Konopí ze zkumavky aneb mikropropagace
Od nepaměti pěstitelé konopí nechávali své rostliny opýlit přímo na poli a sbírali semínka pro pěstování další generace rostlin. Teprve v minulém století se více rozšířila propagace pomocí řízků. Nejnovějším trendem jsou ale tkáňové kultury. O co jde?
Postupem času pěstování ze semen z velké části ustoupilo klonování jakožto preferované metodě pro pěstitele na černém trhu. Není divu – bylo to rychlejší a vyžadovalo pouze základní úroveň sterility. Hlavně to ale umožnilo opakovanou produkci stovek až tisíců identických rostlin pomocí odebírání řízků z mateřských rostlin. A to je jeden z hlavních bodů zájmu komerčního pěstování – aby se všechny rostliny dané odrůdy chovaly stejně. Tzn. měly stejné nároky na hnojiva, stejnou dobu vegetativní fáze a výslednou výšku.
Co funguje pro černý trh ale nemusí být dokonalé pro legální komerční pěstitele konopí. Ti potřebují čistý reprodukovatelný proces, který lze rozšířit až na desítky tisíc rostlin. To ale vyžaduje obrovské zázemí pro udržování matečních rostlin a klonů. Zároveň je zde důraz na maximální standardizovanost výsledné sušené marihuany a produktů z nich. Zejména léčebné konopí musí splňovat velmi přísná kritéria co se týče obsahu kanabinoidů.
Od orchidejí k marihuaně
A tady přichází na scénu množení pomocí tkáňové kultury. Tato metoda se původně vyvinula pro orchideje. Ruční rozmnožování orchidejí je obvykle velmi obtížné a před rokem 1950 byla jejich masová produkce téměř nemožná.
Díky výzkumu a experimentům filipínského studenta jménem Gavino Rotor na Cornellově univerzitě se mikropropagace tkáňovými kulturami dostala do mainstreamu. Další z průkopníků metody je Hans Thomale z Německa. Důležitou část skládačky přidaly i objevy a pochopení rostlinných hormonů, které jsou nezbytné při této metodě propagace.
Namísto klasického řízku potřebuje mikropropagace jen maličkou část výhonku, listu, stonku nebo kořene. Dokonce i jediná nediferencovaná buňka v růstovém médiu stačí k reprodukci tisíců nových rostlin!
Rostliny ze zkumavky
Při mikropropagaci musí vše probíhat v naprosto sterilních podmínkách laboratoře, kde odebrané tkáně putují do zkumavek a tam, v přísně kontrolovaném prostředí začíná jejich růst. Tyto „mikro rostlinky“ dostávají hormony pro stimulaci zakořenění a růstu, jakmile jsou na to připraveny.
Postup je takový, že rostlinné médium (označované jako explantát) je nejdříve odebráno z mateřské rostliny a umístěno do sterilního prostředí (zkumavky) obsahující speciální želé bohaté na živiny a vitamíny. Toto médium poskytuje vyvíjejícím se rostlinám živiny a hormony potřebné pro správný vývoj kořenů a výhonků.
Pokud znáte tradiční klonování, možná víte vědět, že může zabírat slušné množství místa, pokud zohledníte i svůj mateřský strom. U tkáňové kultury je požadovaný prostor podstatně menší a vaše genetika kmene je stále zachována. Jakmile rostlinné médium narostlo a je připraveno k transplantaci, je přeneseno do jiného média, které pomáhá řídit růst.
Jednou z mnoha výhod je možnost zakonzervování dané genetiky. Kultura může technicky zůstat hybernovaná až do doby, kdy si pěstitel přeje se vzorkem znovu pracovat. Zavedením nových hormonů a živného roztoku může pěstitel vyvolat růst a vývoj kořenů.
Jakmile se tkáňové kultury vyvinou do podoby malé rostlinky, lze s nimi začít pracovat jako s malými řízky, zasadit je do substrátu, nebo do hydroponických systémů. Z jednoho malého vzorku tkáně může zkušený kultivátor vytvořit stovky dokonalých klonů bez rizika kontaminace škůdci a chorobami z mateční rostliny.
