Kokosová rohož

Soft Secrets
04 May 2012

Pěstování rostlin v květináčích si v Evropě získalo popularitu v 16. století.


Pěstování rostlin v květináčích si v Evropě získalo popularitu v 16. století.

Pěstování rostlin v květináčích si v Evropě získalo popularitu v 16. století. V roce 1617 nechal král Ludvík XIII., nedávno dosazený na trůn, nainstalovat v Louvre první oranžérii. Získal tak možnost sklízet čerstvé citrusové plody po celou zimu. Instalace jednoho z největších skleníků na světě odstartovala šílenství a posléze posedlost, která britské a holandské horní třídy společnosti uchvátila na celých 200 let.

Až do závěru 50. let 20. století, tedy více než 350 let, se jako médium pro rostliny pěstované v květináčích používala zahradní zem, kůra, písek a další přírodní materiály s cílem co nejvíce se přiblížit přírodním podmínkám. Když si pěstitelé potřebovali obstarat pěstební směs, prostě vyšli ven s lopatou a vykopali trochu plodné zeminy, kterou použili jako hlavní složku směsi.

Používání zeminy vedlo k několika problémům. V první řadě se zemina měnila podle svého zdroje. A dále bylo potřeba řešit problém nečistot, kousků vegetace a dokonce i odpadků ve směsi.

Nejobtížněji řešitelný problém spočíval v zanášení škůdců a chorob do vnitřní zahrady. Jedním z drastických ekologických následků byl transport žížaly obecné z Anglie a Evropy do Severní Ameriky, která o své žížaly přišla pod ledovcem, jenž kdysi pokrýval většinu kontinentu. Žížala zcela změnila prostředí severoamerických lesních porostů, jelikož spotřebovala velkou vrstvu staré zeminy, která sloužila jako kompost pro rostlinnou vegetaci pokrývající lesní podloží. To vedlo k zásadní změně charakteru půdy, která vedla k úhynu rostlin, jimž se v této vrstvě dařilo, a naopak se začalo dařit rostlinstvu, které preferovalo tenčí vrstvu kompostu.

Zahradníci v žížalách problém neviděli, ovšem spolu s domácí zahradní zeminou se ze zahrady do domu běžně přenášeli brouci, housenky, komáři, třásněnky, roztoči, mšice a řada chorob.

Tento problém se podařilo vyřešit, když v 50. letech 20. století přistoupili výrobci obchodní zeminy k pasterizaci pěstebních substrátů s cílem zamezit infekcím.

V 60. letech poprvé začala stoupat popularita prvních pěstebních směsí. Až do současnosti obsahují tyto směsi převážně rašelinu nebo drcenou kůru. Pro vyvážení vlhkosti a schopnosti zadržování vzduchu se přidávaly také další složky, například perlit, písek, vermikulit a kompost, a pomocí vápence se regulovalo pH.

Tyto směsi pěstování indoor značně usnadnily, jelikož již nebylo třeba pěstební média míchat ručně, a také vedly k vyšší úspěšnosti, protože tyto směsi byly mnohem lehčí, vykazovaly větší kapacitu pro zadržování vzduchu a vody než směsi na bázi zahradní zeminy, nespékaly se a neobsahovaly patogeny.

RAŠELINA

Rašelina je hlavní složkou pěstebních směsí, protože vykazuje nízký poměr hmotnosti a objemu, snadno vstřebává a zadržuje vodu a vzduch, a dále vykazuje vysokou schopnost výměny kationtů. To znamená, že je schopna zachycovat a chemicky zadržovat živiny, funguje tedy jako tlumič roztoků živin a pomáhá chránit kořeny před extrémními podmínkami. Rašelina je dosti kyselá a je potřeba upravovat její pH pomocí vápna nebo přípravku na úpravu pH (pH up).

Rašelina se postupem času rozpadá, drobí se na menší částečky, většinou působením půdních mikrobů. Tento proces probíhá rychleji v půdách, které jsou udržovány vlhké a jsou bohaté na vyživující složky, jsou teplé (pokojová teplota) a obsahují aktivně rostoucí kořeny. S rozpadem velkých kusů se rašelina sesedá, ztrácí objem a s tím i schopnost zadržování vzduchu. K tomu obvykle nedochází během prvních šesti měsíců, takže s tímto problémem se nesetkají pěstitelé, kteří rostliny pěstují pouze několik měsíců před sklizní. Pěstební směs použitá k pěstování rostlin déle než rok bude vykazovat fyzikální účinky rozpadu, protože její výška v květináči se bude snižovat. Doplnění nové pěstební směsi nemá vliv na nedostatečnou schopnost zadržování vzduchu ve spodní vrstvě. Nejlepší je rostliny přesadit zhruba po roce. Spíše než nechávat všechnu zeminu v kořenovém balu je lepší starou směs z kořenů částečně odstranit.

Rašelina se někdy používá jako složka nebo samotná ve fertigačních a hydroponických směsích. Provádí se rovněž úprava pH vody / živin, aby se vyvážila vysoká kyselost rašeliny.

KŮRA

Jako součást mnoha pěstebních směsí se používá drcená kůra nebo její malé částečky. Kůra se většinou získává z borovicových odřezků a bývá dosti kyselá. Čerstvá borovicová kůra odpuzuje škůdce a obsahuje přirozené rostlinné toxiny. Kompostovaná kůra, přestože stále zůstává kyselá, je schopna vstřebávat velké množství vody, kterou podle potřeby uvolňuje kořenům. Rozkládá se pomaleji než rašelina a vykazuje vysokou schopnost výměny kationtů. Nezadržuje příliš mnoho vzduchu, nicméně při použití částeček kůry vznikají mezi jednotlivými kousky vzduchové prostory. Je-li kůra použita jako složka směsí, upravuje se její pH pomocí vápence.

Kůra se pro hydroponii obvykle nepoužívá.

VERMIKULIT

Vermikulit se vyrábí zahříváním slídové horniny, dokud „nepukne" a nezíská jemnou, „harmonikovou" konzistenci, která zadržuje vodu v množství mnohonásobně převyšujícím její hmotnost a chemicky se mění na jíl, který vykazuje poměrně vysoký podíl výměny kationtů. Díky vysoké pórovitosti dokáže zadržovat také velké množství vzduchu. Tato hornina obsahuje prvky křemík, hořčík, železo, vápník a draslík, z nichž všechny jsou rovněž živinami rostlin. Při postupném stárnutí půdy uvolňuje vermikulit živiny prostřednictvím působení mikroorganismů, které jej kolonizují.

Hodnota pH se liší podle zdroje kamene a jeho zpracování, většinou je ale vermikulit alkalický s pH v rozmezí 7 až 9. Při použití v kombinaci s rašelinou nebo kůrou vyrovnává jejich vysokou kyselost.

Kromě postupného chemického rozpouštění dochází postupem času k rozpadu kousků vermikulitu nebo k jejich stlačování. Tím stoupá jeho schopnost zadržování vody, klesá ale schopnost zadržování vzduchu. Vermikulit se prodává v různých stupních neboli velikostech od 1/2 do 1/4 centimetru. Čím je velikost menší, tím větší je podíl zadržované vody proti vzduchu.

Vermikulit se používá v pěstebních směsích, samotný nebo v kombinaci s perlitem v hydroponických systémech.

PERLIT

Perlit se vyrábí z jiné křemičité horniny, jejíž chemické složení je podobné vermikulitu. Při zahřátí se ovšem voda, která je v této hornině zadržena, přeměňuje na páru a roztavený křemen zvětší svůj objem až dvacetkrát. Tvoří lehké, pevné kousky podobné sklu, které si dokáží zachovat strukturu celé roky. Tyto kousky obsahují mnoho drobných puklin, v nichž se na povrchu působením fyzikálních sil udržuje voda. Narozdíl od vermikulitu, který vykazuje vysokou výměnu kationtů, je perlit inertní a má neutrální pH (7).

Perlit se používá jako složka v pěstebních směsích, často pro účely hydroponie. Občas se používá také jako médium obsahující jedinou složku, častěji ale v kombinaci s vermikulitem a rašelinou.

EKOLOGICKÉ ASPEKTY

Všechny tyto čtyři složky, tedy rašelina, kůra, vermikulit a perlit, vykazují určité ekologické aspekty a vlastnosti významné z hlediska udržitelnosti. Rašelina se dobývá z močálů, v této souvislosti se objevily určité obavy pramenící z toho, jaký efekt má odstraňování biologického materiálu, jehož nahromadění trvá dlouho, z povrchu vnitrozemních mokřadů.

Kůra je vedlejší produkt zpracování řeziva. Pro společnost je ekologičtější kůru využít než ji ukládat na skládku, nicméně poptávka po ní ze strany zahradnictví zvyšuje její tržní hodnotu a tím pádem dochází k dalšímu nárůstu ziskovosti zpracování řeziva.

Horniny, které se používají k získání vermikulitu a perlitu, se získávají v povrchových dolech.

KOKOSOVÁ ROHOŽ

Kokosová rohož skýtá oporu pro zdravý kořenový systém, hojné množství vlasových kořenů a zdravý bal z oddenků.

Kokosová rohož (coir nebo coco peat) se získává z jemných vláken a dřeně, které chrání vnitřní jádro kokosu. Většina kokosových rohoží se dováží z jižních států Indie a ze Srí Lanky. Malé množství produkují také jiné země v tropickém pásmu, například Mexiko. Zahradnická kokosová rohož se získává ze zralých kokosů. Při zrání se vlákna, která dosud tvořila převážně celulóza, mění a získávají vysoký obsah ligninu. Lignin, který se nachází také ve vlně, je více odolný vůči rozkladu než kůra či rašelina, je možné jej tedy používat opakovaně a déle než kůru nebo rašelinu.

Kokosová rohož dokáže zadržet množství vody odpovídající pěti- až osminásobku vlastní hmotnosti a vykazuje dosti vysokou míru výměny kationtů, takže nejen že vlákna vstřebávají vodu, také ale chemicky zadržují živiny a tlumí výkyvy v jejich přísunu. Pórovitost, množství vzduchu, které je materiál schopen obsahovat, závisí na velikosti částic a vláken. Čím je vlákno jemnější, tím více vody vůči vzduchu může zadržovat. Čím je velikost částic větší, tím nižší je počáteční retence vody.

Vlákno se používá jako složka v pěstebních směsích a někdy se také používá v hydroponii místo rockwoolu

Další výhodou kokosové rohože před rašelinou a kůrou je to, že má vyšší pH, které se pohybuje v přijatelném rozsahu pro pěstební média, a sice 5,8 - 6,4. Jedná se také o zdroj draslíku i železa, manganu, zinku a mědi, které uvolňuje postupně. Jemnější částice, jádro, si lze představit jako hnojivo s obsahem organického draslíku a s houbovitou molekulární strukturou. Kombinuje se s krátkými vlákny, která fungují jako strukturující činidlo působící proti zhutňování.

Objevily se také dosud neověřené informace o jejích fungicidních vlastnostech, které mohou vyplývat z ligninu nebo z povrchové struktury kokosové rohože.

Existuje řada stupňů kokosové rohože podle velikosti částic a podle toho, jaký typ pletiva se použije. K dlouhým vláknům se před zpracováním přidává zrnitý materiál, který se nazývá dřeň. Někdy se oba materiály nechávají společně, obvykle se ale oddělují na vlákno a dřeň.

Každý zpracovatel kokosových rohoží má svůj vlastní recept, pokud jde o kombinaci dřeně a vlákna. Čím více dřeně produkt obsahuje, tím lepší schopnosti retence vody získává, ovšem tím méně vzduchu obsahuje.

Většina výrobců kokosových rohoží nabízí k maloobchodnímu prodeji pouze jeden stupeň. Já jsem zkoušel několik značek. Některé měly větší obsah dřeně a jiné naopak vlákna. Všechny z nich fungovaly dobře ve směsi žížalího trusu s vermikulitem a perlitem.

Další formou kokosové rohože, která je k dispozici, jsou její odřezky. Jedná se o kousky rohože slisované do kostek o rozměru 0,5 až 1 centimetr. V některých recepturách na přípravu zeminy se používají místo kůry, také se používají jako pěstební médium pro orchideje a jako hydroponické pěstební médium.

Já jsem použil odřezky o velikosti 1 centimetr v čtvercových nádobách o velikosti 15 centimetrů. Těchto nádob se vejde celkem 24 do metrového truhlíku, střed přitom zůstává volný pro odtok. Na každé rostlině vyrostla pouze jedna palice. Rostliny byly nepřetržitě zavlažovány pomocí recirkulované vody, která se do každé nádoby přiváděla izolačními trubičkami napojenými na trubku o rozměru 1 centimetr. Součástí vedení nebyl žádný kapkovač, voda naopak tekla přes odřezky stálým proudem. Mezi odřezky bylo hojné množství vzduchových prostor, které ale byly velmi vlhké, což podporovalo růst kořenů. Jednalo se o kombinaci nejlepší techniky vytvoření filmu živin a drip systému hydro.

Zjistil jsem, že některé značky kokosových rohoží i odřezků obsahovaly reziduální soli z výroby nebo skladování. Tato rezidua je třeba před použitím odstranit, což není obtížné. Stačí je nechat asi 15 minut máčet v míse s teplou vodou a poté vodu vypudit natolik, až budou pouze vlhké. Některé značky dnes inzerují, že své produkty již dodávají umyté a není třeba je proplachovat.

Při nedávné obchodní prezentaci jsem narazil na značku kokosových rohoží, která nabízela řadu různých stupňů rohoží, z nichž si mohl zákazník vybrat podle toho, k čemu měly být použity. Produkt Agro-Coir je neobvyklý, jelikož pochází z Mexika a nikoliv z jihozápadní Asie. Tato značka o sobě udává, že neobsahuje žádné soli, a produkt je možné použít přímo ze sáčku.

Produkt GRANULAR FINE je tvořen menšími částicemi vlákna a dřeně. Vykazuje vyšší počáteční retenci vody než typ regular díky velikosti částic. Používá se pro klíčení a propagace semen.

Ve směsi Granular regular bez dřeně rostou zdravé kořeny.

Produkt GRANULAR REGULAR obsahuje směs nerozemletého vlákna s obsahem dřeně, a dále je doplněn o dřeň. Je tvořen částicemi perlitu až po velikost prachových částic. Jedná se o univerzální složení, které lze použít pro klíčení, propagaci, hydroponické pěstování malých rostlin, pro nádoby o velikosti zhruba do 10 - 15 cm a jako mulč nebo svrchní krytí. Produkt lze rovněž přidávat k pěstebním směsím místo rašeliny. Je-li potřeba produkt použít ve větších nádobách, je nutné, aby směs obsahovala složky o větší velikosti částic.

Kokosovou rohož je zpočátku potřeba zavlažovat častěji než rašelinu kvůli nízké retenci vody. Může si tedy vyžadovat o něco více pozornosti, vytváří ale pro kořeny aerobní prostor a zabraňuje promáčení. Díky postupnému rozkladu celulózy a ligninu zadržuje více vody.

Produkt GRANULAR REGULAR W/O ADDED PITH - tento produkt obsahuje pouze vlákno a vlastní dřeň, vykazuje tedy lepší retenci vzduchu v nádobách větších než 15 cm, při hydroponii a jako mulč nebo svrchní vrstva. Jelikož obsahuje méně malých částic, je počáteční retence vody nízká, takže tento produkt zpočátku vyžaduje více zalévání. Je vhodný pro nádoby o objemu 20 litrů.

Produkt FIBER - obsahuje pouze vlákno zbavené dřeně. Tento produkt vykazuje nejnižší retenci vody, vyžaduje tudíž častější zavlažování, dokáže ale zadržet vodu odpovídající několikanásobku jeho hmotnosti. Dále vytváří chemickou vazbu se živinami a jako tlumicí činidlo je zadržuje, dokud nebudou potřeba.

Tento produkt lze použít jako náhradu perlitu v pěstebních směsích, protože pomáhá vytvořit prostory pro zadržení vzduchu. Vlákno je vhodnou složkou do pěstebních směsí pro velké nádoby a pěstební pytle, protože udržuje ostatní složky sypké a pórovité, takže nedochází k jejich stlačování.

Vlákno je možné použít jako hydroponické médium pro velké nádoby s využitím drip systému. Vykazuje dobrou strukturu, která umožňuje rychlý odtok. Množství zadržené vody odpovídá několikanásobku jeho hmotnosti, vlákno se také snadno udržuje vlhké.

CHUNKS - tyto produkty se dodávají v několika velikostech. Jedná se o výborné médium pro orchideje, které lze použít samostatně nebo s dalšími složkami v hydroponickém drip systému a v systémech s nepřetržitým prouděním, a dále ve velkých nádobách. Produkty je rovněž možné použít jako složku do pěstební směsi pro zajištění dobrého odtoku a současně zadržování vlhkosti. Kbelík o objemu 1 galon (cca 4,5 l ve Velké Británii).

Díky všem výše popsaným novým produktům typu kokosových rohoží, které se dnes nabízejí, může toto snadno použitelné médium najít své místo i ve vaší zahradě.

Domácí outdoor zahrada, která byla nedávno přesazena.
Stejná zahrada o měsíc později
S
Soft Secrets