Psát o konopí je v ČR trestné!

Soudce Stach svůj verdikt odůvodnil tím, že některé články zveřejněné v magazínu, mohou u určitých osob vyvolat chuť pořídit si zařízení, které jim umožní pěstovat, sklízet, zpracovat a užívat konopí způsobem, které už není legální. Uvedl také, že pokud je na otištěných fotografiích znázorněno květenství zcela zjevně pokryté pryskyřicí, nemůže se jednat o obrázky technického konopí bez psychoaktivních účinků. Podle soudce je takový obsah pro čtenáře pokušením; téměř každé číslo magazínu je údajně způsobilé ovlivňovat chování čtenářů a podnítit je ke zneužívání návykových látek. Přestože většina článků v magazínech je právně nezávadná, dle soudce stačí i jeden článek způsobilý podněcovat, aby magazín Legalizace skutkovou podstatu šíření toxikomanie naplnil.

Impulz k zahájení vyšetřování magazínu vyšel z případu zadrženého pěstitele nelegálního konopí. Dopadený občan údajně tvrdil, že semínka získal jako přílohu magazínu Legalizace, kde se také dočetl něco o jejich pěstování. O tom, v jak velkém rozsahu tento člověk pěstoval nemám informace, ale pokud měl semínka z magazínu, nebyla to asi žádná velká ryba. Přílohy jsou u magazínu Legalizace poměrně běžnou věcí. Pokud je tou přílohou semínko, jedná se vždy maximálně o jeden kus.

Rozsudek je naprosto bezprecedentní. Cílem celého procesu se zdá být možnost kriminalizovat každého, kdo publikuje jakékoliv články či jiné tiskoviny na téma konopí. Možná, že by si soudce přál, aby se o konopí raději ani nemluvilo. Celý případ byl soudem první instance uzavřen velmi rychle, evidentně bez toho, aby byly brány v potaz vyjádření odborníků na danou tématiku, což vyplývá i z odůvodnění. Pokud soudce tvrdí, že podle fotografie dokáže odhadnout obsah THC v květenství, je buďto mimořádně nadaný v oblasti spektroskopie, nebo nebyl ochoten se případem zabývat tak pečlivě, aby si nechal vypracovat odborné posudky svého tvrzení. Absence této ochoty dává tušit hlubokou stigmatizaci kohokoliv, kdo se o konopí už jen zajímá, nehledě na ty, kteří si ho pěstují nebo užívají. Ty, předpokládám, soudce považuje za ubohé feťáky, kteří jsou odsouzeni k životu na okraji společnosti. V době, kdy konopí zažívá obrovskou obrodu v lékařství, a řada západních zemí výrazně mění svůj pohled na nebezpečí rekreačního užívání konopí ve srovnání s alkoholem a dalšími návykovými látkami, je tento přístup těžko pochopitelný.

Stejný paragraf o šíření toxikománie byl v Česku použitý už v roce 2013 při zátahu na growshopy. Jeho výsledkem byly desítky podmínečně odsouzených majitelů obchodů. Státní zástupci a soudci došli k závěru, že pokud se v jednom obchodě prodávají potřeby pro pěstování rostlin, semínka konopí, tiskoviny obsahující informace o jeho pěstování a prostředky k jeho užívání, jedná se o uzavřený řetězec, který nemůže vést k ničemu jinému než nezákonnému pěstování konopí. Tento zásah vedl k oddělení obchodů s pěstební technikou a obchodů se semeny, čímž byl řetězec přerušený. Mnoho obchodů nicméně zaniklo a jejich majitelé přišli o zboží i peníze, bez ohledu na to, že stát z jejich podnikání dlouhá léta profitoval na DPH, odvodech za zaměstnance i daních. V podobné situaci se dnes ocitá i Robert Veverka a magazín Legalizace.

Legalizace vychází v Česku od roku 2010, a svým čtenářům nabízí široké spektrum článků nejen na téma konopí. V minulosti otiskl například rozhovory s šéfem Národní protidrogové centrály (NPC) Jakubem Frydyrchem, vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou a mnoha dalšími osobnostmi české kulturní a politické scény. Soudce k rozhovorům v Legalizaci uvedl, že podle něj tyto osobnosti nebyly dostatečně seznámeny s obsahem a zaměřením časopisu. V případě šéfa NPC či vrchní státní zástupkyně to zní poměrně úsměvně, jelikož soudce Stach jim tím nepřipisuje příliš důvtipu.

O konopí se čtenáři v průběhu jedenácti let dozvěděli z Legalizace mnoho užitečných informací, a to mimořádně objektivním způsobem. I když je magazín určen převážně příznivcům konopí a jeho legalizace, nechybí ve výčtu témat ani popis rizik spojených s užíváním, informace o soudních kauzách spojených s touto rostlinou nebo poradna pro ty, kdo se dostali kvůli konopí do střetu se zákonem. Podstatná část článků je věnována léčebnému konopí, vědeckým výzkumům a příběhům konopných pacientů. Většinu témat a rozhovory považuje sice soudce za nezávadné. Ovšem v článcích věnovaných pěstování konopí, jeho užívání či hodnocení vaporizerů, vidí stejný problém, jako v případě inzerce propagující konopná semena či speciální pěstební vybavení. Soubor témat a jejich podání proto vyhodnotil jako nezákonné, bez ohledu na to, že se magazín ve velké míře věnuje tématům spojeným s léčebným využitím konopí, které je v Česku legální. Dlouhodobě magazín spolupracuje například se spolkem konopných pacientů KOPAC, a navíc poskytuje bezplatné poradenství všem, kdo mají o konopnou léčbu zájem, seniory nevyjímaje. Z hlediska osvěty a harm reduction vyzdvihuje magazín Legalizace řada českých odborníků na drogovou politiku či adiktologii.

Rozsudek jde zcela proti aktuálnímu vývoji legislativy v Česku, které se od 1. ledna 2022 zařadí mezi země, kde bude legální pěstování a obchod s konopím obsahujícím až jedno procento psychoaktivního THC. Nutno dodat, že rozsudek ještě nenabyl právní moci a Robert Veverka se pravděpodobně odvolá a bude bojovat proti svému odsouzení všemi dostupnými právními prostředky. V případě neúspěchu by magazín Legalizace tak, jak ho známe musel svou činnost ukončit a s ním dost pravděpodobně i všechna média, která se konopné problematice věnují. Věřím, že to tak nedopadne. Jak říká aktuální heslo Roberta Veverky – Osvěta není zločin!

Téměř každé číslo magazínu je údajně způsobilé ovlivňovat chování čtenářů a podnítit je ke zneužívání návykových látek.

Rozsudek jde zcela proti aktuálnímu vývoji legislativy v Česku.

Author: Mr. Jose