Léčebné konopí – z domova nebo lékárny?

Je nějaký rozdíl mezi konopím, které si člověk vypěstuje doma sám a tím, které je k dostání v lékárně? Tuto otázku slýchám častěji, nežli bych si kdy v minulosti dovedl představit. Má ale svoje důvody. Odpůrci domácího pěstování totiž hlasitě upozorňují na nízkou kvalitu domácí produkce. Jde jen o lobbing za licencované producenty, nebo je kvalita doma vypěstovaného konopí skutečně špatná?

Úplně na začátek si musíme upřesnit pojem léčebné konopí, o kterém se v posledních letech tak často mluví. Je jen jeden rostlinný druh konopí, a tím je Cannabis sativa L., tedy konopí seté. Konopí indické a rumištní jsou uvažované poddruhy. Ať už budete konopí považovat za jeden druh či tři, jisté je, že všechny mají léčebný potenciál. Vhodnost použití konopí pro paliativní nebo kurativní léčbu konkrétních potíží závisí na obsahu kanabinoidů a terpenů známých jako kanabinoidní a terpenový profil. Například takzvané technické konopí má velmi nízký obsah psychoaktivního THC. I tak je to ale konopí, které můžeme nazývat léčebné, protože obsahuje řadu látek, včetně nepsychoaktivního kanabinoidu CBD, které mají léčivé účinky.

Rád používám přirovnání k máku. Tato rostlina má v naší kultuře dlouholetou tradici jednak jako potravina a také jako surovina pro výrobu léčiv. V jiných částech planety se ale opium stalo velmi rozšířenou drogou a žádanou surovinou pro výrobu silně návykového heroinu. I přesto máme pro mák jen jeden název. Nerozlišujeme mák technický, potravinářský a léčebný. Jednu rostlinu lze zkrátka využít různými způsoby a konopí je přesně ten případ. Pokud bych měl názvem rozlišit konopí vypěstované doma a konopí vypěstované v pěstírně dodávající konopí do lékáren, použil bych pro tu druhou variantu název konopí pěstované pro lékařské využití.

Domácí pěstování

Pokud si rozhodnete vypěstovat konopí léčebné či jiné účely doma, máte několik možností. Buďto budete pěstovat na balkóně, na zahradě, ve skleníku, doma na okně nebo investujete do uzavřeného prostoru a umělého osvětlení. Pěstování pod sluncem je v domácích podmínkách nejjednodušší a nejlacinější. V podstatě potřebujete jen slunné místo a záhon nebo květináč. Tímto způsobem se konopí pěstuje tisíce let a není důvod, aby se v tom nepokračovalo. Kvalita úrody a obsahy kanabinoidů a terpenů jsou při tomto způsobu pěstování silně závislé na rozmarech počasí. Zejména vlhký konec léta a začátek podzimu může způsobit vyšší riziko plesnivění květů. Napadené palice se pak musejí zlikvidovat a několikaměsíční práce vyjde vniveč. Konopí napadené plísní není vhodné na léčebné ani lékařské využití. Je vhodné leda na kompost. Pokud se ale sezóna vydaří, můžete i z několika málo rostlin získat dostatek materiálu minimálně do příští sklizně. Pokud není počasí vysloveně špatné, je pravděpodobnost úspěchu poměrně vysoká.

Pokud se rozhodnete pro pěstování pod umělým osvětlením, máte daleko lepší příležitost ovlivnit kvalitu a hmotnost vašeho výpěstku. Klima totiž plně kontrolujete vy, a je jen a jen na vás, jak velkou práci si s tím dáte, případně kolik peněz do pěstírny investujete. Běžná domácí pěstírna zahrnuje umělé osvětlení, ventilační systém či klimatizaci, zavlažovací systém – ruční nebo automatický a několik měřících prvků, jako je pH metr, EC metr, teploměr a vlhkoměr. V lépe vybavených pěstírnách lze najít plně automatickou klimatizaci, případně odvlhčovač, který pomáhá zabránit již zmíněné plísni v květech. Ta totiž dělá problémy i při pěstování pod umělým osvětlením. Jejímu výskytu se dá zabránit právě snížením vlhkosti a také správným prouděním vzduchu v pěstírně.

Otázka zní, jestli v takových podmínkách lze docílit parametrů konopí pro lékařské využití. Moje odpověď zní, že velmi těžko. To ale neznamená, že by se doma nedalo vypěstovat vysoce kvalitní konopí pro léčebné využití. Důkazem jsou lidé, kteří si i přes zákazy pěstují konopí pro léčebné účely desítky let. Nebýt jich, dost možná by se o potenciálu využití konopí v medicíně mlčelo a k renezanci konopí jako léčiva by nikdy nedošlo. Já sám jsem užíval konopí pro zmírnění vedlejších účinků chemoterapie. Věřte mi, že konopí nepocházelo ze sterilní pěstební místnosti, ale z mé vlastní pěstírny a zahrádek mých kamarádů. Samopěstitelé na kvalitu a nezávadnost svých výpěstků kladou vysoký důraz zcela přirozeně. Je to logické. Pěstitel domácí zeleniny se také necpe shnilými rajčaty, ale vybírá ty zdravé a zralé. O ty se také často rád podělí se svými blízkými. Pro dosažení hygienických a technologických standardů licencovaných pěstíren je nicméně zapotřebí vysokých investic, které si drtivá většina domácích pěstitelů nemůže dovolit.

Pěstování pro lékařské využití

Někoho by mohlo popudit tvrzení v předchozím odstavci, že konopí pro lékařské využití nelze doma vypěstovat. Důležité je slovo lékařské. Ať už si kupujete v lékárně jakékoliv léčivo, podléhá jeho výroba přísným kritériím. Pro léčiva vydávaná výhradně na lékařský předpis to platí o to více. Lékaři nesou za svá rozhodnutí velkou zodpovědnost. Ať už vám lékař předepíše jakýkoliv lék, chce vědět, co přesně dané léčivo obsahuje a jaký na vás může mít vliv. A tady není lékařům co vyčítat. Konopí se do lékařské praxe vrací po desítkách let. V naší společnosti se praktikuje především medicína založená na důkazech. Prokazování léčebných účinků konopí ale nabírá tempo teprve v posledních několika letech. Bude tedy ještě nějakou dobu trvat, než lékaři akceptují konopí jako plnohodnotné a spolehlivé léčivo.

Pěstování konopí pro lékařské využití podléhá přísnému režimu výroby farmak. Potřebujete hodně peněz na to, abyste takový provoz zařídili a spoustu vědomostí k tomu, abyste v něm dokázali vypěstovat konopí v požadované kvalitě. V licencovaných pěstírnách je každý krok předem naplánovaný a veškeré vstupní zdroje podléhají pečlivé kontrole, stejně jako konopí putující odsud do lékáren. V běžné domácí pěstírně nenajdete zařízení pro sběr dat od teploty, vlhkosti a koncentrace CO2, přes pH a EC zavlažovacího roztoku, až po vlhkost pěstebního média a spotřebu vody či elektřiny. To vše a mnohem více najdete v licencovaných pěstírnách. Musejí hledět nejen na kvalitu, ale také na efektivitu produkce. Velké investice se totiž musejí vrátit co nejrychleji.

Velkým rozdílem ve vybavení domácího pěstitele a licencované společnosti je i laboratoř na analýzu vývoje kanabinoidů a terpenů v průběhu dozrávání. Díky té je možné načasovat sklizeň na nejvhodnější dobu, a navíc vyloučit přítomnost nežádoucích látek ve finálním produktu. Náklady na zařízení a provoz takové laboratoře si nemůže domácí pěstitel dovolit. Zatímco domácí pěstitel se o rostliny stará většinou sám a informace čerpá v knihách, na internetu a od známých, komerční provoz vypadá zcela jinak. Majitelé licencovaných pěstíren si najímají skutečné profesionály ze všech potřebných oborů, od stavebních inženýrů, přes zahradníky a botaniky až k chemikům a dalším vysoce erudovaným profesím. Dobře sestavený tým dokáže zvyšovat efektivitu a vyvíjet nová řešení pro obvyklé i nečekané problémy. Vedle běžného produkčního pěstování tak neustále pracují na výzkumu a vývoji. To se samozřejmě dělá lépe ve špičkově vybavených pěstírnách dosahujících rozlohách tisíců metrů čtverečních, nežli ve sklepě na dvou metrech čtverečních.

Takže z domova, nebo z lékárny?

Osobně jsem zastáncem povolení samopěstování. Kanadský model ukazuje, že samopěstování volí asi 5 % pacientů. Ti mají stanovený limit počtu rostlin a množství vypěstovaného konopí. Velmi výhodný je tento model pro pacienty, kteří spotřebují konopí velké množství. Samopěstování pro ně znamená podstatnou úsporu ve výdajích za léčbu. Pro některé pacienty je pěstování důležité i z hlediska psychiky. Mají možnost se aktivně podílet na vlastním vyléčení, a to je mnohdy stejně důležité, jako správně zvolená léčba. Výkyvy obsahu účinných látek v různých pěstebních cyklech, kterými odpůrci samopěstování argumentují, nejsou tak zásadní, aby totálně změnily účinky stejné odrůdy na konkrétního pacienta. Z hlediska nákladu pro veřejné zdravotní pojištění je samopěstování také výhodné. Bylo by mnohem levnější pacientům-samopěstitelům uhradit otestování několika vzorků ročně na přítomnost nežádoucích patogenů, nežli kupovat drahé konopí a hradit marže výrobců, obchodníků a lékáren.

Pacienti, kteří si nechtějí konopí pěstovat sami, by podle mého názoru měli využít možnost si pořídit konopí v lékárně. Úroveň produkce v licencovaných pěstírnách je na vysoké úrovni a zaručuje stabilní kvalitu a správné účinky pro zvolený účel. Pro pacienty je to určitě lepší řešení, nežli sháněk konopí pokoutně, zvláště když nevědí, kdo a kde dané konopí vypěstoval. Pokud bude konopí hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nebude s tím mít žádný pacient problém. Myslím, že i v případě úplné a plošné legalizace by konopí vypěstované pro lékařské účely našlo obrovské uplatnění na trhu s léčivy.