Konopné Švýcarsko 2014

Poslední prázdninový víkend se do Česka vracelo plno lidí z dovolených a své poslední chvíle zažívala i letní festivalová sezóna. O pár set kilometrů dál jihozápadním směrem, konkrétně ve švýcarském Curychu, se naopak odehrávalo zahájení podzimní konopné veletržní sezóny. Konal se tam totiž Cannatrade – konopný veletrh, který se koná jednou za dva roky.

Poslední týden v červenci jsme se pohybovali v jižním a jihovýchodním Německu. Navštěvovali jsme tamní growshopy a headshopy, kde jsme představovali německou verzi mojí knihy. Německá konopná scéna se výrazně liší v závislosti na spolkové zemi, ve které se nacházíte. Nejméně liberální je v konopné otázce Bavorsko a Bádensko-Würtenbersko. Obchody jsou tam většinou úzce specializované na vybraný sortiment a často nenajdete v jednom obchodě „ucelený řetězec“, který je momentálně středem zájmu výkonné moci v ČR. Opačná situace panuje v Berlíně, Hamburku, Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku, ale situace je vrtkavá všude. Situace se snad už brzy změní. Zajímavé je totiž sledovat kauzu pěti německých chronicky nemocných pacientů, kteří mají povolenou léčbu konopím a kteří v červenci 2014 uspěli u správního soudu v Kolíně nad Rýnem. Nesoudili se ovšem proto, aby mohli konopí legálně užívat, to už všichni stěžovatelé mohou, ale proto, aby si mohli konopí pěstovat sami. Ne pro všechny je totiž drahé konopí z lékáren dostupné. Samopěstování samozřejmě dává největší smysl. Nabízí totiž jedinečnou příležitost, aby si pacienti mohli vyměňovat nejen zkušenosti s různými modely ale i vzájemně vzorky, které jim pomáhají nejlépe.  O rekreačním užívání konopí se ve světě, kde tabák a alkohol devastují životy nejen jednotlivců, ale celých sociálních skupin a národů podle mne nemá cenu vůbec diskutovat, ale okamžitě ho povolit. Doufejme, že němečtí pacienti uspějí i u soudů vyšších instancí – mohlo by to posunout kupředu postoj ke konopí v celé EU. 

Přesuňme se ovšem blíže ke Švýcarsku. Jelikož naše cesta po jižní části Německa probíhala ve vhodnou chvíli, nebyl problém se přesunout včas do Curychu a navštívit Cannatrade. Celá naše posádka byla více než zvědavá, co se ve Švýcarsku děje. Pamatuji, že zhruba před patnácti lety jsem si při průjezdu zemí helvétského kříže kupoval sušený květ konopí v obchodě. Pytlíček byl přelepený páskou a na ní byla informace, že náplň je určena jako dekorační vůně do skříně a nesmí se konzumovat, což mi přišlo docela vtipné. V té době se každopádně konopí pěstovalo v některých kantonech Švýcarska venku v horách a naprosto legálně, díky liberálnímu a z některých úhlů pohledu i nedokonalému zákonu o omamných látkách. V následujících letech se ale liberální přístup změnil a v roce 2004 odmítl parlament drogovou reformu. O rok později byl odsouzen konopný aktivista a pěstitel konopí André Fürst na 2,5 roku natvrdo plus pokutě cca 2,5 milionu korun za pěstování a prodej konopí. Dlužno podotknout, že André pracoval na výrobě terapeutických a kosmetických přípravků a také na výzkumu ekologického a efektivního pěstování konopí. V roce 2011 proběhlo referendum, ve kterém se Švýcaři vyjádřili proti úplné legalizaci konopí. Nejčastěji udávaným důvodem byl strach z drogové turistiky. Dnes je tedy pěstování ve Švýcarsku povolené pouze se speciální licencí. Pokud vás chytí s množstvím marihuany menším než deset gramů, můžete zaplatit pokutu zhruba 100 franků, což je bratru 2 200,- Kč. Pro Švýcary suma zanedbatelná, pro našince nepříjemná.

Cannatrade začal celkem poklidně. Na jeho zahájení přijelo i několik policistů, kteří kontrolovali automobily a tašky některých přicházejících návštěvníků. My jsme přijeli o něco později, takže jsme žádnou hlídku nepotkali a ani po nás nikdo nic nechtěl, kromě platby za parkovné. Pár „tajných“ se po výstavě motalo, ale to je běžná praxe, která nikoho nepřekvapí. Neslyšeli jsme o žádném větším incidentu ani o nějakém zadržení. 

Výstava probíhala ve dvou patrech sportovní haly, která se nenacházela přímo v Curychu, ale v Dietikonu, což je Curyšská periferie. První čeho jsme si všimli, byla absence stánků semenných bank, kterých jsou podobné výstavy většinou plné. I přesto, že prodej semen ve Švýcarsku podle všeho probíhá, děje se tak pod pultem, protože v posledních letech bylo několik obchodů nuceně zavřeno, takže se prodej semen přesunul do ilegality. Výstavě proto dominovali výrobci hnojiv a prodejci pěstitelského vybavení. První patro bylo věnováno právě těmto zástupcům. Našli jsme zde výstavní stánky Atami, Advanced Hydroponic of Holland, Hesi, Metrop, Plagron a dalších. Svá stanoviště zde zabrala také řada velkoobchodních dodavatelů, jako například němečtí Growin či Holos GmbH, kteří nakonec vyhráli soutěž i nejhezčí výstavní stánek. Značnou plochu prvního podlaží okupovaly švýcarské growshopy.

Suterén haly byl věnovaný konopným kosmetickým a léčebným produktům, společnostem bojujícím za legalizaci konopí a spíše headshopovému zboží, tedy čemukoliv, na čem je list konopí. Velkou část spodního patra zabíralo nakladatelství a knihkupectví Nachschatten Verlag, které letos slaví již 30. výročí založení. Naši pozornost si získala i soutěž v balení nejlepší rolované cigarety – jako náplň sloužil obyčejný tabák. Kdo vyhrál, nevíme, protože jsme museli opustit Curych před koncem výstavy, ale rychlost a některé špeky byly opravdu úchvatné. Součástí spodního patra byl i salone Soft Secrets. Tam jsme vždy našli staré dobré přátele a potřebné občerstvení. 

Další část exhibice byla umístěna venku. Vedle stánků s občerstvením a různých konopných potravin a nápojů zde probíhala různé doprovodné akce. V sobotu zde například celé odpoledne hrála živá hudba a v pátek večer tady byla večeře a večírek pro vystavovatele. My jsme ale pro páteční večer zvolili alternativní program a chystali se raději na sobotní party pod taktovkou Soft Secrets. 

Zatímco páteční den byl velmi vlhký, sobota nás přivítala příjemným počasím prosvíceným sluncem. Na výstavu jsme vyrazili až po poledni, protože páteční program se nám malinko zvrtnul. Po našem příjezdu do Dietikonu už byla výstavní plocha plná uvnitř i venku. Těžko jsme se proplétali davem a byli velmi překvapeni, jaký zájem Cannatrade vyvolal. Pátek byl velice klidný, ale sobota to mnohonásobně vynahradila. Pořadatelé akce napočítali 7 700 návštěvníků, a to není málo. Pro porovnání s pražským Cannafestem se Cannatrade odehrával asi tak na jedné třetině plochy. Nadělali jsme pár fotek, poklábosili se zbytkem přátel a unavení opustili výstavu v sedm večer. Dnešní Soft Secrets party už pro nás asi nebude, ráno musíme vyrazit zpět do ČR a pokuty budou ve švýcarských cenách asi mimo naše představy o slušném vychování. 

Cannatrade nám poskytl několik poznatků: 1. Švýcarsko není v přístupu ke konopí tak liberální, jak se mnohdy z našeho pohledu zdá; 2. největší boom v oboru zažívá LED osvětlení, protože výrobců přibývá geometrickou řadou a na každé výstavě je jich vidět víc a víc; 3. výstavy je dobré navštěvovat přinejmenším proto, že vždy dostanete nějaký dárek, můžete něco vyhrát a potkáte partu pohodových lidí. Takže pokud jsme se neviděli v Curychu, potkáme se určitě v Praze!

jose@softsecrets.nl