Pravda o léčivém konopí - 2. díl

Dnes o používání konopí v historii a současnosti lidstva, nakousneme i téma legalizace

V minulém dílu seriálu Pravda o léčivém konopí, otištěném v Soft Secrets 04/2012, jsme se s Janou věnovali základním druhům konopí, účinným látkám v něm a působení kanabinoidů v lidském organismu. Vaše ohlasy a dotazy k tomuto tématu nám jen potvrzují, že se o toto téma zajímáte a že bychom měli pokračovat. Dnes se tedy mimo jiné podíváme na používání této rostliny v historii a současnosti lidstva a také nakousneme téma legalizace.

Konopí provází lidstvo již od nepaměti. Současný postoj společnosti k němu je tedy přinejmenším prapodivný, takřka zvrácený. Stačí se podívat, z jak vzdálené historie pocházejí první zmínky o mnoha různých způsobech jeho využívání k bezpočtu účelů. Starobylé a proslulé kultury se mu věnovaly a uctívaly ho jako dar, v Číně jej dokonce považovali za jeden z dokonalých elixírů nesmrtelnosti. A o účincích tradiční čínské medicíny dnes již snad nikdo nepochybuje.

Čínská bylinná léčba (Ma)

Konopí provází čínskou civilizaci již od jejích počátků. Využívalo se na výrobu provazů, sítí a textilií. Není tedy divu, že zmínky o konopí nalezneme i v nejstarší čínské dochované knize, „Knize písní", která pochází z období 9. až 6. století před naším letopočtem a kromě jiného se v ní píše i o způsobu pěstování konopí.

Konopí stojí i za objevem papíru - první papír v historii lidstva byl totiž vyroben zhruba před 2 000 lety z konopných stonků. Pro svou trvanlivost se konopný papír užíval častěji než papyrus. Dnešní dřevitý papír se pak rozšířeně používá až od poloviny 19. století. Do té doby svět spoléhal na roční úrodu lnu, konopí a bavlny. Číňané zjevně věděli i o psychoaktivních účincích květů konopí - ty sloužily dokonce jako kouzlo lásky.

Ve starých textech je popisováno také využití konopí pro šamanské a léčebné rituály, během kterých se používaly hůlky vyřezané ze silně zdřevnatělých stonků konopí. Bez zajímavosti není ani to, že vrabec jako archaický pták šamanů (pomocný duch) se jmenuje ma-ch´iao, „konopný pták" a má být nejsmyslnějším ze všech ptáků, proto také chuť jeho masa může zvýšit mužskou sexuální sílu.

Ve farmakologii She-Nung (podle legend vznikla v roce 2737 př. n. l., ve skutečnosti pravděpodobně až v 1. století) se praví, že konopí léčí ženské slabosti, dnu, revmatismus, malárii, beri-beri, zácpu a duševní nepřítomnost.

Nosnou myšlenkou čínského lékařství je pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Přednostně je využíváno přirozených léčivých účinků metod, jako je akupunktura, fytoterapie, masáže a jiné zásahy rukou. Konopí v rámci tohoto přístupu k léčení zastává pozici prevenčního prostředku, tonika, afrodiziaka a terapeutického léku. Jeho postavení v čínské medicíně je velmi pevné. Pod různými názvy jako Hou-ma-ren nebo Ta-ma je uváděno ve všech oficiálních lékařských naukách.

Konopí u faraónů (Šmšmt)

Egyptské lékařství bylo ve své době známé a proslulé daleko za hranicemi země a velkou měrou ovlivnilo i antické lékařství. Nejdůležitějšími zdroji egyptského léčitelství jsou papyry. Většinu jmen prostředků popisovaných v papyrech však bohužel není možné přesně botanicky určit, proto bylo vždy obtížné identifikovat i konopí. To se změnilo s příchodem moderní archeologie a také díky moderním možnostem analýzy nalezených zbytků materiálů.

V hrobě Amenophise IV (Akhenaten) v el-Amarna (1550 - 1070 př. n. l.) byly nalezeny části konopí. Zbytky konopí se vyskytovaly i na mumii Ramsese II. Tím bylo doloženo rituální využití konopí a mohlo být také identifikováno egyptské slovo Šmšmt jako konopí. Z lékařských nápisů v pyramidách vyplývá mnohostranné využití konopí jako léčebného prostředku.

Použití konopné pryskyřice (hašiše) jako kuřiva je datováno pro Egypt 12. století př. n. l. Bylo užíváno za účelem meditace, zvýšení inteligence a vytvoření mystických vizí. Od té doby se užívání hašiše rapidně zvýšilo a ve srovnání s okolními zeměmi je pravým rájem kuřáků tohoto materiálu.

Ayurvédské lékařství (Vijaya)

Nejstarší literaturou Indie jsou védské spisy. Soubor náboženských hymen Rig Veda byl sepsán již v letech 1200-100 př. n. l. Je zde zmiňována psychedelická droga jménem Soma (později identifikovaná jako konopí), která má nejen schopnost vytvářet nebeské vidiny, ale zároveň i léčit. V mladším souboru Atharvaveda (7. století př. n. l) se Soma objevuje také, ale zmiňuje se zde i konopí pod jménem Vijaya (vítěz) a to jako léčivý prostředek. Dalším z užívaných názvů konopí je bhanga.

Možná vás překvapí informace, že ayurvédské lékařství není lidovým léčitelstvím. Bylo vždy provozováno ayurvédskými lékaři a učenci. Jde o vědeckou metodu a vyučuje se dokonce na univerzitě. Současný indický lékař má dvojí vzdělání - Ayurvéda a západní medicína.

Psychoaktivní konopí naplňuje především roli kosmického prostředníka. Je rostlinou Šivy a jako taková je spojena s erotikou, askezí a léčením. Tantrikům slouží jako euforizační afrodiziakum, asketům jako prostředek koncentrace a meditace. Šamani jej používali při svých extatických tancích a lékaři k léčbě mnoha nemocí. Působení konopí je popisováno jako „mírumilovné opojení". V textu Raja Valabha ze 17. století se praví: „Bohové dali člověku konopí ze soucitu, aby tak také dosáhli osvícení, ztratili strach a uchovali si sexuální žádostivost."

Ayurvédské lékařství využívá z konopí čtyři produkty:
1. Charas - pryskyřice setřená rukama ze samičích květů (asi 40 % omamných látek)
2. Ganja - čerstvé nebo usušené samičí květy (asi 15 - 25 % omamných látek)
3. Bhang - horní lístky samičí rostliny (asi 10 % omamných látek)
4. Semena - neobsahují žádné omamné látky

Japonsko (Kamanin)

Na počátku japonského lékařství stojí šamanismus. Ainuové, přímý potomci původních obyvatel japonských ostrovů, rozvinuli náboženství založené na vzývání přírody. Ainuiští šamani užívali různé psychoaktivní přírodní látky, bohužel se ale neví, jestli používali i konopí.

V roce 562 našeho letopočtu přicestoval do Japonska čínský mnich Chu Ts'ung. Přivezl s sebou mnoho lékařských knih, mezi kterými byla i základní farmakologická kniha Číňanů Pents' ao ching. Díky tomu se později v japonském lékařství rozšířilo i užívání konopí.

Konopí bylo na japonských ostrovech kultivováno již odpradávna. Rostly zde odrůdy 2 - 4 metry vysoké. Nicméně o místních rostlinách se tvrdí, že obsahovaly jen velmi malé množství psychoaktivních látek.

Konopí je zmiňováno i ve velmi raném díle „Shino-Honzo-Sutra" (Nauka o bylinách), kde je označováno jako Masho. Píše se zde o něm: „Toto konopí léčí patero nemocí a sedm druhů zranění. Při větším požití ovšem hrozí ztráta sil." V uplynulých stoletích byla využívána i psychoaktivní pryskyřice jako tišící prostředek při bolestech a také k navození lékařské hypnózy.

Protože japonské lékařství je v současnosti orientováno výrazně západním směrem, mají byliny jen malý význam. Vlastnictví konopných produktů je přísně zakázáno. Tomu, kdo konopí pěstuje, vlastní, nebo s ním obchoduje, hrozí trest odnětí svobody od 5 let výše. Nicméně prodej semen bez obsahu kanabinolů je povolen.

Tibet (Myan Rtsi Spras)

Tibetské lékařství pochází z původního šamanského náboženství Tibetu, víře Bönů a raných tantrických učeních. Tibetské lékařství bylo také ovlivněno kulturní výměnou s Číňany a Mongoly. Takto splynuly vlivy taoismu, čínské alchymie, mongolské nauky o bylinách a znalostí přírody vysokohorských obyvatel.

Současné tibetské lékařství je známé a uznávané díky svým metodám po celém světě. Nabízí dokonce zajímavou metodu léčení AIDS. Tibetsko-lámaistické léčení je praktikováno v Tibetu, Nepálu, Bhútánu, Číně, Indii, Ladakhu, Sikkimu, Darjeelingu, Mongolsku a ve Švýcarsku.

Odpradávna je součástí tibetské farmakologie i konopí. Zmínky o něm nalezneme ve „Čtyřech tantrách" a v lékařských svitkových obrazech (thangka) je vyobrazeno ve dvou formách. Obě rostliny jsou samičí. Kromě rostlin jsou zobrazeny také semena a slupky. Jedna rostlina je označována jako „Myan Rtsi Spras" (konopí) a druhá má přídomek „podřadné konopí z Tibetu". Z toho jasně vyplývá, že více je ceněno konopí dovážené a to hlavně konopí indické.

Konopí je předepisováno především u onemocnění nervových, nemocí trávicích orgánů, dýchacích cest, kůže a genitálií. Seznam nemocí, které konopí léčí, zahrnuje revmatismus, kousnutí zvířetem, uštknutí štírem, zanícení, lepru, křeče, průjem, choleru, rýmu, kašel a mnoho dalších. Jako lidový prostředek je konopí používáno k uvolnění, pije se jako afrodisiakum, nebo se kouří. Konopí se kouří také pro zvýšení výkonu při vysokohorských túrách, pro překonání závratí a vysokohorské nemoci.

Konopí je pro Tibeťany posvátnou rostlinou, která je často pěstována při klášterech. V lámaistické tradici se říká, že Buddha se během šesti asketických let před osvícením živil výhradně jedním konopným semenem denně. Klášterní knihy byly již od převzetí buddhismu tištěny na konopném papíře.

Závěrem

Jak vidno, konopí bylo, je a bude součástí lidských kultur a nic na tom nezmění ani pletichy politiků a různých zájmových skupin. Západní svět jen prochází obdobím vynuceného útlumu využívání této rostliny. Osobně doufám, že je to období přechodné a že co nejdříve skončí. Proč kvůli papíru vykácet všechny lesy, když konopný papír je staletími prověřeným produktem a konopí se dá pěstovat téměř všude? Proč farmaceutické giganty nepřipustí, že množství jejich chemických preparátů lze nahradit výrazně levnější (a mnohdy i účinnější) alternativou? Odpověď je jednoduchá - peníze. A co se s tím dá dělat? Na to už tak jednoduchá odpověď není, ale věci se pomalu mění. V každém případě je zapotřebí nadále šířit pravdu a nebát se. A pokud máte z pěstování konopí strach, zkuste začít třeba s technickými odrůdami. Doufám, že náš seriál pomůže lidem uvědomit si, že konopí není nebezpečnou novinkou mezi drogami, ale užitečnou rostlinou, jejíž využívání je v historii lidstva silně zakořeněno.

Konkrétní příklady využití léčebného konopí v historii:

Vajikarana (Indie)

Stejný díl:
Vilva (Aegle marmelos), Nirgundi (Vitex negundo), Tulasi (Ocimum sanctum), Durva (Cynadon dactylon) smíchat se dvěma díly konopí (Vijaya) a požívat jako mléčný nápoj. Působení údajně dělá člověka božským a nesmrtelným!

Bhang (Indie)

50 g konopných listů pečlivě omyjeme, jemně rozemeleme, smícháme s černým pepřem, okurkovými a melounovými semeny. Necháme nabobtnat v 1 litru vody a osladíme cukrem (odpovídá přibližně jednodenní dávce).

Tento postup je původní a výsledný produkt má léčivé účinky. Nicméně existuje mnoho různých variant postupů pro výrobu konopného mléka, které je poté více psychoaktivní.

Laxans (Čína)

Stejný díl semen konopí a Dang Gui (Radix Anglicae Sinensis) je rozmělněn v hmoždíři. Z prášku se vytváří dávky po 20 g. Směs muže být zpracována také jako čajový nálev.

Kaori Shichimi (Vonná sedmichuť - Japonsko)

Stejný díl: Chimpi (pom.kura), konopná semena, maková semena, sezamová semena, Aosa (chaluha), Guinea (pepř), Sansho (Zanthoxylum piperitum)
Přísady smícháme a rozemeleme k posypávání různých pokrmů.

Léčebný prostředek k ošetřování zanícených a hnisavých ran (Egypt)

Listy konopí, bílý olej, použít jako mast.

Zdroje informací: Dr.Christian Rätch - Konopí, léčebný prostředek v dějinách lidstva, internet