Pěstování na balkónech

Soft Secrets
10 Jun 2014

V tomto vydání české verze Soft Secrets si můžete přečíst report z loňského pěstování na balkóně. Protože jde o čím dál oblíbenější metodu pěstování konopí nejen u nás a balkóny jsou jinak povětšinou nevyužity, podíváme se na různá úskalí, kterých se můžete při zahradničení v paneláku dočkat.


V tomto vydání české verze Soft Secrets si můžete přečíst report z loňského pěstování na balkóně. Protože jde o čím dál oblíbenější metodu pěstování konopí nejen u nás a balkóny jsou jinak povětšinou nevyužity, podíváme se na různá úskalí, kterých se můžete při zahradničení v paneláku dočkat.

V tomto vydání české verze Soft Secrets si můžete přečíst report z loňského pěstování na balkóně. Protože jde o čím dál oblíbenější metodu pěstování konopí nejen u nás a balkóny jsou jinak povětšinou nevyužity, podíváme se na různá úskalí, kterých se můžete při zahradničení v paneláku dočkat.

Začneme tím, že si povíme, jaké květináče jsou nejvhodnější. Zde hraje největší roli rozměr balkónu a zvědavost sousedů. Máte-li malinký balkón o rozměrech kolem 2 metrů čtverečních, vyskakovat si moc nemůžete a nejlépe uděláte, pokud rostliny zasadíte do menších nádob o objemu maximálně 10 litrů. Samozřejmě můžete vzrůst a velikost kytiček ovlivnit i jinak, například zastřiháváním nebo ohýbáním, o tom ale tento text není. Jestliže je balkón větší, omezeni jste jen svou odvahou a troufalostí.

Ráno se probudit a zajít si na špeka na balkón, kde spatříte vlastními silami vypěstovanou zeleň... nádhera

Protože vaší největší snahou bude zpočátku co nejlépe naložit s volným místem, doporučuji nakoupit hranaté nádoby, při jejichž využití zaplníte plochu takřka beze zbytku. Nebo můžete zkusit pěstovat v igelitových pytlích. U této metody však hrozí poměrně značné nebezpečí, že se přehřejí a odumřou kořeny.

Při sázení na balkón je podstatné zjistit si v jakou dobu a z jakého směru svítí slunce a tomu přizpůsobit i rozmístění květináčů. Ve chvíli, kdy slunce začne vrhat na rostliny stín, je tento stín celistvý a intenzivnější, než jakým jsou kytky zakryty rostlinami v přírodě. Minimální doba, po kterou by měly být rostliny vystaveny přímému slunečnímu svitu, je přibližně šest hodin. Rostlinky samozřejmě porostou i s menším množstvím přímého světla, nebude se jim ale dařit jako šťastnějším kolegyním.

Většina balkónových (a také velké množství zahrádkářských) growerů využívá při své práci květináče a půdní substráty. Podíváme se tedy na to, jak si připravit půdu pro květináč. Samozřejmě můžete v growshopu koupit předhnojený mix, není ale nad to, když si množství živin upravíte sami. Jde sice o řádné ztížení práce, pokud ale máte dostatek času a trpělivosti, nebo vás jen baví hrabat se v hlíně, určitě vás následující slova v mnoha ohledech inspirují.

Připravil jsem pro vás v této části několik zajímavých námětů, které jsem za svou poměrně dlouhou kariéru zahradníka posbíral nejen od přátel či z knih, ale i z internetových diskuzí, vše otestováno. Všechny níže uvedené možnosti jsou sice vyzkoušené, vždy je ale nutno brát v potaz vaše konkrétní podmínky.

Na první místo na svém pomyslném žebříčku možností obohacování substrátů řadím v každém případě sušené ptačí exkrementy. Kdo má zahrádku s několika slepicemi nebo kachnami, má situaci mnohem jednodušší. Žijete-li ale ve velkoměstě, přírodu vídáte pouze na HBO a můžete sbírat maximálně holubí trus (i když i ten je použitelný), zajděte si do zahradnictví, kde tento poklad můžete zakoupit. Pokud ovšem nemůžete čerpat z vlastních zdrojů, dávejte si pozor na různé další příměsi, které do prodávaného produktu výrobci přidávají. Samotný odpad od slepic je velmi bohatý na fosfor, dusík a draslík. Pozor! Ptačí exkrementy nesmí přijít do půdy v čerstvém stavu!!!

Hned v závěsu stojí žížalí výkaly (tzv. Worm humus). Ten napomáhá rychlému vývinu rostlin a příznivě ovlivňuje sklizeň (výnosy jsou znatelně vyšší). Obrovskou výhodou žížalího trusu je to, že rostliny jím prakticky nemůžete přehnojit a uškodit jim. Tento trus je bohatý na draslík, dusík a fosfor. A jako bonus se dočkáte lepšího okysličení půdy.

Na stupně vítězů se ještě dostává kostní moučka s vysokým obsahem fosforu. Pří jejím používání je rozumné používat rukavice, hrozí totiž nákaza některým z nebezpečných onemocnění. Kostní moučka uvolňuje živiny velmi pomalu, rozhoduje ale velikost částic, na které je rozemletá – jemná moučka účinkuje rychleji.

Další vychytávkou, kterou jsem ovšem osobně využil jen jednou při pěstování na zahradě, jsou zbytky z ryb. Kosti, maso, kůže – vše rozemleté buď v podobě prášku, nebo vývaru. Velice bohaté na dusík a fosfor. Na kytky působí takřka zázračně a účinků si všimnete velmi rychle. Nevýhodou a důvodem, proč toto hnojivo nevyužívám je velmi silný zápach, kterému sice lze předejít, jenomže při zpracovávání materiálu na hnojivo tak, aby při použití nezapáchalo, se bohužel dočkáte snad ještě drsnějšího, takřka omračujícího smradu, který nezakryje ani obrovský oblak kouře z odpáleného jointa.

Vyzkoušet můžete také sušené mořské řasy, které obsahují velké množství stopových prvků a enzymů.

Do substrátu je vhodné přidat i další materiály, které sice neovlivňují množství živin v něm, mají ale zásadní vliv na jeho vlastnosti, jako je schopnost zadržovat vlhkost, jeho vzdušnost či upravují hodnotu pH. Určitě všichni znáte perlit. Ten můžete použít nejen jako příměs vmíchanou přímo do substrátu, který se po jeho přidání značně provzdušní, ale také jako několikacentimetrovou vrstvu na dně květináče. Zlepší se tak schopnosti substrátu odvádět přebytečnou vodu.

Dno květináče můžete vysypat také keramzitovými kuličkami, které při odvodu vody poslouží ještě lépe, než perlit. A máte-li smůlu, vaše připravovaná půda je příliš hlinitá a po zalití se okamžitě mění v bláto, není nic snazšího, než do substrátu přisypat trochu písku.  

Podíváme se ještě na hodnotu pH, což je poměrně důležitý údaj, který ovšem většina growerů při pěstování v květináčích ignoruje. Přitom změřit pH půdy není nijak složité. Stačí odebrat vzorek substrátu, rozmíchat v destilované vodě a za použití indikátorového papírku hodnotu pH změřit. Optimální pH půdy se pohybuje mezi 6,2 až 6,8.

Potřebujete-li pH snížit, přidejte masokostní moučku (při kvetení), nebo krevní moučku (vegetativní fáze). Je-li zapotřebí pH zvýšit, vpravte do půdy mletý vápenec.

Zmíním ještě jednu záležitost, která se týká půdního substrátu v květináčích. Někteří groweři využívají sterilizaci půdy. Většinou z toho důvodu, že se v ní ubytovali nějací škůdci a pěstitel se jich potřebuje zbavit. Nejsem zastáncem tohoto systému, protože při „vypékání“ se s půdou dost špatně manipuluje a celý proces značně zapáchá. Lepší zajít do nejbližšího growshopu a koupit pytel nové. 

Na závěr jedno důležité upozornění. Sousedé. Buďte velmi opatrní a nespoléhejte na to, že sousedy z protějšího paneláku znáte. Možná jsou to vaši přátelé, ale i k nim určitě chodí návštěvy. Raději se zamyslete nad tím, jak rostliny konopí před zvědavými zraky skrýt. V úvahu připadá mnoho možností. Například jiné rostliny v popředí (osvědčená jsou rajčata), natažení sítí proti hmyzu nebo provázkové záclony.

jindrich@softsecrets.nl

S
Soft Secrets