Jak pH ovlivňuje růst rostlin

Kyselost, nebo zásaditost pěstebního média a zavlažovacího roztoku hraje důležitou roli při pěstování venku i pod umělým osvětlením

Kyselost, nebo zásaditost pěstebního média a zavlažovacího roztoku hraje důležitou roli při pěstování venku i pod umělým osvětlením. Pojďme se podívat, jakým způsobem ovlivňuje pH dostupnost živin pro rostliny a tím samozřejmě jejich vývoj a výnos.

Co je to pH

Zkratka pH pochází z latiny (Pondus Hydrogenia) a znamená potenciál vodíku nebo vodíkový exponent. Stupnice pH byla stanovena jako patnáctistupňová a zahrnuje hodnoty 0 až 14. Hodnoty 0 až 6,99 značí kyselost, zatímco hodnoty o 7,01 až 14 zásaditost. Hodnota čísla sedm je neutrální. Neutrální pH by měla mít při standardních přírodních podmínkách voda, není to ovšem zdaleka pravidlem. PH odpovídající nule by měla velmi silná kyselina. Například kyselina obsažená v některých bateriích má pH menší než 1, ocet zhruba 3, káva 5 a mléko 6,5. Mořská voda má pH 8, hašené vápno 12,5 a louh zhruba 13,5. Jak vidíte, na obou stranách stupnice jsou silné žíraviny.
I když je škála pH široká, pro potřeby rostlin si vystačíme s rozpětím menším. Jak již bylo řečeno, voda má v ideálním případě pH 7, ale pravidlem to není. Čím vyšší má voda pH, tím je tvrdší a naopak. V českých a moravských domácnostech se častěji vyskytuje voda tvrdá, s pH vyšším než 7. S měkkou vodou se obvykle setkáme u vody ze studny, čili u rodinných domků a na venkově. Správný zahradník by měl znát kyselost vody, kterou používá k zavlažování a pokud pěstuje v zemině, tak i pH pěstebního substrátu. Půda, která vykazuje pH do 4,6 je považována za extrémně kyselou, do pH 5 se jedná o kyselou, neutrální půda vykazuje hodnoty 6,6 - 7,2, číslo nad 7,3 značí půdu zásaditou a naměříme-li pH přes 7,7, pak máme půdu silně zásaditou. PH vody i půdy se dá celkem snadno měřit, ale o tom si povíme až za chvilku.
Různé rostliny potřebují jiné hodnoty pH. Některé typy rostlin, například rododendrony, brusinky či borůvky vysloveně vyžadují kyselé prostředí, tedy půdu i zavlažovací roztok. Naopak běžná zahrádka se zeleninou má raději hodnoty pH vyšší než 7. Při pěstování konopí v půdě je vhodná hodnota pH 6,2 - 6,5, při hydroponickém pěstování přibližně 5,5 - 6. Nic nezkazíte, pokud budete udržovat pH v rozmezí 5,8 - 6,3. O významu hodnoty pH na vstřebávání konkrétních látek si povíme o něco později.
Čím pH měřit
Než se pustíme do úpravy pH, je třeba změřit aktuální stav. Zde máte několik variant, které rozlišuje cena a přesnost výstupu. Nejlevnějším způsobem, jak zjistit pH vody je kolorimetrický pH test. Ten koupíte v každém akvaristickém obchodu a ve většině hobby marketů. Součástí balení jsou kapky, plastová odměrka a papírek s barevnou stupnicí. Do odměrky naberete určené množství měřeného roztoku a přidáte kapky podle návodu. Měřený roztok se rychle zabarví. Porovnáte barvu roztoku v odměrce se stupnicí v balení testu a ihned víte, jak na tom roztok je. Měření pH pomocí kolorimetrické metody je nejlevnější (tester stojí asi 60,- Kč a provedete s ním několik desítek testů) a relativně přesný. Tester je k dostání pro měření pH vody i půdy. Nevýhodou je zdlouhavost této metody. Opakované testování při snaze o dosažení optimálního pH někdy může člověku lézt na nervy. Na druhou stranu dokážete brzy odhadnout, kolik přípravku na úpravu pH potřebujete, abyste docílili potřebného pH. Při upravování pH je proto dobré dávku přípravku na úpravu kyselosti vždy změřit, usnadní vám to práci do budoucna. Kolorimetrický test je k dostání i v podobě lakmusových papírků, které mají obvykle užší škálu (např. 5,4 - 7,4 pH), ale jsou také velice levné.
Jestliže toužíte po sofistikovanější metodě měření pH, pak si pořiďte elektronický tester pH. Na trhu je jich celá řada a ceny se pohybují od 400,- Kč do desítek tisíc. A proč je zde takový rozdíl? Z vlastní zkušenosti musím říct, že nejlevnější testery vykazují nepřesnosti a je třeba je často kalibrovat. Chcete-li jednoduchý pH tester s vyšší přesností, budete muset z kapsy vytáhnout něco kolem 2,5 tisíce korun. V ceně okolo šesti tisíc korun už zakoupíte vysoce kvalitní přístroj pro domácí použití, který bude umět změřit i pH půdy, a to pouhým zasunutím sondy do květináče či záhonu. Jakmile přeleze cena pH metru hranici deseti tisíc, už se jedná o vysoce profesionální a precizní přístroj, který běžný zahradník nevyužije.

Úprava pH

Voda, pěstební média i půda se dají upravovat podle potřeby tak, aby vykazovaly potřebné hodnoty pH. Nejjednodušší je to u vody. Nejdůležitější je úprava pH živného roztoku v případě aeroponického a hydroponického pěstování, ale nezanedbatelný význam má i při pěstování v zemině, ať už pěstujete pod sluncem nebo pod lampou. Jak již bylo řečeno, voda v ČR je častěji kyselá, nežli zásaditá. Proto obvykle stojíme před potřebou pH vody snižovat. To se dá udělat jednoduše s pomocí nějaké dostupné kyseliny. Buďto si můžete nějakou koupit ve specializovaném zahradnictví nebo sáhnete po něčem, co má každý doma. PH lze snadno snížit například citronovou šťávou z čerstvě vymačkaného citronu nebo octem. Při prvním snižování pH je dobré začít opatrně, abyste to nepřehnali. Jestliže potřebujete pH vody zvýšit, opět můžete použít přípravek na zvyšování pH, který je k dostání v dobře vybavených zahradnických obchodech nebo přimíchejte do vody jedlou sodu, kterou koupíte v drogerii či lékárně. Pokud potřebujete ve vodě rozmíchat hnojiva, provádí se úprava pH až poté, co jsou hnojiva ve vodě rozpuštěna. Samotná hnojiva totiž pH vody téměř vždy změní a úprava pH před jejich přidáním by tedy postrádala smysl. Jen tak pro zajímavost ještě dodávám, že dusíkatá hnojiva jsou často kyselá, mimo hnojiv vyrobených z dusíkatého vápna a ledku vápenatého, která jsou naopak zásaditá. Neutrální jsou pak draselná hnojiva, mleté fosfáty a superfosfáty.
Pokud jste se rozhodli pěstovat hydroponicky, mělo by být vaše pěstební médium inertní a nevykazovat žádnou vlhkost a tudíž je u něj pH neměřitelné. Při pěstování v rockwoolu bude mít materiál přibližně takové pH, jaké do něj sami dodáte zálivkou. Keramzit není náchylný na vstřebávání čehokoliv. Pokud jste se rozhodli pěstovat v drceném kokosovém vláknu, což se dá také považovat za hydroponické pěstování, budete mít nejspíš vlákno s pH okolo 6,5 a úprava také nebude nutná.
Úprava pH je nejčastěji nutná u půdních substrátů a záhonů, zejména v případě, že si je mícháte sami a nekoupili jste zeminu speciálně připravenou pro pěstování konopí. Půda v ČR je spíše kyselejší, takže častěji budete potřebovat pH půdy zvýšit, přesně naopak, než tomu bylo u vody. Postup úpravy pH není nijak složitý. Stačí přimíchat do půdy trochu hašeného vápna a pořádně promíchat. Pokud byste naopak potřebovali pH půdy snížit, pohnojte ji síranem amonným.
Když pH nesedí
Nyní už všichni víme, co pH znamená, jak ho změřit a také jak ho upravit. Je tedy čas si říct, co všechno znamená úroveň pH pro rostliny a jejich výživu. Stupeň kyselosti v pěstebním médiu výrazně ovlivňuje schopnost rostlin vstřebávat živiny. Při pH nižším než 5,5 je vývoj řady rostlin zpomalen, což platí i pro konopí. V takto kyselých půdách je úroveň hliníku a manganu vyšší a pro rostliny toxická. Kyselá půda nevytváří dobré podmínky ani pro užitečné mikroorganismy a žížaly, které mohou na záhonu odvést kus užitečné práce. Příliš nízká úroveň pH navíc zabraňuje rostlinám vstřebat některé látky, zejména fosfor, vápník a magnesium. Zvláště při pěstování ve volné přírodě je důležité dbát na to, aby pH půdy nebylo příliš nízké. Při pěstování v půdě se ukázalo optimální udržovat pH na maximální hodnotě 6,5 při fázi růstu a 6 - 6,2 ve fázi kvetení. Zajistíme tak dobré vstřebávání živin a zároveň udržíme podmínky vhodné pro užitečné mikroorganismy. V hydroponických a aeroponických systémech a při pěstování v kokosu není třeba udržovat pH tak vysoko. Je to z toho důvodu, že při hydroponickém/aeroponickém pěstování nemusíme dbát na užitečné mikroorganismy žijící v půdě a můžeme se plně zaměřit na co nejefektivnější výživu rostlin. Živiny jsou přiváděny přímo ke kořenům, kde k optimálnímu vstřebávání dochází při hodnotách pH okolo 5,8.

Je-li pH půdy příliš vysoké, dochází opět k nedostatečnému vstřebávání některých látek. Například příjem fosforu je při hodnotách pH nad 6,5 již znatelně snížený a může tak docházet k přehnojení rostlin, protože nejsou schopny dodávané látky zpracovat. Z hlediska příjmu fosforu je optimální v průběhu pěstebního cyklu pH postupně snižovat. Ve fázi růstu začněte s pH na 6,5 a s nástupem kvetení snižte na 6,2 při pěstování v půdě. Pro hydroponii a aeroponii začněte s fází růstu na hodnotách pH 6,3 a postupně snižujte ve fázi květu až na pH 5,8. U samokvetoucích odrůd začněte snižovat pH po dvou týdnech od vyrašení rostlinek ze země.
Ať je pH příliš nízké, nebo příliš vysoké, způsobuje problémy v příjmu živin a tím negativně ovlivňuje vývoj rostlin ve fázi růstu i kvetení. Správná úroveň pH naopak vede k výrazně lepšímu vývoji rostlin a tím také k bohatší sklizni. Žádný zahradník by tedy neměl podceňovat úroveň pH při jakémkoliv způsobu pěstování. Při hydroponii a aeroponii je sledování pH nezbytnou součástí cesty k úspěšné sklizni.

Závěr

Jak vidíte, správná úroveň pH je pro zdravý a dobrý vývoj rostlin nezbytná a neplatí to pouze pro konopí. Kyselostí půdy sledují zahradníci a zemědělci po celém světě. Naneštěstí i v globálním měřítku dochází častěji k jejímu překyselení. Dříve se zvyšování kyselosti půd u nás připisovalo kyselým dešťům, dnes je vina svalována především na necitlivé střídání plodin a časté pěstování obilnin, které z půdy odčerpávají vápník a hořčík. Zejména vápníkem se údajně hnojí méně, takže kyselost půd mírně roste.
Domácí pěstitelé konopí někdy ve snaze dát rostlinám co nejvíce živin přidávají do svých směsí větší množství rašeliny. Ta je ovšem sama o sobě kyselá, a proto je třeba jí do směsi přidávat s rozumem. V závislosti na pH rašeliny je tedy vhodné použít do substrátu 30 - 70 % rašelinového podílu. Vždy je ovšem dobré úroveň pH změřit. Nyní už víte proč a jak :)