Odvlhčování a chlazení pěstírny

Správné klimatické podmínky jsou nezbytnou součástí cesty k úspěšné sklizni, a to nejen při pěstování konopí. Jejich udržení je ale často náročný úkol, který musejí řešit domácí pěstitelé i velcí producenti. Nejčastěji se v pěstírnách musíme vypořádávat s vysokou teplotou a vysokou relativní vlhkostí. Tyto dvě veličiny spolu úzce souvisí a způsobů, jak se s těmito problémy vypořádat je hned několik. V následujícím článku se na ně podíváme trošku zblízka.

Vlhkost vzduchu

Vlhkost vzduchu vyjadřuje, kolik vody je obsaženo v určitém množství vzduchu, který nás obklopuje. Většina z vás asi bude znát vyjádření vlhkosti vzduchu v procentech. Jedná se o relativní neboli poměrnou vlhkost vzduchu, která ukazuje poměr mezi aktuálním množstvím par ve vzduchu a množstvím, které by při stejné teplotě a tlaku byl schopen vzduch pojmout. Pokud by byl vzduch plně nasycen vodními parami, byla by relativní vlhkost vzduchu 100 %. Druhým hojně používaným identifikátorem je absolutní vlhkost vzduchu. Ta vyjadřuje hmotnost páry obsažené v konkrétní jednotce vzduchu – v Evropě se nejčastěji udává hmotnost vodní páry v gramech na jeden metr krychlový vzduchu. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím více vodních par je vzduch schopen pojmout. Pokud by teplota ve vaší pěstírně byla 24 °C a absolutní vlhkost vzduchu 13 g/1 m3, naměřil by vlhkoměr relativní vlhkost vzduchu asi 60 %. Pokud byste zvýšili teplotu na 28 °C a absolutní vlhkost vzduchu by zůstala na původní hodnotě, snížila by se relativní vlhkost vzduchu na 50 %. Pokud je tedy absolutní vlhkost vzduchu stejná, lze relativní vlhkost vzduchu buďto snížit zvýšením teploty vzduchu, nebo naopak zvýšit snížením teploty vzduchu. To je také důvod, proč relativní vlhkost vzduchu v pěstírně rapidně roste v době, kdy jsou světla zhasnutá. Teplota klesá, zatímco absolutní vlhkost vzduchu zůstává stejná. Ve vrcholné fázi kvetení je navíc do vzduchu rostlinami transpirováno velké množství vody, čímž stoupá i absolutní vlhkost vzduchu. Nárůst relativní vlhkosti při poklesu teploty je pak ještě markantnější. [caption id="attachment_6729" align="alignnone" width="780"] Ve správných podmínkách vyroste kvalitní konopí.[/caption] Pro pěstitele je důležitá i teplota rosného bodu. Tento pojem vyjadřuje o teplotu, při které je vzduch plně nasycen vodou, tedy když je relativní vlhkost vzduchu 100%, jak bylo zmíněno výše. Když teplota nějakého povrchu klesne pod rosný bod, dochází ke kondenzaci vodní páry na vodu. Pokud by v pěstírně bylo 28 °C a relativní vlhkost 60 %, byla by teplota rosného bodu 19,5 °C. To znamená, že pokud teplota jakéhokoliv povrchu klesne na rosný bod, vodní páry na něm začnou kondenzovat na vodu. Pokud tedy teplota stěny listu rostliny nebo květináče klesne na 19,5 °C, začne se na nich objevovat voda. A to není v žádném případě dobře.

Snižování vlhkosti vzduchu

Jak vyplývá z předchozího odstavce, snížení relativní vlhkosti vzduchu je možné docílit zvýšením teploty v pěstírně. To má smysl zejména v situaci, kdy teplota při zhasnutých světlech klesá výrazně, o více než osm stupňů Celsia. V takovém případě je výhodné pěstírnu během období tmy vytápět a udržovat rozdíl mezi denní a noční teplotou maximálně na 5–8 °C. Čím vyšší je rozdíl mezi denní a noční teplotou, tím rostou rostliny rychleji. Vyrovnáním denních a nočních teplot je tedy možné kontrolovat i výšku rostlin. Během kvetení se nicméně doporučuje rozdíl mezi denními a nočními teplotami zvyšovat. Toto doporučení ovšem předpokládá kvalitní odvlhčovací zařízení, které je schopné ze vzduchu odebrat potřebné množství vody resp. vodní páry. Pokud tedy máte malou domácí pěstírnu, bude pro vás výhodnější udržovat rozdíl mezi denní a noční teplotou co nejmenší, řekněme 2–5 °C. Pomůže vám to alespoň částečně snížit relativní vlhkost vzduchu v noční fázi. Pro spolehlivé odvlhčování vzduchu je zapotřebí pěstírnu vybavit klimatizací, odvlhčovačem nebo kombinací obou zařízení. Každá klimatizační jednotka má určitou odvlhčovací kapacitu. Při chlazení vzduchu se totiž dostává teplota výparníku klimatizace pod rosný bod a vodní páry na něm kondenzují na vodu, která je z klimatizace odváděna pryč. Pokročilejší klimatizační jednotky mají vyšší odvlhčovací kapacitu. Při výběru klimatizace doporučuji kupovat modely s vyšší odvlhčovací schopností. [caption id="attachment_6725" align="alignnone" width="780"] Mobilní profesionální odvlhčovač pro malé pěstírny[/caption]

Odvlhčovač

Nejspolehlivějším způsobem, jak snížit vlhkost v pěstírně je použití odvlhčovače. Ten lze použít samostatně, ale i jako podporu odvlhčovací kapacity klimatizační jednotky. Samostatný odvlhčovač má zpravidla vyšší odvlhčovací schopnosti, nežli klimatizace s odvlhčovací funkcí. Při výběru odvlhčovače máte několik možností. V obchodech jsou běžně dostupné pasivní odvlhčovače s absorpčními prvky. Tyto modely jsou pro pěstování indoor naprosto nedostatečné. Pamatujte, že téměř 100 % vody, kterou rostliny zavlažujete, se dostane do ovzduší pěstírny ve formě vodní páry. Čím větší rostliny jsou, tím větší množství vodních par je třeba ze vzduchu odčerpat. To je možné pouze aktivním odvlhčováním. Většina pokojových odvlhčovačů je primárně sestrojena tak, aby odstraňovala běžnou vlhkost vzduchu při běžné pokojové teplotě. To je pro pěstování málo. I slabší odvlhčovač je ale lepší, nežli žádný a pro pěstování na jednom metru čtverečním stačí jakýkoliv aktivní odvlhčovač ze supermarketu. V kombinaci s klimatizací mohou i tyto slabší odvlhčovače odvést potřebný kus práce ve středně velkých pěstebních stanech. Pokud ale chcete skutečně spolehlivý odvlhčovač pro velkou pěstírnu, vybírejte z nabídky výrobců, kteří se zaměřují na odvlhčování prostor pro pěstování rostlin nebo na odvlhčování průmyslových prostor. Výkon odvlhčovače se většinou udává v množství litrů vody, které je schopen ze vzduchu odstranit za 24 hodin. Věnujte pozornost tomu, při jaké teplotě a relativní vlhkosti vzduchu je odvlhčovač schopen takové množství vlhkosti odstranit. Často jsou totiž odvlhčovací schopnosti uváděny v podmínkách, kterých nikdy v pěstírně nedocílíte a které odvlhčovací výkon opticky zvyšují. Ideální by bylo, kdybyste věděli, kolik litrů vody je odvlhčovač schopen odstranit při teplotě okolo 25 °C a vlhkosti mezi 60 a 80 %. [caption id="attachment_6727" align="alignnone" width="780"] Teplota listu je pod rosným bodem a kondenzuje na něm voda. Nejrychlejší cesta k plísním a houbovým chorobám[/caption]

Chlazení

Vzduch v pěstírně lze chladit v zásadě dvěma způsoby. Buďto odtahujete teplý vzduch z pěstírny a nahrazujete ho chladnějším vzduchem zvenčí nebo použijete klimatizaci. První jmenovaný způsob je nejrozšířenější mezi domácími pěstiteli. Základním předpokladem k jeho správnému fungování je to, aby teplota vzduchu nasávaného nebo vháněného do pěstírny byla maximálně tak vysoká, jako je teplota, kterou v pěstírně chcete mít. Při zcela základní instalaci stačí mít dostatečně silný odtahový ventilátor. Ten by měl mít alespoň čtyřicetinásobný průtok vzduchu, nežli je objem pěstebního prostoru. Pro pěstírnu 2 x 2 x 2 metry byste tedy potřebovali ventilátor o minimálním výkonu 240 m3/hodinu. Samozřejmě musíte mít v pěstebním prostoru otvor, kudy tam čerstvý vzduch může být pod tlakem přiváděn. Ještě efektivnějšího chlazení docílíte instalací druhého ventilátoru pro přívod vzduchu. Ten může mít poloviční výkon, nežli ventilátor pro odtah. Jak bylo řečeno, chlazení pouze s pomocí ventilátorů je efektivní v místech, kde je možné odněkud nasávat chladnější vzduch, nežli jaká je požadovaná teplota v pěstírně. V příliš horkých dnech to ale může být problém. Krátkodobě to lze řešit tím, že k nasávacímu otvoru umístíte mokrý ručník nebo jinou textilii. Dokud bude dostatečně mokrá, bude okolo proudící vzduch trochu ochlazovat. Kdyby se vám podařilo nechat přes textilii pomalu protékat vodu, bude chladicí efekt lepší a dlouhodobější. Tato technika nazývaná se používá při chlazení velkých skleníků. Do těch je vháněn vzduch skrze papírové bloky, které jsou neustále zvlhčovány vodou. Chladicí účinek je vynikající. Pro indoorové pěstírny je nicméně nejvhodnějším řešením klimatizační jednotka.

Klimatizace

Aby vám klimatizace fungovala správně, musí mít potřebný výkon. Při nákupu běžné pokojové klimatizace stačí vybírat její chladící výkon podle rozměrů místnosti, přesněji řečeno jejího objemu. Běžně se kalkuluje s tím, že jeden metr krychlový potřebuje 30 wattů chladicího výkonu. To ale při výběru správné klimatizace pro pěstírnu nestačí. V tomto případě je nutné vědět, kolik wattů energie produkuje osvětlení, potažmo další instalované doplňky (například generátor CO2). Jestliže máte v pěstírně šest sodíkových výbojek o výkonu 600 W, potřebujete chladicí výkon nejméně 3600 W. [caption id="attachment_6728" align="alignnone" width="780"] Základní snížení vlhkosti lze zajistit správným odtahovým ventilátorem[/caption] Abyste měli jistotu, že klimatizace odvede svoji práci spolehlivě, započtěte ještě zmíněných 30 W na každý metr krychlový pěstírny. Pokud by tedy výše zmíněná pěstírna měla 30 m3, připočtěte 900 W. Výsledný požadovaný chladicí výkon je v tomto případě minimálně 4500 W. Pro chlazení se používají jednotky BTU (British Thermal Unit). 1 Wh (watthodina) se rovná 3,412 BTU. Vypočtených 4500 W tak vynásobíte 3,412 a vyjde vám 15355 BTU – to je minimální chladicí výkon, potřebný pro chlazení pěstírny o objemu 30 m3 s šesti sodíkovými výbojkami o výkonu 600 W. Nutno dodat, že o něco vyšší chladicí výkon je vždy lepší, takže klimatizace s chladicím výkonem 20000 BTU by v tomto případě byla ještě lepším řešením. Klimatizace ale nesmí být příliš předimenzovaná, jinak může docházet k jejím výpadkům v důsledku nasávání příliš chladného vzduchu.

Optimální řešení

Nejlepším způsobem, jak docílit optimální teploty i vlhkosti v pěstírně je kombinace klimatizace, topení, odvlhčování a zvlhčování vzduchu. Všechny čtyři elementy musejí být perfektně sladěny a ideálně ovládány jednou řídící jednotkou. V takovém případě docílíte ideálních klimatických podmínek v každém fázi pěstebního cyklu, a navíc je budete schopni kdykoliv zopakovat. Mr. José info@pestovat.cz