Prořezávání neboli pruning

Při pěstování konopí se mnoho pěstitelů snaží ovlivňovat jeho růst, hustotu větví, tvar, výšku atd. Děláme to zejména proto, že chceme docílit lepší a kvalitnější úrody nebo potřebujeme eliminovat riziko výskytu plísní. Mezi způsoby řízení růstu rostlin patří i prořezávání neboli odstraňování celých větví. My se dnes podíváme na to, jak rostlinu správně prořezávat. Nejprve je třeba si ujasnit, proč prořezáváme. Při indoor pěstování to děláme obvykle proto, abychom eliminovali počet spodních větví a získali maximum světla pro všechny květy. Když mají květy dostatek světla, budou větší a tvrdší, což je přesně to, co chceme. Když odstraníme některé větve, získáme také větší průchodnost vzduchu skrz rostliny, a tím snížíme riziko výskytu plísně – to platí pro pěstování uvnitř i venku. Pravdou ale je, že prořezávání není zárukou bohatší sklizně ani toho, že se vám neobjeví plíseň. Zrovna tak se prořezávání nehodí pro všechny odrůdy. Při pěstování odrůd, které dělají minimum bočních větví, nebo při přehnaném prořezávání bychom mohli ztratit značnou část úrody. Jde zkrátka o techniku, kterou je třeba si osvojit a citlivě ji používat podle aktuálních podmínek a způsobu pěstování. Prořezávání se anglicky řekne pruning a někteří lidé si ho pletou se zaštipováním. Zaštipování je ale odstraňování mladých výhonků, kdežto při prořezávání se soustředíme už na větší větvičky a větve.

Vhodný čas pro prořezávání

Pruning bychom měli provádět při indoor pěstování jednou až dvakrát, při outdoor pěstování maximálně třikrát během pěstebního cyklu. Vždy se snažíme odstranit slabé větve nebo takové, které nemají šanci získat dostatek světla. Takové větve se často objevují ve spodních částech stonku nebo vyrůstají v jeho středních částech, ale nemají dostatečnou sílu na to, aby nám přinesly květy očekávané kvality. Při indoor pěstování se snažíme získat 4–8 hlavních silných větví. Při outdoorovém pěstování a dostatku prostoru odstraníme opravdu je takové větve, které překáží nebo jsou příliš slabé. Pruning bychom měli provádět ještě předtím, než začnou rostliny tvořit květy nebo nejpozději ve chvíli, kdy se už první známky květů objevují. Někdy se stává, že už v průběhu kvetení vidíme, že se na některé větvičce tvoří jen miniaturní květy a není moc velká šance, že se situace změní. Takovou větvičku můžeme odstranit kdykoliv. U automatických odrůd není prořezávání většinou potřebné, ale pokud se pro ně rozhodneme, je třeba ho udělat ještě před začátkem květu.

Jak a čím prořezávat

Prořezávání provádějte čistým ostrým nástrojem, který je určený pouze k tomuto účelu. Použitím rezavého, špinavého, tupého nebo jinak poškozeného nástroje riskujete, že do rostliny zanesete nějaké patogeny. S tupým nástrojem jde řezání o poznání hůře, a navíc můžete větev zatrhnout až do stonku a způsobit větší ránu, než je zapotřebí. Větvičky je dobré neuřezávat přímo u stonku, abychom ho zbytečně nepoškodili. Šikmý řez vedeme ideálně 5–10 mm od stonku. Když necháme pahýl delší, může po čase začít hnít, ale není to pravidlem. Většinou delší pahýl zůstává zelený nebo uschne. Přesto je třeba pahýly prvních deset dnů po odříznutí větve kontrolovat. Kdyby se objevila hniloba či plíseň, pahýl zkrátíme. Když uschne, odstřihneme suchou část zahradnickými nůžkami. Při prořezávání vždy mějte na paměti, že zasahujete do živého pletiva rostliny. Proto postupujte uvážlivě. Pokud váháte, jestli nějakou větévku či výhonek odstranit, raději je zachovejte, a to především v tom případě, že to děláte úplně poprvé. Na druhou stranu se nebojte odstranit spodní, slabé větve a staré, uvadající listy. Po prořezávání odstraňte části rostlin, které napadají na pěstební médium.

Odstraňování listů

Kromě větví odstraňují někteří pěstitelé i listy, které jim na rostlinách překáží. K tomuto kroku sahají zejména ve chvíli, kdy velké listy zabraňují přístupu světla ke květům vyrůstajícím pod nimi. Listy bychom ale měli odstraňovat až v krajních případech. Nejprve se vždy snažíme list nějak ohnout, za něco zachytit nebo jinak změnit jeho pozici. Pokud při pěstování používáme podpůrnou zahradnickou síť, můžeme listy ohýbat pod ni. Rostlina sama ví, kolik listů potřebuje pro svůj zdravý vývoj. Pokud odstraníme žluté stárnoucí listy nebo jeden zdravý, nic se neděje. Když ale odstraníme listů víc, rostlina začne vkládat energii do růstu nových listů, a ta energie může chybět při tvorbě květů či kořenů. Ještě horší je otrhávání zdravých listů cca 7–14 dnů před sklizní, což je také poměrně rozšířené. V takovém případě stihnou kytkám vyrůst mladé listy přímo v květech, což má na kvalitu úrody negativní vliv. info@pestovat.cz Text: Mr. José