Jak spočítat výnos a efektivitu vašeho indoor pěstování

Výnos z jedné kytky

Častý ukazatel mezi growery je hmotnost sušených samičích palic z jedné rostliny. Tento údaj ale o celkové výtěžnosti pěstírny mnoho neřekne. Pokud ovšem nepěstujete pouze jednu rostlinu. Podotýkám, že se nyní bavíme o indoor pěstování.

Zajímavé může být spočítat průměrný výnos z jedné rostliny, když znáte finální výnos. Dá vám to představu o výkonu rostlin a vašeho pěstování, hlavně když už znáte danou genetiku a víte, jaký výnos nadělila dříve.

My se ale zaměříme na podrobnější metody výpočtu, které se mezinárodně používají.

Kolik sklízíš z metru?

Další častý ukazatel úspěšnosti pěstování je výnos z jednoho metru čtverečního. Tato informace je rozhodně užitečnější. Dozvíme se totiž, kolik sušiny získal pěstitel na konkrétní ploše. Díky tomu můžeme srovnávat výnosnost různých typů pěstíren. Tady je už jedno, kolik kdo pěstuje rostlin.

Stále ale nevíme, kolik taková sklizeň stála času, práce a peněz. Jak dlouhá byla fáze růstu, při které spotřebujeme o poznání více elektřiny, než ve fázi květu? Musíme tedy přemýšlet o jiném měřítku: Kolik gramů na spotřebovaný watt bylo dosaženo?

Úspěšnost indoorové sklizně se hodnotí často podle toho, jak silný světelný zdroj byl použitý pro dosažení úrody. Váha sušených palic se pak vydělí výkonem světelného zdroje ve wattech. Pokud tedy vypěstujeme pod 600W sodíkovou výbojkou 450 gramů sušených samičích květů, vydělíme číslo 450 hodnotou 600, výsledek je  0,75. Efektivita pěstování je tedy 0,75 gramu na watt.

Jako určitá hranice opravdu dobrého výnosu se přitom bere eden gram na watt. Tento ukazatel je zase o něco lepší. Nezáleží totiž přeci na tom, jak velká je naše pěstírna, kolik na ní máme rostlin a kolik vypěstujeme na metru čtverečním.

Přesnější kalkulace: kilowatthodiny

Nejpřesnějším řešením pro výpočet efektivity pěstování, je spočítání všech nákladů vydaných na jednu sklizeň a vydělením výsledného čísla počtem získaných gramů.

Do nákladů bychom museli započítat:

• spotřebovanou elektřinu
• hnojiva
• pěstební médium
• opotřebení veškerého použitého pěstebního vybavení

Navíc bychom museli započítat i čas, který u rostlin strávíme. Většina growerů ale své výdaje na pěstování přesně neeviduje, a navíc nepočítá svůj čas jako náklad. Ostatně jde přeci o zábavný koníček.

Podstatnou část nákladů ale lze spočítat celkem rychle – náklady na osvětlení, respektive dobu a výkon, který byl zapotřebí k vypěstování úrody. Spočteme si příklad, kdy pěstitel vypěstoval na klasické odrůdě 400 gramů pod 400W LEDkou. Přitom je potřeba zohlednit čas svícení v růstové a květové fázi!

Předpokládejme, že nechal rostliny 10 dnů ve fázi růstu a 60 dnů ve fázi květu. Naším cílem je spočítat, kolik kilowatthodin (kWh) elektřiny spotřeboval. 10 dnů svítil 400W výbojkou 18 hodin denně. 400 W se rovná 0,4 kW.

Tento údaj vynásobíme počtem hodin, kdy svítí osvětlení denně a vyjde nám spotřeba v kWh. Tedy 0,4 kW x 18 hodin = 7,2 kWh – to je spotřeba za den v růstu. Za deset dnů je to 72 kWh. Pro fázi kvetení spočteme 0,4 W x 12 hodin = 4,8 kWh. 4,8 kWh x 60 dnů = 288 kWh. 72 kWh + 288 kWh = 360 kWh.

Když tímto číslem vydělíme výnos 400 gramů, vyjde nám údaj 1,1 gramu na 1 kWh spotřebované elektřiny. Kdyby bylo stejného výsledku dosaženo při délce fáze růstu 20 dnů, byla by efektivita 0,93 gramu na kWh.

Ale pozor: Celková spotřeba to nejsou jen světla. Svoje watty si vezmou také ventilátory, odvlhčovače, případně topení či klimatizace. Toto vše musíme započítat.

Spočtěte si teď sami, jaký je výnos a příště můžete svým kamarádům nasadit brouka do hlavy.

---

Upraveno a doplněno z původního článku od Mr. José