podstatě neobměňují, a když se prostředek po čase rozkládá, tak jisté množství zůstane zakonzervováno v právě v trichomech. Druhým problémem je při použití syntetického postřiku možnost výskytu plísně, protože syntetické přípravky působí, pouze pokud rostlinu celou pořádně vystříkáte, na rozdíl od některých biologických preparátů, které stačí nanést na pár míst na rostlině.
Zatřetí, v přírodě má vše svůj protipól a tím pádem máme na vše lék, takže proč nevyužít to, co nám příroda poskytuje, když si v mnoha případech můžeme tyto přípravky obstarat sami. Stačí jen znát rostliny, některé vyloženě odpuzují a usmrcují hmyz - například tymián, levandule, čajovník, tabák, jiné potlačují plevele (například yzop) a zabraňují kažení produktů, tedy mají antimikrobiální účinek - například česnek, šalvěj, křen. Většina takto aktivních rostlin obsahuje silice, které se dají dále využívat právě v ochraně proti hmyzu, plísním a dalším škůdcům ničícím naše zelené krásky. Jiné rostliny mají místo silic nenápadnější ochranu. Například rostlina neem, z jejichž plodů se lisuje Neem oil, obsahuje látku azadirachtin, která pomocí vázání na receptory v těle škůdce zabraňuje jeho dalšímu vývoji a tak brouček umírá bez možnosti se rozmnožovat či jinak dále vyvíjet.
Největší výhodou rostlinných preparátů je zabránění vzniku rezistentních jedinců. V chemických prostředcích jako Vertimec 1,8 EC je obsažena jedna hlavní účinná látka, na kterou se škůdci po čase adaptují. Oproti tomu v biopreparátech je obsažen celý komplex účinných látek a poměry mezi látkami se vyvíjí zároveň s přizpůsobováním se rostlin na škůdce a klimatické podmínky.

Co je důležité vědět

U většiny chemických přípravků je nutné přísně dodržovat bezpečnostní podmínky - používat ochranné pomůcky jako rukavice, ochranné brýle, respirátor, nemít odhalené části těla, protože pokud si přečtete informace o přípravku tak zjistíte, že dráždí pokožku, při vdechnutí či požití je jedovatý a pokud není zrovna jedovatý, tak se vám minimálně ukládá v organismu a hromadí se do doby, než začne ovlivňovat váš metabolismus. Další důležitá věc je, abyste dodržovali ochrannou lhůtu uvedenou na obalu (u chemických přípravků typu Omite i 30 dní), protože ta vám udává, za jak dlouho by měla být účinná látka rozložena a tím pádem neškodná, přesto jistá rezidua v rostlině zůstávají a ovlivňují tak její kvalitu.
Biologické preparáty jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí a méně náročné ochranné pomůcky, přesto byste měli být opatrní a dodržovat základní zásady bezpečnosti práce - nejíst, nepít, nekouřit. Vesměs jsou to rostlinné oleje či extrakty, které velice dobře působí na patogen a pro člověka nesou jen malé riziko - pokud nepoužíváte postřik z tabáku.

Mechanismy prostředků na ochranu rostlin

Ochranné prostředky se člení podle toho, jakým způsobem chrání naše rostliny. Některé preparáty jsou kontaktní, což znamená, že působí na patogen jen tehdy, když jsou s ním v kontaktu. Mohou ulpívat na rostlinách případně se zabudovávat do rostlinných pletiv a tím vytvářet ochranu proti škůdcům. Druhou skupinou jsou přípravky, které hmyz odpuzují - repelenty. Třetí skupina je mix obou předchozích, kdy jednak usmrcují patogen a zároveň odpuzují případné další nálety.
Dalším kritériem je mechanismus jakým preparát ovlivňuje patogenní organismus. Většina dostupných prostředků obsahuje látku, která se váže na vazebná místa metabolických enzymů a tím je inhibuje. V buňkách škůdce tím pádem neprobíhá tvorba základních látek potřebných pro přežití a další vývoj. Po určité době organismus umírá. U mnoha biologických preparátů je tato schopnost pouze mírně slabší, než u syntetických. Dalším mechanismem je zablokování enzymů podílejících se na pohlavním vývoji, a tak škůdce umírá bez možnosti se rozmnožit. Při využití vlastností těchto dvou mechanismů společně s repelentním účinkem, kdy konkrétně hmyzu přestane rostlina vonět a chutnat, máme jistotu velice dobré účinnosti. V biologické ochraně rostlin proti houbovým chorobám je navíc využíván mechanismus podpory přirozené imunity rostliny pomocí ,,hodných" bakterií, které vytváří na pokožce rostlin nevhodné prostředí pro tvorbu plísně.

Byliny důležité pro biologickou ochranu rostlin

Jednou ze základních rostlin s aktivní ochranou před škůdci je tabák, nejlépe tabák virginský (Nicotiana tabacum) z čeledi lilkovitých (Solanaceae).

Obsahuje většině lidí známý nikotin, což je vlastně nervový jed. Jestli jste někdy pěstovali tabák, tak určitě víte, že pokud se moucha rozhodne odpočinout si na listu tabáku, tak v mnoha případech už neodletí. Pokud se sami dotknete listu, zjistíte, že máte lehce ulepené prsty, právě od sekretu žláznatých trichomů obsahujících kromě dalších látek i nikotin. Z čerstvých listů tabáku se připravuje nálev (zhruba 300g čerstvých listů na litr vody), kterým s velkou úspěšností ošetříte vaše rostliny např. proti mšicím a třásněnkám. Při manipulaci s tabákovým výluhem je dobré dodržovat základy bezpečnosti práce s chemickými látkami.
Druhá velice dobře účinkující bylina je tymián obecný (Thymus vulgaris) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). V silici jsou kromě dalších látek obsaženy tři nejaktivnější - thymol, karvakrol a cymen. Silice tymiánu účinkuje jako kontaktní insekticid na molice a mšice, ale také jako repelent na housenky běláska zelného.

Řimbaba stračkolistá (Chrysanthemum cinerariifolium) a řimbaba šarlatová (Chrysanthemum coccineum) jsou odedávna používané v boji proti různému hmyzu. Tyto rostliny jsou původem z Kavkazu, kde se po staletí z řimbaby vyráběl kavkazský prášek proti hmyzu. Za napoleonských válek se prášek z řimbaby využíval k odstranění vší a blech. Květy řimbaby se používají jako kontaktní insekticid v koncentraci 1,3%. Účinnost je velice vysoká, však jen po omezenou dobu, protože se velice rychle rozkládá.

Bylin, které účinně chrání naše rostliny a jsou dostupné v našich klimatických podmínkách je však více a tak si pár důležitějších uvedeme pouze názvem: routa vonná (Ruta graveolens), vratič obecný (Tanacetum vulgare), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis), pelyněk pravý (Artemisia absinthum), levandule lékařská (Lavandula augustifolia), bazalka pravá (Ocimum basilicum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šalvěj lékařská (Salvia officinalis).
V rostlinné říši je stále ještě mnoho neprobádáno a záleží jen na nás, jak tomu pomůžeme. Každý kdo bude raději používat biologický prostředek, buď koupený, nebo doma vyrobený, zvyšuje tím zájem o tento směr ochrany rostlin a tím pádem pomáhá lidem zabývajícím se těmito alternativami k další práci na nových šetrných ochranných prostředcích.