Seriál o CBD v medicíně: Jak pomáhá s depresí?

MichalS
04 Dec 2021

V tomto novém seriálu o CBD se v prvním díle zaměříme na možnosti použití CBD při onemocnění pacienta depresemi. Článek pojednává o vlivu CBD na lidské tělo při mentální nerovnováze a způsobech, díky kterým se člověk může dostat zpět do psychické pohody.


Podle nejnovějších čísel Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí po celém světě přibližně 280 milionů lidí depresemi. Statistické údaje z České republiky pak poukazují na to, že v naší zemi žije okolo 5% obyvatelů, kteří jsou omezeni touto duševní nemocí. Je tak velice pravděpodobné, že někdo z Vašeho okolí má přímou zkušenost s depresivními stavy.

Stále více lidí už přitom užívá kanabidiolové (CBD) produkty, které jim pomáhají v boji s depresí. Pokud zvažujete nebo máte v plánu zařadit CBD olej do programu léčby, sestavili jsme pro vás tento článek, abyste lépe pochopili současné výzkumy o CBD a depresích. I přes to, že prozatím schází dostatek klinických experimentů, existuje několik vědeckých důkazů, že kanabidiol může pomoci vašemu mozku na cestě k uzdravení se.

Mezi nejčastější příčiny této nepříjemné nemoci patří genetické vlivy, chronický stres, životní situace vyvolávající stres, posttraumatické potíže, sociální izolace a další. Všeobecně pak platí, že lidé postiženi touto chorobou mají nízké hodnoty serotoninu, kterému se také říká hormon štěstí a radosti.

Jak působí CBD na hipokampus?

Pokud lidé trpí depresemi, specifická část mozku s názvem hipokampus, která je zodpovědná za naše učení, paměť a emoce, se zmenšuje a dochází k takzvané atrofií. Přesněji řečeno se redukuje počet buněk či se zmenšuje velikost buněk v hipokampu.

Avšak naštěstí je tato unikátní část našeho mozku schopna obnovy a regenerace a dokáže tak vytvářet nové neurony a formovat synapse. Tomuto procesu se říká odborně neurogeneze či neurální regenerace. Běžná antidepresiva pak fungují tak, že stimulují neurální regeneraci v hipokampu. Na podobném principu pak funguje i CBD.

Podle výzkumů prováděných na zvířatech i lidech bylo prokázáno, že CBD chrání neurony v hipokampu. Při pokusech na krysách bylo zjištěno, že CBD redukuje atrofií a smrt neuronů v hipokampu. U lidí zužovaných depresemi nastává to, že jejich hipokampus má tendence se stále zmenšovat. Výzkum prováděný v Austrálií z roku 2016 dokazuje, že CBD pomáhá předcházet scvrkávání hipokampu.

Vliv kanabidiolu v bojích proti depresím na buněčné úrovni

Jak vlastně ale dochází k tomu, že CBD stimuluje neurální regeneraci? Jedním ze způsobů, jak CBD chrání a regeneruje hipokampus, je jeho interakce s takzvaným mozkovým neurotrofickým faktorem. Jedná se o specifický protein, který napomáhá již existujícím neuronům přežít a zároveň podporuje růst nových neuronů a synapsí. Ve vícero studiích bylo vypozorováno, že CBD zvyšuje hladiny mozkového neurotrofického faktoru v hipokampu a zároveň redukuje depresivní symptomy.

Druhým způsobem je aktivace serotoninového receptoru 5-HT1A (hydroxytryptamin), čímž se vyvolává protiúzkostlivý efekt. Tento receptor hraje roli v řadě biologických a neurologických procesech, včetně úzkosti, zvracení, nevolnosti, závislostech, chuti, spánku či vnímání bolesti.

Další roli hraje CBD při spolupráci s receptory, které mají složitý název receptory aktivované peroximovým proliferátem (PPAR) a regulují genovou expresi či metabolismus cukrů a tuků. Pokud se CBD naváže na tyto receptory, DNA začne vytvářet širokou škálu sloučenin, které jsou buď protizánětlivé nebo ochraňují neurony.

Pro přesnější závěry chybí více klinických studií

I když máme stále málo experimentů, které testovaly přímo na lidech redukci depresí pomocí CDB, preklinické výzkumy prováděné na hlodavcích jsou slibné. CDB pomohlo krysám s úlevou od depresí, nicméně účinek se nedostavil ihned. Antidepresivní účinky se projevily až po postupném zvyšování dávky na 30 mikrogramů. V jiné studii pak bylo vypozorováno, že jediná dávka CBD má rychlé antidepresivní účinky na myších i na krysách, které trvají do 7 dnů po podání dávky.

Vrtá vám hlavou, jak vědci provádějí pokusy na hlodavcích a zjišťují, zdali je onen hlodavec postihnut depresí? Nejčastěji probíhají tyto experimenty tak, že krysy či myši jsou umístěny do hluboké vody a sleduje se, jak dlouho vydrží plavat. Ti hlodavci, kteří přestanou plavat jako první, jsou považování za jedince s depresí. Pokud se ptáte etickou stránku věci, nemusíte mít obavy. Vědci samozřejmě nenechají myši a krysy, aby se utopily :-)

M
MichalS