Spojení mezi užíváním marihuany a psychickými onemocněními
Několik posledních studií spojilo užívání marihuany se zvýšeným rizikem rozvoje psychických poruch, včetně schizofrenie, depresí, úzkosti a poruch při užívání návykových látek, ale to, zda a do jaké míry užívání marihuany skutečně tyto stavy způsobuje, není vždy snadné určit.
Nedávný výzkum naznačuje, že každodenní kouření marihuany s vysokou účinností může značně zvýšit šanci na rozvoj psychózy, a to téměř pětkrát ve srovnání s těmi lidmi, kteří marihuanu nikdy neužívali. Tuto souvislost ovlivňuje nejen množství užité drogy, ale i věk při prvním užití a genetické predispozice jedince. Nejsilnější dosavadní důkaz se týká souvislostí mezi užíváním marihuany a psychiatrickými poruchami u osob s již existující genetickou nebo jinou predispozicí.
Nový výzkum využívající údaje vyplývající z Národního epidemiologického průzkumu o alkoholu a souvisejících stavech zkoumal souvislosti mezi užíváním marihuany, poruchami nálady, vyvoláním úzkosti a poruchami při užívání návykových látek. Po přizpůsobení různým vnějším faktorům nebyla nalezena žádná souvislost mezi užíváním marihuany a poruchami nálady a úzkosti. Jedinými významnými souvislostmi bylo zvýšené riziko nadměrného užívání alkoholu, závislosti na nikotinu, zvýšené užívání marihuany a dalších poruch při užívání drog.
Jeden z posledních výzkumů zjistil, že lidé užívající marihuanu, kteří mají specifickou variantu genu AKT1, která kóduje enzym ovlivňující signalizaci přítomnost dopaminu ve striatu, jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje psychózy. Striatum je oblast v mozku, která se aktivuje a zaplavuje dopaminem v okamžiku, kdy jsou přítomny určité podněty.
Jedna ze studií dospěla k závěru, že riziko rozvoje psychózy u osob s touto variantou genu bylo sedmkrát vyšší u těch, kteří marihuanu užívali denně, ve srovnání s těmi, kteří ji užívali jen občas nebo vůbec. Další studie zjistila zvýšené riziko rozvoje psychózy u dospělých jedinců, kteří užívali marihuanu již v dospívání a nesli také specifickou variantu genu pro katechol-O-methyltransferázu (COMT), enzym, který degraduje neurotransmitery, jako je dopamin a norepinefrin.
U užívání marihuany bylo také prokázáno, že zhoršuje průběh nemoci u pacientů, u kterých schizofrenie propukla již v minulosti. Jak již bylo zmíněno dříve, marihuana může vyvolat akutní psychotickou reakci u neschizofrenických lidí, kteří marihuanu užívají, zejména ve vysokých dávkách, i když stav zmizí, jakmile odezní účinky drogy.
Byly zjištěny nejednotné a slabé souvislosti mezi užíváním marihuany a sebevražednými myšlenkami a reálnými pokusy o sebevraždu u dospívajících. Marihuana byla také spojována s amotivačním syndromem, definovaným jako snížená nebo chybějící snaha zapojit se do typicky odměňujících aktivit. Vzhledem k úloze endokanabinoidního systému při regulaci nálady a odměny se předpokládalo, že základem těchto asociací mohou být mozkové změny vyplývající z předčasného užívání marihuany, ale je třeba provést další výzkumy v budoucnosti, aby se ověřilo, že taková propojení existují, a také jim bylo lépe porozuměno.
Jaký je tedy závěr? Každý, kdo již má problémy s duševním zdravím nebo má blízkého člena rodiny trpícího depresemi, psychózou, bipolární poruchou nebo úzkostí, by se marihuaně měl vyhýbat, protože je zvláště ohrožen psychickými problémy, které může droga způsobit. Marihuana může vyvolat psychotickou poruchu, jako je schizofrenie, u lidí, kterým již její rozvoj hrozí. U těchto lidí může užívání marihuany znamenat, že se problém vyvine dříve, než by k tomuu došlo bez jejího užívání.
U lidí, kteří marihuanu užívají, bylo prokázáno, že se u nich častěji rozvine deprese a depresivní příznaky, než u těch, kteří ji neužívají. Může to také vést k dočasným návalům úzkosti, jako je panika.
