Vyvazování rostlin

K p?stování rostlin m?žeme p?istupovat r?znými zp?soby.

K p?stování pod sluncem m?žeme p?istupovat r?znými zp?soby. Bu?to rostliny necháme r?st v p?írod? bez jakéhokoliv zásahu nebo je hnojíme a pravideln? zaléváme ?i se dokonce snažíme všemi dostupnými prost?edky maximalizovat množství úrody. K poslednímu zp?sobu pat?í i vyvazování rostlin, na které se podíváme v tomto ?lánku.

Vyvazováním rozumíme sm?rování v?tví tak, aby co možná nejv?tší plocha rostlin byla osv?tlena maximálním možným množstvím slune?ního svitu. Více slune?ního svitu znamená siln?jší rostliny a v?tší kv?ty i plody. Díky vyvazování také lépe proudí vzduch kolem všech nadzemních ?ástí rostliny a v pokro?ilém stádiu kvetení nám tak pomáhá snížit riziko výskytu plísn?. Vyvazování je v podstat? outdoorová verze podobající se ohýbání (bendingu), kterou m?žeme použít samostatn? nebo p?i technikách zeleného mo?e (SOG) a zelené st?ny (ScrOG). P?i venkovním p?stování se metody zeleného mo?e a zelené st?ny p?íliš ?asto nepoužívají, protože venkovní rostliny bývají o dost v?tší než rostliny p?stované pod lampou. Výjimkou jsou samokvetoucí odr?dy, které nedor?stají takových rozm?r?, jako odr?dy klasické a menší rostliny v mén? objemných kv?tiná?ích. P?esto lze SOG a ScrOG p?i outdooru vyzkoušet a mnoho profesionál? to také d?lá. Jen budeme pot?ebovat n?co pevn?jšího a odoln?jšího, než je klasická podp?rná sí?. Poj?me se ale v?novat metodám vyvazování p?kn? postupn?.

V jakém p?ípad? vyvazování použít

Metoda vyvazování rostlin se nejlépe hodí p?i p?stování na záhonu (tedy i ve skleníku) a p?i p?stování v kv?tiná?ích v?tšího objemu - minimáln? 10 litr?. U rostlin p?stovaných v menších p?stebních nádobách bychom rad?ji použili bending nebo rozp?rné ty?ky, kterými bychom jednotlivé v?tve odtahovaly od sebe. Pro? tomu tak je? ?ím menší je p?stební nádoba, tím menší mají ko?eny místo. A ?ím mén? prostoru ko?eny mají, tím menší rostliny vyrostou. Ve volné p?írod? nebo na záhonu mají ko?eny p?irozen? prostoru nejvíce a proto jsou rostliny tak velké a vhodné k vyvazování.

T?i zp?soby vyvazování

S ohledem na to, jak velké rostliny o?ekáváme, musíme zvolit i zp?sob vyvazování. Také musíme zohlednit, jestli p?stujeme v kv?tiná?i ?i na záhonu. Ve všech p?ípadech platí, že se v?tve snažíme sm?rovat od st?edu rostliny ven a snažíme se, aby si navzájem nestínily. Zde jsou slíbené t?i zp?soby.

1) S pomocí ty?ek a provázku vytvo?íme trychtý?. V?tve pak postupn? zaplétáme do osnovy tak, aby rostly z vn?jší strany trychtý?e. Ur?it? se nevyhnete tomu, aby hlavní v?tev rostla st?edem. Pokud rostlinku zaštípnete a hlavní výhonek se rozd?lí na dva, m?žete rostlinu více roztahovat do stran. V každém p?ípad? budou nové v?tve vyr?stat do st?edu a nakonec získá rostlina klasický kuželovitý tvar. Nicmén? v?tve budou siln?jší a kv?ty v?tší. Tato metoda je vhodná p?i p?stování v menším a st?edním kv?tiná?i.

2) Ty?ky ?i lat? op?t zapíchneme okolo rostliny a sít? natáhneme mezi n? nad rostlinu. Jak rostlina roste, snažíme se každou v?tev sm?rovat do jednoho oka. Výsledkem by m?l být tvar krychle ?i kvádru tvo?ený více v?tvemi o stejné výšce. Pro tento ú?el je vhodné zvolit sí? s menšími oky, abychom našli jedno pro každou v?tvi?ku. Konstrukci pro sí? je lepší ud?lat vyšší, abychom mohli v p?ípad? pot?eby umístit více sítí nad sebou. Tato metoda je vhodná pro p?stování ve všech typech kv?tiná?? a p?i p?stování na záhonu. Otázkou z?stává, jakou sí? použít. Pro p?stování v menším a st?edním kv?tiná?i by nám m?la posta?it klasické podp?rná sí? koupená v zahradnictví. Pro v?tší rostliny budeme pot?ebovat siln?jší materiál, takže si zajdeme do n?jakého železá?ství pro lehké a pevné pletivo s oky o velikosti strany 5-10 centimetr?.

3) Sí? nebo pletivo natáhneme okolo rostliny a v?tve sm?rujeme do jednotlivých ok. Tato metoda je obzvlášt? vhodná pro velké rostliny p?stované na záhonu. Pletivo op?t koupíme v železá?ství. D?ležité je jeho pevné ukotvení do zem?, protože bude muset odolat v?tvím silné velké rostliny.

Kdy s vyvazováním za?ít

Pro vyvazování je dobré se rozhodnout už p?i setí semínek nebo sázení semená?k?. V takovém p?ípad? si m?žeme naplánovat, jak daleko od sebe budou rostliny r?st a také budeme s vyvazováním moci za?ít co nejd?íve. Ideální dobu nelze ur?it obecn?. Záleží totiž na tom, jak rychle rostliny rostou, kdy jsme za?ali p?stovat a který ze zp?sob? vyvazování jsme zvolili. S vyvazováním zkrátka za?neme ve chvíli, kdy je n?která z v?tví dostate?n? dlouhá na to, aby ji bylo možné za provázek, sí? nebo pletivo zachytit. Vyvazování provádíme pr?b?žn? a skon?íme s ním až zhruba jeden m?síc p?ed sklizní nebo kdykoliv p?edtím, když máme pocit, že bychom p?i manipulaci mohli poškodit kv?ty.

Záv?rem

Zp?sob? vyvazování je mnoho a závisí pouze na fantazii nebo zvyklostech každého p?stitele. Výše uvedené možnosti pat?í k nejrozší?en?jším. A? už si vybereme metodu vyvazování jakoukoliv, vždy musíme pamatovat na ú?el této metody, který byl popsaný na za?átku tohoto ?lánku. Vyvazování chce samoz?ejm? praxi a žádný u?ený z nebe nespadl. Proto si vše v klidu vyzkoušíme a z p?ípadných chyb se pou?íme. Jedno je jisté - vyvazování m?že rostlinám pouze pomoci.