Tráva pro fajnšmekry

Už vám nestačí jen tráva. Zjistíte, že tráva od Honzy vás hodí do pohody, zatímco po trávě od Davida jste zralí si jít okamžitě lehnout a druhý den vás bolí hlava. Častěji máte samozřejmě chuť na trávu od Honzy. Postupně zjišťujete, že vám nejvíc chutná tráva, která voní jemně a sladce, protože to vám prostě sedí. Chcete po Honzovi, aby vám dal ještě nějaký další model, podobný tomu, co vám chutná. Začnete si všímat, jak se tráva leskne. Palice, které v drtičce jako zázrakem nabudou na objemu, a ještě více se rozvoní, prostě milujete.

Už vás zajímá i to, jak se ta tráva, která vám tak chutná, pěstuje. Není v tom nějaká chemie? No, chemie je v tom určitě, protože na chemických procesech je založený celý svět. Vy ale chcete mít trávu bez škodlivin a chorob. Časem už nechcete kouřit, chcete vaporizovat. Každou palici si před rozdrcením pečlivě prohlížíte, očucháváte a drtíte mezi prsty. Jste čím dál přísnější v hodnocení, a když máte na výběr, koukáte vždy na horní regál s těmi nejlepšími modely. Po požití sledujete, co se s vámi děje a v klidu to analyzujete.

Postupně už víte zcela přesně, co chcete. Vcelku spolehlivě dokážete podle vůně a vzhledu najít model, který vám bude vyhovovat – jste znalci a labužníci. Honza ví, co chcete a vždycky to pro vás má. Honza totiž rád pěstuje. Jestli pěstujete i vy, chtějte být jako Honza. Jen doufejme, že Honza neporušuje zákony, to by mohl mít problémy s policií. Honza ale určitě žije v zemi, kde je tráva legální.

EKVILIBRISTIKA V PĚSTÍRNĚ

Když jsem pěstoval úplně první kytky pod lampou, povedla se mi naprosto exkluzivní úroda. Byl jsem nadšený a sklízel jsem chválu od širokého okolí. „Mám dar, jsem king“, říkal jsem si. Pěstování mě bavilo, a docela mi to i šlo. Časem ale přišly i nepovedené sklizně. Byla slabá úroda, přišly problémy se sviluškami, jindy plíseň, málo pryskyřice.

Zkoušel jsem nové systémy a někdy se mi nedařilo. Většina sklizní ale byla super. Často jsem se cítil, jako Honza. Po letech jsem si uvědomil, proč moje první sklizeň byla tak dobrá – při pěstování jsem byl napoprvé maximalista. Snažil jsem se všechno perfektně dodržet a věnoval jsem kytkám hodně svého volného času a dělal jsem všechno pro to, aby se měly dobře.

Člověk ale má tendenci občas podlehnout pocitu, že věci přijdou samy, když už se jednou povedly, a trochu poleví. A to je právě chyba. Při pěstování trávy pro znalce, si nemůžete dovolit dělat chyby nebo přemítat nad tím, jak co udělat. V pěstírně si všechno naplánujte dopředu a pečlivě to dodržujte. Na dveře pěstírny si přilepte plán pěstebního cyklu se specifikací pro každou jeho fázi – teplotu a vlhkost vzduchu v souvislosti s rozdílem tlaku vodních par (VPD), koncentraci CO2, intenzitu osvětlení, plán hnojení a předpokládaný termín sklizně. Všechny naplánované hodnoty sledujte a snažte se je dodržovat.

MONITORUJTE PROSTŘEDÍ!

V době internetu věcí není tak nákladné pořídit si datalogery, které vás mohou pomocí aplikace upozornit na to, že se klima v pěstírně vyvíjí jinak, než jste plánovali. Zkuste si pořídit takovou věc alespoň pro teplotu a vlhkost. Je to ohromný pomocník. Jestli máte dataloger bez možnosti posílání upozornění, kontrolujte záznamy ručně, abyste odhalili případné nedostatky včas. Když pěstuji z klonů, postupuji následovně. První týden držím VPD na 0,4–0,8 kPa a teplotu vzduchu 26 °C ve dne i v noci. PPFD 250- 300 µmol/m2s, CO2 nepřidávám, není třeba.

Další týden až deset dnů. Zvýším VPD na 0,8–1,2, PPFD 400–500 µmol/ m2s, jakmile začne CO2 klesat pod 400 ppm, začnu dávkovat na hodnotu 800 ppm a zvýším teplotu na 29 °C přes den a 26 °C v noci. Při přepnutí na květ snížím noční teplotu na 25 °C, zvýším intenzitu osvětlení na PPFD 800–1000 µmol/ m2s a koncentraci CO2 na 1200 ppm. Po dvou týdnech snížím noční teplotu na 24 °C a zvýším VPD na 1,2–1,6 kPa.

Posledních deset dnů přes sklizní snížím noční teplotu na 22°C. Tento postup se mi výborně osvědčil. S teplotami se dá manipulovat, při zachování stejných rozdílů mezi denními a nočními teplotami. Když necháte přes den teploty okolo 26 °C, můžete nechat koncentraci CO2 na 800 ppm. Nižší noční teploty v závěrečných deseti až čtrnácti dnech vedou k zajímavému zbarvení většiny odrůd, což přidá výslednému produktu na atraktivitě. Stres z nízké teploty navíc podporuje tvorbu pryskyřice. Při pěstování v hutnějším pěstebním médiu, jako je zemina, kokos nebo rockwool nechávám v posledním týdnu rostliny trochu trpět nedostatkem vláhy, což zase způsobuje přínosný stres, ale nemá špatný vliv na hmotnost úrody.

SUŠENÍ JE GRÁL

Ať už vypěstujete perfektní trávu jakkoliv, špatným sušením můžete o všechnu parádu přijít. Asi víte, že vůně konopí nemá nic společného s její potencí. Kanabinoidy totiž nemají vůbec žádný zápach. I tráva bez zápachu vás tedy může pořádně uzemnit. Tu ale znalci moc nechtějí.

Terpeny, které jsou za chuť a vůni konopí zodpovědné, do určité míry modifikují efekt kanabinoidů. Dobře usušené konopí si zachová maximální obsah terpenů, které pak mohou požitek posunout o několik úrovní výš – a to znalci moc dobře vědí. Sušte konopí raději pomaleji nežli rychle. Teplota 16–20 °C společně s relativní vlhkostí vzduchu nepřesahující 68 % jsou ideálními podmínkami pro sušení. Osobně dávám přednost teplotě 17 °C a vlhkosti okolo 60 %. Důležité je zajistit správné proudění vzduchu ze všech stran okolo sušeného výpěstku.

Při sušení si někdy pomáhám mrazem. Napůl usušené konopí dám do mrazáku s teplotou -18 °C zhruba na 12 hodin, a pak ho opět nechám schnout ve výše zmíněných podmínkách. Mráz vytáhne vlhkost ze středu květů více na povrch a usychání je více rovnoměrné. JAK SPRÁVNĚ SKLADOVAT Chuť a vůně květů není hned po usušení úplně optimální. Květy potřebují nějaký čas ve stabilních podmínkách i po tom, co skončí všechny chemické procesy, které pozitivně ovlivňují chuť a vůni. Tomuto procesu se říká curing. Během curingu se rozkládá chlorofyl, který negativně ovlivňuje chuť i vůni. K rozkladu chlorofylu ale musejí být nastaveny optimální podmínky.

Osobně si myslím, že konopí odleželé dva až tři měsíce po usušení má výrazně lepší, chuť, vůni i konzistenci nežli čerstvě usušený materiál. Při vlhkosti vzduchu nižší nežli 55 % jsou květy náchylnější k mechanickému poškození, zatímco při vlhkosti vyšší než 65 % vytváří ideální podmínky pro plísně a škodlivé mikroorganismy. Usušené květy by měly být uskladněné ve skleněných, kovových či plastových vzduchotěsných nádobách.

Během prvních dvou až osmi týdnů sušení byste měli takové nádoby každých pár dnů na chvilku otevřít, aby se do nich dostal kyslík, který je nezbytný pro karboxylaci. Tento proces napomáhá ke zlepšení chuti i vůně květů. Pro udržení správné vlhkosti vzduchu ve vaší nádobě s konopím můžete použít speciální sáčky, které dokážou zvýšit, nebo snížit úroveň vlhkosti podle aktuální potřeby. Já mám vyzkoušené sáčky Boveda, ale na trhu je výrobců těchto sáčků hned několik. Každopádně doporučuji vyzkoušet.

Když budete uchovávat květy v prostředí s dokonale řízenou vlhkostí, zachováte také terpeny, které jsou nositeli chuti a vůně. Když totiž květy vysychají, ztrácí nejen vodu, ale i některé rychle těkavé terpeny. Jestli cítíte vůni vašeho konopí, kterou máte tak rádi, znamená to, že z vašich květů právě unikají terpeny. Správná relativní vlhkost vzduchu udělá kolem vašich květů vrstvu, která zabrání nežádoucímu odpařování terpenů a přispěje k zachování chuti a vůně produktu. Tak, a teď už máte konopí, jako Honza. Podělíte se?