Jak na klonování
Klonování neboli řízkování znamená pro zahradníka bezpohlavní rozmnožování rostlin. Díky této technice je možné z jedné mateční rostliny získat i stovky jejích potomků, kteří mají identické genetické předpoklady. Klony si můžete pořídit od někoho cizího nebo si vyrobit svoje vlastní. A právě té druhé variantě budu věnovat v následujícím článku.
Mateční rostliny v rakouském Flowery Field.[/caption]
Vyberte vhodný výhonek.[/caption]
Vyberte si odrůdu či více odrůd, které naplňují vaše představy o ideálu – odrůda nesmí být automatická, z těch se klony dělat nedají. Následně najděte zdroj, ze kterého je možné získat nefeminizovaná (regular) semena této odrůdy. Jelikož to je někdy takřka nemožné, vyplatí se rovnou vybírat mezi odrůdami, které jsou v regular verzi dostupné bez problémů. Ze semínek vypěstujte rostliny do výšky zhruba 30 centimetrů a nařezejte z nich klony, jak je popsáno dále. Dobře si označte původní rostliny i klony, abyste věděli, ze které rostliny které klony pocházejí. Dejme tomu, že z deseti semen vypěstujete deset rostlin a každou si označíte písmenem. Budete mít tedy rostliny A–I. Nyní potřebujete zjistit, které z matečních rostlin jsou samčí a které samičí. Máte dvě základní možnosti. Buďto necháte vykvést původní rostliny a z jejích klonů založíte nové matky, nebo necháte vykvést klony a mateční rostliny necháte dále ve fázi růstu. Druhou variantu doporučuji více, jelikož budete moci sledovat vývoj více rostlin z jedné mateční kytky. V každém případě zjistíte, které rostliny jsou samčí, které samičí a i to, jak jsou rostliny vitální a ze kterých je nejlepší úroda. Nezapomeňte všechny samčí rostliny zlikvidovat ihned, jakmile se začnou objevovat jejich květy, jinak vám opylí zbytek rostlin a výrazně vám ztíží hodnocení jednotlivých kusů. Z celé nabídky posléze vyberete jednu či dvě rostliny, které použijete jako mateční. Pokud vám tedy nejlépe rostou a dají nejlepší úrodu rostliny označené písmenem B a D, necháte si právě takto označené kusy pro další produkci. Během výběru mateční rostliny sledujte také případné nestandardní odchylky v růstu nebo genetické nedostatky. Vyberte si tu nejzdravější a nejsilnější samičí rostlinu ze všech. Popsanému postupu se říká selekce.
[caption id="attachment_5594" align="alignnone" width="800"]
Uřízněte a dejte rostlinku hned do vody.[/caption]
Pro klonování samotné potřebujete skleníček, ideálně s vytápěným dnem. Některé modely mají dokonce termostaticky řízené vyhřívání, což je úplně ideální. V případě klasického vyhřívání je dobré ho napojit na časový spínač a častým měřením teploty zjistit, jak často je jeho provoz vhodný. Ideální teplota pro zakořeňování je 20–21 °C, ale klony dobře koření i při teplotách kolem 24 °C. Dno skleníčku je vhodné pokrýt zhruba dvěma centimetry perlitu. Samotné klony zapichujte do rockwoolových kostek umístěných do plastového sadbovače. Místo rockwoolu lze použít i kokosové pěstební médium nebo rašelinové válečky. Pro osvětlení klonů lze v krajním případě použít stejné osvětlení jako pro pěstování matečních rostlin (halogenidové výbojky, sodíkové výbojky nebo plazmové zdroje). V takovém případě skleníček s klony postavíte do prostoru s matkami. Mnohem lepší je ale použití lineárních fluorescenčních výbojek a vytvoření samostatného prostoru pro klony. Zde pak můžete udržovat non-stop světelný cyklus, při které rostliny dobře zakořeňují a nerostou do výšky. Světelný cyklus také můžete nastavit na osmnáct hodin světla a šest hodin tmy. Ve skleníčku se dobře drží vzdušná vlhkost, která je nesmírně důležitá. Pokud ale dokážete udržet relativní vlhkost vzduchu v prostoru s klony nad 80 %, obejdete se i bez zakrývacího skleníku. V každém případě je nutné zajišťovat alespoň mírné proudění vzduchu kolem klonů, aby listy neměly tendenci plesnivět. Dále budete potřebovat velmi ostrý nůž (odlamovací nebo skalpel), sklenici, kořenový stimulátor na přímé ošetření klonů a další kořenový stimulátor do zavlažovacího roztoku.
[caption id="attachment_5595" align="alignnone" width="800"]
Zkraťte listy, ošetřete stonek kořenovým stimulantem.[/caption]
Zasazení.[/caption]
Na mateční rostlině vyberte výhonky vhodné k odříznutí a zakořenění. Vybírejte zdravé a vitální výhonky, které mají alespoň tři patra (nody). Výhonky s příliš silným stonkem, ve kterém už je patrná dutina se pro klonování příliš nehodí a úspěšnost jejich zakořenění je malá. To samé platí u příliš mladých výhonků s tenkým a velmi jemným stonkem. Ty se těžko zapichují do kostiček, protože stonek se snadno ohýbá. Uřízněte výhonek rychlým a jednorázovým tahem. Doporučuji uříznout výhonek šikmo v úhlu zhruba 45°, protože jde pak lépe zapíchnout do kostky. Klon okamžitě vložte do sklenice s vodou. Tímto způsobem nařezejte z rostliny tolik klonů, kolik potřebujete. Následně vyndejte jeden klon ze sklenice, odstraňte všechny listy a výhonky případně vyrůstající ve spodních dvou centimetrech klonu. Dlouhé listy zkraťte ostrými čistými nůžkami nebo žiletkou na polovinu až dvě třetiny velikosti. Zlepšíte tak přístup vzduchu k rostlinám a s nížíte riziko výskytu plísní. Pokud je klon příliš dlouhý, zkraťte stonek. Spodní dva až tři centimetry klonu namočte v kořenové stimulátoru určeném pro ošetření klonu před zapíchnutím a klon zapíchněte do poloviny až dvou třetin sadbovací kostky. Stejným způsobem postupujte i s dalšími klony. Jakmile budete hotovi, umístěte klony do připraveného prostoru. Pokud dodržíte doporučenou teplotu, měli by klony vydržet bez zalévání minimálně pět dnů. Přesto je musíte denně kontrolovat. Nezalévejte je příliš brzy, ale až ve chvíli, kdy ztratí sadbovací kostičky asi polovinu své vláhy. Klony zalévejte ponořením do roztoku vody a kořenového stimulátoru tak, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud nějaký klon uvadá bez zjevné příčiny, vyhoďte ho.
[caption id="attachment_5597" align="alignnone" width="800"]
Hotovo ☺[/caption]
První kořeny se mohou ukázat už po týdnu, obvykle ale klony zakořeňují v rozmezí 10–14 dnů. Vývoj kořenů sledujte tak, že zvednete sadbovač a podíváte se, zda už prorůstají do vrstvy perlitu. Při správném postupu by vaše úspěšnost měla dosahovat 80–100 %. Zakořeněné klony je nejlepší zasadit co nejdříve. Čím déle je necháte v malých kostkách, tím horší bude jejich kvalita a následný vývoj v pěstebním systému. Pokud potřebujete zakořeněné klony udržet delší dobu, zasaďte je co nejdříve alespoň do malých květináčů, kde se budou moci jejich kořeny dále rozvíjet.
Čím déle se budete klonování věnovat, tím více se toho o něm naučíte. Vlastní zkušenost se nedá ničím nahradit. Uvidíte, že si brzy techniku klonování osvojíte a najdete si vlastní fígle. Já vám každopádně přeju hodně úspěchů.
Mr. José / info@pestovat.cz
Klony vs. semena
Než se pustím do samotného klonování, považuji za podstatné shrnout výhody a nevýhody pěstování z klonů a provést letmé porovnání s pěstováním ze semen. Největší výhoda již byla zmíněna v úvodníku – klony mají identické vlastnosti, jako jejich mateční rostlina. To znamená, že klony získané z jedné mateční rostliny, porostou v ideálních podmínkách stejně rychle (porost bude výškově vyrovnaný), budou nasazovat podobný počet bočních větví, budou stejně odolné vůči chorobám a v neposlední řadě vyprodukují květy stejné kvality a v přibližně stejném množství. Další výhodou je, že u klonů se dá snadno poznat vitalita – na první pohled vidíte, jestli je klon zdravý a vitální. To u semen poznáte jen zřídkakdy. Pěstování z klonů je také rychlejší, protože odpadá doba klíčení a vývoje semenáčků. Při pěstování z klonů můžete například přejít rovnou do fáze kvetení. Nevýhodou klonů v porovnání se semeny je někdy menší úroda (do značné míry závisí na zvoleném způsobu pěstování), vyšší riziko zavlečení chorob či škůdců (při pěstování z klonů z cizí pěstírny) a obvykle také menší možnost volby odrůdy. Větší množství odrůd je zkrátka dostupné ve formě semen. Naopak ale existují odrůdy, které lze získat pouze jako klony. Přestože klony i semena si může každý pěstitel vyrobit sám, dovolím si říci, že vlastní produkce klonů je výhodnější. Při získávání vlastních semen totiž klesá kvalita i kvantita úrody. Nemám tím na mysli náhodné opylení, při kterém se v palici objeví jedno nebo tři semena. Myslím cílené získávání semen, při kterém jsou jich palice plné. Produkce klonů umožňuje zahradníkům získat materiál pro další pěstební cyklus a zároveň netratit nic na cyklu stávajícím. [caption id="attachment_5592" align="alignnone" width="800"] Mateční rostliny v rakouském Flowery Field.[/caption]
Co ke klonování potřebujete
Především dobrou mateční rostlinu. A její získání je na klonování to nejtěžší. Nařezat klony z rostlin pěstovaných z feminizovaných semen těsně předtím, než je přepnete na květ je velmi jednoduché, ale zdaleka to nezaručuje úspěch, jak ukazují dlouholeté praktické zkušenosti. Mateční rostlina musí být pečlivě vybrána, abyste si byli jistí, že její klony budou ty nejzdravější a nejvýnosnější kytky. Proto je třeba nejprve otestovat ji i její klony. Není to jednoduché, ale kvalitní mateční rostlina vám poskytne výchozí materiál na roky dopředu. Pokud byste hledali snazší cestu k mateční rostlině, pak musíte najít zdroj, který vám může poskytnout kvalitní klon z již vyzkoušené mateční rostliny. Chcete-li si vypěstovat mateční rostlinu vlastní a zařadit se mezi ty lepší growery, postupujte následovně. [caption id="attachment_5593" align="alignnone" width="800"] Vyberte vhodný výhonek.[/caption]
Vyberte si odrůdu či více odrůd, které naplňují vaše představy o ideálu – odrůda nesmí být automatická, z těch se klony dělat nedají. Následně najděte zdroj, ze kterého je možné získat nefeminizovaná (regular) semena této odrůdy. Jelikož to je někdy takřka nemožné, vyplatí se rovnou vybírat mezi odrůdami, které jsou v regular verzi dostupné bez problémů. Ze semínek vypěstujte rostliny do výšky zhruba 30 centimetrů a nařezejte z nich klony, jak je popsáno dále. Dobře si označte původní rostliny i klony, abyste věděli, ze které rostliny které klony pocházejí. Dejme tomu, že z deseti semen vypěstujete deset rostlin a každou si označíte písmenem. Budete mít tedy rostliny A–I. Nyní potřebujete zjistit, které z matečních rostlin jsou samčí a které samičí. Máte dvě základní možnosti. Buďto necháte vykvést původní rostliny a z jejích klonů založíte nové matky, nebo necháte vykvést klony a mateční rostliny necháte dále ve fázi růstu. Druhou variantu doporučuji více, jelikož budete moci sledovat vývoj více rostlin z jedné mateční kytky. V každém případě zjistíte, které rostliny jsou samčí, které samičí a i to, jak jsou rostliny vitální a ze kterých je nejlepší úroda. Nezapomeňte všechny samčí rostliny zlikvidovat ihned, jakmile se začnou objevovat jejich květy, jinak vám opylí zbytek rostlin a výrazně vám ztíží hodnocení jednotlivých kusů. Z celé nabídky posléze vyberete jednu či dvě rostliny, které použijete jako mateční. Pokud vám tedy nejlépe rostou a dají nejlepší úrodu rostliny označené písmenem B a D, necháte si právě takto označené kusy pro další produkci. Během výběru mateční rostliny sledujte také případné nestandardní odchylky v růstu nebo genetické nedostatky. Vyberte si tu nejzdravější a nejsilnější samičí rostlinu ze všech. Popsanému postupu se říká selekce.
[caption id="attachment_5594" align="alignnone" width="800"] Uřízněte a dejte rostlinku hned do vody.[/caption]
Pro klonování samotné potřebujete skleníček, ideálně s vytápěným dnem. Některé modely mají dokonce termostaticky řízené vyhřívání, což je úplně ideální. V případě klasického vyhřívání je dobré ho napojit na časový spínač a častým měřením teploty zjistit, jak často je jeho provoz vhodný. Ideální teplota pro zakořeňování je 20–21 °C, ale klony dobře koření i při teplotách kolem 24 °C. Dno skleníčku je vhodné pokrýt zhruba dvěma centimetry perlitu. Samotné klony zapichujte do rockwoolových kostek umístěných do plastového sadbovače. Místo rockwoolu lze použít i kokosové pěstební médium nebo rašelinové válečky. Pro osvětlení klonů lze v krajním případě použít stejné osvětlení jako pro pěstování matečních rostlin (halogenidové výbojky, sodíkové výbojky nebo plazmové zdroje). V takovém případě skleníček s klony postavíte do prostoru s matkami. Mnohem lepší je ale použití lineárních fluorescenčních výbojek a vytvoření samostatného prostoru pro klony. Zde pak můžete udržovat non-stop světelný cyklus, při které rostliny dobře zakořeňují a nerostou do výšky. Světelný cyklus také můžete nastavit na osmnáct hodin světla a šest hodin tmy. Ve skleníčku se dobře drží vzdušná vlhkost, která je nesmírně důležitá. Pokud ale dokážete udržet relativní vlhkost vzduchu v prostoru s klony nad 80 %, obejdete se i bez zakrývacího skleníku. V každém případě je nutné zajišťovat alespoň mírné proudění vzduchu kolem klonů, aby listy neměly tendenci plesnivět. Dále budete potřebovat velmi ostrý nůž (odlamovací nebo skalpel), sklenici, kořenový stimulátor na přímé ošetření klonů a další kořenový stimulátor do zavlažovacího roztoku.
[caption id="attachment_5595" align="alignnone" width="800"] Zkraťte listy, ošetřete stonek kořenovým stimulantem.[/caption]
Postup při klonování
Teď už můžeme přistoupit k samotnému klonování. Ze všeho nejdříve si připravte sadbovače. Nasázejte do nich sadbovací kostky a pořádně zavlažte čistou vodou s přidaným kořenovým stimulátorem a pH upraveným na 6,5. Nejlepší je si roztok s kořenovým stimulátorem namíchat do nějakého lavoru, do kterého pak ponoříte sadbovač i s kostkami. Pokud použijete rašelinové válečky, není kořenový stimulátor nutný. Dále si připravte sklenici s vodou, do které budete ukládat klony ihned po uříznutí. Můžete použít vodu destilovanou nebo čistou pitnou vodu. Připravte si také kořenový stimulátor pro přímé ošetření klonu před zapíchnutím do kostky. Já používám nejraději gelový, ale i práškový je dobrý. Nezapomeňte veškeré nářadí na řezání klonů umýt a vydezinfikovat. Zabráníte tak přenosu patogenů do rostlin při řezání klonů. Dbejte i na vlastní čistotu. Doporučuji používat i ochranné latexové rukavice. V profesionálních provozech je důsledné dodržování hygieny nezbytné. Vidět to můžete i na obrázcích u tohoto článku, které byly pořízeny ve Flowery Field v Rakousku. [caption id="attachment_5596" align="alignnone" width="800"] Zasazení.[/caption]
Na mateční rostlině vyberte výhonky vhodné k odříznutí a zakořenění. Vybírejte zdravé a vitální výhonky, které mají alespoň tři patra (nody). Výhonky s příliš silným stonkem, ve kterém už je patrná dutina se pro klonování příliš nehodí a úspěšnost jejich zakořenění je malá. To samé platí u příliš mladých výhonků s tenkým a velmi jemným stonkem. Ty se těžko zapichují do kostiček, protože stonek se snadno ohýbá. Uřízněte výhonek rychlým a jednorázovým tahem. Doporučuji uříznout výhonek šikmo v úhlu zhruba 45°, protože jde pak lépe zapíchnout do kostky. Klon okamžitě vložte do sklenice s vodou. Tímto způsobem nařezejte z rostliny tolik klonů, kolik potřebujete. Následně vyndejte jeden klon ze sklenice, odstraňte všechny listy a výhonky případně vyrůstající ve spodních dvou centimetrech klonu. Dlouhé listy zkraťte ostrými čistými nůžkami nebo žiletkou na polovinu až dvě třetiny velikosti. Zlepšíte tak přístup vzduchu k rostlinám a s nížíte riziko výskytu plísní. Pokud je klon příliš dlouhý, zkraťte stonek. Spodní dva až tři centimetry klonu namočte v kořenové stimulátoru určeném pro ošetření klonu před zapíchnutím a klon zapíchněte do poloviny až dvou třetin sadbovací kostky. Stejným způsobem postupujte i s dalšími klony. Jakmile budete hotovi, umístěte klony do připraveného prostoru. Pokud dodržíte doporučenou teplotu, měli by klony vydržet bez zalévání minimálně pět dnů. Přesto je musíte denně kontrolovat. Nezalévejte je příliš brzy, ale až ve chvíli, kdy ztratí sadbovací kostičky asi polovinu své vláhy. Klony zalévejte ponořením do roztoku vody a kořenového stimulátoru tak, jak je popsáno v předchozím odstavci. Pokud nějaký klon uvadá bez zjevné příčiny, vyhoďte ho.
[caption id="attachment_5597" align="alignnone" width="800"] Hotovo ☺[/caption]
První kořeny se mohou ukázat už po týdnu, obvykle ale klony zakořeňují v rozmezí 10–14 dnů. Vývoj kořenů sledujte tak, že zvednete sadbovač a podíváte se, zda už prorůstají do vrstvy perlitu. Při správném postupu by vaše úspěšnost měla dosahovat 80–100 %. Zakořeněné klony je nejlepší zasadit co nejdříve. Čím déle je necháte v malých kostkách, tím horší bude jejich kvalita a následný vývoj v pěstebním systému. Pokud potřebujete zakořeněné klony udržet delší dobu, zasaďte je co nejdříve alespoň do malých květináčů, kde se budou moci jejich kořeny dále rozvíjet.
Čím déle se budete klonování věnovat, tím více se toho o něm naučíte. Vlastní zkušenost se nedá ničím nahradit. Uvidíte, že si brzy techniku klonování osvojíte a najdete si vlastní fígle. Já vám každopádně přeju hodně úspěchů.
Mr. José / info@pestovat.cz
S
Soft Secrets
