Insekticidní rostliny, sběr, pěstování a příprava postřiků - díl první

V předchozím díle jsem uvedl pěstování, sběr a využití insekticidních rostlin (vratič obecný, pelyněk, routa vonná, šalvěj lékařská, dobromysl, tymián, majoránka, mateřídouška, levandule lékařská) v ochraně rostlin proti škůdcům. V tomto díle se zaměřím na využití běžnějších rostlin jako je tabák virginský (Nicotiana tabacum L.), bazalka pravá (Ocimum basilicum), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) a česnek kuchyňský (Allium sativum).

V předchozím díle jsem uvedl pěstování, sběr a využití insekticidních rostlin (vratič obecný, pelyněk, routa vonná, šalvěj lékařská, dobromysl, tymián, majoránka, mateřídouška, levandule lékařská) v ochraně rostlin proti škůdcům. V tomto díle se zaměřím na využití běžnějších rostlin jako je tabák virginský (Nicotiana tabacum L.), bazalka pravá (Ocimum basilicum), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis) a česnek kuchyňský (Allium sativum).

Pěstované rostliny

Tyto rostliny byste v našich podmínkách těžko nasbírali ve volné přírodě, ale naštěstí si je můžete vypěstovat na vaší zahradě.

Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis)- je neopadavý polokeř, který pochází ze Středomoří, kde patří mezi velmi známé rostliny, od pradávna používané jako léčivky a koření. Rozmarýna patří k velmi aromatickým rostlinám. Má přímý stonek, na kterém jsou přisedlé čárkovité listy kožovitého vzhledu. Květy má nenápadné, hvězdicovitě chlupaté, sestavené v krátkých úžlabních lichohroznech. Barva květů je bledě modrá s hnědými tvrdkami.

Způsob pěstování
Rozmarýna není u nás zimovzdorná a nevymrzá jen v nejteplejších oblastech Moravy. Lepší proto je pěstovat ji jako hrnkovou rostlinu. V létě je dobré ji letnit a na zimu přenést do bezmrazé místnosti, kde snížíme zálivku na minimum a podle intenzity světla v místnosti také zkrátíme její výhony (čím méně světla, tím více zakrátíme). Na jaře rozmarýna opět obrazí.

Množit se dá ze semen i řízkováním. Nejlepší je ovšem rostliny koupit již hotové. Na jaře je dobré rostliny přesadit do nové propustné písčitohlinité zeminy. Během vegetace můžeme jednou za dva týdny přihnojit slabou hnojivou zálivkou. Rostliny mají rády slunko až polostín. Na sluníčku si přitom vytvářejí mnohem více aromatických látek, které jsou pro výrobu extraktů důležité.

Sběr a extrakce
Pro naše účely sbíráme v červnu až září celé větévky s listy a květy. Větévky je nejlepší svázat do svazků a pověsit v suché, teplé, vzdušné a tmavé místnosti. Suché větvičky obsahují vysoké procento aromatických látek - mono, di-terpenů, fenolů (limonen, terpinen, linalool), které jsou hlavní složkou esenciálních olejů získaných z listů.

Pro extrakt použijeme 200g suché rozdrcené drogy, kterou zalijeme asi 700 ml 50 % alkoholu a necháme luhovat 48 hodin. Poté přefiltrujeme a přidáme přibližně 10-15ml tekutého mýdla. Připravený extrakt použijeme pro výrobu 6-7 litrů postřiku.

Nebo můžeme extrakt vyrobit z 250-300g suché drogy, kterou zalijeme asi 5 litry horké vody s 10-15 ml mýdla. Směs necháme macerovat dva dny. Potom přecedíme nebo přefiltrujeme. Doplníme na 7-8 litrů postřiku a stříkáme rostliny až do skanutí z listů.

Možnosti použití:

Extrakty z rozmarýny jsou vynikající především pro preventivní postřiky. Pokud s nimi budete ošetřovat rostliny pravidelně, můžete zúročit jejich repelentní a antifidantní účinky na housenky motýlů (běláska zelného, zápředníčka polního, můru zelnou) nebo na larvy mandelinky bramborové. Insekticidní účinky byly zjištěny na mšice a molice. Postřiky je však nutné opakovat podle počasí, druhu škůdce a intenzity výskytu a to jednou za 5-10 dní. Extrakty je možné kombinovat do směsí s ostatními extrakty.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)- je jednoletá, silně aromatická bylina, která právem patří mezi nejoblíbenější koření. Rostlina pochází z Indie a jihovýchodní Asie, ale v Evropě se pěstuje již dlouho. Dnes existuje několik desítek různých odrůd, které se liší barvou, tvarem i vůní. Původní druh má lodyhu přímou, 10 až 40 cm dlouhou, přímo větvenou. Celokrajné vroubkovaně pilovité listy jsou řapíkaté, tvaru vejčitého až kosníkovitého, o rozměrech 3-5x2-3 cm. Kvete nenápadně červeno-žluto-bílými květy, které jsou uspořádané ve vrcholovém lichoklasu.

Způsob pěstování
Bohužel se tyto oblíbené rostliny u nás venku velmi těžko pěstují. Pokud byste se je přesto rozhodli pěstovat, pak vyberte záhon, na kterém je propustná písčitá půda. Bazalka vyžaduje slunečné stanoviště, které je zároveň chráněno před studeným jarním větrem. Sazenice si můžete předpěstovat ve skleníku anebo si je koupit již hotové. Rostliny sázejte na záhon v druhé polovině května do sponu 30x30 cm.
Bazalka nesnáší dlouhodobé přemokření půdy. Na těžkých a přemokřených půdách velmi často trpí houbovými chorobami, které mohou rostliny zcela zničit. V našich podmínkách se bazalce dobře daří ve skleníku nebo jako hrnkové rostlině.

Sběr a extrakce
Pro naše účely se sbírá celá nadzemní část v době květu. Rostliny sušíme na vzdušném stinném místě tak, že je volně zavěsíme. Rostliny obsahují celou řadu biologicky aktivních látek, které mají insekticidní účinky. Stejně jako u jiných aromatických rostlin i u bazalky to jsou především mono a di-terpeny, fenoly a clerodany.

Extrakt připravíme tak, že 250 g suché rozdrcené drogy vložíme do zhruba 1 litru 40 % alkoholu. Za občasného promíchání necháme macerovat při pokojové teplotě zhruba 48 hodin. Poté macerát přefiltrujeme a přidáme asi 10 ml tekutého mýdla. Po promíchání zředíme vodou na 10 litrů postřiku.

Možnosti použití
Extrakt z bazalky můžeme použít buď samotný, nebo ve směsi s jiným extraktem podle potřeby. Velmi dobrý se jeví na mšice a svilušky. Z literatury jsou známá užití proti housenkám motýlů na zelenině a ovoci. V našich testech byl extrakt účinný jako antifidant a repelent na mandelinku bramborovou. Je však nutné postřik opakovat podle počasí a druhu škůdce jednou za 7-10 dní. Esenciální olej z bazalky má silné insekticidní účinky proti skladištním škůdcům. Ve skleníku ho lze použít jako velmi dobrý fumigační insekticid s dezinfekčním účinkem, podobně jako u šanty.

Tabák virginský (Nicotiana tabacum L.) - pochází ze Střední a Jižní Ameriky, odkud byly přeneseny (introdukovány) jako kulturní či okrasné rostliny téměř do celého světa. Jsou to jednoleté až víceleté rostliny, 50 - 300 cm vysoké, s vejčitými listy u některých druhů až 50 cm dlouhými. Květy jsou uspořádány ve vrcholových latách nebo lichohroznech, samotné květy jsou trubkovité nebo široce zvonkovité, barvy od bílé, přes růžovou až k červeno-fialové. Pěstování tabáku je poměrně jednoduché. Na jaře necháme naklíčit drobná semena a poté přesazujeme malé rostlinky na předem připravené záhony.

Do Evropy poprvé dovezl tabák pravděpodobně v roce 1560 John Nicot. Semena tehdy přivezl a vysel ve Francii. Listy a extrakty používal pro lékařské účely. Tabák jako kuřivo přivezl a začal prosazovat Sir Walter Raleigh v roce 1585 v Anglii. Obliba v kouření tabáku tak posléze změnila život lidem po celém světě. Insekticidní účinky látek obsažených v rostlinách tabáku byly objeveny velmi brzy a tyto vlastnosti začaly být využívány v ochraně rostlin před škůdci. První doložená zmínka o využití vodného výluhu proti savým škůdcům je z let 1560 a 1690. Tehdy se nevědělo, která látka způsobuje smrt hmyzu po postřiku. V roce 1828 byla tato látka izolována a pojmenována po prvním dovozci do Evropy - nikotin.

Nikotin patří do skupiny alkaloidů, které jsou vysoce toxické nejen pro hmyz, ale i pro člověka (LD50 je při orální aplikaci 50-60 mg/kg). Tento alkaloid je v okolním prostředí neobyčejně stabilní, a vykazuje proto relativně dlouhodobý reziduální účinek po postřiku. Na hmyz účinkuje velmi rychle a při velmi nízkých dávkách jako takzvaný srdeční (nervový) jed. Později byla z extraktu izolována celá řada dalších alkaloidů, které vykazují podobné insekticidní účinky (Nornicotin, Nicotyrin, Metanicotin). V roce 1904 se podařilo nikotin syntetizovat a později se stal základem pro vývoj mnohých syntetických insekticidů - neonikotinů, které se používají dodnes.

Výroba extraktu
Extrakt z listů tabáku lze jednoduše připravit i doma. Potřebujeme k tomu tabákovou drť, kterou smícháme s teplou vodou v poměru 1:30. Necháme macerovat minimálně 24 hodin (občas promícháme), směs poté přecedíme přes plátno nebo filtrační papír a můžeme naředit zhruba 10 krát. Potom aplikujeme na škůdce běžným postřikem.

Je však nutné si uvědomit, že v poslední době dochází ke šlechtění rostlin tabáku na menší obsah nikotinu, nebo je obsah nikotinu upravován při výrobě cigaret. Je proto lepší použít například kvalitní doutníky. Pokud použijete levnou cigaretovou drť, je nutné odzkoušet účinnost extraktu v závislosti na poměru ředění.

Pozor, jelikož se jedná v tomto případě o jedovatý extrakt, je nutno dbát na čistotu. Používejte raději ochranné pomůcky (gumové rukavice) a dbejte na to, aby byl extrakt mimo dosah dětí a jiných domácích mazlíčků.

Použití je všestranné, nicméně účinnost je závislá na kvalitě použitého tabáku a zároveň na kvalitě postřiku. Bezproblémové je uplatnění proti mšicím, molicím, sviluškám a třásněnkám. Proti housenkám funguje, jestliže jsou v nižším vývojovém stupni, pokud jsou housenky už velké, je nutné dát méně ředěný roztok. Stejně tak dobře funguje i na larvy mandelinky bramborové.

Česnek kuchyňský (Allium sativum) - je pro všechny velice dobře známá rostlina. Česnek vytrvalá rostlina, která je pěstována jako jednoletá pro svou cibuli. Jeho cibule jsou složeny z 5 až 15 (výjimečně až 60) dužnatých šupin - stroužků. Ze středu cibule vyrůstá lodyha 25 až 100 cm vysoká, oblá, do poloviny zahalená pochvami listů. Listy jsou ploché, až 60 cm dlouhé, 1 až 3 cm široké, na rubu kýlnaté. Květy jsou uspořádané v lichookolíku s malými cibulkami. Květy jsou barvy zelenobílé až růžové.

Způsob pěstování
Česnek miluje teplá slunná místa. Vysazujeme jej nejlépe do poloviny října, kdy ještě stihne prokořenit, a na jaře velmi rychle roste a úroda je mnohem větší. Pokud to nestihneme na podzim, je možné jej sázet brzy na jaře, jakmile to počasí dovolí. Pěstujeme jej na dobře připravených záhonech s kyprou, propustnou a humózní zeminou ve staré síle. Česnek nesnáší přímé hnojení hnojem, dlouhodobé zamokření, těžké a studené půdy. Jednotlivé stroužky česneku vysazujeme do řádků od sebe vzdálených 25 cm a asi 8 až 10 cm od sebe v řádcích. Během vegetace dbáme na to, aby nebyl záhon zaplavený a přemokřený. Zaléváme pouze tehdy, pokud je přílišné sucho, jinak nikoliv.

Sběr a extrakce
Česnek sklízíme v červenci až v srpnu, když listy začínají žloutnout. Nať nesmí zcela zaschnout na záhonech, neboť by pak česnek dozrál v zemi a cibule by se rozpadly na jednotlivé stroužky. Po sklizni cibulky sušíme na suchém, dobře větraném a teplém místě. Cibule česneku se po staletí používají nejen při přípravě jídel, ale také v lékařství. Česnek zlepšuje krevní oběh, reguluje krevní tlak, působí jako antibiotikum a antiseptikum, dříve se velmi často používal pro dezinfekci žaludku a střev a pro vyhánění střevních parazitů.

Insekticidní účinky jsou známé již ze středověku, kdy se česnek používal k ochraně zásob před škůdci. V 70. až 80. letech minulého století byly izolovány účinné látky s insekticidními účinky. Patří mezi ně například 1-3diphenyl thiourea a směs látek pod souhrnným názvem allitin (diallyldisulfid a diallyltrisulfid). Tyto látky po požití hmyzem potlačují aktivitu cholinesterázy u hmyzu. Dochází tak k neodvratným poruchám hmyzího metabolismu, což obvykle končí smrtí.

Pro přípravu účinného extraktu existuje několik ověřených receptur. Následující tři postupy jsou velmi často používány v zahraničí, a lze je tedy považovat za jedny z nejosvědčenějších.

Příprava extraktu
Asi 100 g nasekaných nebo nahrubo rozemletých stroužků česneku smíchejte s 50 ml minerálního nebo rostlinného oleje a za občasného protřepání nechte macerovat 24 hodin. Poté přidejte ke směsi 950 ml vody a 10 ml tekutého mýdla. Směs řádně protřepejte a uchovejte, nejlépe ve skleněné láhvi z tmavého skla.

Pro samotný postřik rozřeďte přecezenou směs s vodou v poměru 1:19 (tj.např 50 ml připravené emulze s 950 ml vody). Připravenou emulzi nalijte do postřikovače a za pravidelného protřepávání postřikujte rostliny až do skanutí z listů. Postřik provádějte nejlépe navečer, nebo časně ráno. Je dobré si předem na malém vzorku rostlin odzkoušet jejich snášenlivost k postřiku.

100 g jemně nasekaných stroužků česneku smíchejte s 200 ml rostlinného oleje a nechte den macerovat. Poté přilijte 0,5 litru vody a 10 ml tekutého mýdla a řádně promíchejte. Nechte ještě alespoň hodinu macerovat. Potom směs přefiltrujeme přes filtrační papír nebo pláténko a smíchejte ji s 10 litry vody. Ihned postřikujte podle pravidel popsaných v prvním receptu.

Pokud se vám podaří koupit česnekový olej, což by neměl být zas takový problém, můžete použít následující recepturu.

Asi 50 ml česnekového oleje smíchejte s 10 ml tekutého mýdla a 950 ml vody. Připravenou suspenzi nalijte do postřikovače a za občasného protřepávání stříkejte rostliny až do skanutí z listů.

Možnosti použití 

Extrakty z česneku lze použít tam, kde nám nebude vadit, že se česneková vůně na rostlinách udrží delší dobu. Jsou velmi účinné proti třásněnkám, sviluškám, mšicím a molicím. Proti housenkám jsou účinné, pokud se nacházejí v nižších vývojových stupních. Jejich protipožerové účinky lze uplatnit proti housenkám motýlů a larvám mandelinky bramborové. Kromě insekticidních účinků mají extrakty z česneku antibakteriální a fungicidní účinky. Z literatury je známá dobrá působnost proti listovým skvrnitostem a plísním (plísni okurkové, rajčatové a proti padlí).