Raphael Mechoulam – otec konopného výzkumu

MichalS
04 Nov 2022

Profesor Raphael Mechoulam dnes (5. listopadu 2022) oslaví úctyhodné 92. narozeniny, přitom je na své domovské Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě pořád aktivní ve výzkumu. Tento článek se zabývá jeho nejnovějším objevem včetně potenciálního dopadu na konopí pro léčebné účely.


Kdo je Raphael Mechoulam

Tomuto muži lidstvo vděčí za mnoho poznatků o konopí a jeho účincích. Vzhledem k židovskému původu však nechybělo mnoho a vůbec tu nemusel být. Naštěstí jeho rodina včas odešla do Izraele a on se nyní dožívá 92 let.

Mechoulamovi se studium chemického inženýrství v domovské Sofii nezamlouvalo, přesto po emigraci do Izraele v roce 1949 získal magisterský titul v oboru biochemie. První zkušenosti s výzkumem získal v izraelské armádě, kde pracoval s insekticidy. V 60. letech stál u syntézy THC a objevení endokanabinoidů.

Život zasvětil především výzkumu konopí. V 60. letech byl s kolegy prvním, kdo syntetizoval THC. Jeho práce ve Weizmannově institutu věd vedla k objevu lidského endokanabinoidního systému. Tím si vysloužil označení „otec konopného výzkumu“. Je jedním ze zakladatelů Mezinárodní asociace pro kanabinoidní léčiva (IACM), které v letech 2003­–2005 také předsedal.

Přelom pro léčebné konopí

Nejnovějším objevem, který profesor Mechoulam učinil v roce 2019, je methylester kyseliny kanabidiolové (EPM301). Tato nová patentovaná sloučenina vzbudila vlnu nadšení a podnítila velká očekávání ohledně budoucnosti lékařské marihuany.

Chyběla stabilita

V současné době veškerá pozornost patří THC a CBD. Tyto látky se ale v rostlině cannabis nevyskytují přirozeně. Vznikají sušením a zahříváním. Původně rostliny obsahují kyseliny THCA a CBDA, které sice byly syntetizovány a popsány již před mnoha lety, v roce 1963, ale nikdy nebyly dále zkoumány. Důvod je prostý, kanabidiolové kyseliny jsou nestálé. Štěpí se tak snadno, že si vědec nemůže být nikdy jist, zda ještě zkoumá danou kyselinu nebo už nějaký její derivát.

Ester zachraňuje situaci

Týmu profesora Mechoulama se ale podařil průlom. Stabilizovali kanabidiolové kyseliny pomocí jednoduché chemické reakce zvané esterifikace. Díky tomu mohli konečně prozkoumat její účinky a došli k závěru, že je mnohem účinnější, než samotný kanabidiol. Úspěšně testovali její efekt na snížení depresivního chování u zvířat. Testování na lidech bohužel zatím není kvůli legislativě možné.

Doprovodný efekt komplikuje situaci

Výzkum jednotlivých sloučenin ztěžuje tzv. doprovodný efekt. Tímto pojmem se označuje vzájemná synergie látek obsažených v konopí, které vzájemně regulují své účinky. Přestože se hovoří o tom, že např. CBD reguluje působení THC a minimalizuje jeho vedlejší účinky, odborná veřejnost se na existenci doprovodného efektu zatím neshoduje.

Každopádně profesor Mechoulam s tímto efektem počítá a domnívá se, že k objektivnímu testování kanabidiolových kyselin je zásadní, aby bylo možné určit přesné složení vzorku. K tomu bude potřeba dovyvinout adekvátní analytické metody.

Vzhůru do třetí fáze konopného výzkumu

Podle profesora Mechoulama má konopný výzkum tři fáze. První fáze spočívá ve zkoumání samotných rostlin, THC, CBD, případně dalších látek.

Testování endokanabinoidů jako léčiv

Druhá fáze se týká endokanabinoidů. „Je evidentní, že kanabidioly působí v lidském těle na něco jako receptory. Jenže určitě nemáme receptory jenom proto, že existuje rostlina, která obsahuje nějaké látky. Naše těla musí něco s obdobným účinkem sama produkovat,“ vysvětlil profesor Mechoulam během svého vystoupení na mezinárodní konferenci o konopném businessu (ICBC) v dubnu 2019.

Jeho tým proto hledal látky, které tyto receptory stimulují. A usilovná práce se vyplatila. Našli totiž dvě látky, které pojmenovali anandamid a 2AG. Chemicky jsou naprosto odlišné, ale mají stejné fyzikální vlastnosti jako THC. Jsou to lipidy, rozpouští se pouze v tucích, ne ve vodě, působí na stejné receptory a tak dále.

Bohužel, tyto látky nemohou být testovány na lidech, přestože by mohly zcela změnit léčbu depresí, úzkostí a dalších onemocnění. Včetně schizofrenie, na kterou sice existují léky, ale pacienti je často vysazují kvůli výrazným vedlejším účinkům, což jim znemožňuje vést normální život.

Současná doba je vůči testování léků nepříznivá. Pozitivní účinky konopí na pacienty s epilepsií trvalo prokázat 30 let. Samotná publikace Mechoulamova výzkumu nestačila a na zákonodárce museli vyvinout nátlak rodiče dětí s těžkou epilepsií, které měly i 20 záchvatů denně. Nakonec byl skutečně kanabidiol schválen jako lék pod názvem Epidiolex. Kolika lidem mohl v průběhu těch 30 let ulevit… Pro porovnání – když před 100 lety vyvinuli inzulín, trvalo pouhých 6–12 měsíců, než se dostal k pacientům.

Kanabidioly mají také pozitivní efekt pro onkologické pacienty, kteří absolvovali transplantaci kostní dřeně. Výrazně totiž snižují reakci štěpu vůči hostiteli, což je hlavní zdravotní komplikace této procedury, která může způsobit i smrt.

Nespočet kombinací k prozkoumání

Třetí fáze otvírá zcela nové obzory. Tak jako existuje anandamid – mastná kyselina vázaná na aminokyselinu, mohlo by existovat mnoho dalších látek. V těle je totiž asi 20 mastných a 20 aminokyselin, ze kterých by mohly vzniknout další užitečné sloučeniny.

Budoucnost je tedy lákavá. Snad brzy vzniknou přírodní alternativy steroidů a opiátů na bázi konopí, které zvednou kvalitu života co největšímu množství lidí.

 

M
MichalS