Který květináč je ten pravý?

Malé, velké, hranaté, kruhové, dlouhé, s velkými drenážními otvory, s ventilačními otvory, skládací, textilní, plastové, samozavlažovací a kdoví jaké ještě květináče lze na trhu s pěstitelskými potřebami najít. Vyzkoušet všechny asi ani není v lidských silách a stěží by se jejich hodnocení vešlo do jednoho článku. Tentokrát se proto zaměřím na plastové květináče pro ruční nebo kapilární závlahu. Jsou nejrozšířenější a dostupné v mnoha tvarech, velikostech a provedeních. Plastové květináče jsou vhodné pro domácí pěstitele i velkoproducenty. Lze je používat opakovaně a poměrně snadno umýt, dezinfikovat a zbavit případných přežívajících škůdců. Kromě toho jsou odolné, lehké a stabilní. Jasně, pokud chcete mít všechno kolem sebe 100% přírodní, asi raději zvolíte textilní či hliněné květináče, ale u těchto materiálů máte mnoho omezení. Mnohem hůře se čistí, jsou buďto těžké a křehké (keramika) nebo s nimi máte omezené manipulační možnosti. Možná se květináčům z přírodních materiálů budu věnovat v některém dalším článku, ale tentokrát je vynechám.

Květináč, pěstební médium a způsob zavlažování

Naprosto elementární vztah panuje mezi typem květináče, pěstebním médiem a způsobem zavlažování. Vždy proto vybírejte jedno s ohledem na druhé a ideálně vše dohromady. Při použití kapénkové závlahy jsou vhodnější menší květináče a více nasákavé pěstební médium, jako jsou rockwool, kokos nebo zemina. Větší květináče jsou vhodnější pro tlakové či plošné zavlažování a lze u nich použít i lehčí pěstební média s vyšším obsahem perlitu nebo keramzitu. Při ručním nebo pasivním zavlažování není velikost tak zásadní, ale zase hraje důležitou roli velikost drenážních otvorů. Obecně lze říci, že pro čistý kokos, rockwoolovou drť a pěstební média s vysokým obsahem rašeliny, které zadržují velké množství vody, je dobré zvolit pěstební nádoby s větším množstvím drenážních otvorů, a to nejen ve spodní části, ale i s ventilačními otvory v bočních stěnách.

Květináče s ventilačními otvory

U ventilačních otvorů se na chvilku zastavím. Vyzkoušel jsem květináče tohoto typu od dvou výrobců – Air-Pot a Pasquini & Bini. Hlavním úkolem ventilačních otvorů na bocích květináče je zamezení spirálovitého růstu. Kořeny se tak do sebe nezamotávají, ale rovnoměrně prorostou celý objem květináče, a mohou tak efektivněji a rychleji vstřebávat vodu a živiny. Použitím květináčů s ventilačními otvory také zamezíte nerovnoměrnému vysychání pěstebního média a nadměrné vlhkosti ve spodní části květináčů, kde pak hrozí uhnívání kořenů a napadení škůdci. Tomu nicméně můžete zabránit i volbou klasických květináčů s většími drenážními otvory nebo umístěním drenážní vrstvy na dno květináče.

Jako první jsem vyzkoušel květináče Air-Pot. Nejspíš už jste se s nimi setkali. I kdyby ne, můžete je vidět na jednom z obrázků u tohoto článku. Tyto květináče se dají rozložit a snadno skladovat, což považuji za skvělou věc zejména v případě, že pěstujete pouze část roku a jinak chcete mít pěstírnu sklizenou. Rozložené květináče se také lépe čistí, protože Air-Poty mají mnoho záhybů a složené se čistí poměrně obtížně. Air-Poty jsou trvanlivé pěstební nádoby z poctivého materiálu, a myslím, že to byly vůbec první květináče, které se systémem ventilačních otvorů dobyly sektor pěstitelů konopí. S Air-Poty jsem udělal řadu skvělých pěstebních cyklů. Jejich velkou výhodou je široké uplatnění. Můžete v nich pěstovat takřka v libovolném pěstebním médiu – zemina, kokos, lehké směsi s vysokým obsahem perlitu, rockwoolová drť, mapito atd. Navíc skvěle fungují s ruční, kapénkovou i tlakovou závlahou. Při pěstování ve větším měřítku je nevýhodou jejich složitější čištění a skladování. Složené je nelze vkládat do sebe a i když je jejich montáž i demontáž snadná, zabere nějaký čas navíc.

Teprve před asi třemi lety jsem narazil na další květináče s bočními ventilačními otvory od italského výrobce Pasquini & Bini. Na rozdíl od Air-Potů jsou dostupné i ve variantě s čtvercovou základnou, kterou osobně upřednostňuji před kruhovou. Zdá se mi to výhodnější tvar pro organizaci většího množství rostlin na pěstební ploše, a také mám pocit, že ji mohu efektivněji využít. Zastánci květináčů s kruhovou základnou tvrdí, že válcovitý tvar umožňuje rostlinám vytvořit kořenový bal přirozeného tvaru. Já jsem nicméně nezpozoroval žádné známky toho, že by hranatý tvar květináče měl nějaký negativní vliv na úrodu. Daleko důležitější je volba správné velikosti s ohledem na zvolený pěstební způsob.

Řada Ercole, jak Pasquini & Bini květináče s ventilačními otvory nazývají, je dostupná v kruhové i hranaté variantě. V zásadě se jedná o běžné plastové květináče, které se dají štosovat do sebe a poměrně snadno vyčistit. Oproti Air-Potům jsou levnější a z mého pohledu jsou pro komerční použití zajímavější. Pro všechny pěstitele bude výhodou především nižší cena. Ercole jsou vhodné pro všechny již zmíněné pěstební substráty, ale mají i svou slabinu. Květináče se čtvercovou základnou nejsou moc vhodné pro kombinaci méně kompaktního pěstebního média a ručního zavlažování. Ventilační otvory jsou u nich poměrně velké a vydatnější ruční zálivka může část pěstebního média ventilačními otvory odplavit. Hranaté Square Super Ercole jsou dobré pro kapénkovou a tlakovou závlahu, kruhové modely i pro ruční závlahu, protože mají ventilační otvory o něco menší.

Klasické květináče s drenážními otvory

Černé plastové květináče jistě není třeba představovat. Jsou vhodné pro lehčí pěstební média včetně pěstování v čistém keramzitu. Omezovat se nemusíte s výběrem zavlažovacího systému. Využijete je při ručním, kapilárním, plošném i tlakovém zavlažování. Jejich čištění i skladování je také velmi jednoduché. Pro pěstování v hutnějších pěstebních médiích s vyšším schopností zadržovat vodu, jako je zemina, kokos či rockwool, jsou vhodné také, ale mají v tomto ohledu několik nedostatků. I při volbě květináčů s velkými drenážními odvody nemusí pěstební médium vysychat rovnoměrně. Kořeny potom nemají v celém květináči tak vyrovnané podmínky a rozvoj kořenového systému může být horší, nežli v květináčích s ventilačními otvory. Kořeny také často rostou spirálovitě a zamotávají se do sebe, což do určité míry omezuje jejich schopnost vstřebávat živiny, jelikož část kořenového vlášení je natlačena na jiný kořen nebo stěnu květináče. Na každý pád je třeba říci, že s tímto typem květináčů nic nezkazíte a máte možnost v nich pěstovat a takřka libovolným substrátem a jakýmkoliv zavlažovacím systémem. Jsou dokonale univerzální.

Teplota pěstebního média

Důležitým tématem při pěstování v květináčích je teplota pěstebního média. Ta má totiž podstatný vliv na rozvoj kořenového systému a schopnost kořenů vstřebávat živiny. V uzavřených pěstebních komorách a sklenících se pohybují teploty vzduchu obvykle mezi 24 a 30 °C. Rozvoj kořenů a vstřebávání živin ale nejlépe probíhá při teplotách mezi 18–20 °C. Sečteme-li vysokou teplotu v pěstebním prostoru a fakt, že většina květináčů je černá a zachytává tak vetší množství světla, které květináče ještě ohřívá, je jasné, že teplotu pěstebního média je vhodné nějak regulovat. Hlavní roli při snižování teploty v pěstebních nádobách hraje zálivka. Z výše uvedeného údaje vyplývá, že ideální teplota zavlažovacího roztoku je 18–20 °C. Někteří pěstitelé ale používají i další způsoby, jak zadržet teplotu pěstebního média nižší. Jedním z nich je tepelně izolační obal květináčů, který jednak odráží dopadající světlo a také izoluje květináč od tepla v pěstírně. Médium ochlazené zálivkou se tím pádem pomaleji ohřívá, a optimální teplota se snáze udrží i v období mezi jednotlivými zavlažovacími cykly.

Dalším způsobem, jak udržet pěstební médium chladnější, je vedení výdechů klimatizace do oblasti okolo pěstebních nádob. I když tento způsob funguje dobře, je otázkou, jak je tím narušena cirkulace vzduchu v pěstírně. Studený vzduch totiž klesá k zemi, zatímco teplý se tlačí nahoru. Za normálních okolností je proto studený vzduch z klimatizace vypouštěn nad rostliny. Skrze porost pak přirozeně klesá tím, jak se teplý vzduch tlačí nahoru. Někteří pěstitelé proto mají dvě úrovně, do kterých ženou chladný vzduch z klimatizace – jednu nad rostlinami a druhou nad květníky. Pokud klimatizace nepoužíváte, můžete chlazení květináčů zařídit alespoň tím, že chladnější vzduch do pěstírny přivádíte zvenčí, a to nad úroveň pěstebních nádob. Nezapomeňte přívod vzduchu opatřit alespoň základním vzduchovým filtre, abyste si do pěstírny nefoukali nečistoty.

Mr. José   info@mrjose.eu