Kouzelné houbičky

Soft Secrets
06 Nov 2014

Začíná nám pomalu podzim a přichází období sbírání hub. Proto bych rád zvídavějším psychonautům představil kouzelné houbičky (magic mushrooms), neboli lysohlávky. Lysohlávky (Psilocybe) jsou z rodu stopkovýtrusných hub, které se vyskytují po celém světě. Zde, na území České republiky, můžeme najít Lysohlávku českou (Psilocybebohemica), Lysohlávku kopinatou (Psilocybesemilanceata) a Lysohlávku moravskou (Psilocybemoravica).


Začíná nám pomalu podzim a přichází období sbírání hub. Proto bych rád zvídavějším psychonautům představil kouzelné houbičky (magic mushrooms), neboli lysohlávky. Lysohlávky (Psilocybe) jsou z rodu stopkovýtrusných hub, které se vyskytují po celém světě. Zde, na území České republiky, můžeme najít Lysohlávku českou (Psilocybebohemica), Lysohlávku kopinatou (Psilocybesemilanceata) a Lysohlávku moravskou (Psilocybemoravica).

Lysohlávka česká svůj růst začíná v září a končí jej v prosinci. Obvykle se nachází v křovích, kopřivách nebo na rozkládajících se větvičkách. Lysohlávky mají bělavě hnědou až šedohnědou barvu třeně, která je vytáhlá a nepatrně pokroucená, majíc úzce připojené šedohnědé lupeny a šedohnědý klobouk, jež bývá někdy plochý, ale někdy mívá i kuželovitý tvar.

 

Lysohlávka moravská má žíhaný hubený válcovitý třeň, často s vláknitou, prstenitou zónou v horní polovině, a břichaté, hnědé nesbíhavé lupeny, s šedým nádechem a bělavým ostřím. Klobouk je často zploštělý, polokulovitý, bez vystouplého hrbolu, 2 – 4,5 cm široký, na středu plochý, nebo jemně vmáčklý, s rovným nebo lehce vlnitým rýhovaným okrajem,vybarvený v různýchodstínech hnědé s šedými tóny. Někdy vytváří plodnice, které jsou nápadné dlouhým třeněm a relativně malýmkloboukem,jiné jsou však i s kratším třeněm a poměrně robustní. Modrání plodnic jeobvykle bez olivově zelených tónů. Na středu klobouku jeněkdypravidelná modrá „tečka“ nebo takto zbarvená rozmytá skvrna, cožjenápadné i na exsikátech (sušených houbách). 

 

Lysohlávkakopinatá má klobouk až 2 cm v průměru, je válcovitý, zvonovitý ažzvonově sklenutý, na středu s ostrou bradavkou, zelenavý, zelenožlutý izelenohnědý, později bledě okrově žlutavý,hladký, slizký, lepkavý zasucha, na okraji jemně třásnitý, později i lehce rýhovaný. Třeň je až 10cm dlouhý a až 0,2 cm široký, tence válcovitý, stvolovitý, bělavý,žlutavý,okrově hnědavý, svrchu jemně vločkatý, po celé délce slaběžíhaný, na bázi slabě rozšířený atam později modravý až zelenavý.

 

Dužnina je bělavá, zaokrovělá, voní kořenně, někdy až nepříjemně. Lupeny jsou relativně vysoké, tenké, středně husté, zprvu bělavé, pak hnědavé ažčokoládověhnědé s bílým ostřím, k třeni celou šířkou přirostlé.

 

Hlavnímiúčinnými látkami v lysohlávkách jsou psilocybin a psilocin. Čerstvé nebo sušené lysohlávky mohou být požity orálně buď celé (častopřipravoványs jídlem, jako je arašídové máslo nebo pizzou, aby bylaskryta jejichhořká chuť), nebo se z nich může uvařit čaj. Sušené houbymohou býttaké rozdrceny na prášek a připravené ve formě tobolek. V čisté formě prášku může být psilocybin podáván ve formě kapslí, tablet nebo roztoku. Psilocybin se většinou konzumuje orálně, šňupáním, kouřením, nebo nitrožilně.

 

Takže jaké jsou účinky psilocybinu a psilocinu na člověka? Psilocybin má vliv přibližně podobný jako další dvě nejznámější psychedelické drogy, meskalin a LSD, i když existují rozdíly v detailech a v účinnosti. Popožití dostatečné dávky se hlásí změny ve smyslovém vnímání, zvláštěvizuálních efektů. Objekty se mohou zdát zkreslené, mohou měnit barvy,nebo se mohou dokonce hýbat.

 

Vnímání času a prostoru se změní, ale jeto vliv na pocit vlastního já, který je zvláště pozoruhodný. Hranice mezi já a ne-já se odpařuje, což vede ke klidnému pocitu, že jsme v souznění svesmírem. Jiní lidé zase stav popisují jako zvýšené povědomísuper-reality a mystické zážitky po užití psychedelických látek. Mnoholidí si užilo účinky produkované těmito psychotropními látkami, kteréněkdy nabízejí pohledy nedostupné v běžném životě. 

 

Na druhoustranu ale existují lidé, pro které to byla vážněnepříjemnázkušenost, která mohla mít za následek malá či velká zranění, nebo mohla dokonce v tom nejhorším případě skončit smrtív důsledkudezorientace způsobené změněným vnímáním prostoru a času. Důležitou esencí zážitků na psychedelicích je stav jedince a jeho prostředí při konzumaci. Tyto okolnosti totiž velkou měrouovlivňují výsledný psychedelický zážitek.

 

A jak se tedy psilocybin projevuje v těle biochemicky? Tyto látky častopřevezmou kontrolu nad některými z běžných procesů v mozku. Funkce mozkuzávisí na uvolňování chemikálií nazývanýchneurotransmitery. Ty jsoudetekovány díky své vazbě na specializované bílkoviny označované jakoreceptory. Jeden z neurotransmiterů, který je důležitý pro regulaci celéřady funkcí v mozku i jinde, je serotonin. Tento neurotransmiter regulujechování, náladu, spánek, chuť k jídlu a krevní oběh. Psilocybin se váže na receptory pro serotonin,jenž se vyskytují po celém mozku a napříč nervovým systémem, a tak není divu, že mají tak rozsáhlé dopady nabehaviorální funkce intoxikovaného člověka. 

Na začátkupadesátýchse zdálo, že drogy jako psilocybin a ostatní psychedelika se stanou terapeutickými prostředky a budou použity v průběhupsychoterapie, aby snížili psychickéobranné mechanismy a usnadniliemocionální porozumění. V roce 1960 byly účinky psilocybinu studovány na Harvardu profesorem Timothym Learym, který se stal notoricky známým pro svou práci na psychedelikách.

 

Psychotropní látky byly stále vícediskutovány v médiích z hlediska jejich negativního potenciálu při zneužití, a potépříslušné orgány rozhodly o jejich postavení mimo zákon. Proto je nyní psilocybin zakázán ve většině zemí světa. Když se tyto psychotropnílátky staly ilegálními, mělo to za následek prakticky úplné pozastavenívýzkumu, který měl za cíl terapeutické využití psilocybinu. V poslednídobě došlo k oživení zájmu a několika studiím, které byly zaměřeny na účinky psilocybinu na člověka. 

 

Franz Vollenweider a jeho kolegové v Curychu pečlivě zkoumali účinky psilocybinu na člověka. Na základě pozorování došli k závěru,že ačkoli existuje malé riziko špatné reakce na psilocybin, která by mohla zahrnovat dysforii (opak euforie), úzkost nebo paniku, podání mírných dávek lékuzdravému, dobře připravenému jedinci je spojeno se zanedbatelnou úrovní rizika za předpokladu, že se provádí v pečlivě monitorovanémvýzkumném prostředí. 

Roland Griffiths a jeho kolegové na Johns Hopkins University v USA také zkoumali účinky psilocybinu se zaměřením na spiritualitu. Skupině dobrovolníků byly podávány dávky psilocybinu v kontrolovaných podmínkách. 

 

Tito dobrovolníci se pravidelněúčastnili náboženských nebo duchovních obřadů. Akutní vnímání asubjektivní účinky této psychotropní látky včetně kompletního mystickéhozážitku byly zaznamenány u 61% aextrémní strach a úzkost u 39%testovaných. Jeden měsíc po experimentu asi dvě třetiny účastníků hodnotilitento zážitek jako podstatnou osobní a duchovní zkušenost, kterávedla kpozitivní změně postoje, nálady a chování. O 14 měsíců později tytopocity nebyly oslabeny. Jedná se o fascinující pozorování, které naznačuje, že psilocybin má značný potenciál pro změnu lidskéhochování. 

 

Dále byly u psilocybinu hlášeny pozitivní účinky při léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy, Hortonova syndromu a úzkosti spojené s konečným stádiem rakoviny.

 

Nakonecčlánku bych vás chtěl upozornit, že když už se vydáte na výlet a budetesi chtít nějaké houbičky nasbírat, dostanete se do střetu sezákonem. I za pár houbičekmůže mít chycený sběrač problémy, pokud sesprávní orgán rozhodne věc projednat a pokutovat. V případě lysohláveknařízení vlády stanovilo, že maximální množství, jehož přechovávání provlastní potřebu není trestné, je 40 plodnic této houby. U většího množství lysohlávek osciluje trest za přechovávání či distribuci podle okolností a závažnosti trestného činu od jednoho roku až po osmnáct let.

S
Soft Secrets