Jak na mate?ní rostliny

Kvalitní mate?ní rostlina je skute?ný poklad, který každý šlechtitel konopí nebo p?stitel klon? opatruje jako oko v hlav?. M?žeme z ní totiž celé roky získávat špi?kové klony pro naše p?stování. Získat vlastní perfektní mate?ní rostlinu ale není nijak jednoduché a rozhodn? to není práce pro netrp?livé povahy. Poj?me si dnes pov?d?t, co všechno bychom m?li ud?lat, abychom takovou matku získali.

Kvalitní mate?ní rostlina je skute?ný poklad, který každý šlechtitel konopí nebo p?stitel klon? opatruje jako oko v hlav?. M?žeme z ní totiž celé roky získávat špi?kové klony pro naše p?stování. Získat vlastní perfektní mate?ní rostlinu ale není nijak jednoduché a rozhodn? to není práce pro netrp?livé povahy. Poj?me si dnes pov?d?t, co všechno bychom m?li ud?lat, abychom takovou matku získali.

Co je mate?ní rostlina a pro? p?stovat z klon??

Mate?ní rostlina je rostlina sami?ího pohlaví, kterou si p?stitel udržuje pouze za ú?elem získávání klon?, tedy rostlinek získaných ?ízkováním. Klony se d?lají tak, že se z mate?ní rostliny o?ezávají vybrané výhonky, které se nechají zako?enit. Takto získané klony by m?ly mít na vlas stejné vlastnosti, jako mate?ní rostlina. Pokud tedy zasadíme klony z jedné mate?ní rostliny, m?ly by všechny r?st stejn? rychle, dosahovat stejné výšky, mít stejnou t?lesnou stavbu, dozrávat ve stejnou dobu a plodit podobné množství plod? stejné chut? a v?n?. Rovn?ž pom?r ú?inných látek, silic a dalších terpen? by m?l být p?ibližn? stejný. P?stování z klon? se tímto liší od p?stování ze semen, u kterých nemusí být vždy stoprocentní jistota, že rostliny budou mít stejné parametry. P?stování z klon? je také o n?co rychlejší, nežli p?stování ze semen. Další výhodou je fakt, že p?i p?stování z klon? se nám nem?že objevit samec nebo hermafrodit – pokud tedy máme kvalitní mate?ní rostlinu.

Jak za?ít

Chceme-li špi?kovou mate?ní rostlinu, pot?ebujeme co nejlepší vstupní materiál. Hned na tomto míst? je t?eba zmínit dv? možnosti. První z nich je zdánliv? snazší, ale vyžaduje ur?itou dávku št?stí a pomoc n?koho, kdo už skv?lou mate?ní rostlinu má. Na druhou stranu, trochu št?stí pot?ebujeme p?i p?stování vždy. Takže, nejjednodušší cesta k dobré matce je kvalitní klon z jiné kvalitní matky. Jednoduché, že? V??te ale tomu, že to není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Zkušenost moje i mnoha dalších p?stitel? potvrdila, že zdaleka ne všechny mate?ní rostliny jsou dost dobré na to, aby se z nich d?laly další mate?ní rostliny. Nap?íklad jsou-li z mate?ní rostliny d?lány klony p?íliš ?asto, ztrácí na kvalit? a odolnosti. Když ud?láme z takového klonu mate?ní rostlinu, budou klony pravd?podobn? mén? kvalitní, a my nebudeme dosahovat takových výsledk?, po kterých toužíme. Další výrazné riziko p?edstavují mate?ní rostliny z feminizovaných semen. Feminizovaná semena se totiž pro vyp?stování mate?ní rostliny nehodí, a to zejména v p?ípad?, že chceme mít matku po delší dobu. U klon? z mate?ních rostlin vyp?stovaných z feminizovaných semen je ?ast?jší výskyt hermafroditních jedinc?. Tato vada se mnohdy ukazuje až u t?etí a další generace klon?. Stává se i to, že se hermafroditismus neobjeví v?bec, ale pro? riskovat. Jeden hermafrodit dokáže vyprodukovat dostate?né množství pylu na opylení stovek rostlin, ve kterých se pak vyvinou semínka, která tam v?tšinou nikdo nechce. Se?teno a podtrženo – když se rozhodneme vyp?stovat vlastní mate?ní rostlinu z klonu od n?koho cizího, ušet?íme spoustu ?asu a starostí, ale pravd?podobn? nezískáme matku, kterou by nám mohl n?kdo závid?t, a kterou by nám stálo za to udržovat celé roky. Jestliže ale známe n?koho, kdo si sám pe?liv? vyp?stoval matku, která mu dává špi?kové klony už dlouhou dobu, není d?vod takovou p?íležitost nevyužít. Klon takové matky bych se pro vlastní mate?ní rostlinu rozhodn? nebál použít. Nyní se dostáváme k druhé variant? získání mate?ní rostliny. Tou je vyp?stování své vlastní p?kn? od semínka. Tato cesta je delší, složit?jší, ale dobrodružn?jší a zábavn?jší. Na za?átek pot?ebujeme nefeminizovaná semena klasické odr?dy. D?lat klony z automatických odr?d nejde, protože než je rostlina vhodná k odb?ru klon?, už obvykle kvete. Ani klony by nem?ly dost ?asu správn? vyr?st. Když budeme shán?t nefeminizovaná semena klasických odr?d, zjistíme, že se náš výb?r odr?d docela zúžil. Z nabídky si vybereme odr?du, která nejlépe napl?uje naše p?edstavy o ideálním p?stování. Doporu?uji vybírat ze semen tradi?ních semenných bank s ov??enou historií. Na semenech pro mate?ní rostliny se rozhodn? nevyplatí šet?it. Budeme pot?ebovat minimáln? deset semínek. Pokud nám to prostor dovolí, pak platí, že ?ím v?tší množství semínek použijeme, tím v?tší výb?r potencionálních matek budeme mít. ?eká nás totiž selekce, což je nejd?ležit?jší ?ást cesty k mate?ní rostlin? sn?. Než semínka zasejeme, musíme mít p?ipravený p?stební prostor pro všechny rostliny. Navíc je t?eba mít vybavený prostor pro klony. Z každé rostliny jich pro za?átek ud?láme p?t až deset. Vybavením prostoru pro rostliny a klony se v tomto ?lánku zabývat nebudeme a vrhneme se rovnou na p?stování. P?stování a selekce Cílem selekce je vybrat co nejsiln?jší a nejodoln?jší rostliny sami?ího pohlaví, z nichž jedna nebo více budou naše mate?ní rostliny. Selekce už za?íná p?i klí?ení semínek. P?ed zasetím vložte semínka do vody o pokojové teplot? na 12–24 hodin. Už b?hem této doby v?tšinou n?která semínka vyklí?í. Je proto vhodné si p?ipravit ješt? n?jakou další skleni?ku nebo nádobu s vodou, kam p?endáme semínka, která vyklí?ila nejd?íve. Po zmín?ných 12–24 hodinách semínka zasejeme. P?stební pozice, do kterých jsme zaseli nejrychleji vyklí?ená semínka, ozna?íme. Zp?sob zna?ení je velmi d?ležitý, a je dobré si ho naplánovat dop?edu. Navrhuji stupnici nula až t?i body. Osobn? používám znamínko plus. Semínka, která vyklí?í do dvanácti hodin, ozna?ím t?emi plusovými body. Semínka klí?ící do 18 hodin dostanou plusy dva, do 24 hodin jeden. Ty co p?ed zasetí nevyklí?í, nedostanou bod žádný. Po zasetí semínek op?t sledujeme, v jakém po?adí se rostliny proderou nad povrch. Nesmíme zapomenout rostliny o?íslovat, což budeme pot?ebovat p?i ?ezání klon?. Další pokrok rostlin op?t bodujeme. Sledujeme, kdy se objeví první pravé lístky, kdy vytvo?í první patro atd. Pokud n?jaká rostlina skomírá nebo vykazuje vady r?stu ?i nežádoucí deformace, ze selekce ji vy?adíme a z porostu odstraníme. Pot?ebujeme jen ty nejsiln?jší jedince. Zdrav? vyhlížející jedince necháváme, a to i v p?ípad?, že nepat?í mezi nejrychleji rostoucí. Nejrychleji rostoucí rostliny totiž mohou být samci, pro které místo v naší selekci není. Kdybychom pomaleji rostoucí vytrhali a nechali jen nejsiln?jší, mohli bychom pozd?ji zjistit, že nám zbyli jen samci, což nechceme. O pohlaví rostlin se nicmén? p?esv?d?íme spolehliv?jší metodou, nežli hodnocením rychlosti r?stu. Když za?nou rostliny tvo?it t?etí ?i ?tvrté patro, uštípneme jim vrcholek. Rostliny za?nou tvo?it více bo?ních v?tvi?ek, ze kterých m?žeme ud?lat první klony. Klony ?ežeme až ve chvíli, kdy mají rostliny alespo? osm výhonk? o minimáln? dvou patrech. Na klony u?ízneme pouze ty výhonky, které mají minimáln? dv?, optimáln? t?i patra. Snažíme se o to, aby všechny klony byly stejn? velké. Jen tak budeme moci v budoucnu porovnat, které z nich jsou lepší, a které horší. Klony zasadíme do sadbova?? a ozna?íme tak, aby m?ly vždy stejné ?íslo, jako rostlina, ze které byly o?íznuté. Te? máme dv? možnosti. 1) Nad?láme z rostlin klony, které necháme zako?enit a poté dáme do jiné p?stební místnosti vykvést. 2) Ud?láme z každé z rostlin minimáln? p?t klon?, které dám? zako?enit a mezitím p?epneme potencionální mate?ní rostliny na kvetení. První varianta je bezesporu bezpe?n?jší. Pokud by nám totiž klony z jakéhokoliv d?vodu zahynuly, máme stále p?vodní rostliny, ze kterých m?žeme na?ezat klony další. Jelikož klony z mladých rostlin n?kdy zako?e?ují déle a obtížn?ji, rozhodn? se p?ikláním k první variant?. Druhá varianta nám zase m?že ušet?it ?as a místo. Pot?ebujeme totiž co nejrychleji zjistit, které rostliny jsou samice a které samci. P?i volb? druhé varianty se to dozvíme zhruba o m?síc d?íve a budeme moci odstranit všechny p?vodní i naklonované sam?í rostliny. Ovšem abychom snížili riziko úhynu klon?, je dobré nechat p?vodní rostliny r?st o n?co déle a ?ezat klony v?tší. Tím se ?asová náro?nost rozlišení pohlaví u obou variant tém?? vyrovnává. Jelikož se p?i selekci nevyplatí sp?chat, op?t je výhoda na stran? první varianty. P?i zako?e?ování prvních klon? je op?t ?as na plusové body pro rostliny, jejichž klony zako?e?ují nejrychleji. Jakmile jsou klony zako?en?né, za?neme s nimi klasický p?stební cyklus a op?t sledujeme, jak se jim da?í. Zhruba po t?ech týdnech od p?epnutí na kv?t už vidíme, které rostliny jsou samci. Zbavíme se všech sam?ích rostlin v?etn? klon? z nich nad?laných, aby se nám náhodou nezamotaly mezi ty, které mají šanci na vít?zství v tomto závod? o nejlepší mate?ní rostlinu. Zbylé sami?í rostliny z klon? p?stujeme až do sklizn? s nejvyšší pé?í, jakou jim dokážeme poskytnout. Ty nejsiln?jší a nejzdrav?jší odm??ujeme plusovými body. Po sklizni bychom m?li mít dostatek informací na to, abychom dokázali ?íct, které rostliny jsou vhodné k tomu, abychom je u?inili matkami. Z t?chto matek nad?láme op?t klony a ud?láme z nich další sklize?. Pokud jsou jejich výsledky vyrovnané, máme št?stí a více matek. V?tšinou ale nakonec vybereme pouze jednu nejlepší. Z této rostliny ud?láme silné klony, a z t?ch postupn? vyp?stujeme tolik mate?ních rostlin, kolik pot?ebujeme. Jedna dosp?lá mate?ní rostlina nám dokáže vyprodukovat zhruba 50–200 klon? za m?síc. Po?et závisí od toho, jak velké klony a jak ?asto chcete ?ezat, a také na tom, jak moc necháme matku nar?st. U velkých a dob?e obhospoda?ovaných matek m?že být m?sí?ní zisk klon? i vyšší. Mate?ní rostlina dokáže žít n?kolik let. Když má dostatek prostoru a klony z ní ?ežete maximáln? dvakrát za m?síc, vydrží skute?n? dlouho. P?i popsaném postupu trvá cesta od zasetí prvního semene k mate?ní rostlin? p?l roku až jeden rok. Závisí totiž na tom, jak dlouho jsme ochotni testovat kvalitu klon? ze všech p?vodních rostlin. N?kte?í p?stitelé uchovávají p?vodní rostlinu v klidu a ?ezají z ní klony pouze p?i pot?eb? vyp?stovat novou mate?ní rostlinu, ze které budou ?ezat klony pro své p?stování. Pokud ale nemáme na p?vodní rostlinu speciální místo, uchovávat ji nemusíme. Jakmile z ní nad?láme dostatek mate?ních rostlin, m?žeme ji v klidu nechat dokvést a další materiál ?erpat z jejích potomk?. Pokud totiž pot?ebujeme mít t?eba p?t mate?ních rostlin, je výhodné, když jsou všechny stejn? velké a stejn? staré. P?vodní mate?ní rostlina už bude vždy vyšší, nežli její potomci, což p?i p?stování pod jedním um?lým osv?tlením vždy d?lá problémy s volbou výšky zav?šení sv?telného zdroje. Autor: Mr. Josém