Konopí by mohlo vyčistit toxickou půdu
Credits: Ivan Bandura via Unsplash https://unsplash.com/@unstable_affliction
Jihoafrická půda je znečištěná toxickými látkami, které se používaly při těžbě zlata. Tiago Campbell, student magisterského programu na Univerzitě Witwatersrand v Johannesburgu, se proto zabývá výzkumem potenciálu konopí pro uzdravení zničené půdy.
Výzkum se týká především provincie Gauteng, což znamená Země zlata a jejímž hlavním městem je Johannesburg. Více než 130 let nezodpovědných těžařských technik se nejen na této provincii neblaze podepsalo. Výsledkem znečištění je kyselá důlní drenáž a voda obsahující těžké kovy, takže je oblast nebezpečná pro lidské zdraví a přírodu.
Konopí vyčistí půdu a stane se surovinou
Witwatersrand, který se táhne 400 km napříč provinciemi Jihoafrické republiky, bývalo jedno z největších nalezišť zlata na světě. Nyní se tam nachází více než 380 opuštěných zlatých dolů, kde se vyskytují zvýšené hladiny toxických a radioaktivních materiálů včetně arsenu, kadmia, kobaltu, mědi, zinku a uranu.
Campbell sice říká, že konopí vypěstované na znečištěné půdě by nebylo možné využít na výrobu potravin nebo jiných produktů konzumovaných člověkem, ale bylo by vhodné jako surový materiál určený k výrobě sekundárních produktů jako bio plasty, textilie a stavební materiál. Italský výzkum naznačuje, že by takové konopí bylo vhodné na výrobu konopného betonu a biomasy, ze které se dá získávat energie.
Díky vyčištění půdy by se také mohly neobydlené oblasti v provincii Gauteng stát vhodnými pro osídlení, uvedl Campbell.
Konopí má schopnost „hypervstřebávání“
Schopnost „hypervstřebávání“ konopí byla prokázána už v 90. letech při čištění okolí Černobylu.
Cambellův výzkum zatím potvrdil, že konopí je schopné vstřebat extrémní množství těžkých kovů v porovnání s jinými rostlinami, které byly pro tento účel zkoumány jako je slunečnice, brukev sítinovitá, tokozelka nadmutá a tolice vojtěška. Rostliny konopí, které byly v laboratorních podmínkách umístěny do půdy odebrané ve znečištěných oblastech, normálně vyrostlo.
Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických odhaduje, že čištění touto metodou vyžaduje 20–50% výdaje ve srovnání s konvenčními fyzikálními, chemickými nebo termickými metodami.
Zdroje:
https://faseb.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1096/fj.201600646r
M
MichalS
